MW - 24. kapitola

Překlad: Luciana

„Budeš tu ležet celé ráno a koukat na mě,“ zeptal se Trace, aniž by se pohnul, pravděpodobně proto, že nemohl, „nebo vstaneš a uvaříš mi snídani?“ Otevřel jedno oko, aby uviděl Fionu ležet na boku, hlavu podepřenou rukou a smějící se na něj. „Nevím, jestli sis toho všimla, ale nevečeřel jsem včera večer. A s těmi kaloriemi, které jsem spálil včera v práci, plus ty, které jsem spálil v noci, se divím, že mám energii aspoň mluvit.“

Ačkoliv našel energii na to, aby se otočil na bok, podepřel si hlavu a usmál se na ní také. Bože, jestli byla krásná předtím, dnes ráno naprosto zářila, její divoká změť kudrn kolem ní byla jako vodopád slunečního svitu, tváře zrůžovělé a ospalé oči opojné stejně jako whisky.

„Ještě jsem se nerozhodla,“ řekla chraplavě.

Za nic na světě nemohl přijít na to, o čem mluví – jen slyšel dunivý zvuk ze svého žaludku. Plácnul sebou zpátky na záda. „Doufám, že víš, že jediný důvod, proč chlap požádá svou přítelkyni, aby se k němu nastěhovala, je, že chce domácí jídlo.“

„Jo, měla jsem to podezření.“ Pokrčila rameny, což způsobilo, že se její vlasy pohnuly a odhalily tak jednu krásnou, růžovou bradavku. „Jenže vzhledem k tomu, že mě můj přítel vlastně nepožádal, abych se nastěhovala k němu, mohu jen předpokládat, že nepotřebuje nikoho na vaření.“ Přehodila vlasy přes ramena, čímž odhalila obě ňadra a naklonila se k němu. „Ve skutečnosti, jsem to pochopila tak, že v tomto století, přítel často připravuje své přítelkyni snídani do postele. A taky pomáhá s mytím nádobí, vynáší odpadky a dává své špinavé prádlo do koše.“

„V telenovelách. Ale když na ně budeš koukat dostatečně dlouho, uvidíš, že všechny tyhle romantické věci trvají asi tak měsíc. Potom, se milenci mění v líné flákače a přítelkyně začnou sekýrovat, stěžovat si a celý vztah jde pěkně rychle do háje.“ Překulil se k ní a dal jí vlasy zpátky přes prsa, protože upřímně si nemyslel, že by měl sílu se s ní znovu milovat – alespoň do té doby, než dostane nějaké jídlo do svého kručícího břicha. „Ale můžeme se vyhnout všemu tomu flákání a sekýrování, když si to rozdělíme tak, že ty budeš vařit a uklízet a já budu pracovat velmi, velmi těžce na naše živobytí.“

Ale jeho libidu nepomáhalo, když našpulila svůj spodní ret, nebo když odhodila vlasy zpátky přes ramena těsně před tím, než položila své jemné – a velmi talentované – ruce, na jeho náhle bušící srdce. „Takže mi nikdy nepřineseš snídani do postele?“ Její prsty začaly pomalu kroužit jeho chloupky na hrudi. „A já tak doufala, že vyzkouším, jaké to je, když mi muž podá jahody namočené do čokolády a šlehačky a cítit, jaké to je, když srká šampaňské z každého centimetru mé kůže.“

Měl ji na zádech a vzpínal se nad ní dřív, než se stačila pousmát. „Tak a dost. Zablokuju Telenovely, WE, Oxygen a Lifetime programy, spolu s Discovery a vědeckými blbostmi. Zůstane ti jen Martha Stewart a Animal Planet.“

Sevřela mu paže a cítil, jak její palec přejíždí přes jeho pravý biceps, když začala reagovat, ale její oči najednou zúžily. „Jak je možné, že máš jestřába na ruce?“ zeptala se překvapeně.

„Promiň, miláčku, ale to je starý dobrý americký orel bělohlavý. Nechal jsem si ho vytetovat, když jsem poprvé vstoupil do armády.“

„Promiň, miláčku,“ zavrněla a tentokrát ho do svalu šťouchla, „ale tohle je starý dobrý červeno ocasý jestřáb.“

Trace se z ní odkulil a posadil se, natočil ruku, aby se podíval na své tetování a překvapeně zamrkal. Zatraceně, to fakt vypadalo jako jestřáb.

