Angel - 19. kapitola

Překlad: Clarissa

MOHL BYCH TI TO NĚKDY UKÁZAT, ZLATÍČKO

Vzhledem k tomu, že byl pizza den, rozhodly se všechny dívky jíst v jídelně. Dokonce i Maria vyhodila svůj salát, aby si dala kousek.

„Co se mu stalo?“ zeptala se Elle a prohlížela si Angela, který seděl o pár stolů dále. Očividně se to k ní ještě nedoneslo.

„Dostal nakládačku,“ řekla Adalyn prostě, nejistá si tím, jestli mohla říct něco víc, než toto. Všechny byly Carusovy, a mafiánská princezna seděla u stolu.

Elle, holka, která nechtěla být v jeho blízkosti, protože její kamarádka byla zajata Lucianovými, odložila svůj kousek pizzy a zdála se být téměř znepokojená. „Kdo mu to udělal?“

Je snad neodolatelný, když je zraněný, nebo co?

Adalyn nevěděla, co jí na to má říct, tak se z toho snažila vybruslit. „Uh … já ne-“

„Carusovi,“ řekla jí Maria a odložila svou pizzu. Ten způsob, jakým to řekla, byl téměř nečekaný. Na holku, která ho opravdu neměla ráda, a která měla silné kořeny k rodině, kterou tolik milovala, bylo v jejím hlase trochu opovržení, když musela říct jméno té rodiny.

Elle se zdála být v šoku. „Opravdu? Kteří z nich?“

Adalyn se podívala na Mariu a přemýšlela, jestli to věděla. Když neodpověděla, Adalyn prostě pokrčila rameny, protože nechtěla vyslovit Joeyho jméno. „Ještě nevím.“

„Zajímá mě, jestli by to mohl vědět Nero?“ Elle z něj nespustila oči.

„Chci se na to zeptat také Vincenta,“ souhlasila Lake a také na něj zírala.

Pro Krista pána, co se to děje? Ony už mají sexy, žhavé chlapy! Zvláště Elle! Nero je Luccův jediný o něco méně sexy bratr! Ta rodina má v krvi něco divného, jako kdyby je stvořil samotný Bůh. Nyní se podívala na Angela. A on byl stvořen Satanem! Dobrá … možná opravdu, opravdu velmi dobře vypadajícím Satanem, ale stejně! Sakra, on je sexy.  

Lake vynaložila veškerou svou sílu, aby od něj odtrhla svůj zrak. „Mario, mám otázku.“

„Ano?“ odpověděla blondýna, která byla také stvořena Bohem.

„Viděla jsi nějakého z Angelových bratrů nebo další Lucianovi?“

„Několik. Proč?“

Lake nemarnila čas a přešla rovnou k věci. „Jsou sexy?“

Adalyn se přesunula k okraji své židle a čekala na další slova z Mariiných úst. Dokonce i Elle se naklonila blíž, její zájem také na špici.

Maria si odhodila vlasy přes rameno a pak zvedla svůj kousek pizzy. „Ani náhodou.“

„Jsem to říkala.“ Adalyn se spravedlivě usmála na zdrcenou Lake, než si ukousla velké sousto ze své pizzy.

Tohle jsou sračky pro pohádky.

---

Když odcházela z poslední přednášky toho dne, nevěděla Adalyn, jak se kvůli Angelovi cítit. Líbil se jí, a pak zase ne, zvláště když ji ignoroval jako to dělával, když byli v jídelně. Věnoval jí pozornost jenom když byla v blízkosti Lake.

Blbec.

Na cestě k autu přitáhl její pohled kluk, který se do ní snažil najet na skateboardu, společně s dalšími kluky za ním, kteří se smáli a sledovali to. Z jejich pohledů měla ona a Lake nepříjemné pocity.

„Dneska jste úplně samy, holky?“ Přistoupil ten na skateboardu blíž.

Angel se objevil za nimi, vkráčel doprostřed a obtočil svou paži kolem Adalyn, aby mu ukázal, že samy nebyly.

Skejťák vypadal na moment v šoku, že ho znovu vidí, protože ho nejdřív nepoznal. Pak si všiml jeho drsného vzhledu. Pokračoval v jejich následování z krátkého odstupu spolu s jeho partou, která mu kryla záda.

„Zajímalo mě, co se ti stalo. Měl jsem vědět, že ti někdo ukázal, kde je tvoje místo.“

Angel strkal holky před sebou a choval se, jako kdyby ti kluci neexistovali.

