TTWY - 12. kapitola

Překlad: Lenuszka

Nazítří bylo čtvrtého července. Colton strávil ráno tím, že doháněl papírování a teď seděl na čerstvě natřené lavičce před policejní stanicí a dával si oběd s Rafem. Zabalil si krůtí a sýrový sendvič a jablko. Rafe jedl špagety a masové kuličky, a jeho oběd vypadal mnohem lépe.

„To´s dělal ty?“ zeptal se Colton.

„Jo. I celou omáčku.“

Colton se zamračil. S Cookiiným plánem, že v zimě odjede na Floridu a Hannah půjde na vysokou, to asi bude problém. „A takhle ses naučil vařit sám?“

„Naučil jsem se na stanici několik věcí.“ Naklonil se, aby se podíval na obsah plastové krabičky Tupperware. „Co to tam máš?“

Colton si s sebou vzal kousek svého narozeninového koláče. Plastovým nožíkem zakrojil a vytvořil dvě poloviny, pak jednu z nich položil na plastové víčko vedle Rafeho. „Přinesl jsem toho víc. Dej si.“

Rafe si ukousnul. „No páni. To chutná jako koláč mojí mámy.“

„To je koláč tvojí mámy,“ řekl Colton. Rafe povytáhl obočí. „Dělala ho tvoje sestra.“ Byl s Rafem dobrý kamarád. Nehodlal mu lhát.

„Evie ti udělala koláč?“ zeptal se Rafe. „Páni, co jsi udělal, zachránil jí kočku nebo jedno z dětí nebo něco?“

„Dělala ho Sara.“ Tak a bylo to venku. Rafeho by se dotklo, kdyby věděl, že Colton políbil jeho sestru, a on neviděl důvod, aby se o tom mluvilo, ale pravda byla pravda. Ne že by bylo něco skandálního na tom upéct někomu koláč, že.

Rafe si ho pozorně prohlížel. „Je něco, co mi neříkáš?“

Colton si odfrknul. „Ne.“ Rafe mu věnoval upřený pohled. „Vůbec ne,“ řekl víc neoblomně.

Očividně na to Rafe neskočil. „Počkej… ne… ne ty a Sara. Ona tě nesnáší, chlape.“

Colton potlačil zasténání. Co si myslel? Měl o tom koláči raději zalhat.

„Není to tak, že by mě nesnášela,“ řekl trochu naštvaně. „Jen mě vyloženě nemiluje.“

Políbil už spoustu žen, ale žádná z nich na něj neměla takový efekt jako Sara. Žádná z nich neměla schopnost ho ani vytočit, jako to uměla ona, to bylo jasné. Ale poslední noc sotva spal, a v mysli se neustále vracel k tomu, jak úžasné by bylo, políbit ji znovu. Ještě lepší, než si to pamatoval z těch dávných časů, a to o mnohém vypovídalo. Ty jemné rty, ty tiché zvuky, které vydávala, když ho líbala taky, způsob, jakým se její tělo rozpouštělo v tom jeho. Mohl přísahat, že byla tak dychtivá, jako byl on.

Nechtěl ji políbit. Prostě se to… stalo. Pak na něj vytáhla tu věc s přátelstvím a jen tak ho utnula. Aby byl fér, to on byl první, kdo to přátelství vytáhnul. Idiot.

„Musí tě mít hodně ráda, když ti peče koláč,“ řekl Rafe, obočí spojené dohromady v zamračení.

„Moje sestra nesnáší pečení.“ Znovu si ukousnul. „Počkej chvilku. A co ta rozlučka se svobodou? Vy dva jste si to vyjasnili?“

„To, co se stalo po té rozlučce nebyla moje vina. To víš. Ježíši.“ Nacpal svůj napůl nedojedený sendvič zpátky do tašky.

