MW - 4. kapitola

Překlad: Luciana

Trace vjel na parkoviště u obchodu a uvědomil si, že jeho strašný den bude ještě horší, když spatřil Fionu Gregorovou a Gabriellu Killkennyovou – dvě zjevně velmi ztracené duše – stojící vedle Jasona a Johnyho Dempstrovými. Jason držel velký pytel psího krmení a mluvil na Gabriellu, která na něj koukala a vypadala zaujatě. Johny klečel na jednom koleni, připínal obojek kolem krku štěněte a Fiona, držící vodítko, vypadala, že chce být kdekoliv jinde, než tam, kde je.

Trace vypnul své auto s mrzutým zaklením.

A tak to začalo. Slečinka, která se bojí vlastního stínu, konečně sebrala odvahu a vydala se do města a soudě podle její bledosti, dřív zamrzne peklo, než opustí dům znovu.

A co se týče Gabrielly… no, podle toho, co jeho rybářský partner Rick, který je také Tracovým bratrancem a Williamovým novým švagrem, mu řekl, tenhle středověký teenager byl příliš nadšený, že žije v tomto století, aby ho cokoliv vystrašilo.

Trace vystoupil z auta a vydal se k nim a už si uvědomil, co se děje. Dole v přístavu se říkalo, že Dempster se už tři týdny snaží neúspěšně prodat toho nejmenšího z vrhu a bylo jasné, že ten dřevorubec se rozhodl pro tento marketingový tah, že svobodnou ženu snáze než někoho jiného přesvědčí, že by ten pes mohl jednou být dobrý lovec. A ačkoliv nedokázal říct proč, cítil, jakoby trochu povyrostl, když si všiml, že Fiona vypadala, že se jí skutečně ulevilo, že ho vidí. Aspoň do té doby, než štěně udělalo výpad směrem k němu. Její tvář znovu pobledla a hned stáhla štěně k sobě a snažila se ho skrýt pod svým dlouhým kabátem.

„Misneach, ne!“ zasyčela tiše, když se točilo kolem ní a málem ji porazilo, jak jí omotalo vodítko kolem nohou.

Trace poklekl na jedno koleno, aby chytil štěně, když na něj znovu skočilo.

„Ahoj prcku,“ řekl a uchopil jeho hlavu, aby udržel jeho slintající jazyk od svého obličeje. „Ty jsi ale okaté a huňaté monstrum.“

Fiona ho zkusila od něj odtáhnout znovu a Tracovi došlo, že štěně mohlo být poslední z vrhu, ale byla to zatraceně silná šelma, která místo toho, aby se nechala stáhnout, vyvedla Fionu znovu z rovnováhy. A spadla by, kdyby jí John nechytil za ramena.

„Pusť to vodítko!“ zavrčel a vytáhl ji nahoru.

Fiona pustila vodítko, jakoby ji spálilo. Trace ho popadl, pomalu se postavil a stejně pomalu jí ho vrátil.

„Tady. Proč se s ním nevydáte domů?“

Ale byla to až Gabriella, která ji přiměla k pohybu. Se smíchem se do ní zavěsila.

„Pojďme, bude nám to nejspíš trvat věčnost, když Misneach bude chtít zastavit u každého stromu po cestě a očuchat ho,“ usmála se na Trace, když kolem něj prošly. „Můžeš přivézt jeho krmení sebou?“

Trace přikývl.

„A já přivezu jeho papíry dnes večer,“ zavolal za nimi John.

Trace zastoupil Johnymu výhled na obě ženy a založil si ruce na hrudi.

„Ta dáma je tabu, Dempstre.“

„Fakt? Neviděl jsem na ní tvé jméno.“

„Pak ti doporučuju pořídit si brýle – i když pokud se kolem ní budeš motat, můžeš je rovnou vyměnit za bílou hůl.“

S myšlenkou, že to bylo decentní, si všiml, jak se jeho bývalý spolužák napjal.

„A co uděláš? Zbiješ mě, jako toho chlapa v Afganistánu? Myslíš, že si neporadím s vojákem, kterýho poslali domů s ocasem staženým mezi nohama?“

„Myslím, že bys mě ani neslyšel přijít.“ Trace se zhluboka nadechl a pomalu vydechl. „Podívej, já nemám nic proti tobě. Jen se ti snažím dát přátelské varování. Ta dáma je Kenzieho sestra. A věř mi, to není někdo, koho bys chtěl naštvat.“ Podíval se na Jasona. „A doporučuju, pokud se budeš zajímat o Gabriellu, nejdřív si promluv s Williamem Killkennym.“ Usmál se na něj. „Ačkoliv, pokud to uděláš, možná si budeš muset vyměnit spodní prádlo.“

Vzal si od Jasona pytel s krmením a vydal se ke svému náklaďáku, pak se ale zastavil a ohlédl se zpátky.

