OoB - 20. kapitola

Překlad: Marťa

Brie

Hrála jsem si s ohněm – ne, nejen hrála, já v něm byla. Byla jsem si tak jistá, že se nespálím. Nevěděla jsem, jak hluboko se mě ty plameny dotknou. Včera v noci jsem to myslela, jako vtip, výzvu. Zůstala jsem ve vířivce déle, než kdokoliv jiný, protože jsem chtěla, aby přišel Erik a vyhodil mě. Chtěla jsem se ujistit, že ohledně svého rande nelhal a chtěla jsem vidět jeho výraz ve tváři, až uvidí, co jsem si vzala na sebe.

Bavilo mě ho provokovat. V normálních dnech byl obrazem klidu, ale když jsem ho naštvala, jeho modré oči vzplanuly. Silná čelist se zatnula. Jeho svaly se naštvaně napjaly a já to milovala. Chtěla jsem to. Byl to jediný okamžik, kdy jsem z něj dostala skutečné emoce, a i když to byla nenávist, bylo to lepší, než nic.

V okamžiku, kdy mě pustil, jsem běžela zpátky do penzionu a zamknula za sebou dveře. Proč? Protože jsem si upřímně myslela, že půjde za mnou a svůj slib splní? Jeho slova byla temná a on věděl, jak moc se mě dotkla. Cítil, jak jsem vzplála.

Na mojí tváři se objevil ruměnec. Snažila jsem se nedat na sobě znát, jak moc jsem toužila po tom, aby ulevil napětí mezi mými stehny, ale nebylo to k ničemu. Dokonce, i po noci neklidného spánku jsem ho nedokázala dostat z hlavy. Když jsem se k němu tiskla, cítila jsem přes bikiny jeho velikost. Skoro mě svými obrovskými rameny a silnou hrudí zakryl. Jeho ruce se kolem mě ovinuly tak těsně, až to skoro bolelo – skoro bylo klíčové slovo, protože tohle byl Erik. Věděl, jak daleko mohl zajít. Věděl, co jsem chtěla, i když bych si to sama nepřiznala.

„Co se ti děje v hlavince?“ Zeptala se Molly, když mě šťouchla do ramene.

Seděly jsme vzadu v džípu a mířily do tělocvičny. June seděla po Mollyně druhém boku se sluchátky v uších a nevšímala si nás. Lexi řídila, jako blondýna a Rosie seděla vedle ní a snažila se ignorovat Lexinu „sexuální lekci dne“, jak jsme je s Molly nazvaly.

Zakroutila jsem na Molly zamítavě hlavou a kývla k June, jestli nás náhodou neposlouchá. Její hudba nebyla nijak hlasitá. Mohla slyšet každé slovo, které jsem řekla. Záleželo na tom vůbec? Včera večer pravděpodobně viděla moje malé představení.

A bylo to tady znovu.

Oheň.

Potichu jsem se nadechla a otočila se k oknu. Snažila jsem se dostat své fantazie pod kontrolu, než vejdeme do tělocvičny, jinak by to bylo peklo.

„Takže, většina holek zapomíná na koule,“ řekla Lexi z předního sedadla. „Pokud chceš znát rozdíl mezi dobrým a skvělým kouřením, stačí jít prostě dál a pohrát si s těmi zlobivými hochy. Udržuj je teplé. Nedovol, aby veškerou pozornost získal penis.“

Potlačila jsem smích.

Rosie se na sedadle zajíkla. „To je dobré. Vlastně to nemusím vědět… Chci říct, že si nedokážu představit, že…“

Lexi zvedla ruku, aby ji zastavila. „Ale prosím tě. Kdysi jsem si myslela to samé – kouření je pro chlapy, kteří nenávidí ženy, bla, bla, bla – ale věř mi, že udělat ho pusou není o feminismu, je to o tom, toho druhého rozdivočet.“

Molly zavrtěla hlavou. „Tak co bys udělala místo toho? Vyhonila ho?“

Lexi se ušklíbla. „Je to na tobě, ale když by se mi vážně nějakých chlap líbil, olízla bych si palec…“

Rosie otočila knoflíkem a pustila rádio tak hlasitě, až přerušilo poslední Lexina slova.

Lexi ho zase ztlumila. „…a v poslední vteřině bych ho strčila do jeho…“

Rosie zesílila hlasitost tolik, že jsem si musela rukama zakrýt uši.

June si vytrhla sluchátka z uší. „Ježíš! Co děláte? Nechte to rádio být.“

„Když už mluvíme o prdelích, nikdo se tě na tvůj názor neptal, June,“ řekla Lexi a podívala se do zpětného zrcátka. „Můžeš se vrátit k našemu ignorování.“

Naštěstí se před námi tělocvična objevila dřív, než mohla June tu situaci ještě zhoršit. Lexi zastavila na parkovišti, daleko od hlavního vchodu. June okamžitě vyskočila z auta a utíkala přes parkoviště ke dveřím. My čtyři jsme tam na okamžik jen seděly, mlčely a zpracovávaly poslední vteřiny.

