UA - 12. kapitola

Překlad: CimFam
Kor.: Evička

Dillon

 NEMŮŽU UVĚŘIT, ŽE JSEM SI MYSLEL, že je to dobrý nápad. Zavrtím si pro sebe hlavou a přejdu po otevřeném druhém patře směrem k ložnici, kde slyším ženskou konverzaci a jejich smích. Zabijí mne, že se musím o Ashlyn dělit, takže nevím, proč jsem se domníval, že je to dobrý nápad, nebo proč jsem dovolil mámě mě přemluvit, abych pozval všechny holky k nám, aby si pokecaly a pomohly jí připravit se, když jsem věděl, že mě to připraví o všechen čas s Ashlyn o samotě. Když vstoupím do místnosti, rozhlížím se, dokud můj pohled neskončí na mé ženě, jak sedí na židli před postelí, sedí si na patách, a Kim stojí za ní a češe jí vlasy do nějakého komplikovaného účesu.

Zamířím přes dřevěnou podlahu směrem k ní a ona přesune svou pozornost z jejich sestřenic, které sedí na posteli, na mě, když mne zahlédne. „Ahoj.“ Její výraz zněžní, když se naše pohledy střetnou. Když vidím radost v jejích očích, ta otrávenost, kterou jsem celý den cítil, ihned zmizí.

„Ahoj, bejby.“ Dřepnu si k jejímu boku, položím jí ruku na krk a ztiším hlas, „Do té restaurace pojedu s Parkerem a klukama, a tvá máma tě vyzvedne, jakmile budeš hotová s přípravami.“

„Aha, myslela jsem, že pojedu s tebou.“ Řekne s úšklebkem na rtech a mě to přiměje se usmát.

„Já vím, ale budeš nažhavená, a kluci začínají být podráždění,“ zalžu a přejedu jí palcem po čelisti, než si ji za bradu přitáhnu blíž, abych ji mohl políbit. „Chci, aby sis vzala tohle.“ Vytáhnu pásku přes oči a ona jen otevře rty, ale přeruším ji, než se stihne zeptat proč nebo protestovat. „Prosím.”

I když na mě zírá, přikývne, ale vidím na ní, že ji zabíjí, že se nemůže zeptat na milion otázek vířících jí v hlavě. „Brzo se uvidíme.”

„Dobře, nemělo by to nám dlouho trvat,“ zamumlá, vezme do ruky mé sako a přitáhne si mě zpátky k sobě. Bojuji sám se sebou, vím, že se na nás dívají a odtáhnu se, než jsem připravený, když její rty najdou ty moje. Kurva, ale dnešek nemůže skončit dostatečně brzo.

Když se se všemi rozloučím, zamířím dolů a potkám Lilly v kuchyni. „Tim mi poslal před pár minutami zprávu. Brzo budou na místě,“ řeknu jí hned, jakmile jsem v jejím dosahu, a její oči zaplaví slzy, když přikývne a pak mi položí ruku na biceps.

„Děkuju ti, že tohle děláš. Znamená to pro mě a pro Cashe úplně všechno.“

„Chci, aby byla šťastná,“ řeknu a snažím se setřást ten pocit v mém hrudníku a útrobách, když se na mne podívá s třesoucí se bradou.

„Jsi dobrý chlap, Dillone. Máme štěstí, že jsi součástí naší rodiny,“ zamumlá, stoupne si na špičky a políbí mne na čelo. „Řeknu některé z holek, ať pošle zprávu, až budeme na cestě. Doufejme, že nám to vyjde.”

„Ví, že se něco děje, tak nebuď překvapená, pokud to nevyjde.” Usměju se na ni a pak uvidím Parkera a dvojčata, jak jdou do kuchyně, vyšňořené a připravené.

„Vyjde to. Možná si myslí, že se něco děje, ale zaručím ti, že si nemyslí, že se bude vdávat.“

„Už jsme svoji,“ zamumlám, ona se usměje a poplácá mě po hrudi.

„Ano, to jste. Teď jdi a uvidíme se tam,” řekne, zamává Parkerovi a klukům, než odejde.

„Připravený?”

Podívám se na svého bratra a přikývnu. Byl jsem připravený už tehdy, když jsme se brali poprvé, a tentokrát jsem víc než připravený.

***

„JE VEPŘEDU,“ ZAMUMLÁ CASH, vzhlédne od svého telefonu na mě, než si ho strčí do kapsy kalhot.

„Půjdu zadem a dám jim vědět.”

Se vzpřímenou bradou zamíří do domu, zatímco já jdu na dvůr, kde teď všichni čekají.

