UA - 4. kapitola

Překlad: Clarissa
Kor.: Evička

Ashlyn

JSEM OPATRNÁ, ABYCH SE NEŘÍZLA, zpívám, „Fuzzy Wuzzy byl medvěd. Fuzzy Wuzzy neměl žádnou srst. Fuzzy Wuzzy nebyl moc chlupatý, nebo jo?“ a poslouchám, jak se zvuk mého hlasu odráží ode zdí kolem mě. Už to bylo deset dní, co jsem byla schopná užít si normální sprchu, a miluju každou vteřinu z toho. Mumlám si konec a zakřičím, když se sprchový závěs prudce rozhrne a skenuje mě Dillonův pohled, z čehož na místě zamrznu.

„To jako vážně, bejby?“ Směje se, a můj mozek naskočí, zatímco se vyhrabu z lavice, na které jsem seděla, když jsem si holila vagínu, a snažím se zakrýt tím, že si všude roztírám pěnu na holení.

„Panebože! Co to děláš? Nemůžeš sem jen tak přijít!“ Zapištím a ohýbám se v pase, ve snaze se zakrýt, jak jen to jde.

„Myslím, že opravdovou otázkou je, proč si zpíváš tuhle písničku, když si holíš vagínu? A –“ zvedne ruku nahoru a ukáže na prst a na kroužek na něm – „jsi moje žena. Takže si můžu dělat, co kurva, chci, když jde o tebe.“

„Vypadni!“ zařvu, i když vím, že je zbytečné se hádat, protože pokaždé, když to udělám, skočí po mně a přinutí mě přiznat, že jsme manželé.

„Potřebuju sprchu.“ Zvedne ruku za hlavu a stáhne si dolů tričko.

Pevně zavřu oči a zavrčím, „Tady se mnou nebudeš.“ Jen při té myšlence se mi sevřou vnitřnosti, nedokážu déle snést tohle sebou-nařízené mučení. Pokaždé, když je v mé blízkosti, je pro těžké nevzdat se svému tělu a neskočit na něj.

„Proč máš zavřené oči?“ Cítím jeho teplo za svými zády a jeho zuby štípnout do pokožky na mém krku, zatímco klouže dlaněmi kolem mě a přitahuje si mě k sobě.

Jeho vzrušení do mě narazí, a já tiše prosím o milost. „Dillone.“

„Hmm?“ vydechne mi na krk a putuje prsty dolů po mém břichu. „Už jsi hladká?“ Bože, já nevím. Ani si nedokážu vzpomenout, jak moc jsem se stihla oholit, než mě vyrušil, ale myslím, že jsem se alespoň dostatečně očistila, že už tam dole nemám džungli. „Jsi vlhká?“

„Jsem ve sprše, takže ano,“ konstatuji, snažím se znít naštvaně, ale zasténání, které mi unikne, dokazuje, že jsem lhářka.

Jeho volná ruka se pohybuje nahoru, aby zatahala za mou bradavku a poslala skrz mě záblesk potěšení. „Myslím, že to prostě budu muset zjistit sám.“ Kousne mě do ucha, pak olizuje stranu mého krku, kousne mě do ramene, zatímco mi prsty vklouzne mezi záhyby a přes klitoris, což způsobí, že mé boky sebou škubnou dopředu. Jsem v něm ztracená. Totálně ztracená – jeho ústa na mém krku, jeho ruka na mém prsu, jeho prsty mezi mýma nohama. Dám mu všechno, co právě teď chce, dokud nepřestane s tím, co dělá.

„Oh, Bože,“ zasténám, když vklouzne jedním prstem do mě.

„Bůh ne.“ Kousne mě tvrdě do krku a vklouzne hluboko dvěma prsty. „Tvůj manžel.“

Hlava mi spadne dozadu na jeho rameno, zatímco mu jezdím na prstech. Věděla jsem, že mi chyběl jeho dotek, ale až do teď jsem nevěděla, jak moc. Palcem krouží přes můj klitoris a rukou sevře mé prso.