Rafe ho pozoroval. „Podívej, Coltone, chci říct, Sara to měla poslední rok těžké. Mám tě rád, brácho, ale nejsi přesně ten typ chlapa na vztahy. A nechci, aby sis myslel, že můžeš použít mou sestru jako--“

„Zapomeň, že jsem něco řekl, Rafe, OK? A tak to není. Vůbec. Navíc, dnes večer mám schůzku.“

Colton se zeptal Hannah, jestli by s ním nešla do parku na ohňostroj, ale ona řekla, že půjde s kamarády. I Cookie šla s dámami z knižního klubu. Takže když se ho Everly Petersonová, která ve městě vedla malou divadelní společnost, dnes ráno zeptala, jestli by s ní nešel, byl zrovna dost naštvaný na Saru a tak řekl ano. Vyjít si večer, kdy mívá jen velmi zřídka volno, bude rozptýlení. Připomene mu to, v případě, že by hrozilo, že na to zapomene, že je single a nikdy není správný nápad vázat se k jedné ženě. Zvláště ženě, jako je Sara, která se v Angel Falls nezdrží dlouho. Navíc, Everly se ho snaží vylákat ven celé léto.

„Tady. Dej si zbytek,“ řekl Colton a podal tu krabičku Rafemu.

On s tím koláčem skončil. Hodlal se pohnout dál. A začne dnes večer.

***

„Já chci cukrovou vatu,“ řekla Sařina pětiletá neteř Julia, když procházeli zelení uprostřed centra, kde si všichni připravovali židle a roztahovali deky na tradiční ohňostroj čtvrtého července. Bylo devět třicet, horizont stále zářil pod lemem tmavé modři, tam, kde slunce zapadalo.

„Můžu ji dostat, teto Saro? Prosím?“

„Samozřejmě,“ řekla Sara, nadšená, že konečně dostala možnost rozmazlovat Julii a jejího tříletého bratra Michaela. Gabby bez Malcolma, který pracoval, držela Michaela za ruku, když procházeli přes trávník. Kaitlyn jejich malou skupinku dohnala, a nesla obrovskou vodu nepropustnou deku. Na poslední chvíli se rozhodla se zúčastnit, místo aby seděla doma a sžírala se, což Sara brala jako pozitivní věc. Doufala, že najde čas si s ní o tom opravdu promluvit, protože až doteď se tématu vyhýbala.

„Co třeba tady, dámy? A pane,“ řekla Sara, sklonila se, aby políbila svého synovce na sladkou blond hlavičku. Našla prázdné místo uprostřed trávníku, který byl pokrytý opravdovými patchworkovými mnohobarevnými dekami, každá obsazená malou rodinkou nebo přáteli.

Milovala městské oslavy čtvrtého července. Přehlídka, piknik, ohňostroj – i když dneska si nemohla pomoct, ale cítila, že jí něco – někdo – chybí. Každý tmavovlasý, v ramenou statný muž, který prošel s nepřehlédnutelným sebevědomím, jí připomněl Coltona.

Od včerejška o něm neslyšela, což byl sotva důvod k poplachu, ale hluboko uvnitř věděla, že jí nezavolá nebo nenapíše. Dala mu jasnou zprávu, a on ji přijal, jasně a zřetelně.

V hlavě pořád viděla jeho výraz, když mu dala ten koláč. Vypadal opravdu dotčeně.

Byla by blázen, kdyby jen zvažovala se s ním zaplést. Pokud věděla, nikdy neměl přítelkyni déle, než trvá jeden lunární cyklus. Bylo by šílené si myslet, že někdo jako ona, Sara Jane „Mozkovna“, by to mohla změnit.

On byl vždycky ten domýšlivý, příliš pěkný kluk, který byl úplně mimo její ligu. Přesto už se vedle něj necítila jako ta chytrolínská středoškolačka. Když se na ni podíval, cítila z jeho pohledu naprosté teplo. Přivíral na ni oči, jako by jí říkal, že ji chce. Způsob, jakým ji políbil, tak najednou a nečekaně, jí naprosto rozhodil, ale to, jak k sobě pasovali, a teplo jejich polibků, divokých a nespoutaných, jí říkal, že se mezi nimi mohlo stát o mnoho víc, kdyby nešlápla na brzdy.

Ne, že by políbila spoustu mužů, ale věděla, jaké to je, když polibky míří jižně tak rychle, až se vám z toho kroutí prsty u nohou. A cestou zahřejí i jiná místa.