Když je nepřestávali pronásledovat, začala být Adalyn naštvaná.

„Jděte do prdele -“

Angel jí přitáhl ke svému boku a umlčel ji.

Skejťák nakráčel před ně, zastavil se a přinutil je, aby se také okamžitě zastavili. „Co to ta tvoje děvka právě řekla?“ V jeho očích byl výraz, který jí říkal, že ho naštvala.

Co prosím? Jeho děvka?  

„Věřím tomu, že řekla, abyste šli do prdele,“ odpověděl Angel výhrůžným tónem.

Se svými kamarády, kteří je obkroužili, si skejťák stoupl před Angela. „To nebylo chytrý. Vypadá to, že jsme v přesile.“

„Opravdu bych si kurevsky rozmyslel, hošánku, jestli to udělat, protože já nemám co ztratit. Já do týhle školy nechodím, a bylo by mi u prdele, kdybych nesměl vkročit zpátky do kampusu.“

Někteří z jeho kamarádů odstoupili, protože věděli, že měl pravdu. Právě je sledovalo publikum ze studentů. Nemohli by lhát o tom, kdo začal tu rvačku.

Skejťák se rozhlédl a viděl, jak ho všichni sledují, a s jeho partou kamarádů, kteří vycouvali, byl ztracený. „Chci svoje prkno zpátky.“ Uculil se, než pohlédl na Adalyn, kterou stále držel Angel kolem ramen. „Protože mi připadá, že máš co ztratit.“

Angel spustil svou paži z Adalynina ramene, pak přešel k němu a ukázal tomu děcku, že už to nebyla žádná hra, a že i když byl zraněný, byl dost v pořádku na to, aby si to s ním hned teď vyřídil. „To sis měl rozmyslet dřív, než ses jí tím snažil přejet, sráči.“

Mohli jste vidět, že si skejťák chvíli rozmýšlel, že ho uhodí, než zbaběle vycouval a odešel pryč. „Tak příště.“

„Modli se, ať žádný příště není,“ poradil mu Angel se smrtícím příslibem.

Znechucená tím, co se stalo, čekala Adalyn dokud ten blbeček nezmizel a pak řekla svůj názor. „Takovej kretén.“

„Co to s ním sakra je?“ souhlasila Lake.

„Už s ním nikdy znovu nemluv,“ nařídil Angel Adalyn, než se podíval na Lake. „Ani jedna z vás.“

Lake ihned souhlasila a kývala hlavou, ale Adalyn ne. Nelíbilo se jí, jak ji umlčel, aby neřekla tomu kreténovi, aby šel do prdele.

Nehodlala se řídit jeho rozkazem, odkráčela pryč a mířila zpět k autu, jak se snažila před tím, než je ten debil zastavil. Když budu chtít, můžu ho klidně poslat do prdele.

Poté, co zbytek cesty všichni mlčeli, nastoupila Lake do už zaplněného Escalade, zatímco Adalyn kráčela rovnou ke dveřím auta. Nicméně, Angel ho nehodlal odemknout. Čekal, dokud Escalade neodjelo, než konečně zmáčkl dálkový ovladač, aby odemkl dveře auta.

Jakmile uslyšela odemknutí zámků, prudce otevřela dveře auta a chtěla nastoupit dovnitř, když se kolem jejího břicha omotala ruka a pevně ji přidržela na místě. Ztuhla, když roztáhl prsty přes její napjatou kůži a přitiskl své štíhlé tělo k jejím zádům.

Sklonil se a tiše jí zašeptal do ucha, „Proč jsi ode mě odešla, zlatíčko?“

„Pro-protože s tím nesouhlasím.“ Bože, opravdu doufala, že by mohla zůstat silná, ale zdálo se jí, že vždycky tála, když byl takový.

Angel ji hbitě otočil a usmál se nad jejím šokovaným, ale přesto nadšeným výrazem. Zdálo se, že měl lesk v očích, když řekl posměšně, „Tvoje kamarádka se mnou souhlasila dost snadno.“

S úšklebkem rychle odpověděla. „To proto, že jí připadáš atraktivní.“

„Tím chceš říct, že tobě atraktivní nepřipadám?“ Přejel prstem nahoru po jejím krku ke špičce její brady a přinutil ji, aby se mu dívala do tváře, když odpovídala.