„Jen tak mimochodem, můj odchod byl čestný,“ řekl jim. „To ten druhý bastard bude své rodině chybět o vánocích příštích pět let. A Johny, ty papíry přineseš mě, zítra do doků, včetně všech peněz, které sis vzal od Fiony, nad sto babek.“

„Pět set dolarů bylo domluveno.“

Trace se snažil nedat najevo šok. Ona mu dala všechny svoje peníze? Protože toho psa chtěla tak moc? Nebo proto, že nebyla schopná říct Dempstrovi ne? Pokrčil rádoby lhostejně rameny.

„Bude to tvůj pohřeb, jestli Gregor zjistí, že jsi donutil jeho sestru koupit toho psa.“

„Donutil?“ zíral na něj několik vteřin a pak si náhle odfrknul a sáhl do kapsy. „Co je sakra s tou ženou?“ zamumlal, když k němu přistoupil a podal mu svazek padesátidolarových bankovek. „Jen jí řekni, že jsem změnil názor a psa může mít jen tak. Všechny peníze, co mi dala, jsou tady, kromě toho, co stálo krmení a obojek.“ Potřásl hlavou. „Přísahal bych, že si myslela, že toho prcka chci utopit, když ho nekoupí a zbytek času se chovala, jakoby si myslela, že chci utopit jí. Byla provdaná za nějakýho bastarda, který ji zneužíval, tam ve Skotsku?“

Trace schoval peníze do kapsy. „Tvůj odhad je stejný jako můj. Vím jen to, že si to raději nechává pro sebe.

Johny zahýbal obočím. „Třeba je na ženský.“

I když byl v pokušení vyřešit své budoucí problémy a nechat Dempstra rozšířit tento drb po městě, Trace zavrtěl hlavou. „Ne, jen je opatrná vůči mužům. To, a také se snaží zvyknout si žít v nové… zemi.“

John mu podal ruku. „Nic ve zlém, ok?“ řekl a vousy se mu zkroutily do úsměvu. „Omlouvám se za to s tím Afgánistánem.“ Jeho úsměv se rozšířil. „Ačkoliv si pořád myslím, že bych tě dostal. Nabral jsem nějaké svaly, od té doby, co jsi mě praštil v první třídě.“

Trace si přesunul pytel na druhé rameno a potřásl Johnovi rukou.

„Jo, předpokládám, že je potřeba hromada svalů k přepínání tlačítek na tvém traktoru a kombajnu. Pojeď se mnou jeden den rybařit a já ti ukážu, co je to opravdová práce.“

Johny se zasmál a vyrazil k malému modrému autu. „Přivezu traktor do doků, přivážeme ho k zádi tvého člunu a vyrazíme.“

„Pokud vím, traktory neumí plavat, stejně jako ty.“

John nastoupil do auta a stáhl okénko. „Oceňuji tvou starost o Fionu,“ znovu si odfrkl. „Opravdu potřebuji přestat bláznit po krásných tvářích. Právě jsem strávil celý měsíc vytahováním drápů jedné ženy z mého těla. Měl bych si nejdřív nechat zahojit rány, než se nechám svést od další.“

„Jo, to znám,“ přikývl Trace. „A osobně, už nemám v úmyslu nechat ještě někdy nějakou ženu být tak blízko.“ Pokývl směrem k Jasnovi. „A jestli je tvůj bratr jen z poloviny tak chytrý, jako hezký, možná se poučí z tvých vlastních chyb.“

John nastartoval a zařadil rychlost, ale ještě se podíval na Trace. „Zavolám ti a vyrazíme do toho nového baru v Oak Harboru a připijeme si na naše staromládenectví,“ řekl, vyjel na hlavní silnici a zamířil směrem na Ellsworth.

Trace dal psí krmení dozadu do náklaďáku a pak se opřel o blatník a sledoval Fionu a Gabriellu, jak jdou po chodníku k domovu. Štěně evidentně nikdy nemělo obojek, natož aby bylo zvyklé na vodítko, omezující ho v pohybu. V jedné minutě se vrhlo po něčem a v dalším okamžiku bojovalo s Fioniným úsilím, aby šlo vedle ní.

Trace se podíval přes rameno za zvukem silného malého motoru a viděl Williama Killkennyho zajíždějícího na svém motocyklu na parkoviště. Minul auto o pár centimetrů a prudce zastavil vedle něj.

„Není už trochu zima na ježdění, co?“ zeptal se Trace, když William vypnul motor.

„Opravdovým mužům není zima, Huntsmane,“ řekl ten Ir s úšklebkem. Pak se ale zatvářil vážně. „Neviděl jsi náhodou Gabby, co? Ona a Sarah měly uklidit dřevo kolem staveniště, ale když jsem je šel zkontrolovat ani ne o dvacet minut později, moje sestra zmizela.“

„Myslíš tuhle sestru?“ kývl Trace směrem na chodník.