„Jsi blízko.“

Jsem. Nevím, jak to ví, ale jsem… tak blízko. Pohne boky a jeho tvrdý pták vklouzne zezadu mezi mé nohy, z čehož se mi skoro podlomí nohy.

„Dej ruce na zeď před tebou,“ vydechne mi do ucha.

Ani o tom nepřemýšlím. Moje ruce vystřelí přede mě, dlaně tvrdě plesknou o studené dlaždičky. Jeho ruka, kterou měl mezi mýma nohama, přejede kolem mého boku a přes zadek. Vím, co přijde, a sevřu si spodní ret mezi zuby. Kousnu do něj v očekávání. Je to jako věčnost, a pak hlavička jeho ptáka narazí do mého vstupu.

„Ano.“ Přitisknu zadek k němu a nabízím se mu, aniž bych se zajímala, jak zoufale právě teď vypadám.

„Kurva.“ Vklouzne dovnitř pomalu, sevře můj bok pevným stiskem a drží mě na místě. „Tak zatraceně těsná. Tak zasraně vlhká.“ Vytáhne se ven o palec a vklouzne zpátky o dva.

„Prosím, pospěš si,“ lapám po dechu. Víc toho nedokážu snést. Teď, když jsem ho znovu pocítila, tak ho potřebuju, celého. Jeho ústa klesnou k mému rameni a přejede přes něj jazykem a nahoru k mému uchu, zatímco do mě úplně zajede. Jeho dech mě šimrá na uchu, zatímco se jeho ruka z mého boku přesune znovu mezi mé nohy. „Je tohle dobrý?“

„Ano.“ A ani nelžu. Nemá to cenu; nemám pochyb, že dokáže přesně cítit, co to se mnou dělá.

Jakmile je hluboko uvnitř mě, nepohne se. Jeho čelo klesne k mému rameni, jeho hruď přitisknutá na má záda se prudce zvedá a klesá, zatímco jeho srdce rychle buší proti mé pokožce. „Ty mě ničíš.“ Přejede rukou dolů po mé paži a zakryje tu mou na dlaždičkách, zatímco mi ústy přejede po rameni. Jeho prsty mezi mýma nohama se pohybují, což způsobí, že se moje kundička kolem něj sevře. „Moje.“ Z tohoto jediného slova vysloveného proti mé vlhké pokožce mi zeslábnou nohy. Vyklouzne ven a pak zpátky dovnitř, a proplete své prsty s mými. „Polib mě.“

Bez přemýšlení otočím hlavu, a jeho jazyk přejde přes můj a vjede do mých úst. Sténám kolem jeho jazyka a on vrčí kolem mého, zrychluje pohyb prstů, zatímco s přesností klouže dovnitř a ven ze mě, a zasahuje místečko hluboko ve mně, které vysílá otřes potěšení a bolesti v nepřetržitém tempu extáze.

„Tohle mi chybělo,“ vydechnu bez přemýšlení. Jeho tělo na okamžik ztuhne, než se vytáhne ven a tvrdě do mě vklouzne, až z toho lapám po dechu.

„Už mi to nikdy neodpírej.“ Jeho tón není jeden z těch, které jsem od něj už předtím slyšela. Chci se zaklonit a pohlédnout mu do tváře, ale než to můžu udělat, krouží prsty přes můj klitoris rychleji a rychleji, z čehož ztratím veškerou soudržnou myšlenku, zatímco mě přivede přes okraj k orgasmu, který mi vezme dech. Než můžu vůbec popadnout dech, otočí mě a zvedne, aby mě opřel o studené dlaždičky. „Utáhni kolem mě nohy.“

Sevřu nohy kolem jeho boků pevněji. Sundá mé ruce z jeho ramen, zvedne mi je nad hlavu a přišpendlí je jednou svou rukou. Pohybuje se ve mně tvrdě, kloužu nahoru po zdi, pak skloní hlavu, aby do svých úst zachytil mé prso, saje ho a přejíždí zuby přes mou bradavku.

