Jax - 33. kapitola

Překlad: Lenuszka
Kor.: Evudar

Candice

„BOŽE, NEEE,“ VYDECHNU V PANICE, KDYŽ otevřu dvířka pračky a vytáhnu Maddiino ložní prádlo. Moje srdce mi zběsile buší v hrudi, když si uvědomím, co jsem udělala. Všude v pračce jsou malé kousky falešné srsti. „Kruci… ne Puppy.“ Musel se zachytit v prostěradle, když jsem dnes ráno převlékala postel. Ona bude zničená – já jsem zničená. Má tu hračku od doby, kdy byla miminko.

Vytáhnu svůj telefon. Ruce se mi třesou, jak vytáčím Jaxovo číslo.

„Ahoj, bejby,“ řekne, když to zvedne.

„Jaxi.“ Začnu brečet ve chvíli, kdy uslyším jeho hlas. „Zabila jsem Puppyho.“ Natáhnu se do pračky a vytáhnu jedno jeho ucho. Držím ho před sebou, když mluvím.

„Puppyyyy!“ slyším Maddie křičet z plných plic. Podívám se za sebe a najdu ji stát ve dveřích. „Ty jsi mi zabila Puppyho!“

„Sakra. O co tam k čertu jde?“ zeptá se Jax.

Maddie běží ke mně a z očí jí stékají slzy. Ona se postaví na špičky a dívá se do pračky. Jakmile vidí, že její milovaná plyšová hračka je na tisíc kousků, začne hystericky vzlykat. Když ke mně vzhlédnou ty její velké hnědé oči plné slz, přísahám, že se mi zlomí srdce. Její oči byly vždy mou slabostí, protože jsou úplně jako Jaxovy. Když si všimne Puppyho ucha v mé ruce, zkřiví tvář, sebere mi ho a přitiskne si ho k hrudi.

„Už se s tebou nekamarádím!“ zaječí, když vyběhne z pokoje. Slyšet ji to říct způsobí, že se moje už tak zlomené srdce roztříští na malé kousky.

Pořád mám u ucha telefon a sotva slyším, jak Jax říká: „Kriste, budu tam za pár minut.“

„Maddie,“ volám, když odložím telefon a hledám ji.

Ona běží přímo do svého pokoje, zavře dveře a zamkne se tam.

„Maddie, prosím. Otevři ty dveře. Byla to nehoda.“

Ona neodpoví, ale slyším ji na druhé straně plakat.

„Bejby, prosím, pusť mě dovnitř. Je mi to líto.“ Teď už mi po tvářích tečou slzy, když se čelem opřu o dveře. Srdce mě pro mou malou holčičku bolí. Ona tu zatracenou hračku miluje.

Po několika minutách předními dveřmi proběhne Jax. Je bez dechu, takže musel běžet domů ze svého obchodu. Pořád pracuju od pondělí do pátku na jiném místě, ale jen od devíti do tři čtvrtě na tři. Jax chce, abych tu pro Maddie po škole byla.

„Ježíši,“ řekne bez dechu, když vidí, v jakém jsem stavu. Přitiskne si mě do náručí a já slyším, jak jeho srdce prudce buší, když mě drží. Jsem tak ráda, že je tady. Neuměla bych se s tím sama vypořádat.

„Byla to nehoda. Puppy se musel zamotat do prostěradel, když jsem je dávala do pračky.“

„To je v pořádku,“ řekne a jemně mě hladí po vlasech. „Vím, že bys to neudělala úmyslně.“ Vezme mou tvář do dlaní a otře mi palci slzy. „Neplač. My to vyřešíme. Možná bychom ho mohli znovu poskládat.“

„Je na příliš mnoho částí.“

„Sakra. Kde je Maddie?“

„Tady,“ odpovím a ukážu na dveře pokoje. „Zamkla se přede mnou. Řekla mi, že už nejsme kamarádky.“