Posadila se a prstem po tom přejela. „Jak jsi to věděl?“ zašeptala a setkala se s jeho pohledem. „Je očividné, že jsi to měl dávno před tím, než jsi mě potkal. Proč sis vybral jestřába?“ Najednou se usmála, přitiskla dlaň na jeho tetování. „Byl to osud, co k tobě promluvil, ještě předtím, než jsi mohl vědět, že tvé srdce bude patřit mě.“

Ne, byl to Mac Hrozný. Přišlo mu to divné, když ho včera večer Mac poplácal po paži, ale teď už věděl proč. Zjevně měl čaroděj dost zbytečné síly, aby změnil orla v jestřába. Jenže když Trace viděl Fioniny nádherné zlaté oči, plné téhle jistoty, neměl to srdce splasknout její bublinu. „Ano, myslím, že to byl osud.“

„Máš pět vteřin na to, abys otevřel ty dveře, Huntsmane, než je vykopnu!“ Kenzieho hlas najenou zaburácel, právě když byl Trace v půlce myšlenky.

Jenže zjistil, že chňapl naprázdno, když Fiona už byla v půlce místnosti, než se stačil vymotat z deky, kterou na něj hodila.

„Tvé nohy se jen dotknou té podlahy,“ zavrčela od dveří, když vklouzla do svého županu, „a přísahám, že všechno, co budeš jíst příští měsíc, bude pocházet od kozy.“ Ukázala na něj. „Nepotřebuju, abys bojoval mé bitvy za mě.“

Trace se uložil zpátky na postel a dal si ruce za hlavu. „Nebo můžeme takticky ustoupit dolů do bezpečné místnosti a použít tajné dveře za stolem,“ navrhnul, když si utáhla pásek županu.

„Huntsmane!“ zařval Kenzie, až se všechna okna otřásla.

„Zůstaň!“ vyštěkla a zmizela v chodbě.

Trace byl z postele a skočil do džínsů dřív, než došla do kuchyně. Ale zastavil se a sebral košili ze dna skříně, když si řekl, že čím méně nahý bude, tím menší vztek by mohl Kenzie mít – za předpokladu, že ten horal rovnou nevybouchne, až uvidí svou sestru, která nemá na sobě nic víc, než župan a divokou změť vlasů po milování.

Trace se potichu plížil chodbou, ale zabočil do obývacího pokoje, a dával velký pozor na to, kde skřípe podlaha a zůstal jen z dohledu kuchyňských dveří.

„Hajzle!“ zařval Kenzie. „Já toho bastarda zabiju!“

Trace slyšel něco, co znělo, jako když se někdo cpe otevřenými dveřmi a vkročil do kuchyně, ale když viděl, jak se Kenzie sám narovnal, rychle ustoupil s úsměvem zpátky do obýváku.

„Můžeš ho zabít,“ řekla Fiona klidně, „ale jen když předtím zabiješ mě.“

„Sakra, včera odpoledne jsi mi lhala. Řekla jsi mi, že tě nemusím vyzvedávat, protože budeš hlídat v noci Henryho.“

„Včera jsem měla moc starostí, než abych ještě čelila tvému zastaralému uvažování. Ale pokud to chceš prodiskutovat teď, poslechnu si, co mi chceš říct – ovšem pokud budeš poslouchat i ty mě.“

„Nebudeš žít s mužem, který není tvůj manžel,“ vyštěkl horal, očividně bez nálady na jakoukoliv diskuzi. „Nevidíš se? Vypadáš jako bys… jakobyste….“

„Milovali se?“ dořekla Fiona za něj. „Ano, to jsme dělali. A jestli si myslíš, že vypadám hrozně, tak bys měl vidět mého přítele.“

To myslela vážně? Trace si přejel třesoucí se rukou po tváři a setřel pot z obličeje a přemýšlel, jestli si Kenzie přinesl svůj meč.