„Myslíte, že bychom se měly jít omluvit?“ Zeptala se Rosie a otočila se dozadu, aby se podívala na mě a Molly.

„Proč bychom to dělaly?“ Zeptala se Lexi. „Ona je kretén.“

Protočila jsem očima. „Když se to vezme z jejího pohledu, ani my na ni nejsme milé.“

Molly přikývla. „Myslím, že bychom se měly snažit ji mezi nás přijmout. Možná si myslí, že se s ní nechceme přátelit.“

„Ne po tom, co strčila Brie!“ Namítla Lexi. „Samozřejmě, že se s ní nechceme přátelit!“

Zamračila jsem se a zavrtěla hlavou. Něco mi říkalo, že June odstrkujeme. Jistě, nebyla to nejmilejší holka, kterou jsem kdy potkala, ale nedalo se popřít, že byla vystresovaná a daleko od domova.

„Myslím, že bychom se jí to měly snažit ulehčit.“

Rosie na předním sedadle zatleskala. „Možná bychom s ní mohly podniknout něco zábavného, aby se cítila součástí naší party!“

Lexi vykulila oči. „Měly bychom ji vzít do striptýzového klubu?“

„Ne.“

„Pánského klubu?“

„Určitě ne,“ trvala jsem na svém.

„Máš pravdu.“ Tleskla. „Objednáme nám striptéry.“

Zasténala jsem. „Žádní striptéři, Lexi.“

Rosie ožila a nadšeně zatleskala. „Když jsem byla mladší, starší dívky u nás v tělocvičně nás unesly z domu a vzaly nás na TPKDS.“ Rozzářila se. „Tolik palačinek, kolik dokážeš sníst.“

Lexi se na ni podívala. „Jak to, že tě život ještě nezklamal?“

„Byla to legrace,“ řekla v obhajobě. „Na svoje si dám šlehačku.“

Ach Rosie.

Molly zvedla ruce, aby jí přerušila. „Dobrá, co s ní takhle, místo nějakého šíleného plánu, zkusit normálně promluvit a možná se na ni usmát, co?“

Lexi vykřikla, když vyskočila ze sedadla řidiče. „Jak je libo, vy ubožačky. Nechte si ty svoje bezedné palačinky. Já bych raději brala své bezedné striptéry.“

 Hodila jsem své tričko a šortky do tašky a vzala jsem do ruky své pásky. Zbytek týmu už byl na podlaze a pomalu se protahoval před tréninkem. Erika jsem cestou do tělocvičny neviděla, ale byl tam teď a mluvil s dívkami, když jsem se přiblížila. Chtěla jsem předstírat, že mi na tom nezáleželo, ale nemohla jsem popřít ten příval vzrušení, když jsem ho uviděla.

Dokonce, i když stál a mluvil s Rosie, mé tělo prosilo, abych mu byla blíž, ale pak se rozesmál – skutečným a širokým úsměvem, který jsem s ním nikdy nezažila. Zaplavila mě temnota. Nešlo o to, že bych si myslela, že by ho Rosie přitahovala, ale možná se mu líbil ten typ ženy. Neodmlouvala mu, říkala mu „pane“, včas končila s tréninkem a zdvořile se usmívala, kdykoliv měla šanci.

S typem ženy, jako byla Rosie, by měl snadný život: žádné hádky, žádné hry, žádná válka – jen poslušnost. Žaludek se mi při té myšlence zkroutil. Překročila jsem bílou čáru, která ohraničovala obvod tělocvičny. Rychle jsem se podívala na Erika, když jsem se přiblížila ke zbytku týmu, ale stále mluvil s Rosie. Bylo to, jako by si ani neuvědomoval, že tam jsem.

S bolavým břichem jsem se posadila vedle Lexi a začala hledat pásky.

„Dej mi to,“ řekl Erik a překvapil mě.

„Když sem přišel. Nečekal, až mu pásku sama podám a natáhl se pro ni, a když mi ji páčil z prstů, přejel mi hřbetem ruky po stehně.

„Nech mě to udělat,“ trval na svém.

Vyschlo mi krku, když jsem mu roličku předala a okamžitě mě zaplavila lavina vzpomínek: jeho prst mezi mýma nohama, jeho jazyk na mých rtech, tvrdý penis, který mě přes jeho džíny tlačil do žaludku. Choval se normálně, ale před méně, než deseti hodinami jsme si to téměř rozdaly na dvorku. Svlékla jsem se tam před ním, pro Boha svatého. Celé tělo mi od hlavy k patě zrudlo a já se snažila odvrátit hlavu a schovat tak mou tvář v rameni, když si přede mě kleknul.

Natáhl se, přitáhl si k sobě mojí nohu, jako by ji vlastnil. Zachvěla jsme se, když mi sevřel kotník, ale jestli se propadnu, abych se kvůli tomu dál červenala. Ohnula jsem svou druhou nohu ke svému hrudníku, opřela jsem se o ruce a podívala se na Lexi, abych se rozptýlila. Usmívala se a těkala pohledem mezi mnou a Erikem. Přimhouřila jsem oči a snažila se jí tak vysvětlit, jak moc tuhle situaci nesnáším.