Polkla a zalhala. „Ne.“

„Co jsem říkal o lhaní, zlatíčko?“ Pošilhával na ni, znal ji moc dobře.

„Nelžu,“ znovu bezradně zalhala. „Dnes ráno se zdálo, že se ti líbí. Možná bys mě měl nechat být a místo toho otravovat ji.“  

„To nemůžu, protože se mi nelíbí.“ Pohnul rty na kůži nad její čelistí. „Líbíš se mi ty.“

Nebuď slabá, Adalyn!

„No, ale ty se mi nelíbíš.“

Přesunul se blíž k jejím rtům, byl tak blízko, aby ji znovu políbil. „Jsi si jistá?“

„Mmhmm.“

„Dobrá, tedy.“ Odtáhl do ní svůj obličej, stoupl si rovně a daleko od jejího dosahu.

Její tělo prakticky řvalo bolestí. „P-počkej ...“

„Ano?“

„Možná bych tě mohla mít trochu ráda,“ přiznala tiše.

Jeho tón hlasu se stal trochu vážnějším, nehodlal se vzdát. „Tak pokud mě máš ráda, slíbíš, že už s ním nikdy znovu nepromluvíš.“

„Ale on si zaslouží -“

„Zaslouží si sakra mnohem víc než to,“ řekl jí Angel zuřivě, aniž by z ní spustil pohled. „Ale já znám lidi jako je on, Adalyn. Oni živí tvůj hněv. Chtějí mít důvod, aby ti ublížili. Když s nimi mluvíš, dáváš jim ho. Viděla jsi, jak reagoval, když jsi něco řekla. Zjistil jsem, že když je ignoruješ, tak jim tu šanci nedáš.“

Vzpomněla si, jak Angel reagoval, že nic neříkal, až dokud mu ona neřekla, aby šel do prdele, a uvědomila si, že měl možná pravdu. Její mysl z toho nebyla nadšená, ale její tělo opravdu zuřivě žádalo ten polibek.

„Fajn, slibuju.“

Věnoval jí lehký úsměv a pomalu sklonil svou hlavu k její. Vzal její spodní ret mezi své zuby a jemně za něj zatahal, než ho pustil.

Adalyn by mohla v tento moment umřít, protože milovala to, jak jím byla polapena. V očekávání, co dalšího přijde, stiskla svá stehna k sobě, když jí projela vlna horka skrz její podbřišek.

„Dobře.“ Lehce jí plácl přes zadek rukou, kterou měl položenou v jejím kříži. „Teď si nastup dovnitř.“

Málem jí klesla čelist k zemi, a vyfoukla vzduch, který zadržovala, když se od ní odtáhl. Měla tušit, že to udělá.

Rozhodnutá, že to vyřeší později, nastoupila do auta, tak nějak vděčná za to, že ji doopravdy nepolíbil. Protože bůhví, jestli bych přestala.  

Dívala se, jak nastoupil do auta a nastartoval; bylo zvláštní vidět ho dnes s téměř hravým postojem. Nebyla schopná přestat se usmívat téměř po celou cestu k jejímu domu. Musela přiznat, že jejich 'malá hra' byla zábavná.

„Co jsi tím dneska ráno myslela, když jsi Lake říkala on nemůže?“

Musela prakticky zatřást hlavou, než si uvědomila, o čem to on mluvil.

„Oh, chtěly jsme vědět, jestli umíš jezdit na skateboardu, ale já jí řekla, že nemůžeš.“  

„Ale já vím, jak jezdit.“ Zasmál se, zatímco parkoval auto, jakmile vjel na příjezdovou cestu.

No… do hajzlu. Její tváře začínaly získávat jasný odstín růžové, když se natáhla po klice dveří a otevřela je. S představou jeho, jak jezdí na skateboardu, si byla zatraceně jistá, že si nemohla v jeho blízkosti věřit.  

Na jeho rtech se objevil pomalý úsměv. „Mohl bych ti to někdy ukázat, zlatíčko.“

ZMIZ, ADALYN!

Rychle vystoupila z auta, zastavila se, než se otočila, aby udělala ještě poslední chybu. „Ale nejezdíš na motorce, že ne?“

„Ne, ale umím to. Kdysi jsem hodně jezdíval motokros, ale už jsem na tom chvíli nej -“

Zabouchla dveře a podívala se k nebi. „Proč, Bože, proč?“