Ačkoliv, když o tom přemýšlel, horalovy pěsti mohly být také smrtící zbraně.

Za předpokladu, že se ten bojovník za duše nerozhodne proměnit v pantera, místo toho.

„Kde je ten zbabělý bastard?“ zuřivě zavrčel Kenzie.

„Mám ho přivázaného ke sloupku postele,“ protáhla Fiona.

To myslela zatraceně vážně?

„A ocenila bych, kdybys nemluvil o budoucím otci mých dětí jako o zbabělci, nebo bastardovi,“ pokračovala. „A od teď, budu raději, když nejdřív zavoláš, místo toho, abys sem přišel neohlášený. Neděle ráno je jediný čas, kdy Trace a já můžeme odpočívat společně, když jinak pracuje od svítání do tmy, šest úmorných dní v týdnu a jezdí do Bangoru na večeři se svou matkou v neděli odpoledne.“

Oni by měli jet na večeři k matce v neděli odpoledne, ne on. Copak si opravdu myslí, že by ji z toho vynechal?

„To není správné,“ zdůvodnil to Kezie, ačkoliv Trace už slyšel v jeho hlase víc zoufalství, než vzteku. „Možná jsi předtím neměla na vybranou v téhle věci, Fiono,“ řekl horal jemněji, „ale ty… pořád jednáš… zatraceně, sestro, ponižuješ sama sebe, když ochotně spíš s mužem, za kterého nejsi provdaná.“

Trace potichu vkročil do kuchyně, dost daleko, aby ho mohl Kenzie vidět.

„Takže chceš říct, že Eve nebyla nic lepšího, než děvka, když s tebou spala před tím, než si tě vzala?“ zeptala se Fiona bez obalu.

„Ne!“ vykřikl Kenzie a ustoupil o krok zpět. „Je to moje žena!“

„Nepamatuju se, že bych viděla prsten na jejím prstě ten týden, co jste vy dva kempovali na útesu, když se váš dům přestavoval a milovali jste každou celou dlouhou noc.“

Trace se opřel zády o zeď, ruce složil na hrudi a smál se Kenzieho šoku.

„Jak sakra o tomhle víš?“

Trace viděl, jak Fiona pokrčila rameny a vsadil by svou loď, že se usmívala, jako kočka s plným břichem kravského mléka. Páni, bojuje ta dáma nečestně, nebo co?

„Navzdory přesvědčení, jestřábi mají dost slušné noční vidění, drahý bratře. A moje oblíbená větev, byla zrovna na starém dubu na tom samém útesu.“

Teď to byl Kenzie, kdo si otíral pot z tváře.

„Svatý Kriste,“ zašeptal. „Ty jsi nás pozorovala?“

Trace se odtáhl od zdi při zvuku náklaďáku, který prudce vjel na dvůr a smykem zastavil a dveře bouchly vteřinu po tom, co zhasnul motor.

Kenzie se otočil, aby se podíval ven a najednou ztuhnul, otočil se zpátky a ukázal na Fionu. „Neřekneš jí ani slovo o tom, že jsi nás viděla,“ zavrčel. „Byla by zděšená a já ji nechci naštvat teď, tak blízko porodu.“

Eve vběhla – tedy spíše se vkolébala – do domu, už naštvaně vyhlížející. Zastavila se ve dveřích, vykulila oči při pohledu na Fionin rozcuchaný vzhled a pak se otočila ke svému manželovi. „Doufám, že jsi tu proto, abys pogratuloval své sestře k tomu, že se zamilovala.“ Rýpla do něj, když chtěl otevřít pusu a něco říct. „Neříkej nic, pokud to nebude omluva tvé sestře a Tracovi, za vyrušení jejich nedělního rána.“

Kenzie se očividně neomluvil dost rychle, takže se Eve otočila a udělala to za něj. „Omlouvám se, že jsme se oba zastavili neohlášení, dnes ráno,“ řekla. Věnovala Tracovi omluvný úsměv, potom se otočila na svou švagrovou. „A slibuji, že už se to nestane,“ řekla, střelila neomlouvajícím pohledem přes rameno na svého manžela, než se otočila zpátky k Fioně. „Možná některý večer, tento týden, byste mohli s Tracem přijít na večeři.“

Další auto vjelo na dvůr a smykem zastavilo, ačkoliv tentokrát to znělo víc, jakoby ho zastavila závěj, než brzdy. Všichni tři, stojící u dveří, se podívali ven. „Ty jsi volal Williama jako zálohu?“ vykřikla Eve.