On mě znovu přitiskne v objetí. „Je jen rozrušená. Nemyslí to vážně. To má pravděpodobně ze školky. Víš, jaké jsou děti.“ Políbí mě na vršek hlavy, než mě pustí. „Nech mě s ní promluvit.“

Postaví se před dveře a zaklepe. „Buráčku, to jsem já. Můžu dovnitř?“

Ona neodpovídá, ale za několik vteřin slyším, jak odemkne zámek, než otevře dveře. Její uslzená tvář mě rve na kusy. „Tati,“ vykřikne a skočí mu do náruče. „Puppy je mrtvý.“

„Já vím, princezno, já vím.“ Sevře ji v náručí, zatímco ona vzlyká.

Zakryju si rukou ústa, abych ztlumila svůj vlastní vzlyk. Nesnáším se za to, že jsem té malé holčičce zlomila srdce. Měla jsem být opatrnější.

••••

„Dobrou noc, holčičko,“ řeknu a přikryju Maddie až po bradu.

„Dobrou.“ Její hlas je jemný, sotva slyšitelný. Téměř celý večer nepromluvila. Jax se musel vrátit zpátky do práce po tom, co ji uklidnil – byl uprostřed práce, když musel odběhnout. Ona od té doby znovu neplakala, ale má zlomené srdce a její zasmušilá tvář to prozrazuje. Ani nesnědla svou večeři, jen ji posouvala po talíři.

V krku se mi udělá knedlík, když si všimnu, že má v ruce pořád Puppyho ucho. To je vše, co jí zbylo. Nikdy bez něj neusínala.

Očima přejedu na hodiny ve tvaru motýla vedle její postele. Je právě po osmé. Doufala jsem, že Jax už bude zpátky. Když dokončil práci, přišel domů, aby si vzal auto. Vše, co řekl, bylo, že musí někam zajet, a že bude doma tak brzy, jak to půjde.

„Chceš, abych si s tebou lehla, dokud neusneš?“ přejedu jí rukou vlásky, když mluvím. Ona přikývne. „Vím, že jsem to už řekla stokrát, ale je mi Puppyho opravdu líto.“

„To je dobré,“ řekne. „Omlouvám se, že jsem řekla, že nejsi moje kamarádka, mami… ty jsi moje kamarádka.“

„To jsem ráda.“ Strčím jí za ucho zbloudilý vlnitý pramen vlasů. „Nesnášela bych, kdybychom nebyly kamarádky. Zítra půjdu do obchodu a koupím ti jiného Puppyho.“

„Nechci jiného Puppyho,“ řekne, když se jí oči zaplní slzami. „Chci jen svého Puppyho.“

„Oh, bejby.“ Přitisknu si její malé tělíčko k sobě. „Já vím. Přeju si, abych to mohla napravit. Nesnáším, když tě vidím zraněnou.“

„Byl to můj nejlepší kamarád,“ zašeptá a lehce mi pláče do hrudi.

••••

Vzbudím se s trhnutím, když se mnou někdo jemně zatřese.

„Candice, vstávej.“

Jaxovu krásnou tvář osvětluje lampička vedle postele. Posadím se a podívám se na hodiny. Je jedenáct večer. Maddie vedle mě spí.

„Ty jsi zrovna přijel domů?“ zašeptám a pomalu vylezu z Maddiiny postele, opatrně, abych ji nevzbudila.

„Pojď, mám něco, co ti chci ukázat.“ Natáhne se pro mou ruku a vede mě z místnosti.

Co má za lubem? „Kde jsi byl?“

„Ššš.“

„Ó můj Bože,“ řeknu, když otevře poklop kartonové krabice, která leží u hlavních dveří. „Ty jsi jí koupil štěně?“

„Není to ledajaké štěně,“ rozzáří se. „Je to bígl, ta samá rasa jako Snoopy.“

Oči se mi naplní slzami, když se natáhne a jemně vytáhne ven spící štěně. „Je tak roztomilý.“ Jemně mu přejedu rukou po srsti a on otevře jedno oko. Má tu nejroztomilejší malou tvář. Je z většiny bílý a na zádech a na hlavě má několik černých flíčků. Přes jedno oko má malou skvrnku. „Kde jsi v tuhle večerní hodinu sehnal štěně?“

„Vyzvedl jsem ho před několika hodinami. Musel jsem jet na pozemek tři hodiny odtud. Odpoledne, než jsem odešel z práce, jsem nařídil Anně, aby ho pro mě našla.