Když otevřu dveře, vkročím na trávu a dívám se na lidi, kteří se kolem baví, bílé židle postavené v řadách a velký altán ozdobený pestrobarevnými květy a bílým tylem. „Je tady,“ řeknu DJovi, když kolem něj procházím, on přikývne a poté ztlumí hudbu, což způsobí, že si dav začne špitat a lidé si ihned sednou na svá místa, tak jak bylo naplánováno. Slunce vystoupalo vysoko na oblohu, vyjdu po dvou schodech do altánu a Parker se ke mně přidá.

„Mám tě rád, chlape. Kéž by tady mohli být máma s tátou.“ Poplácá mě po zádech a já na chvíli zavřu oči a pak se otočím, abych ho objal. „Nebuď sentimentální a opovaž se brečet,” zabručí, taky mě obejme, já se usměju a ještě jednou ho poplácám po zádech, než ho pustím.

Když se otočím k zahradě a k lidem sedícím na židlích, zadrhne se mi dech, jakmile můj pohled dopadne na mou nádhernou ženu stojící na konci uličky se zavázanýma očima. Sleduji, jak jí Lilly rozvazuje pásku přes oči, a rychle se nadechnu, když její pohled dopadne na zahradu a její ústa vytvarují malé O, než se setkáme pohledy na jeden krátký okamžik, který se zdá trvá věčnost.

V pozadí začne hrát Thinking Out Loud a já sleduju, jak Michelle nese dopředu kytici bílých růží, kterou pak předá Ashlyn do jejich třesoucích se rukou a pak ji políbí na tvář. Ze všech sil se snažím se za ní nerozběhnout, když jí začnou téct slzy, jakmile ji vezme její táta za ruku a nabídne jí rámě.

Myslel jsem, že nic nebude tak nádherné jako ten moment, kdy se ve Vegas stala mou ženou, ale když se dívám, jak jde uličkou s něžným výrazem ve tváři, očima plnýma lásky a smetanovými šaty, které obepínají její křivky, vím, že jsem se mýlil. Jakmile je ode mě jen pár metrů, sejdu po schodech z altánku a setkáme se s ní a jejím otcem a přijmu její ruku, kterou mi její otec nabídne.

„Pěkně se o ni starej,“ řekne Cash s očima upřenýma na mě a pak shlédne na svou dceru, sehne se, políbí ji na tvář, zašeptá jí do ucha něco, co má slyšet pouze ona, a pak ji pustí. Když ji vedu po schůdcích, vezmu její dlaně do mých a nasměruji ji tak, aby stála přede mnou, když oddávající začne s proslovem.

„Jak už mi několikrát pan Keck připomínal, paní Kecková je již jeho manželkou, takže toto není svatba,“ zažertuje a dav se začne smát a Ashlyn se na mě slabě usměje. „Když za mnou Dillon přišel, požádal mne, aby dnešek byl ukázkou jeho oddanosti jeho ženě. A chvíle pro něj a paní Keckovou, kterou stráví společně se všemi z vás,“ poplácá mne po rameně. „Myslím, že byste chtěl říct své manželce pár věcí.“

Pokývnu mu, skloním pohled a zadívám se do Ashlyniných očí.

„Stojím tady před tebou, naší rodinou, našimi přáteli a žádám tě, Ashlyn Kecková, abys navždy byla mou,“ řeknu s pohledem upřeným do jejích očí, konečky prstů, které mám položené na jejím zápěstí, cítím její puls a přitáhnu si ji blíž a opřu se čelem o její. „Až do smrti se budu starat o tvoje štěstí. V nemoci o tebe budu pečovat až do uzdravení. Ve zdraví tě budu podporovat v tvých snech. Ve smutku najdu způsob, jak tě rozveselit. A v radosti budu po tvém boku, abych ji mohl sdílet s tebou. Nikdy nenastane chvíle, kdy bys byla sama, protože dokud nás smrt nerozdělí, budu po tvém boku jako tvá kotva, tvá síla, přepravce tvého srdce, stejně jako ty jsi majitelkou toho mého,“ poslední část zašeptám a sleduji, jak jí z očí padají slzy.

„Bože, tohle netrumfnu,“ zavzlyká, já se usměju a utřu jí slzy, které jí stekly po tvářích.

„Nemusíš. Žádám po tobě, jen abys mne milovala, bejby,“ řeknu jemně, dívám se, jak napůl přivře oči a její výraz ve tváři ještě zjemní.