Hlava mi padne dozadu proti dlaždicím, když se pohne k mému druhému prsu a dělá to samé poté, co vyklouzne ven a zajede hluboko dovnitř. „Dillone,“ lapám po dechu a zabořím nehty do jeho ruky.

„Úžasný,“ mumlá, vezme si má ústa v trestajícím polibku, pustí mé ruce a sevře můj zadek oběma jeho obrovskými dlaněmi.

„Já…“

„Jsem s tebou. Udělej se se mnou,“ skočí mi do řeči a vydechne mi do úst. Vezme mě rukama za zadek, zvedne a spouští dolů po jeho délce. S každým tahem vidím hvězdičky. Vím, že když padnu, tak mě to zabije. Omotám své paže a nohy kolem něj pevněji, přitisknu čelo k jeho a udělám se s výkřikem, zatímco on vykřikne úlevou proti mým ústům. Zůstaneme takhle, těžce dýcháme proti svým ústům, lehce se líbáme a přejíždíme si rukama vzájemně po vlhké kůži, než začne být voda studená.

„Musíme jít ven,“ zavrčí, ještě jednou mě políbí, než uvolní své sevření a přiměje mě sklouznout dolů po jeho mokrém těle. Vypne sprchu a pošle mě ven s plácnutím přes můj zadek.

Vyjdu ze sprchy, popadnu ručník pro sebe a jeden pro něj. Začnu se utírat a chci jenom skočit do postele, ale není nic horšího než pomyšlení na to, že budu později večer spát v mokrém povlečení.

„Kolik času potřebuješ, aby ses připravila jít ven?“ Obmotá kolem mě zezadu paži a já nakloním hlavu ke straně, abych se na něj podívala.

„Asi tak hodinu. Musím si vysušit vlasy.“ Dneska večer máme v plánu večeři s Michelle, Lukou, Jaxem a Ellie. Jsem pořád naštvaná na Jaxe, nebo možná on je naštvaný na mě, takže spolu moc nemluvíme. Ale Dillon ho včera viděl a řekl mu, že by s Ellie měli jít s námi ven na večeři, a Jax souhlasil. Jenom doufám, že to dneska večer nebude obrovské drama. Mám ráda svého bratra; mám ráda jeho ženu a dceru, ale odmítám, aby kdokoli ničil tuhle záležitost mezi mnou a Dillonem.

Cože, počkat? Ztuhnu a přemýšlím, odkud se tahle myšlenka vzala.

„Takže si můžeme jít na chvilku odpočinout?“ Otírá se o můj krk a donutí mě přestat přemýšlet, když mě vezme do náruče a nese mě k posteli.

A pro jednou ve svém životě, když si lehá za mě, se nestarám o to, že mi moje vlasy namočí polštář a deku.

***

„ASHLYN.“ USMÍVÁ SE ELLIE, VSTÁVÁ OD STOLU, když nás zahlédne v restauraci. Jakmile jsem u ní, obejme mě a zašeptá, „Jsem z vás tak šťastná a myslím, že všichni ostatní budou také.“ Bože, opravdu doufám, že má pravdu.

„To doufám,“ řeknu nahlas, stisknu ji a pak ji pustím, a podívám se na Jaxe, který stojí za ní.

„Pojď sem.“ Natáhne své paže a já se pohnu rovnou k němu, a pevně ho obejmu.

„Ty víš, že tě mám rád, ségra,“ zamumlá mi do vlasů, a v nose mě zaštípou slzy.

„Já vím. Taky tě mám ráda,“ souhlasím, pustím ho a pak se otočím, když Michelle přichází houpavou chůzí ke stolu, následována Lukou.

„Panebože. Kde jsi sehnala ty šaty? Potřebuju taky takové.“ Zapíská a já se podívám na své šaty. Ignoruji Dillonovo vrčení za mnou, protože jsem slyšela jeho naštvaný odpor k šatům, když jsem si je doma oblékla. Ve skutečnosti se mu ty šaty rozhodně líbí; myslím, že mě přimáčkl ke zdi dvě vteřiny poté, co mě v nich uviděl. Jenom se mu nelíbí ta představa, že v nich jdu někam mimo domov, ale dobře.

