DL - 9. kapitola

Překlad: Arey
Kor.: Ann

Kash

Vyskočil jsem z auta, nasadil si kapuci a sklonil hlavu. V téhle části města jsem byl známý stejně jako Mason, protože jsme tu začínali u Juareze. Lidé nás znali podle gangu, ve kterém jsme byli, a teď nás lidi znali proto, že jsme v tom gangu byli.

Většinu času s náma lidi vycházeli dobře. Věděli, co děláme a věděli, že se jim snažíme pomoct, což bylo většinu času. Ale to neznamenalo, že by uvítali policajty.

Rozhlédl jsem se kolem, abych se ujistil, že je všechno v normálu, dokud jsem si nevšiml skupinky lidí. Když jsem se ujistil, že jde jen o lidi, kteří obchodují, nevšímají si mě a neprchají do svých domovů, zabočil jsem do uličky za mnou. Zatočil jsem na Second Street a na rohu Maple jsem zpomalil. Než jsem došel k Third Street, sklonil jsem hlavu ještě níž a podíval se doleva, zatímco jsem zvedl ruku a praštil se do hlavy. Zrovna když jsem se praštil do čela, zastavil jsem se, dvakrát na něj poklepal prstem a zase se rozešel.

Ani ne o čtyři kroky později se ke mně přidal další pár.

„Jak je?“

Podíval jsem se na něj a snažil se neusmát. Shawn. Malý Shawn. Přesně kluk, kterého jsem si přál. Nesnášel jsem, že ho posílali, aby potvrdil jejich dohady, ale aspoň jsem ho mohl lehce vyděsit.

„Příjemná noc, co? Hodně hvězd.“ Jeho hlas se třásl, když se podíval tam a zpátky.

Znal jsem tuhle hru, znal jsem ji dobře. „Pokud jsi do hvězd.“

Shawn se snažil pohlédnout pod kapuci, ale já se ještě víc sklonil.

„Chlape, seš na špatné ulici, jestli hledáš něco jiného. Děvky jsou na Sedmé.“

„Jasně, ulice. Já ale hledám hvězdy, chápeš?“

„Jediné, co máme, jsou tam, kapišto? Myslím, že bys měl jít domů.“ Začal se otáčet, tak jsem rychle promluvil.

„Nechci hvězdy. Chci vidět Sun (slunce).“

„Sun (slunce) ještě nevyšel, chápeš.“

„Jsem si jistý, že udělá výjimku.“ Otočil jsem se k němu a ztišil jsem hlas. „Jestli řekneš moje jméno nahlas nebo mě k tomu donutíš, dostanu Sunnyho a jeho kámoše. A protože ty tu jsi, abys potrdil jejich obchody, tak to znamená, že ty půjdeš s nima. Jestli budeš spolupracovat, neříkej ani slovo. Chápeš, Shawne?“ Jeho tělo ztuhlo, takže jsem řekl rychleji. „Upozornil jsi prodejce a všichni jste ve vězení. Nehraju si tu. Chci. Vidět. Sunnyho.“

Shawn se snažil uvolnit a otočil se ke mně, když vytáhl telefon. Zvedl jsem hlavu jen natolik, aby mi viděl do obličeje, ale ne tak, aby mě poznal někdo, kdo by nás mohl pozorovat. Jeho oči se rozšířily, ale zůstal v klidu a projížděl seznam kontaktů.

„Pomůžu ti,“ řekl tak tiše, že jsem ho skoro neslyšel. „Mám tvoje slovo, že mě nestáhneš s nima?“

Odfrknul jsem si. „Dokud budeš spolupracovat, tak ne. Přišel jsem sám. Sunnyho kluci mě můžou prohledat. Teď mu zavolej.“

„Co tu vůbec děláš, Kashi?“ zeptal se, když zvedl telefon k uchu a rozhlédl se po ulici.

„Neříkej moje jméno. Jen mě k němu dostaň.“

Přikývl a čekal, než to někdo zvedl. „Žádné hvězdy, chce vidět Slunce (Sun). To řekl, ale řekl, že Sun udělá výjimku“- ztišil hlas-“a já si myslím, že by měl, chápeš? Jo. Jo.“

„Řekni jim to,“ ukázal jsem na něj a Shawn se na mě podíval, jako bych se zbláznil. „Řekni jim to, ale neříkej moje jméno.“

„Je to K-money. Chápeš? Přišel sám, chce vidět Sunnyho.“ Hodil hlavou směrem k domu a rozešli jsme se k němu. „Jo, už jdeme.“

Jakmile jsme došli ke schodům, rozepl jsem si mikinu a zastavil se u dveří. Otevřeli se, Shawn a já jsme vešli, a hned jak se za námi dveře zavřeli, zvedl jsem ruce do vzduchu, protože kolem mě byli hned tři Sunnyho muži.