„Navždy,“ zašeptá, položí čelo na moji hruď a pak zvedne hlavu, aby se na mne podívala. „Nikdy nenastane den, kdy bych tě nemilovala. Nikdy nenastane den, kdy bych si tě nevybrala. Děkuji ti, že mi tohle všechno dáváš.“ Položí ruku na mé srdce a já zatnu čelist. „Je to ten nejhezčí dárek, který jsem kdy dostala, a jsem poctěna, že mi věříš s jeho ochranou.“

„Kriste.“ Zamrkám, abych odehnal slzy v mých očích, a vezmu její levou ruku do obou mých. „Tohle byl symbol našeho začátku,“ prohlásím a hraju si s jednoduchým bílo-zlatým kroužkem kolem jejího prstu. S kroužkem, který jsem jí nasadil s přáním, které se stalo skutečností, s kroužkem, o kterém jsem neměl ponětí, že pro mě bude znamenat všechno. Pak vytáhnu z kapsy prsten, který jsem u sebe nosil od té doby, co jsem ho vybral. „A tohle je symbol naší věčnosti,“ zamumlám a nasadím jí na prst prsten s čtyř karátovým diamatem, potom si ho přitáhnu ke rtům a nechám je tam.

Její pohled se přesune ze mě k její ruce a pak si se zavrtěním hlavy zakryje ústa. „Nemůžu uvěřit, že jsi udělal tohle všechno.“

Držím ji u sebe, přesunu ústa k jejímu uchu a promluvím tak, aby to slyšela jen ona, „Vím, že jsme neměli klasický začátek, ale chtěl jsem, abys mohla vzpomínat na tuhle chvíli. Chtěl jsem, abys měla jednoho dne o čem povídat našim dětem, a potřebuji, abys věděla, jak moc jsi pro mne důležitá.“ Odtáhnu se, setřu jí slzy, které jí tečou z očí, a dívám se, jak se zhluboka nadechne a rozhlédne se kolem.

„Nepotřebovala jsem tuhle chvíli.“ Jemně se usměje, ukáže rukou kolem sebe a pak ji položí na můj hrudník, z čehož mi poskočí srdce.

„Od chvíle, co jsem se vzbudila jako tvá manželka, jsem měla tisíce chvil, které mi ukázaly, jak moc jsem pro tebe důležitá já a mé štěstí.“ Odmlčí se a znovu se zhluboka nadechne. „Nepotřebovala jsem tento prsten.“ Zvedne svou ruku a pak se usměje. „Miluji ho a určitě si ho nechám.“ Zasměju se a sleduji, jak její výraz opět zněžní. „Ale nepotřebovala jsem ho. Přece je to jen prsten. Moje láska k tobě žije tady.“

Položí si ruku na srdce, pak na moji hruď a přitáhne se blíž. „Nemůžu se dočkat, až budu vyprávět našim dětem, jak jsem si vzala jejich otce ve Vegas, a jak se nejšílenější věc, kterou jsem kdy ve svém životě udělala, stala tou nejlepší a nejhezčí,“ vydechne a obejme mne pažemi kolem krku. „Miluji tě víc, než jsem si myslela, že je vůbec možné, a na našem příběhu bych nic neměnila, i kdybych tu možnost měla.“

Odkašlu si, protože se mi najednou v krku vytvořil knedlík, přejedu dlaněmi po křivkách jejího pasu, přitáhnu si ji ke svému tělu a políbím ji, jako by se nikdo nedíval a pak uslyším výbuch smíchu davu pod námi.

OPÍRÁM SE O BAR A SLEDUJI ASHLYN na parketě, jak zakloní hlavu a zasměje se, „Dědo!“, když s ní otec její matky točí dokola. Od chvíle, co skončila večeře a začala hrát hudba, tančí s jedním člověkem za druhým a úsměv z její tváře ani jednou neochabnul.

„Hádám, že moje vnučka udělala dobře, že si tě vzala.“ Skloním pohled a usměju se na Ashlyninu babičku. Ta žena je hodně malá, má tak 140 centimetrů, dlouhé šedé vlasy a výraz, o kterém vím, že jednoho dne uvidím u její vnučky.

„Díky.”

„Neděkuj mi.“ Obrátí oči v sloup a já bojuji s nutkáním se zasmát. „Jsem ráda, že vidím mou holčičku šťastnou,“ zamumlá, stoupne si vedle mě a pak se otočí, aby ukázala barmanovi, že má za ní přijít. Jakmile je blízko, objedná si vodku s brusinkami a vodkou navíc, pak se usměje, když jí to podá.

„Babi, ale ty nesmíš pít.“ Jax si od ní vezme její pití zrovna, když si ho chce přiložit ke rtům, a ohrne nad tím nos.

„Pokud nikdo neví, že piju, tak to vypít můžu,“ řekne mu a založí si ruce v bok.

„Tak to nefunguje, babi, a já tě viděl, jak si ho objednáváš, a vím, že ho piješ, takže tvé tvrzení je sporné.“

„Zníš jako tvoje matka,“ zamumlá a pak se rozzlobí, než vyrazí za Lilly, která stojí vedle Cashe a Trevora.

„Nejsem si jistý, že mě má ráda,“ řeknu, když ji sleduji odcházet a slyším, jak se Jax směje.

