Angel - 18. kapitola

Překlad: Clarissa

SRAČKY, KTERÉ SE STÁVAJÍ JEN V ROMANITCKÝCH NOVELÁCH

Lake a Adalyn se na sebe podívaly, když Angel nezůstal před dveřmi, ale místo toho je následoval do třídy.  

„Co to děláš?“ zeptala se ho Adalyn, když si zabral místo za nimi.

Angel se opřel zády na svém místě, aby si udělal pohodlí. „Nechci stát venku jako pes. Můžu na vás dávat pozor lépe odtud, nebo ne?“

„Má pravdu,“ řekla Lake, až příliš snadno s ním souhlasila.

Zúžila pohled a upřeně koukala na svou kamarádku. Jenom se chceš na něj koukat. „Nejsem si jistá, jestli to má dovolené.“  

Koutek jeho úst se zvedl nahoru. „Je to velká třída na velké vysoké, zlatíčko; nikdo si nevšimne člověka navíc.“

Lake skoro omdlela, když ho slyšela, jak říká zlatíčko. „Jo, nikdo si toho nevšimne.“  

Adalyn se musela držet, aby na svou kamarádku neprotočila oči a na Angela, který se zdál, jako kdyby ho Lake nakopla, když s ním souhlasila.  

Dívala se dopředu a viděla, jak se holky ohlížely dozadu, aby se na něj dobře podívaly. Bylo zasraně těžké si ho nevšimnout, s ohledem na to, že se všemi jeho tetováními trčel jako bolavý palec. Její kamarádka byla také jednou z těch holek, které nedokázaly odvrátit svůj pohled a otočit svou hlavu zpátky dopředu, aby se staraly o svoje zasraný věci.

„Nebolí tě něco?“ zeptala se Lake, znepokojená jeho modřinami a jeho zdravotním stavem.

Angel udělal za svými slunečními brýlemi drobnou grimasu. „Tro--“

„Je v pohodě,“ usekla Adalyn ostře jeho představení, zatímco se na oba zlostně podívala.

„Adalyn, přestaň být tak hrubá! Podívej se na něj. Zcela jistě má bolesti.“ Lake se snažila k němu přiblížit, aby si prohlédla jeho modřiny, zatímco si on zvedl nahoru sluneční brýle.

„Oh, bude ho to bolet, jakmile přinutím Luccu, aby vzal na jeho prdel baseballovou pálku,“ zamumlala si vztekle pro sebe.

„Říkala jsi něco?“ zeptala se jí Lake, když si Angel náhle nasadil zpátky své sluneční brýle.

Věnovala jim falešný úsměv a tiše je v duchu oba vraždila. „Jo, říkala jsem chudáček malej.“ 

„Kdo by ti tohle udělal?“ zeptala se Lake pečujícím hláskem.

Kéž bych to byla já.

„Já nevím, Lake. Možná by ses měla zeptat svého přítele,“ zdůraznila Adalyn s dalším falešným, milionovým úsměvěm, aby jí připomněla, že měla zasranýho přítele!  

Lake trhla hlavou zpátky dopředu, než tiše promluvila poté, co si odkašlala. „To udělám.“

Naproti tomu, Adalyn se podívala dozadu na spokojeného Angela, jehož oči se zcela jasně za jeho brýlemi smály. To je ono. Znovu ho nenávidím. A ty … Otočila hlavu zpátky ke své kamarádce a otevřela pusu, aby to slyšela jen ona. „Takže víš ...“  

Lake byla prakticky v říši denního snění, fantazírující o Angelovi na skateboardu, ale dokázala se podívat na Adalyn, aby slyšela, co jí ona říkala.

Posadila se rovně, její tvář získala velice samolibý výraz, pyšná na slova, která se chystala opustit její ústa. „On nemůže.“

Sesunula se dolů. Bylo to, jako kdyby z ní odešel všechen vzduch, když si Lake opřela bradu o svou ruku. „Díky moc.“

„Žádný problém.“ Adalyn tam dále seděla, cítila se samolibě a nestarala se o to, jestli mluvila pravdu nebo ne. Upřímně, ještě se ho nezeptala. Tak či tak, nechystala se nechat Lake, aby zjistila, jestli mohl.

Nyní se to zhoršovalo, cítila se, jako kdyby se třída zmešovala, a s Angelem sedícím za ní se jí sedělo nepohodlně, když cítila, jak jí zírá na záda. Nemohla se dočkat, až bude konec, a když konečně nastal, okamžitě se postavila, sebrala své věci a rychle opustila tu stísněnou místnost.

Museli ji dohnat; Lake musela prakticky běžet.

„Zpomalíš?“ odfrkla Lake, když ji dohnala.

„Poskytla jsem ti čas s přítelem číslo dvě.“ Adalyn se ani neobtěžovala snížit hlas.