„Nordstrom Rack.“ Usměju se. Miluju svoje šaty s krajkovým výstřihem do véčka a zavazováním kolem krku, hlubokým výstřihem na zádech, těsným živůtkem a plisovanou sukní.

„Takové šaty nosit nebudeš,“ řekne Luka za ní, ona protočí oči a obejme mě, zatímco Dillon s ním souhlasí.

„Luko.“ Usměju se vřele, jakmile mě Michelle pustí a já přejdu k němu, obmotám paže kolem jeho obrovského, svalnatého pasu a snažím se ho nadzvednout. Zoufale selžu, ale jeho úsměv je dostatečná odměna, když mi vtiskne pusu na vršek hlavy.

„Jsem z vás dvou tak šťastná,“ řeknu mu, a jeho úsměv se rozšíří.

„Už bylo na čase, aby souhlasila, že si mě vezme.“ Zamíří svůj něžný pohled přes mou hlavu a já vím, že se dívá na Michelle. Před ní byl Luka hráč, ale ona si ho nějak omotala kolem svého drobného prstíku během týdne randění, že se jí zeptal, aby se navždy stala jeho ženou.

Směju se, udělám krok dozadu, abych si stoupla vedle Dillona a cítila jeho ruku na odhalené kůži mých zad.

„Luko, Dillon. Dillone, tohle je Luka,“ představím je, protože Dillon zná všechny ostatní u stolu.

„Musím to říct a ukončit to, abychom se mohli uvolnit a užít si večeři. Ublížíš naší holce, a já tě osobně zabiju,“ prohlásí s naprosto vážným výrazem, a já cítím, jak vykulím oči. Podívám se na Dillona, abych viděla jeho reakci, málem sebou seknu, když kývne a uchopí Lukovu ruku v pevném stisku. „Teď je to za námi. Potřebuju pivo.“ Usměje se na Dillona, pak mě chytí pod bradou svou pěstí.

Čekám, že to potom bude trapné, ale jakmile se posadíme a přijde k nám číšník, kluci si objednají pivo a pro nás holky láhev vína, společně s chuťovkami, abychom si něco dali, než nám přinesou naše jídlo.

„Sakra,“ řekne Michelle, a já se otočím směrem k ní se svým kouskem smažené mozzarelly na půl cesty k mým ústům.

„Co je?“

„Tvůj ex.“

„Cože?“ Zamračím se, pak otočím hlavu a zahlédnu svého ex, Joshe, jak míří k našemu stolu.

„No, skvělý,“ zavrčím a položím nedojedený kousek sýrové dobroty na talíř. Josh a já jsme randili asi před osmi měsíci a byli jsme spolu přibližně na dvou dvojitých rande, než jsem to s ním skončila. Opravdu mi nic neudělal; byl prostě otravný.

„Ashlyn, myslel jsem si, že jsi to ty,“ pozdraví a jde si stoupnout ke stolu blízko mě. Zakloním hlavu, abych se na něj podívala, když Dillon popadne mou židli a přisune si mě tak blízko, že bych mu mohla rovnou sedět na klíně.

„Ahoj Joshi.“

„Jak se máš?“ zeptá se a strčí si ruce do předních kapes džínů.

„Opravdu skvěle, a jak ty?“

„Dobře, dobře.“ Kývne hlavou, pak se rozhlédne kolem stolu, na všechny se usměje a řekne jim ahoj. „Moje máma a já se vlastně příští víkend stěhujeme do Knoxvillu.“

Dobrá, tak možná existovalo několik důvodů, že jsem se s ním přestala vídat kromě toho, že byl otravný. Také bydlel se svou mámou a ta mu pořád vařila, prala prádlo a uklízela po něm. Dokonce mu tankovala i benzín do auta, když to bylo zapotřebí.