„Mohl bys někoho zavraždit před všemi těmito lidmi a nikdo z nich by ani nemrkl. Věř mi, všechny sis získal, aniž by ses snažil,“ řekne mi, pak se podívá směrem na parket, kde jeho sestra teď tančí s jejím bratrancem Baxem, který včera přiletěl s její sestřenicí Cobi z Montany, kde spolu pracují. „Jak je jí?”

„Dobře, zaměstnává ji můj bratr, jeho manželka, naši synovci, takže neměla moc čas se zabydlet. Slyšel jsi něco nového?” zeptám se, když ukáže na barmana, ať přijde k nám.

„Ne, nic. A s takovým příběhem v televizi většinou bývá několik důvěryhodných vodítek, ale nikdo nepřišel s žádnou novou informací.“

„Zaměřil ses na Islu?“ Vím, že teď zrovna není pravý čas, abych se na něco takového ptal, ale se vším, co se děje, jsme neměli čas si za poslední týden promluvit.

„Ano. Je v New Yorku a nevkročila do Tennessee, až uplynulo několik dní od nehody,” řekne, odmlčí se a požádá barmana o pivo, když k nám nakonec dojde.

„Musím být k tobě upřímný. Čím víc času uplyne, aniž by něco vyšlo najevo, tím víc mi můj instinkt říká, že to byla jen nehoda,“ zamumlá si a usměje na někoho, kdo projde kolem.

„Chci tomu věřit, ale to neznamená, že budu méně ostražitý. Radši budu příliš opatrný, než abych byl na sebe naštvaný, kdyby se něco stalo.“

„Tohle vidíme stejně, hlavně s těmi ženami, které zavraždili.“

„Slyšel jsi o tom něco?“

„Nic moc. Policisté, které znám, drží případy pod pokličkou, protože se zdá, že je spáchal stejný člověk,“ vysvětlí a napije se piva, které mu barman podá.

„A co ty ženy?”

„Vím jen to, co psali v novinách, a hádám, že jsi četl to stejné jako já.”

Četl jsem ty noviny. Jedna žena byla prostitutka, další byla vysokoškolačka. Jedinou věcí, kterou měli společnou, co teda vím já, je fakt, že jejich těla byla nalezena ve městě a obě byly z Nashvillu.

„Pomyslel jsi někdy na zbytek mužů na světě, když jsi tuhle kravinu plánoval?“ zeptá se Parker, který se přidá k naší konverzaci, načež zvednu obočí, když se natáhne přes bar a požádá barmana o panáka whiskey.

„Cara právě mluví s ostatními ženami o tom, že by chtěly, abychom obnovili naše sliby. Zaprvé, nevěděl jsem, že to doopravdy existuje. A zadruhé není možné, abych něco takového taky udělal,“ ukáže rukou kolem sebe, „aniž bych požádal mámu, aby mi pomohla, a taková kravina se nikdy nestane, protože si pořád pamatuju, jaké to bylo, když vzala naši první svatbu do svých rukou,“ zamručí, zvedne pití, které před něj položí barman, vypije půlku a pak se na mě ještě jednou s přimhouřenýma očima podívá.

Zavrtím hlavou, otevřu ústa, abych promluvil, ale pak se podívám doprostřed místnosti, když DJ zavolá mé jméno a zažádá, abych přišel za mou ženou na parket.

„Kriste, teď ještě půjdeš tančit. Na tohle nikdy nezapomenu,“ zamumlá Parker, ale já ho ignoruju a položím mou sklenici bourbonu na bar.

Když mířím ke své ženě, sleduji ji, jak mi nabídne ruku a jak se jí rozzáří oči, jakmile začne „A Thousand Years“ hrát z reproduktorů. „Zatančíš si se mnou?“ zeptá se a bez odpovědi si ji přitáhnu k sobě, jakmile jsem dostatečně blízko, a pak položím jednu ruku na její pas a druhou ji obejmu kolem krku. „Tenhle den byl úžasný. Děkuji,“ zašeptá a nakloní hlavu, aby na mě viděla.

„Nemáš zač, bejby,“ zašeptám, políbím ji na čelo a pak na rty.

„Nemůžu uvěřit, že jsi sem dostal celou mou rodinu.“

„To tvoje máma. Věděla, že bys na své svatbě chtěla mít všechny, takže jsme to zařídili.”

„Dokonce jsi donutil babi s dědou vstoupit na palubu letadla,“ řekne užasle, vzhlédne ke mně a já se usměju. To nebylo jednoduché, když jsem vzal v potaz, že celé roky nikam neletěli a mají své zásady, ale Lilly je konečně přemluvila, poté co trvala na tom, že jim zařídí letenky do první třídy, aby jim jejich výlet trochu ulehčila.