Lake si dělala starosti, jestli to slyšel, protože za nimi byl docela blízko, takže jí zašeptala, „Omlouvám se. Nemůžu si pomoct. To jsou ty sluneční brýle. Vypadá jako někdo, koho jsem potkala, když jsem byla v Treepointu v Kentucky-“

„Panebože ne, tenhle příběh už ne.“ Protočila oči, nechtěla znovu slyšet tu vymyšlenou snůžku nesmyslů. Popadla ji za ramena a trochu s Lake zatřásla.

„Už jsme ti to říkali; super sexy, žhaví krasavci v motorkářských klubech jsou sračky, které se stávají jenom v romantických novelách, a zvlášť když jsou celí potetovaní a mají jména jako Razer a Viper.“

„To se opravdu stalo -“

„Byl nějaký z nich hnusný nebo měl trochu nadváhu?“ zeptala se Adalyn s veškerou vážností.

Lake o tom musela chvilku přemýšlet. „Ne...“

„Vidíš? Výmysl!“ Pustila ji a pokračovala v chůzi. „Tví blázniví prarodiče ti zřejmě jenom dali nějaké jejich bláznivé prášky, to je všechno.“

Lake to nechtěla nechat být. Podívala se za sebe a ujistila se, že dokáže udržet tichý hlas. „Angel je potetovaný, a je sexy.“

„Jo, ale tohle je skutečný život, a nejezdí na motorce.“

„Ooo … možná jezdí. Měly bychom se ho zeptat.“

Adalyn popadla kamarádky ruku a sevřela ji jako v čelistech.

„Nebo ne!“ řekla Lake vysokým, pisklavým hláskem a vytrhla svou ruku. „Jen se snažím dokázat své tvrzení, že se mi to opravdu stalo. Zajímá mě, jestli jsou jeho bratři a zbytek Lucianů atraktivní. Pak bys mi možná mohla věřit.“

Hmm … To mohlo být něco, s čím by mohla souhlasit, s ohledem na to, že Angel už pro ni nepracoval. Rychle se na něj podívala, opravdu se nemohla na svou kamarádku zlobit. Angel byl v jejich světě s tím jeho tetováním jako vzácný klenot.  

„Ani náhodou. Vsadím se, že má všechny ty pohledy v jeho rodině. Byla by to další romantická novela, pokud by některý z nich vypadal nějak jako on.“

„Jo, zřejmě máš pravdu,“ řekla Lake poraženě. „Omlouvám se, jestli jsem tě naštvala. Ty víš, že miluju Vincenta. Jsem jenom nadšená kvůli tobě, protože on je první, který se ti líbí a nemá přítelkyni. Navíc jsme pořád mluvili o Luccovi, takže jsem si nemyslela, že by ses mohla zajímat. Už nebudu znovu mluvit o tom, jak moc dobře vypadá,“ slíbila.

„Tak zaprvé, už se mi nelíbí.“ Odmlčela se, když Lake byla ta, co kroutila očima. „A zadruhé, máš pravdu. Vím, že jsi tím nic nemyslela, protože pokud by sis vybrala někoho sexy, kdo by nebyl můj bratr, zřejmě bych se zachovala stejně.“ A to byla pravda. Jenom se jí nelíbilo, jak Angel těžil ze skutečnosti, že Lake očividně připadal atraktivní.

„Myslíš, že by ses chovala jako já, ale tisíckrát víc.“

Dobrá, tohle taky mohla být pravda.

Zasmála se; to nemohla popřít. „Asi jo.“

Šťastná, že jsou znovu kamarádky, Lake zvážněla a chtěla být na kamarádčině dobré straně. „Dobře, takže teď znovu nenávidíme Angela, jo?“

Adalyn triumfálně kývla hlavou. „Ano, nenávidíme.“

Vešly do jejich další třídy a zabraly si svá místa, a Angel se líně posadil za ně.

Než mohla přednáška začít, vstoupily do jejího pohledu obrovská prsa a holka, která mohla skoro soupeřit s Mariou jako supermodelka, se postavila před ní.

„On je tvůj přítel?“ zeptala se Adalyn, zatímco zírala na Angela, jako kdyby z něj chtěla servat oblečení. Také se zeptala tak nahlas, aby to on mohl snadno slyšet.

Adalyn se na ni zvláštně podívala a nemohla uvěřit tomu, na co se jí tahle holka zeptala. „Um … ne.“

„Skvělý,“ rozzářila se a už šla za ním. „Nechtěl bys někdy jít na -“

„Ne, díky,“ skočil jí do řeči Angel studeným hlasem, aniž by se na ni vůbec podíval.

Lake a Adalyn zamrkaly s no-do-prdele-tohle-se-právě-stalo, tohle-bylo-teda-hustý, jsem-heterosexuální-holka-a-dokonce-jsem-se-podívala-dvakrát a nemohly uvěřit tomu, co viděly na vlastní oči, když ta holka odcházela pryč, prakticky zahanbeně.

Otočily své hlavy, aby se na sebe podívaly a dokázaly na sebe v šoku několik minut jenom zírat.

Dobrá, možná že jsme v romantické novele.

Lake těžce polkla, a vypadala jako kdyby měla horečku, když se ze všech sil snažila zašeptat, „Takže se nám znovu líbí?“

„Rozhodně.“