Ale Trace zaslechl další vůz, řítící se po příjezdové cestě, jakmile ten Ir vrazil do dveří – držíc svůj zatracený meč.

Obě, Maddy i Gabriella, vběhly za ním a Maddy popadla svého manžela za paži a otočila k sobě. „Co si zatraceně myslíš, že děláš?“

Ignorujíc svou ženu, William ukázal na dveře. „Ty běž zpátky do auta, Gabriello. Není důvod, abys viděla, co se tu bude dít.“

„Oh, opravdu!“ řekla Maddy s odfrknutím. „Vidí mnohem méně oblečené lidi a mnohem horší věci, v televizi.“ Věnovala Fioně rozpačitý úsměv. „Omlouvám se, že jsme sem vtrhli neohlášení a tak brzy, ale zkoušela jsem ti volat a varovat tě, ale tvůj telefon měl jen hlasovou schránku.“

„Vypla jsem ho… včera odpoledne,“ řekla Fiona tiše.

A Trace by vsadil svou loď, že jí zrůžověly tváře.

Proboha, ta žena na něj zorganizovala útok, který by se mohl rovnat s invazí dne D, a ještě se jí nějak podařilo zařídit, že se cítil, jakoby si nárokoval vítězství on.

Což, jak o tom tak přemýšlel, byla velmi děsivá věc.

Jeho břicho zakručelo tak hlasitě, že všichni přestali zírat jeden na druhého a všichni naráz se otočili pohledem k němu.

No, kromě Maddy, která se usmívala až příliš samolibě.

Fiona přešla k němu, objala ho pažemi kolem pasu a s povzdechem se o něj opřela. „Neposloucháš moc dobře, že ne?“ řekla, i když se na něj usmívala, když to říkala. „Alespoň, že ses oblékl, tentokrát.“

Majetnicky ji držel u sebe a musel odhrnout z cesty vlasy, které se chytily na jeho neohonelné čelisti, aby se mohl usmát na všechny ty lidi, mačkající se v jeho kuchyni. „Ne, že bych neocenil improvizovanou kolaudační párty, ale myslím, že je čas, dámy abyste si vzali své manžele domů a nakrmili je snídaní, aby moje přítelkyně mohla nakrmit mě.“

„Nebo můžeme všichni vyrazit do Port Call na snídani,“ navrhla Maddy.

„Pardon,“ řekl Trace a zavrtěl hlavou. Podíval se na hodiny nad sporákem a pak znova na všechny. „Protože asi za tři hodiny, tu bude moje matka a Jack. Pozval jsem je, aby strávili odpoledne a nedělní večeři se mnou a mou novou přítelkyní, v mém krásném čistém domě.“

„Cože jsi?“ vykřikla Fiona – což zopakovala Maddy a Eve. Fiona ustoupila, oči plné hrůzy. „Tvá matka přijede sem? Dnes? Na večeři? Za tři hodiny? Se svým manželem?“ Chytla se za vlasy, akorát místo aby je vytrhala, což její výraz napovídal, začala je krotit, když se obrátila k ostatním ženám. „Jeho matka přijede sem! Dneska! Na večeři! Za tři hodiny! A přivede Jacka!“ Najednou se otočila zpátky k němu a oči se jí zúžily podezřením. „Kdy jsi měl čas jí zavolat?“

„V noci… uhm, po tom, co jsi usnula,“ řekl a vrhnul zoufalý pohled na Kenzieho a Williama, kteří vypadali stejně vyděšeně, jako ženy. Usmál se na Fionu. „Mamka mě trápí s tím, abych ji a Jacka nechal se tu zastavit, nejmíň každou druhou neděli, od té doby, co jsem to tu koupil. Dokonce nabízela, že přiveze večeři, ale já to stále odmítal, protože…“ Mávl po kuchyni. „No, protože jsem nechtěl, aby viděla, že žiju jako… že jsem měl co dělat…“ Chytil ji za ramena a věnoval jí povzbudivý úsměv. „Že žiju jako čuně,“ přiznal nakonec. „Ale ty jsi udělal tohle místo tak krásné a ty jsi tak krásná a chtěl jsem, aby viděla, jak šťastným jsi mě udělala, takže se už nemusí strachovat, že se stanu nějakým starým poustevníkem a tak já… já myslel, že…“

Kriste, to nevypadá dobře.