„Pro tebe bych udělal cokoli,“ konstatuju jednoduše a ona zavře oči. Přitisknu si ji zády k sobě, houpu se s ní ze strany na stranu, dokud písnička neskončí, a pak s ní tančím ještě další tři písničky, než se hudba změní na energickou, a Hope přijde k nám s křikem, že je na řadě, aby si zatančila se svou tetou. Odejdu od ní po žhavém, vlhkém a hlubokém polibku, zamířím k baru, kde strávím většinu večera sledováním mé ženy s úsměvem na tváři, dokud není načase, aby odešla s holkama na jejich večer venku.

***

SLYŠÍM, JAK SE HLAVNÍ DVEŘE otevřou a zavřou, pak chichot a kroky, takže zamířím z knihovny do foyer, stoupnu si dozadu se založenými pažemi a sleduji, jak se Cara a Ashlyn snaží navzájem utišit jejich opilý smích a drží se navzájem, aby zůstaly na nohou. Jax mi říkal, že je tady vysadí; jen jsem neměl ponětí, že jsou tak opilé.

„Bavily jste se?“ zeptám se a obě ženy se na mě podívají rozšířenými zorničkami plnými viny.

„Dillon je vzhůru, chovej se čízlivě,“ zamumlá Ashlyn, podívá se na Caru, která se směje a pak do ní narazí, že ji málem povalí.

„Psala jsi a říkala, že jdeš domů si užít keks. Samozřejmě, že je vzhůru.“

Cara se zasměje a já se zachichotám.

„Jasně, zapomněla jsem,“ zamumlá Ashlyn, zatímco odkopává z nohy jednu botu na podpatku, která přeletí přes foyer a pak udělá to samé i s druhou botou. Přejdu k ní, než si stihne sundat džíny, které se snaží setřást, a zvednu ji. Když mi psala, nemohl jsem přijít na to, co tím myslela, takže teď už vím, co tím chtěla říct.

„Jdu do postele,“ prohlásí Cara a já nás otočím včas, abychom ji zahlédli, jak se snaží vyšplhat po kolenou schody.

„Zlato, no tak.“ Pohled mi zamíří k Parkerovi, který vrtí hlavou a dívá se na schody na svou ženu, která už vyšplhala do půlky schodů. „Jsi opilá.”

„Nejsem opilá,“ rozzlobí se, pokusí se postavit, ale stihne se zachytit zábradlí, než spadne. „Dobře, možná trošku.“ Zahihňá se a Parker se zasměje a zamíří za ní po schodech.

„No tak, ožralo. Je načase tě dostat do postele.“ Zvedne ji, usměje se na mě a pak zavrtí hlavou, když ji po zbytek schodů nese.

„Myslím, že jste se bavily, nebo ne?“ zeptám se, políbím Ashlyn do vlasů a ona zakloní hlavu, aby na mě viděla.

„Tak mošt, ale stýskalo se mi po tobě.“ Opile se usměje, přejede mi prsty po hrudníku a štípne mě do bradavky přes tenkou látku mého trika.

„Donesu ti vodu.“ Přenesu ji přes halu do kuchyně a pak na krku ucítím její ústa a horký dech.

„Chci sex, ne vodu,“ zamumlá, olízne mi hrdlo a můj penis při té bolesti ztvrdne.

„Něco ti řeknu. Pokud dokážeš zůstat vzhůru poté, co ti dám aspirin a vodu, dám ti, co budeš chtít.“

„Dobře,“ ihned souhlasí, ale než ji stihnu odnést nahoru, už spí v mém náručí.

SE ZASTÉNÁNÍM SE PROBUDÍM, JAK zvednu záda z postele, když můj pták sklouzne hlouběji do Ashlyenina mokrého tepla, když na mě tvrdě dosedne. „Kriste, bejby.“ Chytnu jí rukama za prsa a ona zasténá a zvedne boky. Posunu si ruce z prsů na záda, pak jí chytnu za zadek a tlačím jí silněji na mou délku a požaduji: „Rychleji.“ Ignoruje mě, ona se zvedá a dosedá a pomalu protáčí boky na při každém sklouznutí. „Rychleji,“ opakuji.

Její jedinou odpovědí je, že mi nehty přejede po hrudníku a břišácích, a pak si posune ruku mezi nohy, a dráždí si klitoris. Pozoruju ji na mně, prsa se jí houpou ze strany na stranu, prsty si hraje mezi nohama, a já vím, že pokud něco neudělám, udělám se o hodně dříve ona. „Kurva,“ zavrčím, přetočím jí na břicho, zvednu jí boky a narazím si jí na sebe jedním hlubokým tahem, a narazím na její děložní čípek.

Plácl jsem jí přes zadek natolik silně, abych zanechal stopu, a dívám se, jak jí hlava vyletí nahoru a dychtivě vydechne: „Ano!“ Stejně jako její půlky, stáhnou se jí stěny a více vlhkosti se šíří přes mou hřídel.