„To je skvělé.“

„Jo, to opravdu je.“ Kývne hlavou a zastrčí si ruce hlouběji do kapes, z čehož jeho ramena vystřelí dopředu. „Chystal jsem se ti zavolat, abych viděl –“

„Nezavoláš jí,“ skočí do toho Dillon, a já slyším někoho, zřejmě Michelle, jak se hihňá.

„Uh… cože?“ zamračí se Josh a přejede pohledem ze mě na Dillona.

„Ty jí volat nebudeš. Není nic, o čem byste vy dva mluvili. Teď, pokud bys mohl odejít od stolu, jsme uprostřed večeře,“ pokračuje Dillon, a moje ramena ztuhnou. Nemohla bych se o Joshe zajímat méně, ale není žádný důvod, aby k němu byl tak drsný.

„Oh. Jasně, omlouvám se. Nemyslel jsem.“ Podívá se na mě, a já mu věnuju slabý úsměv, protože nemám tušení, co jiného dělat. „Uvidíme se.“

„Neuvidíte,“ zamručí Dillon.

„Ahoj,“ řeknu a dívám se, jak odchází skrz restauraci.

„Víš, že Ash hodně randila, že jo?“ zeptá se Jax, a já se otočím, abych se podívala na svého bratra a přemýšlela, kam sakra tím poznatkem míří. „Budeš tohle dělat všem jejím ex?“ Zvedne bradu směrem, kterým právě Josh odešel.

„Možná,“ pokrčí Dillon rameny, a já se kousnu do vnitřku tváře. Cítím na sobě pohledy a otočím se, abych se podívala na Michelle, která sedí vedle Ellie, a obě mají na tvářích zářivé úsměvy.

„To budeš mít dost práce,“ řekne Jax tiše, obejme paží Ellie, která protočí oči, ale přitulí se k němu.

„Já vím,“ řekne Dillon, a mě se začnou kroutit vnitřnosti.

„Měl jsem toho dost na to, aby to trvalo celý život,“ vloží se do toho Luka, a Michelle obrátí svůj pohled na něj. „Jen to říkám, zlato. Ty a Ash jste chlapy v tomhle městě dost potrápily.“

„Co prosím?“ Michelle vysloví mou otázku, ale on má pravdu. Hodně jsem randila, možná až příliš, ale co jsem měla dělat? Co jiného má holka dělat, aby našla muže, se kterým chce strávit zbytek svého života? Nemůžu si pomoct, že většina kluků jsou idioti.

Ucítím prsty lehce přejíždět po kůži na mých zádech a otočím pohled k Dillonovi, abych viděla, jak se na mě starostlivě dívá. Nevím, jestli si dělá obavy, že jsem naštvaná, nebo že má Luka pravdu. Nakloní se blíž, vtiskne mi polibek na ucho a zašeptá, „Moje,“ z čehož mi přeběhne mráz po páteři, a já přemýšlím, jestli je špatné, že mě to jediné slovo vzrušuje. Ale nemám čas o tom příliš dlouho přemýšlet. Naše jídlo je tady, a já využiju jídlo jako výmluvu k tomu, abych ignorovala ten pocit v mé hrudi.

O hodinu a půl později stojíme před restaurací a se všemi se loučíme, rozdávám objetí a pak dovolím Dillonovi, aby mě zavedl k jeho autu a pomohl mi nastoupit dovnitř. Jakmile jsem uvnitř, zapnu si pás a otočím se, abych ho sledovala, jak složí svou vysokou, štíhlou postavu za volant.

„Musím se zastavit u mě doma a vzít si nějaké věci,“ prohlásí, nastartuje auto a zapne se pásy, aniž by se na mě podíval.

„Dobře,“ souhlasím tiše, když se zařadíme do provozu. Nemám tušení, co mu mám říct, nebo jak se mám cítit. Po celé té věci s Joshem jsme si u večeře opravdu nepovídali. Nevím, jestli jsem na něj naštvaná za to, jak se choval, nebo jestli jsem šťastná, že se ke mně chová tak majetnicky. Pokud byste se mě zeptali před třemi měsíci, jak by mi bylo jedno, kdyby se kluk, jakýkoli kluk, choval jako pračlověk a v podstatě mi počůral nohu, musela bych vám říct, že bych to nesnesla, ale s Dillonem jsou mé emoce totálně pomotané.