„Sakra,“ zavrčel William. „Měl jsem vědět, že se něco děje, když holky dobrovolně šly čistit křoví podél příjezdové cesty.“ Potřásl hlavou, zatímco se usmál. „Sára si vymyslela nějakou podezřelou historku, že Gabby šla do mé chaty, udělat oběma horkou čokoládu.“ Povzdechl si. „Moje sestra tu není ani měsíc a už stačila zkazit to sladké dítě.“

Trace se zasmál. „Jestli chceš někoho vinit ze zkažení Sáry, tak to je tvoje žena. Když byla Maddy v Sářině věku, mohla by dávat sniperům lekce z plížení se pryč.“

William znovu povzdechl. „Gabriella by se neměla spojovat s Fionou.“

„Proč do pekla ne?“

„Protože Kenzie si myslí, že Fiona se nikdy nesrovná, pokud jí někdo z nás bude pomáhat.“

„To je blbost a ty to víš. Gabriella rozumí Fioniným strachům líp, než kdokoliv jiný. Obě byly brutálně napadeny muži a obě se dostaly do tohoto století díky tvému bláznivému kámoši druidovi, Macovi Hroznému. Nenapadlo tebe nebo Kenzieho, že možná tyhle dvě ženy si můžou navzájem pomoct?“ potřásl hlavou. „Protože vyhnat Fionu k mému prahu a říct jí, že si má na všechno přijít sama, tak to si buď sakra jistý, že to nefunguje.“ Ukázal na pytel psího krmení v kufru jeho auta. „Koupila si dneska psa, protože měla strach říct ne, muži, který ho prodával.“

William mrknul na chodník na ty dvě ženy a štěně, jak zmizely za zatáčkou.

„Možná máš pravdu o té vzájemné pomoci. Z větší části, se Gabby chová jako normální teenager, ale někdy se v noci probudí s takovým křikem, jakoby ji vraždili. Maddy se s ní snažila mluvit, ale ona naprosto odmítá mluvit o tom dni a řekla, že se rozhodla předstírat, že se to nikdy nestalo.“ Podíval se na Trace, v očích měl bolest. „Nevím, jak jí pomoct,“ řekl nezřetelně. „Možná bych měl požádat Fionu, aby se s ní spřátelila.“

„A, nebo, bys je možná měl nechat obě samotné,“ navrhnul Trace. Kývl k chodníku. „Ani jedna z nich nepotřebovala dneska žádnou výzvu k setkání a obě přežily své malé dobrodružství.“

William vypadal zděšeně. „Očekáváš, že budu ignorovat to, že se vyplížila pryč? Ten spratek nechal svůj mobil u Sáry spolu s instrukcemi, co má říct, když by byla indisponovaná, než jí zavolám. A strávil jsem poslední čtyři hodiny tím, že jsem se málem zbláznil, když jsem ji hledal.“

„Teď už víš, že můžeš zkusit Fionin mobil, až zase Gabriella zmizí,“ opáčil se smíchem na jeho hromový výraz. „Nebo jí jednoduše řekni, že nemusí utíkat, protože jste si všimli, že je vlastně dospělá a schopná dělat svá vlastní rozhodnutí.“

„Máš sestru?“ zavrčel William.

„K mému štěstí, ne. Ale strávil jsem mnoho nocí, ježděním po silnicích tady okolo, se strýcem Marvinem. A naučilo mě to, že je mnohem jednodušší, když ti řeknou, kam jdou, než je pak hledat, když nechtějí být nalezené. Marvin to nakonec vzdal a poradil mi, že kdybych někdy měl dcery, mám jim dát klíče od auta. Řekl, že splní moje očekávání, když budou vědět, že jim věřím, místo toho, aby věnovaly veškerou svou energii na to, aby mě přechytračily.“

William se viditelně otřásl. „Nevím, jestli si Mac myslel, že mi dělá laskavost, nebo se mě pokouší zabít, když přivedl Gabby sem. A pokud přežiju její vyvádění dost dlouho na to, aby se bezpečně vdala, budu trpět tím samým znovu, se Sárou.“ Hned se ale usmál. „Maddy mi dá syna, podle Maca, a přinejmenším o něj se nebudu muset bát.“

Trace vybouchl smíchy a couval k obchodu.

„No, drž se této fantazie, Killkenny. Vychovat kluka dnes, je zatraceně těžší, než v devátém století a až bude tvůj syn dospívat, budeš mít za to, že Gabriella a Sára byly svaté.“

Trace se otočil od zamračeného Ira, s dalším výbuchem smíchu, a zamířil do obchodu se zvukem odjíždějícího motocyklu za zády. Ale rychle vystřízlivěl, když si vzpomněl na Fionin výraz, když ho uviděla a jak dobře se díky tomu cítil. K sakru, raději by si neměla myslet, že ji přijde zachránit pokaždé, když se dostane do potíží, protože nepřijde. Nechal uniformu hrdiny v Afganistánu a rozhodně ji na sebe už nikdy znovu nevezme.

Ani pro pár smutných zlatých očí.

A bylo by lepší, kdyby to bezradné štěně neškrábalo na jeho dveře s čumákem plným dikobrazích ostnů, protože on je imunní i proti oduševnělým psím očím.

Sakra, copak ta ženská neví, že by se měla nejdřív zeptat svého domácího, jestli si může pořídit domácího mazlíčka, než nějakého přinese domů?