„Jak je kurva možné, že jsem dostal tak zatracený štěstí?“ Zavrčím a zvedl ji rukama kolem hrudi a držel ji, když jsem jí otočil hlavu, našel její ústa, hluboce jí políbil a pohyboval při tom boky. „Dotkni se sama sebe.“

Zakňučela proti mým rtům, a ruku přesunula mezi její roztažená stehna. Zatáhnu jí za bradavku, začne se proti mně vrtět, jak do ní začínám pomalu pronikat.

„Dillone, už budu.“ Vydechne a její kundička, která dojí mého ptáka, mě posílá do šílenství a bez rozmýšlení ji zatlačím tváří dolů na postel, škubnu boky proti ní, když její hedvábné stěny vytáhnou i tu poslední energii z těla, kterou mám. Když jsem se z ní zhroutil na posteli, přitiskl jsem si ji k hrudi a poslouchal, jak oba ztěžka dýcháme.

„Včera jsem usnula,“ zašeptá a já ji s úsměvem políbím do vlasů.

„Jo, usnula,“ přitakám a vezmu do dlaně její prso.

„Chtěla jsem ti to vynahradit.“

„To jsi teda vynahradila a ještě víc.“ Zasměju se jí do vlasů a pak vidím, jak se směje, když se otočí ke mně. „Jak se po ránu cítíš?“ zeptám se a přejedu jí prsty po tváři.

„Dobře, hladově,“ ušklíbne se a já se usměju a přitáhnu ji blíž, abych ji políbil.

„Co chceš k jídlu?“

„Dala bych si donut s polevou… nebo rovnou tucet.“ Zasměje se a zaboří mi hlavu pod bradu.

„To můžu zařídit.“

„Vážně?“ zeptá se, podívá se na mě, a já jí zastrčím pramínek vlasů za ucho a chvíli pozoruju její nádhernou tvář.

„Kdy si uvědomíš, že pro tebe udělám cokoli?“ zeptám se, sleduji, jak se jí otevřou ústa a výraz v obličeji zněžní.

„Doufám, že si na to nikdy nezvyknu,“ zamumlá, políbí mě na bradu a já ji otočím na záda a přelezu přes ni. „Odpočívej. Donesu donuty a kávu.“ Ještě jednou ji políbím a pak se skutálím z postele. O deset minut později vyjdu z koupelny už oblečený a připravený a najdu ji, jak usnula obtočená kolem mého polštáře.

Chvíli ji pozoruju, přemýšlím, jak to došlo až sem, jak jsem si ji získal, a pak přemýšlím, jestli nějakým divným způsobem s tím neměli co dočinění mí rodiče. Milovali by Ashlyn a pokud by to bylo možné, přivedli by mě k ní. Rychle ji políbím do vlasů, zavrtím hlavou a odejdu z místnosti a zamířím k autu.

„CO SE DĚJE?“ ZEPTÁM SE, JAKMILE mám telefon u ucha.

„Kde jsi?“ vyštěkne Jax, z čehož mi přejede mráz po zádech, když projíždím na zelenou centrem města.

„Na cestě domů. Proč?“ vyštěknu já na něj v reakci na strach, který slyším v jeho hlase.

„Za jak dlouho budeš doma?”

„Za deset minut, proč? Co se děje?”

„Uvidíme se doma.“ Zavěsí a já zmáčknu v ruce mobil. Kriste, co se kurva děje? Teď jsem odjel z domu. Co se kurva mohlo stát? Vytočím Ashlynino číslo a poslouchám zvonění a pak hovor spadne do hlasové schránky.

„Kurva!“ zařvu a dupnu na plyn. Hned jak zastavím u příjezdové cesty vedoucí k nám domů, ucítím knedlík v krku. „Co to kurva?“ sleduji, jak se přibližuji k domu a všimnu si tří policejních aut, auta Ashlyniných rodičů a Jaxova auta.

Zastavím auto, otevřu dveře a vyskočím ven. Vyběhnu schody do domu, zařvu „Ashlyn!“ a cítím, jak se mi strach usazuje v krku.

„Dillone,“ řekne Lilly, přejde ke mně s rukama kolem pasu a výraz v její tváři způsobí, že se mi donut, který jsem měl po cestě domů, zasekne v krku.

„Co se děje?“

„Byl…“ Zavrtí hlavou a vzlykne, když zaboří hlavu do dlaní.

Cítím, jak mi slábnou kolena, a podívám se za ni, když se přijde Cash. „Řekni mi, že je v pořádku.“

„Je v pořádku, ale potřebuju, abys kvůli ní byl v klidu,“ řekne potichu a já přikývnu, neschopen slova a nemám kurva ponětí, co se děje. Jakmile vejdeme do kuchyně, všimnu si Nica a dvou strážníků v uniformách poblíž dveří, které vedou na terasu, jak mluví s Jaxem, a mně se zrychlí tep. Hledám Ash, ale všimnu si dvou mužů v oblecích, jak stojí bok po boku u ostrůvku a pak ucítím, jak se mi zadrhne dech, když konečně najdu Ashlyn, jak sedí na stoličce, na které vždycky sedává ona. Hlavu má skloněnou a ruce v pěstích na mramorovém ostrůvku před ní.