„Ohnout,“ řekl Erik a chytil klenbu mé nohy do dlaně. Moje tělo začalo žhnout, zatímco palcem přejížděl po mém chodidle. Proč. Proč. Proč. Dotýkal se mé nohy! Naposledy, když jsem to kontrolovala, byla moje vagína stále mezi boky a stehny.

„Než dnes začneme, musím vám říct dvě věci,“ řekl Erik a podíval se přes rameno za zbytek týmu. Současně pokračoval v obalování mého kotníku do žluté pásky. Potřebovala jsem, aby si pospíšil nebo hrozilo, že se spontánně vznítím.

„Do Ria odjíždíme o dva dny dříve.“

Vykulila jsem oči.

„Co?“ Zeptala se Lexi. „Proč?“

„Olympijský výbor nás tam chce kvůli novinářům.“

Rozbušilo se mi srdce. Ne. Zbýval nám ještě týden, než jsme měli odjet. June a Rosie zatřásly hlavami, stejně překvapené, jako já.

„Klid,“ řekl Erik a odhodil mou pásku stranou s větší agresivitou, než chtěl. „Jsou to jen dva dny. Stále máme na trénink dostatek času, a i kdybychom ho neměli, každá z vás je na závody připravená.“

Otočil se zpátky k mému kotníku a opřel si ho o stehno, aby ho mohl oběma rukama obalit bílou atletickou páskou. Měla to být nějaká známka intimity? Protože jsem se z toho zapotila. Najednou jsem měla pocit, že bych chtěla odjet do Ria co nejdříve jen proto, abych od něj získala nějaký odstup.

„Byl jsem velmi ohromený vašimi dovednostmi, kondicí a silou – vaší výzbrojí,“ řekl. „Ale to je jen polovina bitvy. Teď bych chtěl vidět, jak pracujete na vaší duševní houževnatosti, takže jsem pro tyhle poslední dny, před odjezdem, vypracoval neortodoxní výcvikové plány.“

Mlčky jsme seděly a čekaly, až bude pokračovat. Určitě by nás před odjezdem nijak nemučil. Nebo ano?

„No?“ Přerušila ticho Lexi. „Co je to?“

„Každé z vás jsem přiřadil jedinečnou činnost, na které musíte zapracovat.“ Kývl hlavou k June. „Říkal jsem ti, že si posledních pár týdnů tuhá, a proto jsem tě předtím, než odjedeme, zapsal na dva hiphopové taneční kurzy.“

„June skoro vypadly oči z důlků. „Hip hop? Ne! To mi rozhází choreografii.“

„Nemáš na výběr,“ odpověděl s přísným pohledem, než se otočil k Molly a Rosie.

„Ty budeš mít lekci boxu.“

Rosie vykulila oči. „Box?“

„Na kladině jsi pořád vyděšená, že se udeříš. Takže chci, abys přišla na to, jak si věřit a vybudovala si jistou sebedůvěru.“ Když viděl její vykulený pohled, pokračoval. „Neboj, dostaneš trenéra, který ví, že budeš brzy závodit. Zařídí, aby ses nezranila.“

„A co já, trenére?“ Řekla Lexi a zvedla obočí.

„Balet.“

Tvář jí povadla. „Balet? To vůbec není můj styl.“

„Přesně. Myslím, že hodiny baletu ti pomůžou s rovnováhou. Trocha ladnosti ještě nikomu neublížila.“

Něco si polohlasně zamumlala, když se Erik otočil ke mně. Tíha jeho pozornosti byla skoro nesnesitelná. Chtěla jsem se odvrátit nebo sklopit pohled, ale síla jeho pohledu byla taková, že jsem měla problém nestulit se do klubíčka. Rty jsem měla suché, ale neolízla jsem si je. Nechtěla jsem, aby si myslel, že ho vyzývám, aby mě políbil nebo tak něco. Místo toho jsem si rukama objala kolena.

„Brie, ty půjdeš na jógu.“

Zvedla jsem obočí. Jóga? Co mě asi tak mohla naučit? Jak splynout s čakrami?

„To zní dobře,“ řekla jsem a odvrátila jsem pohled, když znovu upřel svou pozornost k mému kotníku.

„Žádné protesty?“ Zeptal se, když se nade mě postavil a smotal zbytek pásky o své stehno zpátky do ruličky.

Usmála jsem se a zavrtěla hlavou. „Užívám si klid a ticho. Včera v noci se mi ho moc nedostávalo.“

A bylo to tam.

Bylo to venku.

Kdybych včera v noci neodešla, tak bych to udělala.

Jeho ďábelský úšklebek byla jediná odpověď, kterou jsem potřebovala. Rozhodně si to pamatoval. Dokonce, i kdybych tu šou předváděla někomu jinému, jemu se zaryla do paměti.

Dobře.

Připadalo mi jen správné, že jsme šíleli oba.