„Mám pistoli jen na pravém boku.“

Sundal jsem mikinu, nadzvedl tričko, oni mě prohledali a vzali zbraň. Byla to rutina a čekal jsem to, takže jsem jen čekal, než se ujistili, že na sobě nemám odposlouchávání a vrátili mi zbraň.

Když jsem ji dal zpátky do pouzdra, nechal rozepnutou mikinu, protože tu bylo jednak horko a jednak protože jsem věděl, že pak budou Sunnyho kluci klidnější, když uvidí mou zbraň.

„Shawn řekl žádné hvězdy?“ zeptal se jeden ze Sunnyho chlapů, RJ.

„Žádné hvězdy.“

„Nemáš odposlouchávání a nechceš hvězdy, proč jsi tady?“

„Co, nemůžu vás přijít zkontrolovat? Vidět, jak se máte?“ Rozhlédl jsem se. „Potřebuju mluvit se Sunnym. To potřebujete vědět.“

A v ten moment se otevřely dveře od domu a vyšel Sunny. Sunny nebyl velký, byl menší než já o dobrých patnáct centimetrů a ani nebyl moc svalnatý. Ale byl děsivý. Nebylo to kvůli tetování, protože jsem si jistý, že jsem jich měl víc než on. Nebyla to jizva, která se mu táhla přes celou levou stranu obličeje, ke které přišel několik let zpátky. A ani to nebyla modřina kolem oka, díky které vypadal temně a démonicky, naprostý opak jeho jména. Měl kolem sebe atmosféru alfy, která lidi kolem děsila.

Škoda, že jsem si myslel, že i já jsem tak docela drsňák. Takže místo toho, abych se skrčil, když vešel dovnitř, jsem se narovnal a nadzvedl obočí. Dívali jsme se na sebe než jsme se usmáli a podali si ruce.

„Doufám, že jde o přátelskou návštěvu, detektive. K-money? Ten byl dobrej. Udělal jste dojem.“ Sunny o krok ustoupil a překřížil si ruce na hrudi. „Za co vděčíme tomu potěšení, Kashi?“

Usmál jsem se a zkopíroval jeho postol. „Jak jsem řekl Shawnovi, neřeknu nic o Vás, Vašich mužích, operacích nebo že jste tu, dokud budete spolupracovat. Jen s Vámi potřebuju mluvit a taky potřebuju několik službiček.“

„A proč bych pro Vás cokoliv dělal? Znám Vaši historii a co vím, jste zpátky jen proto, že jste dostal nějakou skupinu.“

„Vy a já dobře víme, že já nikoho nedostal. Zastavil jsem dealery. Jestli je to, čeho se bojíte, jak jsem řekl, kvůli tomu tady nejsem. Odejdu, jako bych nevěděl, co se tu u Vás děje.“

Zasmál se a roztáhl ruce, než je zase složil. „Nevím, o čem to mluvíte.“

„Hvězdy, Sunny, opravdu?“

Kývnul směrem k jednomu z jeho mužů a všichni se začali smát, když jeden z nich přišel s tácem koláčků ve tvaru hvězd.

Podíval jsem se na toho muže než jsem se otočil zpátky k Sunnymu. „Kdybych byl Vámi, nehrál bych si. Prokážete mi službu a já přimhouřím oko. Ale nedělejte ze mě blbce, Sunny, víte, kdo jsem a víte, co jsem dokázal a víte, že bych to mohl udělat i vašim mužům.“

„Mluvte.“

„Osamotě.“

Několik minut si mě prohlížel, napětí v místnosti rostlo, zatímco všichni čekali, jak se rozhodne. Nakonec se s kývnutím otočil směrem ke dveřím, ze kterých vyšel a přes rameno zavolal, „Jdeme.“

Šel jsem za ním přes chodbu a několik dalších místnosti, než za mnou konečně zavřel dveře a hodil po mně pohledem. „Co to s tebou kurva je, Kashi? Snažíš se sem přijít a vyjebat se mnou? Nemůžeš jen tak přijít do mého domu… do mé operace… do mého úkolu. Ježiši, mohl bys všechno zničit tím, že jsi tu.“ Zatnul zuby a projel si rukama vlasy.