„Tady jdou Colton a Rafe,“ řekla Gabby, a Saře skoro zaskočila limonáda, kterou popíjela.

Ti dva muži, kteří šli směrem k nim byli docela jistě v civilu. Colton měl černé polo tričko s krátkým rukávem a šedé kraťasy. Vypadal opálený a vypracovaný, jeho bicepsy se mu vlnily pod tričkem.

Bylo znepokojující vidět ho oblečeného jako normálního člověka. A zjistit, že i bez uniformy vypadá dost žhavě.

Rafe pozdravil Kaitlyn a několikrát vyhodil do vzduchu svého synovce a neteř, jeho obvyklá činnost, která je obvykle nažhaví na minimálně příští půlhodinu.

„Ahoj,“ řekla Sara, vyhýbala se Coltonovu pohledu. On měl temný výraz, obočí spojené, což přidávalo jeho sexy vibracím ještě větší sílu vyvést někoho z rovnováhy. Musela sebrat odvahu, aby se na něj nedívala kvůli… svalům. Opravdovým. A opravdu hezkým nohám. Na nohou měl žabky a i jeho prsty byly vážně hezké. Ježíši. Potřebovala pomoc.

„Omluvte mě na vteřinku,“ řekl Colton, než mohla Sara znovu zvednout hlavu. Zavolal na kluka, který měl tak deset a proběhl kolem s dalším klukem. Sara Coltona koutkem oka zvědavě pozorovala, zatímco Gabby a Kaitlyn se zdvořile bavily s Rafem. Colton sáhl na svou peněženku a jednomu z kluků dal bankovku. „Běž do stánku a kup si hot dog, ano?“ slyšela ho říkat.

„Jejich otec je nemocný a máma má dvě práce,“ řekl Rafe tiše Saře. „Colton se zkouší ujistit, že se na chvilku budou bavit.“

Sara vzhlédla ke svému bratrovi a zčervenala. Ani ne tak proto, že ji přistihl, jak poslouchá, ale proto, že právě přihlížela dalšímu případu, kdy Colton dokazoval, že se v něm naprosto pletla.

„Chcete si přisednout?“ zeptala se nenuceně Rafeho, když Colton přiběhl ke skupince. A znovu tu byly ty fajnové, fajnové svaly.

„Nemůžeme,“ řekl. „Já musím brzy do práce a Colton tu má rande.“ Hravě Coltona poplácal po zádech.

„Rande?“ zopakovala Sara. Její pohled sklouzl ke Coltonovi, který se najednou zdál zaneprázdněný něčím strašně fascinujícím v trávě.

Hned nato přišla pěkná blondýna, hodila kolem něj paži a dala mu velkou pusu na tvář. „Tady jsi,“ řekla. „Je tu tolik lidí a bála jsem se, že tě nikde nenajdu.“

No, Colton očividně neztrácel čas, aby se trápil Sařiným odmítnutím, že? Poznala v té ženě Everly Petersonovou ze stejného ročníku ze střední. Přestěhovala se do New Yorku, aby se stala herečkou. Evie jí říkala, že se minulý rok vrátila po rozvodu se svým plastickým chirurgem, ale zato s třikrát větším poprsím. Sara nerada někoho soudila, zvláště když od střední už to bylo dlouho. Everly se vrátila zpátky, aby vedla malé neziskové divadlo. Možná se změnila a nebyla to ta královna dramatu bažící po pozornosti, jakou bývala.

„Ach, roztomilé děti!“ řekla Everly, stáhla její už tak hluboký výstřih, takže prakticky ukázala svoje prsa. Zkontrolovala Julii a Michaela, kteří momentálně běhali kolem Rafeho nohou, když předstíral, že je strašidlo, vrčel a houkal a lechtal je, když probíhali kolem. „Jsou tvoje, Saro?“

„Mé sestry. Slíbila jsem jim cukrovou vatu, než začne ohňostroj.“ S tím se otočila ke Kaitlyn a Gabby. „Chcete něco ze stánku?“

„Oh, taky bych ráda cukrovou vatu!“ řekla Everly.