„Co to sakra?“ zašilhám do tmy a mrknu, když spatřím nápis, Na prodej na Dillonově dvorku, blízko u silnice. „Ty jsi dal svůj dům k prodeji?“ Otočím své tělo i pohled k němu.

„Jo,“ je všechno, co řekne, když zaparkujeme auto před jeho domem, nedaleko té odporné fontány uprostřed příjezdové cesty. Vypne motor, vystoupí ven, práskne dveřmi, pak běží okolo k mé straně, vezme mou ruku a pomůže mi vystoupit.

„Neřekl jsi mi, že jsi nabídl svůj dům k prodeji,“ obviním ho, když mě vezme za ruku a vede mě nahoru po schodech k hlavním dveřím.

„Nesnášíš tenhle dům. Proč bych si ho měl nechávat?“ Zamračí se, odsune zámek realitní společnosti na klice stranou, aby mohl zadat kód zámku.

Chce, abych z něho zešílela, totálně zešílela! Pomyslím si, když mě zatáhne do domu společně s ním a zabouchne za námi dveře.

„Říkal jsi, že ti tenhle dům připomíná dům tvých prarodičů.“

„To připomíná,“ souhlasí, a já ho následuji nahoru po jednom ze schodišť a přes druhé patro vedoucí k jeho ložnici.

„Já to nechápu.“ Poškrábu se frustrovaně na nose. „Tak proč ho tedy prodáváš?“

„Proč bych si ho měl nechávat?“ zavrčí a projde skrz dveře do svého pokoje.

Jdu za ním, zastavím se uprostřed pokoje a dám si ruce na boky.

„Protože ho miluješ!“ Prakticky vykřiknu.

„Ty se sem nastěhovat nechceš, Ashlyn. Takže nemám důvod si ho nechávat!“ zakřičí z koupelny, kam zmizel, a já se najednou cítím hrozně. Řekla jsem mu, že ho nesnáším, ale to bylo před tím, než jsem věděla, proč ho vlastně koupil.

Vyjde ven z koupelny, odhodí nějaké věci na pohovku u postele a pak zamíří do šatny, kde rozsvítí světlo.

„Stáhni ho z prodeje,“ řeknu přísně, když vyjde ven s plnou náručí oblečení na ramínkách a položí je přes opěradlo pohovky.

„Proč?“

„Protože ho neprodáš jen proto, že tady nechci žít.“

„Jsme manželé. Nebudu žít v oddělených domech.“

Bože, proč tolik nesnáším, že tahle slova nejsou slova lásky? Jako, „Prodávám ho proto, že tě miluju a nedokážu si představit, že bych po zbytek života žil bez tebe,“ nebo „Miluju tě a chci, abychom si našli dům, ve kterém budeme oba šťastní.“

„Jsi tak otravný,“ zavrčím a cítím, jak mě začíná bolet hlava. Zavřu pevně oči a přitisknu si dlaně k obličeji.

„Je to tak nejlepší.“ Obmotá kolem mě své paže a přitáhne si mě k sobě.

Nechám klesnout ruce k bokům a podívám se do jeho nádherné tváře. „Nechci, aby ses toho domu zbavil kvůli mně.“

„Hodlám se toho domu zbavit, protože to tak chci,“ prohlásí. Vypadá upřímně, ale já si nejsem jistá, jestli mu věřím. Viděla jsem jeho obličej, když mluvil o domě, který vlastnili jeho prarodiče. Miloval jejich dům; v jednom takovém chtěl založit rodinu. „Přestaň se tím stresovat. Je to jenom dům.“ Skloní se dolů, otírá se o můj krk, a moje paže kloužou podél jeho ramen, zatímco jeho ruce se pohybují dolů k mému zadku, aby mě zvedl nahoru.

„Co to děláš?“ Zeptám se, když si klekne na postel za mnou a položí mě pod sebe.