„Jsi skvělý,“ řeknu a zajedu mu rukama kolem pasu. „Bude ho milovat.“

„Můžu ho teď vzít dovnitř?“ zeptá se. Je jako velké dítě. Nechci ji budit, jelikož jí tak dlouho trvalo usnout, ale on se dnes večer pro naši holčičku překonal, tak mu to nechci zkazit.

„Samozřejmě.“

Přejede svými rty po mých, než se vydá k Maddiinu pokoji. Jdu hned za ním.

Položí to štěně jemně vedle Maddie. „Buráčku,“ zašeptá a jemně s ní zatřese.

„Tati,“ zamumlá a otevře oči. Jakmile promluví, štěně se zvedne a pohne se směrem k její tváři. Maddie se zahihňá, když jí začne lízat. „Štěně!“ křičí. „Opravdové štěně.“

„Já vím, že ti nikdy nenahradí tvého Puppyho, ale máma a já ti ho chceme dát. Nemáme rádi, když tě vidíme tak smutnou.“

Ona se posadí a vtiskne si štěně do náruče. „Miluju ho. Je tak roztomilý.“ Znovu se zahihňá, když jí štěně olízne bradu.

Po tom odpoledni, co jsme zažili, je její smích jako hudba pro moje uši. Už teď můžu říct, že budou nejlepší kamarádi. Nikdy jsem si nemyslela, že bych mohla svého muže milovat víc, než už ho miluju, ale právě teď chce moje srdce vybuchnout.

„Jsem rád,“ řekne Jax, když jí rukou přejede po vláskách.

Ona si položí štěně vedle sebe a natáhne se po svém otci. „Miluju tě, tati,“ řekne a obejme ho.

„Taky tě miluju, Buráčku.“

Když ho pustí, její pohled se zaměří na mě. Natáhne ruce, takže já přistoupím k posteli.

„Miluju tě, mami.“ Taky mě obejme.

„Já tě taky miluju, holčičko.“ Hlas mi selže, když mluvím. „Tak moc tě miluju.“

Když mě pustí, znovu zvedne štěně. „Může spát se mnou?“

„Samozřejmě může,“ řekne Jax, „ale dej si ho na druhou stranu ke stěně. Nechceme, aby ti v noci vypadl z postele.“

„Dobře.“ Udělá, co jí řekl.

„Ráno si můžeš rozmyslet, jaké mu dáš jméno.“

„Chci mu říkat Snoopy,“ řekne bez váhání.

„To je skvělé jméno,“ odpoví Jax a počechrá jí vlasy. „Teď si lehni a vyspi se. Zítra půjdeme nakupovat a koupíme Snoopymu všechno, co potřebuje.“

„Dobrou noc, tati,“ zazívá, když si lehne do postele a přitiskne k sobě to štěně. „Dobrou noc, mami.“

Jax mi dá ruku kolem ramen a usměje se. Díky němu je všechno na světě tak, jak má být. „Miluju tě, Snoopy,“ slyšíme Maddie říkat, když odcházíme z pokoje.

Jax si mě k sobě přivine, když vstoupíme do chodby. „Jsi v pořádku?“ zeptá se.