„Bejby.“ Zvedne hlavu a oči jí naplní slzy, když se na mě podívá. „Ash.“ Ihned se postaví, přeběhne ke mně a skočí na mě, když stolička, na které seděla, spadne na zem. Překvapen z toho nárazu, mám dojem, že se mi snaží ublížit, ale pak si uvědomím, že se mě drží, jako by po mě chtěla, abych ji pohltil do své kůže. „Co se děje?“ zeptám se a cítím, jak se třese, když ji pažemi obejmu a držím u sebe.

„Pane,“ řekne jeden z mužů v obleku a já se na něj podívám. „Jsem speciální agent Torres a tohle je speciální agent Kace. Jsme od FBI.“ Ukáže na muže, který vedle něj stojí jako pitbul, a já kývnu bradou na znamení porozumění. „Potřebujeme s vámi mluvit, ale myslím, že by bylo lepší, kdybyste si vy a paní Kecková udělali pohodlí,“ řekne mi, když jeho pohled dopadne na Ashlyn, která mi potichu brečí do hrudníku.

Beze slova ji zvednu do náručí a přenesu ji z kuchyně do knihovny, kde ji najdu pokaždé, když jsme oba doma a ona zmizela. Sednu si na velkou pohovku uprostřed místnosti, přitáhnu si ji do klína a cítím vztek uvnitř mě, když mi její slzy smáčejí krk. Porozhlédnu se po knihovně, uvidím, jak si Lilly a Cash sednou na křeslo naproti nám, a pak pozoruji, jak si ti dva agenti sednou na židle vedle pohovky.

„Chce mi někdo kurva říct, co se děje, a proč kurva moje žena brečí?“ zavrčím skrz zuby a snažím se ovládnout vztek, který se nabaluje s každou její slzou.

„Jak možná víte, před dvěma týdny byla nalezena zavražděná žena v Oaks Parku,“ začnu a vlasy na zátylku se mi postaví. „Během vyšetřování se našel důkaz, který je zavedl k paní Keckové.“

„Ona nikoho nezabila,“ vyštěknu, přeruším ho a jeho výraz poleví.

„Ne, nezabila,“ souhlasí, pak si sedne rovně, položí si lokty na kolena a zeptá se, „Znáte stránku Dominate Me?“

Co to kurva?

„Ne,“ popřu po pravdě, přejíždím rukou po Ashlyniných zádech, když zaboří obličej ještě víc do mého krku.

„Je to stránka s fetiši, kde muži a ženy si vytvoří profil s jejich fantaziemi, a někdo, kdo hledá stejnou věc, je kontaktuje přes stránku, aby-“

„Co to má společného s mou ženou a těmi zavražděnými ženami?“ opět ho přeruším, jednou rukou objímám Ashlynin kolem krku a druhou kolem zad, držím si ji, co nejblíže u sebe, potřebuju ten kontakt stejně jako ona.

„Policie našla informace, které je zavedly k této stránce, a poté vyslechly kamarádku jedné oběti a ta vysvětlila, že její kamarádka se měla sejít s mužem, se kterým se seznámila na té stránce.“

„Bože.“ Tělo se mi napne. Vím, co bude následovat, a vím, že se mi to nebude líbit.

„Během vyšetřování této stránky jsme našli, že paní Kecková má také profil na té stránce, a stejný muž, o kterém si myslíme, že se setkal se zavražděnými ženami, si psal s vaší ženou.“

„Řekněte mi, že je to zasranej vtip,“ zavrčím a on zavrtí hlavou a promne si ruce.

„Kéž bych vám mohl říct, že je to nedorozumění, ale bohužel to tak není. Během dvou minulých měsíců byly nalezeny čtyři zavražděné ženy v oblasti Nashvillu. Detektivové, kteří pracují na tomto případu, si mysleli, že jsou nějak propojené, ale až do včerejška nevěděli jak.

„Takže ten chlápek je sériový vrah,“ vyštěknu a on se podívá na agenta sedícího vedle něj, ten mu pokývne, takže se obrátí zpátky ke mně.

„Ano, myslím si to, proto je také zapojená FBI.”

„Kdo založil profil mé ženy na té stránce?“ zavrčím a cítím, jak tisknu zuby k sobě při pomyšlení, že informace o ní jsou na takové stránce.

„To teď nevíme. Ten člověk použil jednorázový e-mail a pouze vysvětlil jejich fantazie, než přerušil kontakt s útočníkem.