„Skončil jsi?“ Zeptal jsem se a sedl si do jednoho z křesel. „Nemám čas na tvoje drama, Sunny. Opravdu potřebuju pomoc. Nepřišel bych, kdyby to nebylo nutné, však to víš, chlape.“

Sunny byl v utajení skoro čtrnáct let. Byl to on, kdo mě sem s Masem dostal. Věděl jsem, že má pravdu, měl právo být naštvaný za to, že jsem se tu objevil. Kdybych byl pořád v utajení, mohl by to být důvod k rvačce, kdybych byl pořád v jiném gangu, ale teď když všichni věděli, že jsem detektiv, tak by mohli začít podezírat i Sunnyho.

Hlasitě vydechl a sedl si vedle. „To by mělo. O co jde?“

„Než ti řeknu, co potřebuju, prosím, řekni mi, že Shawn v tom nejede.“

„Kashi...“ varoval.

„Podívej, Sunny, byl jsem rád, že jsem na něj dnes večer narazil. Ale kolik mu je, patnáct? Stačí, že ti uzavírá dohody, ale ani ty nemůžeš jen sedět a sledovat, jak propadá perníku.“

Sunny se opřel o loket a jednou rukou si masíroval hlavu. „Nejede. Nechci, aby si zničil život, je to dobrej kluk… ale byl odhodlaný se dostat do gangu. Určitě jsi to viděl. Už od mala. Tak jsem si ho vzal pod křídlo, abych na něj dohlédl, ale nenechám ho se dotknout zboží. Chtěl víc odpovědnosti a vypadalo by divně, kdyby to měli dělat starší, když máme ho. Musel jsem udělat, co jsem musel. Vím, že to pochopíš.“

Zamračil jsem se, protože měl pravdu. Sunny a já jsme se na sebe podívali pohledem, kterým jsme si řekli všechno. Ani jeden z nás nebyl z té situace nadšený, ale co jiného jsme měli dělat? A Sunny  v tom byl už většinu života, z toho nevyskočíte jen tak rychle jako já a Mason.

„Dost o tom, jak vedu svůj gang, řekni mi, proč tu jsi.“

Pohodlně jsem se posadil a složil si ruce na břiše. „Víš něco o tom, že jsme byli s Masonem poslaní do Texasu a proč?“ Když přikývl, pokračoval jsem. „Potkal jsem tam holku, ale ve zkratce… zamiloval jsem se do ní. A budu ji milovat dokud neumřu. Přestěhovala se sem se mnou, ví o mé práci pro policajty a ví, že se to tenkrát posralo a proto nás poslali do Texasu.“

„Má problémy s drogama?“

„Ne, Sunny, doprdele.“

Protočil jsem oči a snažil se potlačit emoce, když jsem pokračoval. Za poslední pár dní se všechno změnilo. Udělal jsem všechno, co jsem mohl bez pomoci policie, abych ji našel. Bylo to těžké, najít čas s mou vlastní prací a aby si toho nikdo nevšiml. Ale mělo to být lehčí. Počínaje dneškem měla být Rachel na dovolené v Texasu kvůli promoci Candice a pak v Californii, aby navštívila svou rodinu. Když se mě šéf zeptal, jestli chci pořád dovolenou nebo dál pracovat, abych se rozptýlil, vybral jsem si volno. Nikdo ode mě nic nebude čekat a mohl jsem se víc věnovat pátrání. Přikývl a řekl, že to chápe a ať se ozvu, kdybych cokoliv potřeboval.

Nepotřeboval jsem nic, kromě své snoubenky.

Navštívil jsem Juarezovi příbuzné a chlapi, se kterýma jsem byl na ulici, mluvil s lidma. Ale věděl jsem, že mi něco uniká a to proto jsem sem přišel za Sunnym. Měl masivní operaci v Tampa Bay a důvod, proč pořád běžela, byl, že byl policajt a měl na dosah ruky větší dodavatele, než ty v Tampa Bay. Takže věděl docela dost a kdyby to nevěděl, znal způsob, jak to zjistit.