„Teď už jsem. Jsi úžasný táta. My obě jsme šťastné, že tě máme.“

Pevně mě stiskne a políbí mě na čelo. „To já jsem ten šťastlivec.“

••••

„A nyní vás prohlašuji mužem a ženou.“ Setřu si slzy, které mám v očích. „Teď můžete políbit nevěstu.“

Pohled, jaký věnuje Brendan mé mámě, když ji vezme do náruče, způsobí, že mi srdce zpívá. Není těžké vidět, jak moc ji obdivuje. Já vím, že stráví zbytek svého života starostí o ni a aby ji udělal šťastnou. Jak jsem jí řekla to ráno, když jsme si nechaly dělat vlasy, „Dobré věci přijdou k těm, kdo čekají“ a samozřejmě to tak bylo, jako by na něj moje máma čekala celý život.

Rozhodli se pro malou, soukromou svatbu na zahradě. Není to nic nóbl, ale i tak krásné. Vybrali si k výměně svých slibů dokonalý den: sluníčko svítí a všechny barevné kytky jsou v plném květu.

Jax, Maddie a já jsme tady, potom Brendanovi rodiče, sourozenci a jejich partneři. Máma a Brendan požádali mě a Brendanova staršího bratra, abychom šli za svědky. Maddie a Snoopy hlídali jejich prsteny. Snoopy chodí s Maddie všude – samozřejmě až na školu.

„Gratuluju,“ řeknu, obejmu mámu a pevně ji stisknu. „Jsem tak šťastná. Obětovala jsi všechno, abys mě vychovala, a vždycky ti za to budu vděčná, ale teď je řada na tobě. Je čas, abys byla sama sebou, a dělala to, z čeho budeš šťastná.“

„Vždycky jsem byla šťastná,“ řekne. Slzy mi naplní oči, když mi jemně přejede rukou po tváři. „Od chvíle, kdy jsem tě držela v náručí, když ses narodila. Změnila jsi můj život k lepšímu. Milovala jsem tě tenkrát a nikdy se to nezmění. Ačkoli už jsi dospělá a taky matka, vždycky budeš moje holčička.“

„Taky tě miluju, mami.“

Konečně se smířila s tím, že jí říkám mami, a Maddie babi. Taky už není posedlá svým věkem. Myslím, že si uvědomila, že ji Brendan bude milovat bez ohledu na vše. Je legrační, jak vás láska hodného muže může změnit. Věci, které se kdysi zdály tak důležité, najednou nejsou.

Než mě pustí, políbí mě na tvář a já přejdu ke svému novému nevlastnímu otci. Při té myšlence se usměju. Taky se zdá, že teď mám i nevlastní tety, strýčky a stejně tak prarodiče. Všichni jsou tak milí jako on. Jsem nadšená, že se naše malá rodina rozrůstá.

„Blahopřeju, Brendane,“ řeknu, když mě obejme. Opravdu jsme se sblížili. „Nemohla bych si pro mámu přát lepšího muže.“

„Doufal jsem, že až se s tvou matkou vezmeme, začneš mi říkat tati.“

„Cože?“ řeknu, odstoupím, abych mu viděla do obličeje. Podle výrazu jeho tváře můžu říct, že je vážný.

„Samozřejmě jen když budeš chtít. Nechci tlačit. Vím, že nejsem tvůj opravdový otec, ale mám tě rád jako svou dceru.“

„Ty mě máš rád?“

„Samozřejmě, že ano. Obě, tebe i Maddie.“

Upevním svůj stisk, položím mu hlavu na hruď. Zavřu oči, bojuju se slzami. On netuší, jak moc pro mě tahle chvíle znamená. Právě mi dal něco, co mi vždy chybělo. Něco, co jsem si přála od malička.

„Taky tě mám ráda, tati,“ zašeptám. Tahle slova jsou něčím, o čem jsem si nikdy nemyslela, že za celý svůj život řeknu. „Kdybych si na téhle zemi měla vybrat kohokoli za svého otce, byl bys to ty.“

••••

„Od té doby, co jsme dorazili domů, ses nepřestala usmívat,“ řekne Jax, když se svlékne a vleze za mnou do postele.