„Co to bylo za fantazie?“ zeptám se bez pomyšlení a cítím, jak mi hoří nosní dírky a Ashlyn se napne.

„Jejich požadavek byl, že bude sledována a znásilněna,“ řekne potichu a Ashlynino tělo se přitiskne k mému, když uslyším ztlumený křik její matky. Bojuji se sebou, abych nezačal vyvádět, přidržím si Ashlyn u sebe a pokusím se ji uklidnit.

„Prosím řekněte mi, že víte, koho kurva, hledáte?”

„To teď nevíme. Teď pracujeme na případu od druhého konce a snažíme se přijít na to, kdo to je.“

„Ježíši Kriste!“ zavřu oči. Jak se tohle může kurva dít, a kdo by tohle kurva Ashlyn udělal? „Má to něco společného s tím, kdo se snažil srazit mou ženu?“ zeptám se a otevřu oči, abych se na ně podíval.

„O téhle situaci nevíme.“ Svraští čelo, podívá se na agenta Kace a pak na mě. „Neměli jsme příležitost, aby nám byly předány všechny informace od vyšetřovatelů pracujících na tomto případu. Naší prioritou bylo dostat se k vaší ženě a ujistit se, že je v pořádku, a dát vám vědět, že musíte být opatrní, dokud nezatkneme toho útočníka.“

„Co navrhujete, že bychom měli udělat? Musíme odjet z města, dokud toho chlápka nenajdete?“

„V tuhle chvíli nevíme, jestli jde po vaší ženě, ale-”

„Ale může po ní jít,“ doplním ho a on přikývne.

„Ano, to může, proto jsme tady.“

„Kdo to je?“ zeptám se a cítím, jak mi žílami putuje oheň. „Jak vypadá? Odkud je? Co o něm sakra víte?“

„Slibujeme, že jakmile budeme mít podezřelého, dáme vám vědět. Do té doby po vás chceme, abyste byli opatrní.“

„Takže nevíte ani jednu zatracenou věc, kromě toho, že už zavraždil čtyři ženy a mohl by jít po mé ženě?“

„Rozumíme, že je to pro vás složité-“

„Rozumíte tomu?“ přeruším ho a zahlédnu, jak Cash vstává a Jax přijde do místnosti společně s Nicem. „Kurva. Jsem tak zasraně nadšený, že rozumíte tomu, jak je složité, když říkáte, že ženy byly zavražděny poté, co byly na stránce, kde člověk předstírající, že je má žena, založil falešný účet s požadavkem, že má být znásilněna. A teď mi říkáte, že kurva, nemáte žádné podezřelé a pracujete na případu od druhého konce.“

„Dillone.“ Ucítím na rameni ruku, vzhlédnu a uvidím mého bratra, který stojí nade mnou se starostmi v očích. „Klid, chlape,“ řekne potichu, podívá se na Ashlyn, která se smotala do pevné kuličky u mě. „Musíš se postarat o svou ženu a věřit těm mužům, že dělají svou práci.“

Kurva, má pravdu. Můj hněv nepomůže Ashlyn, která zasraně vyšiluje a brečí tak moc, že mám teď pomáčené triko, ale kvůli panice, která mě přemohla, je těžké rozumně přemýšlet. Polknu, pokývnu na něj a pak se podívám na agenty sedící přede mnou.

„Kdybych byl vámi, reagoval bych stejně,“ ujistí mne agent Kace, který poprvé promluví, pak si stoupne a agent Torres také. „Sežeňte si zbraň, pokud chcete. Zaveďte zvýšenou bezpečnost, pokud si myslíte, že je třeba, ale věřte mi, když vám říkám, že toho chlápka najdeme a zakopeme ho tak hluboko, že celé roky nebude dýchat.“ Pokývnu mu bradou a on vytáhne z kapsy vizitku a podá mi ji. „Pokud si všimnete něčeho neobvyklého, někdo se vám nebude zdát, nebo budete mít jenom dotaz, zavolejte. Je tam číslo na můj mobil.”

„Díky.”

„Díky si nechte, až toho chlápka najdeme,“ zamumlá a odejde z místnosti s Nicem v závěsu.

„Jak říkal, sežeňte si zbraň,“ řekne agent Torres, pokývne bradou a pak také odejde z knihovny. S Cashem se setkáme pohledy, chvíli tak vytrváme, a pak sleduji, jak zavře oči, když si přitáhne Lilly k sobě. Když vidím ten devastující výraz v jejich tvářích, žaludek se mi sevře a vztek mnou ještě jednou projede.

„Nedovolím, aby se ti něco stalo,“ slíbím Ashlyn do ucha a ucítím její přikývnutí na mém hrudníku, z čehož jsem ještě víc odhodlaný než dříve, abych ji ochránil.