A za živého boha, nevěděl proč.

„Zatraceně, v čem je problém?“ zeptal se prostě nakonec. „Myslel jsem, že ses těšila na setkání s mou matkou. Obě máte hodně společného, přinejmenším to, že obě mě milujete,“ napadlo ho, že jí připomene.

„Ale ne dneska!“ vykřikla, ustoupila a znovu se chytla za vlasy. „V domě je nepořádek. Já jsem v nepořádku. A nemám nic připraveného k večeři!“ Otočila se k ženám. „Jeho matka tu bude za tři hodiny!“

„Ty jsi ale vážně pořádný pitomec,“ zasyčela Maddy, přešla k nim, objala Fionu a odváděla ji chodbou, Eve a Gabriella je následovaly, obě se na něj zle podívaly. „Nedělej si s ničím starosti,“ pokračovala Maddy k jeho, nyní vzlykající přítelkyni. „My tři ti pomůžeme, aby bylo za tři hodiny všechno v pořádku. Ne, že by sis měla dělat starosti s tím, abys udělala dobrý první dojem. Ve chvíli kdy teta Pam zjistí, že miluješ jejího syna natolik, že s ním bydlíš, bude nejspíš tak šťastná, že začne plakat.“

Maddyino povzbuzování skončilo, když se dveře Tracovy ložnice zavřely s ohlušující jemností.

„Kriste pane, Huntsmane,“ řekl William, meč mu bezvládně visel v ruce, „ty vážně nevíš, jaký idiot jsi?“

„Očividně ne.“ Zavrtěl Trace hlavou. „Protože pořád nechápu ten povyk okolo toho. Je to moje matka, pro kristovy rány, ne anglická královna.“

„Nemůžeš ženě říct, že tvoje matka přijde na večeři za tři hodiny,“ řekl Kenzie a vypadal stejně zděšeně. „Máš se zeptat, jestli by nebylo hezké, kdyby tvoje matka přišla na návštěvu a kdy by se to hodilo. Tohle zaplatíš draze, příteli,“ řekl ten horal, ačkoliv jeho úsměv byl cokoliv, jen ne přátelský. „Což je jediný důvod, proč tě nepošlu do pekla hned teď.“

„Pro tvou informaci, požádal jsem tvou sestru o ruku, ale hned mě odmítla.“ Trace zamířil k lince a začal otvírat skříňky a snažil se vzpomenout si, kde byly kávové filtry. „Sakra, stěží jsem ji přiměl alespoň přemýšlet o tom, že bude nosit zásnubní prsten.“ Našel filtry, vzal lžičku a vyrazil do obýváku. „A mimochodem také,“ pokračoval, když ho Kenzie a William následovali. Strčil lžičku do vánočního kaktusu, a všiml si, že je v plném květu. „Tvoje sestra nehraje čestně, Gregore.“ Přestal nandávat to, co doufal, že je z větší části kafe, do filtru a ukázal na Kenzieho. „A musím ti říct, že ta žena má arzenál zbraní, že by jí Pentagon mohl závidět. A je záludná a rychlá a nerada prohrává.“

William si odfrknul. „Už jsi potkal ženu, která ráda prohrává?“

„Jo, dobře, já myslím…“ Trace přestal nandávat znovu, když zaslechl smích, který přicházel přes zeď z ložnice a uzel v jeho žaludku se konečně začal uvolňovat, když mu došlo, že ty ženy Fionu uklidnily.

Tedy, do té doby, než slyšel Maddy vykřiknout slovo kondom, rychle následované dalším smíchem. Povzdechl si a zamířil zpátky do kuchyně, a přemýšlel, jestli najde svou ložnici vyzdobenou balónky z kondomů, dnes večer.