„Tyhle šaty opravdu miluju.“ Usměje se a přejíždí prsty podél krajkového okraje blízko mých prsou.

„Myslela jsem, že je nesnášíš.“

„Ne, nesnáším to, že by ostatní chlapi mohli tolik toho z tebe vidět.“ Políbí mě na rty a pak se odtáhne.

„Nikdy se ti nelíbilo, jak se oblékám,“ zavrčím, a on přejede prsty přes můj spánek do vlasů.

„Protože jsem tě vždycky považoval za svou.“ Kousne mě do spodní hrany čelisti, a srdce mi začne v hrudi divoce bušit. Protože téměř od prvního okamžiku, kdy jsme se potkali, mi řekl, že si musím více zakrývat kůži. Myslela jsem si, že byl prostě blbec, ale teď… teď si nejsem jistá, a nejsem dost odvážná na to, abych se ho zeptala na otázku, na kterou se ho potřebuju opravdu zeptat.

„Dillone,“ zalapám po dechu, když prsty přejede přes vnitřek mého stehna a přes střed mých kalhotek.

„Hmm?“

Nedokážu říct víc. Jeho ústa zakryjí moje, a než se naděju, jsme oba nazí a používáme naše ústa k lepším věcem než k mluvení.

***

PROBUDÍM SE S BUŠÍCÍM SRDCEM, zamrkám a najdu úplnou tmu. Dillon zamumlá něco, co nedokážu rozeznat, přitáhne si mě blíž k sobě a schoulí tvář do mých vlasů. Jakmile si mé oči přivyknou na tmu, rozhlédnu se kolem a zjistím, že jsme stále v jeho pokoji v jeho domě.

„Dýchej, Ashlyn, byl to jen zlý sen,“ zašeptám, držím dlaň na své hrudi a cítím, jak mi srdce prudce bije. Nedokážu si vybavit, co přesně se stalo v mém snu, ale vzpomínám si, že tam byla Isla, Dillonova ex, a vzpomínám si, že jsem cítila drsný, silný strach.

Zvednu Dillonovu paži z mého pasu, tiše vstanu z postele, popadnu ze země jeho košili, kterou měl oblečenou na večeři, a zamířím do koupelny, zatímco si ji oblékám.

Tiše zavřu dveře, rozsvítím světlo a postarám se o svou záležitost, pak zamířím k nejbližšímu umyvadlu, abych si umyla ruce. Otočím kohoutek na studenou, opláchnu si trochou vody obličej, abych z něj smyla zbytek z toho snu.

Cítím se lépe, znovu zhasnu světlo a zamířím do postele. Zastavím se uprostřed místnosti, když si všimnu světla pod dveřmi šatny. Moje srdce znovu zrychlí, zatímco kráčím k těm dveřím, položím dlaň na kliku a pomalu otevřu. Nakouknu dovnitř, najdu ji prázdnou, kromě Dillonova oblečení a bot. Bez přemýšlení vejdu dovnitř, zavřu za sebou dveře a začnu slídit kolem. Nemám tušení, co hledám, ale něco hledám, když otvírám a zavírám šuplíky.

„Ona tady nespala. Její věci byly dole v chodbě.“

„AHHHHH!“ zakřičím, téměř vyskočím z kůže a otočím se, abych uviděla Dillona ve volných pyžamových kalhotách, jak stojí ve dveřích s rukama překříženými na hrudi a pohledem na mně. „Vyděsil jsi mě k smrti!“ vyhrknu a držím si dlaň na hrudi.

„Tys mě vyděsila k smrti, když jsem tě nemohl najít,“ vyhrkne na mě. „Co se tady sakra schováváš?“

„Co?“ hraji si na hloupou a pak se rozhlédnu kolem sebe, jako bych si právě uvědomila, kde jsem.

„Ježíši, ty jsi totálně šílená. Pojď sem.“ Natáhne ruku, a můj pohled na ni klesne, jako by to byl had, který se mě každou chvíli chystá uštknout.