„Nemá problémy s drogama, ale před dvěma týdny ji unesli přímo z ložnice. Mason a já jsme pracovali na dvojité vraždě, když se to stalo. Policie má nějaká vodítka, ale to je všechno, od prvního dne neudělali jediný pokrok.“

„Sakra, Kashi, děláš si prdel?“

Zíral jsem na něj, neodpověděl jsem.

„Chlape, to jsem netušil. Nepamatuju si, kdy jsem se naposled díval na zprávy a na policii jsem se neohlásil jak dlouho. Jsi – chci říct, sakra, jsi v pořádku? Já bych přišel o rozum.“

„To už se stalo a ne, nejsem v pořádku. Moje budoucí žena zmizela. A já musel sledovat video, kde ji mučili… před několika dny jsme obdrželi balíček s jejími vlasy od krve.“ Udělalo se mi špatně. Měl jsem zůstat mimo případ, ale ty vlasy byla poslední tečka. Mason a dva další detektivové mě museli držet. „Nejsem doprdele v pořádku. Ale najdu ji a udělám cokoliv bude třeba. Myslím, že chápeš, jak vážně to myslím, když tu sedím a žádám tě o prosbu. Jsem ochotný udělat cokoliv.“

Sunny si mě prohlížel, než se nahnul a řekl, „Muž, co vypadá jako ty, nemá nic, co by mohl ztratit. Tvoje oči jsou mrtvé, Kashi, ale pořád máš práci, pořád máš rodinu, mohl bys příjít o vš-“

„Ne, jestli přijdu o ni, pak ztratím všechno.“

Nadechl se a zavrtěl hlavou. „Dobře, jak daleko jsi ochoten zajít?“

„Zpátky do utajení.“

„Dobře, tak mi řekni, s čím potřebuješ pomoct.“

Vysvětlil jsem mu zprávu nasprejovanou na zdi v ložnici, telefonáty na policii, mučení, které musela podstoupit a co nám poslali. Řekl jsem mu o požadavcích a jak dobře za sebou zakrývají stopy.

„Navštívil jsem rodiny několika chlápků, ale většina z nich s nima není v kontaktu nebo se jich bojí. Vím, že někteří měli ženy nebo pravidelné děvky, ale nemůžu nikoho najít. Doufal jsem, že bys mi mohl pomoct s tím, co mi uniká nebo najít někoho, kdo by začal mluvit.“

Sunny bubnoval prsty na křesle a zaklonil hlavu, jako by přemýšlel. „Budu se muset spojit s nějakými lidmi, abych zjistil víc. Přerušil jsem s nima kontakt, když jste tam vy dva šli, takže jsem se jimi nemusel moc zaobírat, rozumíš?“

„Jo, toho jsem se bál.“

„Ale vím, že na Seventh Street je nějaká děvka a RJ do ní dělá. Hodně mluví, takže vím, že je jedna z Juarezových děvek. Byla nahá v mým obýváku, zrovna dodělala Rje a šla zpátky na ulici. Celou dobu mluvila o tom, jak je její chlap ve vězení a jak musí šlapat, aby se uživila. Nemůžu si ale vzpomenout na jeho jméno.“

„Znáš její?“

„Jo, um… sakra… Serena?“

„Aha, Deonova ženská.“

Sunny na mě ukázal prstem. „Ano!“

Měl jsem to vědět hned, když řekl, že hodně mluví. „Deon by ji zabil, kdyby věděl, že šlape. Ale to mi teď moc nepomůže.“

„Ne, ale nezapomeň, že ti dva mají tři děti. Než se jí RJ konečně nabažil, nutila ho vozit jí každou neděli do vězení. Vsadím se, že za ním furt chodi a RJ ví, kde bydlí. Řekl bych, že by to stálo za zkoušku ji navštívit, jestli víš, co tím myslím. Nedokáže držet jazyk za zuby.“

„Dobře, chápu.“

Stoupl si a naklonil se ke mně. „Je mi líto tvé holky, chlape. Opravdu. Pomůžu ti, jak budu moct. Udělám pár telefonátů a uvidím, co se o Juarezovi dozvím. Ale už se u mě takhle neukazuj, lidi by si mohli začít něco myslet.. Rozumíš?“

„Naprosto, cením si toho.“

Vyměnili jsme si čísla, než otevřel dveře a zavolal na Rje. Jakmile jsem se dozvěděl, kde Serena bydlí, a dalších pár věcí, odešel jsem stejnou cestou, jakou jsem přišel. Potichu a schovaný ve stínech.