„Jasně,“ řekl Colton. „Saro, rád ti přinesu i tvoje.“

„Ne, díky,“ řekla. Mohla dětem tu cukrovou vatu přinést sama, pěkně děkuju. On odešel a ona vzala z deky kabelku.

„Pospěš,“ řekla Gabby. „Každou chvíli ty ohňostroje začnou.“

Samozřejmě, že skončila ve frontě hned za Coltonem. Nervózně si podupávala nohou o trávu. Nebyl důvod být naštvaná. Hodlala být klidná a zachovat si důstojnost. Everly byly krásná způsobem, jakým Sara nikdy nebude. A co bylo důležitější, byla typem Coltonových žen – krásná a vnadná. A taky se pěkně smála. Očividně byla zábavná.

Coltona pozdravili tři různí lidé. Starší žena mu poděkovala, že jí sundal vánoční stromek z podkroví na její oslavu Vánoc v červnu, nějaký otec mu děkoval, že si promluvil s jeho synem, když ho chytil při sprejování graffiti pod mostem, a pan Langotti, který vlastnil jednu z kaváren v centru, mu děkoval, že dohlídl na jeho dům, když byl před týdnem na dovolené.

Vypadalo to, že ho celé město milovalo. Už zbývala jen poslední osoba. Sara poklepala Coltonovi na záda.

„Hezký večer pro rande,“ řekla Sara. Věděla velmi dobře, že zní škodolibě, ale nemohla si pomoct.

„To je,“ odpověděl, aniž by se otočil.

„Jako dělaný, abys vzal na rande nejhezčí holku ve městě.“ Znovu ta škodolibost. Měla raději držet jazyk za zuby.

„Nejen, že je pěkná, taky ví, jak se bavit.“

Au. „Můj koláč asi nebyl moc dobrý, když ti trvalo se přes to dostat jen dvacet čtyři hodin.“

Proč nemohla přestat?

Konečně se otočil, aby se na ni podíval, jeho pohled byl chladný. „Koláč je jen koláč, zlatíčko.“

A s tím se otočil ke stánku a podal jí colu a dvě cukrové vaty. Ona si je vzala, obměkčená a zmatená. Jeho výraz byl jako obvykle pracovní. „Díky,“ řekla. „Nemusel jsi--“

„Chtěl jsem.“

Proč musí udělat vždycky něco hezkého? Chtěla – ne, potřebovala – na něj zůstat naštvaná. Ochutnala colu. Dietní. „Jak jsi věděl, že piju dietní?“

Pokrčil rameny. „Asi správný odhad.“ Jeho pohled se do ní propaloval, zanechával za sebou spálenou cestičku.  Propálil se až dovnitř a rozkvetl na její tváři v podobě zčervenání. „Musím se vrátit k Everly,“ řekl Colton. „Užij si ohňostroje.“

Otočil se, aby se vrátil ke své schůzce a nechal ji samotnou. Krátká chůze zpátky k jejich dece jí náladu nespravila. Rozdala dětem dvě cukrové vaty, taky si sama ukousla, ale nemohla se uklidnit. Nadšení, které cítila z toho, že sem vzala děti, opadlo.

„Co se děje?“ zeptala se Gabby, zatímco Kaitlyn bavila děti.

„Nic. Jen čekám, až ty ohňostroje začnou.“ Střelila pohledem na Coltona a Everly, kteří si samozřejmě vybrali místo deset stop od nich. Viděla, jak si povídají, a Everly ho hravě strčila do ramen. Jednou nebo dvakrát zaslechla i jeho smích, hluboký a zvučný. Everly musela být velmi chytrá, aby ho přiměla se tak smát. Sara si nemyslela, že by se s ní někdo takhle smál. A přemýšlela, jestli se to někdy stane. „Ta Everly se chová jako nadržený sexuální králíček.“