„Nejsem šílená,“ bráním se, i když možná jsem, ale jenom proto, že to ze mě dělá on.

„Pojď sem.“

„Jsem tady.“

„Ano, ale já tě chci mít přímo tady.“ Ukáže na zem u jeho nohou a zvedne obočí.

„Proč?“

„Protože chci.“

„To není dobrý důvod.“ Zavrtím hlavou, on na chvilku zavře oči, jako kdyby byl naštvaný, pak je otevře a přišpendlí mě na místě zamhouřeným pohledem. Pohne se dopředu, chytne mě v pase a přitáhne si mě k sobě.

„Ty jsi tak otravný,“ zavrčím a dívám se, jak se usmívá. „Co jsi mi chtěl říct, že jsi mi to nemohl říct, když jsem stála tam?“

„Ona tady nikdy nezůstala. Nesdíleli jsme spolu pokoj ani postel.“

Zafuním, zakloním hlavu, dívám se do stropu a přemýšlím, nakolik si myslí, že jsem pitomá, a on mě stiskne a přitáhne můj pohled zpátky k němu.

„Myslím to vážně.“

„Jo, vsadím se, že jo,“ odfrknu a snažím se odtáhnout.

„Bylas moje první.“ Moje tělo ztuhne, a já přemýšlím, jestli jsem ho správně slyšela.

„Cože?“

„Ty jsi byla moje první,“ zopakuje, a já přísahám, že říká, že byl panic. Chce se mi smát, ale ten pohled v jeho očích říká, že si nedělá srandu. Pak si vzpomenu na naše poprvé a pak na každý sex od té doby, a divím se, kolik porna musel vidět, protože na pohyby, které dělá, musel někde přijít. „Vidím, že mi nevěříš,“ zamumlá, já zavrtím hlavou a snažím se zpracovat jeho slova, a co přesně znamenají.

„Ne, vlastně se jen divím, kolik porna jsi přesně viděl,“ řeknu, on mi věnuje sexy úsměv, pak udělá krok dopředu, přitiskne mě k ostrůvku uprostřed šatny a pak mě zvedne, abych si na něj sedla.

„Neviděl jsem žádné porno, bejby.“ Jeho slova vibrují proti mému uchu, které mi okusuje, a způsobí mi tím, že mi zeslábnou kolena, když použije své boky, abych je rozevřela.

„Jsi si jistý?“

„Nechtěl jsem přijít do pekla.“ V jeho hlase slyším úsměv, a já pohybuji dlaněmi nahoru, abych je omotala kolem jeho ramen a pak se zaklonila, abych mu viděla do tváře. „Byla jsi to ty.“ Jeho prsty přejedou něžně po mé tváři. „Věděl jsem, že jsi to byla ty. Občas mě to štvalo, že jsi to byla ty, ale to nemění nic na tom, že jsi to byla jenom ty od toho okamžiku, kdy jsme se potkali.“

„Dillone.“ Cítím, jak moje tvář zněžní, a mé tělo se přitiskne blíž k němu.

„Nejsem svatý. Měl jsem možnosti si vrznout, ale nikdy to nebyla ta pravá.“ Drží můj obličej ve svých dlaních a něžně mě líbá… tak něžně, až cítím ten polibek projít skrz každou buňku v mém těle. „Dokud jsem nepotkal tebe.“

V nose mě zaštípají slzy, opřu své čelo o jeho rameno a snažím se dát dohromady, zatímco jeho prsty vklouznou zpět do mých vlasů, aby jimi uchopil mou hlavu. Jeho slova nejsou ta slova lásky, které od něj tak zoufale chci slyšet, ale jsou to slova, která mi přinášejí naději.

„Vždyť jsem se ti ani nelíbila,“ zašeptám do jeho kůže, a jeho prsty se kolem mé hlavy napnou.

„To sis myslela špatně,“ zašeptají jeho rty proti vršku mé hlavy, já pevně zavřu oči a přemýšlím, co se sakra děje a jestli se z tohoto bláznivého, neuvěřitelného snu probudím… nebo jestli se vůbec probudit chci.