„Já vím. Už mě bolí tvář.“

„Hodláš mi říct, proč?“

Otočím se, abych k němu byla čelem. Vklouzne mi paží kolem pasu a přisune si mě k sobě. „Jsem prostě šťastná za svou mámu. Zaslouží si někoho, jako je Brendan.“ Když mluvím, on svými rty dělá cestičku po mé čelisti a dolů po krku. Jakmile ucítím, že tvrdne, jsem si celkem jistá, že přestal poslouchat, ale stejně pokračuju. „Jejich svatba možná nebyla složitě propracovaná, ale pořád byla překrásná. Myslím, že něco takového by se mi líbilo.“

Zvedne hlavu. „Chceš se vdávat?“ Dobře, poslouchal.

„Nemyslel jsem si, že je tahle věc pro tebe důležitá.“

„Myslím, že každá malá holka sní o tom, že najde svého krásného prince a jednoho dne se vdá, Jaxi.“

„Oh.“ Přesune se tělem nade mě a usadí se mi mezi nohama. „Netipoval bych tě na ten druh holky. Možná nedostaneš manžela, ale spokojila by ses s krásným princem?“ Směju se, když zakývá svým obočím.

„Takže chceš říct, že budeme navždycky žít v hříchu?“

Zvedne mou pravou nohu a omotá si ji kolem pasu. Skousnu svůj spodní ret, abych potlačila sten, když do mě pomalu klouže.

„Na lásce, kterou k tobě cítím, není nic hříšného,“ řekne, když svými rty přejíždí po mých. „Ty jsi všechno, co jsem kdy chtěl.“

„Ty jsi taky všechno, co jsem kdy chtěla.“

„Ačkoli moje hříšné myšlenky… to je úplně jiný příběh.“

Směju se. Vím všechno o jeho hříšných myšlenkách. Miluju je skoro tak moc, jak miluju jeho.

„Mé myšlenky na tebe jsou taky celkem hříšné, pane Albrighte,“ řeknu a zabořím mu ruce do jeho hustých hnědých vlasů.

„Oh, ano? Pouč mě.“ Natlačí dopředu své boky a celý do mě zajede, kompletně mě naplní. Ta čistá extáze, kterou mi může dát jen on, převezme vládu a já mu nejsem schopná odpovědět. Oči se mi s třepotáním zavřou, když mi ze rtů unikne dlouhé táhlé zasténání.

Když je konečně otevřu, Jax se na mě dívá tím pohledem, který má vyhrazen jen pro mě. Je to tak sexy, že mi z toho žaludek dělá kotrmelce. Zajedu mu rukama do vlasů a přitáhnu si jeho tvář k sobě.

„Já ti to ukážu,“ zašeptám mu do úst.

••••

„Pokud se chceš opravdu vdát, tak to uděláme,“ řekne mi, když mu ležím v náručí, pořád sestupuju z postkoitální blaženosti. „Není nic, co bych pro tebe neudělal, to víš.“

„To musí být něco, co chceme oba, Jaxi.“

„Není to tak, že bych si tě nechtěl vzít. Je to proto, že nepotřebuju kus papíru na to, abych ti ukázal, jak moc tě miluju.“

„Já taky ne,“ řeknu, přitisknu se k němu a jemně ho políbím na hruď. „Pokud budeme spolu, budu šťastná. Stejně jsme nikdy nebyli konvenční.“

„To je pravda, nebyli.“ Zakření se. „Měli jsme dítě a to jsme ani nebyli spolu.“ Políbí mě do vlasů. „Jestli se to má stát, bejby, stane se to ve správnou chvíli a ze správného důvodu. Ne proto, že nám společnost říká, co bychom měli dělat.“

„To je pravda. Ve svém srdci vím, že to nejlepší teprve přijde. V mezičase mě prostě jenom miluj a já budu milovat tebe. Zbytek zapadne na své místo.“

„Nikdy tě nepřestanu milovat, Candice,“ řekne a odsune mi vlasy z tváře. „Zatraceně nikdy.“