Ne, pravděpodobně je uklidí do skříně, aby je jeho matka neviděla, a přepadnou ho, až půjde do postele. Dal filtr do kávovaru, naplnil přístroj vodou a zapnul ho, právě když se dveře kuchyně otevřely. Henry s Misneachem vběhli dovnitř, Mac hned za nimi. Henry a jeho čtyřnohý společník proběhli kuchyní a namířili do obýváku a Trace viděl, jak oba skočili do jednoho z křesel, štěně vedle Henryho a chlapec popadl ovladač a zapnul televizi.

Děti a technologie, očividně, byla nadčasová kombinace.

Což ho dovedlo k úvaze, že se bude muset naučit blokovat kanály.

„Je nějaký důvod pro to, že tu máte snídaňovou párty a já s Henrym jsme nebyli pozvaní?“ zeptal se Mac, došoural se k lednici a nakoukl dovnitř. Když nenašel nic, co by se mu líbilo, otočil se a usmál se na Trace. „Co slavíme? Skutečnost, že tě Kenzie ještě nezabil?“

„Rozhodl se, že soužití s jeho sestrou, je dostatečným trestem,“ protáhl Trace a natáhl se pro hrnky do skříňky. „Víš, na co jsem přišel, Oceane? Jsi už jediný z nás, kdo je stále nezadaný.“

„Stav, který díky Prozřetelnosti, tak i zůstane,“ řekl Mac a podezřívavě se podíval na kávovar, když mu Trace podal hrnek. „Koupil jsi nové kafe?“

„Jo, včera cestou domů z práce.“ Trace věnoval varovný pohled Kenziemu a Williamovi, když jim podával hrnky. „Tak co, Macu, přemýšlel jsi o tom, že ty a Henry, navštívíte kemp mé známé v horách?“

„Řekl jsem o tom Maddy a ona si myslí, že je to skvělý nápad,“ řekl Mac a protočil oči. „Ale taky věří, že bych měl počkat několik měsíců, než pojedu, abych si zvykl žít v tomhle století bez mých schopností.“ Podíval se s měrem k obýváku a pak zpátky na Trace a povzdechl si. „Mám nyní mnohem větší pochopení pro matky,“ řekl tiše. „Vzbudil jsem se studeným potem, nejméně šestkrát minulou noc, a musel jsem se vplížit do Henryho pokoje a ujistit se, že najednou… nezmizel.“ Podíval se na Kenzieho a Williama a usmál se. „Už chápu, proč matka příroda to vytvořila tak, že nám dala devět měsíců na to, zvyknout si na myšlenku být rodiči.“

Trace popadl konvici kávy, ještě než byla úplně plná a obešel všechny a nalil jim do hrnků a pak rychle vrátil konvici na syčící podstavec. „Myslel jsem, že jsi říkal, že nemůžeš plýtvat svými rezervami na podřadné triky,“ řekl, otočil svou paři k Macovi a vyhrnul si rukáv. „Takže, jak se změnil můj orel v jestřába včera večer?“

Čaroděj trošku zasalutoval Tracovi svým hrnkem. „Protože věřím, že všichni muži, by měli nosit znamení své opravdové lásky.“ Potom použil svůj hrnek a zasalutoval k Williamovi. „Ať je to medailon, nebo tetování.“

Trace si vzpomněl, že Maddy dala Williamovi medailon, který měl nosit, ale Mac změnil rytíře na koni, který původně vybrala, na srdce s prastarým symbolem silné paže. „A co jsi dal Kenziemu, aby nosil jako symbol Eve?“ zeptal se Trace.

Macova tvář ztmavla. „Nemohl jsem mu dát nic, protože se nemůžu dostat přes Gairneho magii.“ Najednou se usmál. „Ale je očividné, že horal má co na srdci, to na jazyku, pro svou ženu.“

„Napi se, Macu,“ pobídl ho Trace a zvedl svůj hrnek a zasalutoval. „Když už jsi uvízl v tomhle století, pak si potřebuješ zvyknout na velký hrnek kafe, vypitý s přáteli každé ráno, aby tvůj den začal dobře.“