„Saro! To přece nejsi ty.“

„No, možná se dnes večer necítím ve své kůži. Jsem směšná?“

„Právě teď ne, ale můžeš být. Něco ke Coltonovi cítíš, že?“

„Ne! Samozřejmě, že ne. Proč bych k němu měla něco cítit?“

„Protože je to pěkný chlap. A protože k tobě možná něco cítí taky.“

„Colton neuznává vztahy. Znovu by mě ztrapnil, a celé město by začalo drbat. Už to nikdy nechci zažít znovu, věř mi.“

„Ty jsi vyděšená!“ Gabby zakývala ukazováčkem na Saru. „Proto utíkáš před svými city.“

„Upekla jsem mu koláč a on mě políbil. Ale pak jsem ho odstřihla. A bylo to teprve včera večer a podívej, s kým je dneska. Konec příběhu.“

„Pravděpodobně jsi ranila jeho city.“

Odfrkla si. „O tom pochybuju. Pokud ano, celkem rychle se přes to dostal.“

Začaly ohňostroje, osvěcovaly oblohu výbuchy bílých světel a hlasitými zvuky, které Sara cítila až v hrudi. Vždycky toužila po tom, sledovat ohňostroj s někým, kdo by ji líbal během těch bum-bum-bum explozí, které plnily oblohu. Tagg ohňostroje nesnášel, takže chodili jen zřídka, plus nerad ukazoval náklonnost na veřejnosti. Ach jo, asi bude muset čekat na další čtvrtý červenec a muže, který by ji přiměl vidět hvězdy. Protože tento rok to naprosto prošvihla.

Snažila se užít si své neteře a synovce, ale Michael byl trošku vyděšený a nepřestával si držet ruce přes uši. Sara se snažila držet mu uši sama a vtipkovat, ale on jí to nespolknul.

„Musím čůat,“ řekl. Evie ji varovala, že to, co řekne, myslí vážně. Ale kam ho vezme? Veřejné záchodky byly daleko.

„Teto Saro,“ řekl naléhavěji. „Musím čůat hned.“

„Pojď, já tě vezmu,“ řekla, zvedla ho a zamířila dozadu za dav lidí. Baseballové hřiště obklopovaly stromy, a středoškoláci se sem chodívali muchlovat a kouřit trávu. Sara jen doufala, že tu teď nebyl nikdo, kdo by dělal něco takového, nebo ještě horšího, což nechtěla vidět. Vešla asi metr do lesíka a řekla, „Vyčůrej se na ten velký kámen.“

On zvednul svou malou tvář. „Venku?“

„Jo. Um, Spiderman taky čůrá venku, když musí, a tohle je nouzový případ.“ On měl rád Spidermana stejně jako Barbie, že?

„Pípad,“ řekl a usmál se. Pak si sundal kalhoty a vykonal svou potřebu.

„To bylo úžasné!“ řekla, když ho nesla zpátky k hřišti. „Ale neříkej to mámě, ano?“

„Já jí to žeknu,“ řekl s úsměvem, a objal ji ručkama kolem krku. Syn své matky jako vyšitý.

Po zpáteční cestě k dece si Sara všimla znovu Colton a Everly, ale tentokrát se musela podívat dvakrát, protože Everly se nakláněla přes deku, rýha mezi ňadry v plném výhledu a krmila ho cukrovou vatou.

„Teto Saro, ploč jsi zastavila?“ zeptal se Michael.

Sara potřásla hlavou. „Oh, promiň, Mikey,“ zamumlala. Intenzita jejich nepříjemných, vražedných pocitů k Everly ji tak moc šokovala, že se zastavila. A ty stejné pocity se teď prohlubovaly ke Coltonovi. Jak se může nechat krmit od Everly cukrovou vatou, když jedl včera Sařin koláč?

Uvědomila si, že ji Michael tahá za kraťasy. „Co je, zlatíčko?“ zeptala se.

„Znovu ses zastavila.“

Zvedla Michaela a políbila ho, nesla ho davem zpátky na jejich deku, donutila se zůstat v přítomnosti. Ale vzadu v hlavě ji něco trápilo. Ta zjevná žárlivost, kterou cítila, když viděla Coltona s jinou ženou, se objevila nad rámec toho, co cítila k někomu, kdo ji pouze přitahoval. Nemohla přece ke Coltonovi chovat skutečné city.

Nebo ano?