Unforgettable - 25. kapitola

Překlad: Peťa

Ahoj holky, posílám další pokračování Bailey a Darrena. Vím, že na tuto kapitolu jste si musely pořádně počkat, ale slibuju, že stojí za to. Pěkný víkend.

Peťa

Už dál nejezdila na starém kole svojí mámy, díky maličkému nedorozumění mezi ním a poměrně velkou dodávkou, ke kterému došlo skoro před třemi lety. Ale měla kolo. Moc pěkné, totiž koupil jí ho Darren potom, co se uklidnil po pohledu na to mámino pomačkané na jejich verandě.

Rychle se s novým kolem spřátelila a první den, kdy se vracela do práce, udělala tu chybu, že si myslela, že může svého kamaráda v pohodě zvládnout. Jak těžké by to asi mohlo být? Velmi rychle zjistila, že to bude všemožně těžké. Svaly na jejích nohách se zdály být nevysvětlitelně spojené s vnitřními svaly a kdykoli je použila, ve vzteku na ni křičely.

Potom, co se pokusila a selhala ve vyšlapání svahu na jejich dlouhé klikaté cestě, se vzdala a vrátila se domů. Darren už se jí nabídl, že ji sveze vzhledem k tomu, že měl den volna. Při všech pěti příležitostech, kdy se nabídl, zdvořile odmítla a poté, co ji s malým úsměvem na rtech nazval tvrdohlavým mezkem, s rukama v bok ve svém nejlepším pohybu „dávám partnerce, co proto“ protočil oči. Nemyslel si, že už by to mohla, a když po neúspěšném pokusu vešla do kuchyně, vzhlédl od novin, které si u ostrůvku četl, a jeho obočí se nakrčilo. Měl pravdu. Nemohla to – pravděpodobně se o to neměla ani pokoušet.

Skončilo to tím, že ji odvezl a buď on, nebo Michelle jí několik dní vypomáhali a brali ji do práce a z práce. Cítila se jako přítěž a každý večer, když přišla domů a jezdila na kole po cestě tak daleko, jak mohla, pokaždé se nutila k tomu, aby zašla dál. V době, kdy byla tři a půl týdne po operaci byla dost silná a bolest polevila natolik, aby zvládla svou vlastní přepravu.

V práci mohla svoje myšlenky nechat být a to bylo přesně to, co dělala. Od pondělí do pátku aspoň na pár hodin denně se mohla ztratit v jiných světech. Myrtle ji povzbuzovala, aby četla a psala, když tam měly čas. Bailey měla Myrtle ráda a začínala si myslet, že starší šéfové jsou těmi nejlepšími šéfy na celém světě.

Kdo jiný se mohl ukázat v práci a měl zaručeno, že minimálně dobrá porce jeho času bude strávena čtením Moby Dicka nebo Pygmalionu nebo The House on Mango Street. Byl tam každý titul, do kterého by se jen mohla chtít zakousnout.

V tento konkrétní den, skoro čtyři týdny potom, co ztratila svůj oříšek, se cítila… hmm… na vynikající sběratelskou edici… Slaughterhouse-Five (pozn. v čj překladu Jatka č.5). Vonnegut, klasika, bude tento spíš zamračený brzký letní den prostě v pohodě. Zrovna když zapadla do stoličky, která stála u pokladny, dovnitř se vbelhala Myrtle, přičemž její příchod odzvonily zvonečky na dveřích.

Bailey k ní vzhlédla a usmála se. „Myslela jsem, že přijdeš až později,“ okomentovala to.

„No, drahá, vypadá to, jako by naším směrem mířily nějaké pěkně příšerné bouřky, tak si jen vezmi tu knihu, co sis tam nachystala, a dostaň se domů. Nepotřebuješ tu jezdit na tom kole, až se nebe za chvíli otevře.“ Myrtle na Bailey zavrtěla křivým starým prstem, zatímco ji poučovala.

„Jsem si jistá, že budu v pořádku. Darren má volno, takže pokud to bude venku moc špatné, až budu odcházet, vždycky mu můžu prostě zavolat.“

„Nesmysl, drahá. Tvůj manžel má volno. Jdi domů a užij si s ním trochu času.“ Myrtle ji poplácala po ruce, když obešla pult.

Bailey pokrčila rameny a s jedním posledním ahoj a jejím nejlepším jsi-si-jistá pohledem, byla venku ze dveří. Bouřkové mraky v dálce byly určitě zlověstné a ona se najednou hrozně těšila, až se dostane domů a na chvíli se schoulí s Vonnegutem ve velkém pohodlném křesle, které stálo u francouzských dveří na jejich terasu. Cítila se líp nebo možná byla připravená cítit se líp. Rozhodně se chtěla cítit líp a konečně měla pocit, jako by to bylo možné. Měla pravdu; vypadnout z domu a nechat myšlenky, aby byly pohlcovány něčím jiným než tím, jestli je těhotná, nebo v jejím případě že už těhotná není, jí udělalo sakra dobře.

Když vstoupila do domu, Darren tam nebyl a Macy stočená chrápala na gauči. Na moment zvedla hlavu, ale když v Baileyině ruce neviděla vodítko nebo na nohou běžecké boty, rozhodla se, že jí Bailey nemá co nabídnout a žuchla hlavou zpět na jeden z jejich ozdobných polštářů. Bailey zamířila nahoru a v momentě, kdy dosáhla vrchní podesty, uslyšela hlavní sprchu. Když vešla do jejich ložnice, přes otevřené dveře do hlavní koupelny pomalu pronikala pára.

Ještě si nebyla jistá, jak se cítit ohledně sexu – což bylo zvláštní vzhledem k tomu, jak absolutně si ho s Darrenem užívala. Nedokázala to vysvětlit až na to, že mohla říct, že se z nějakého důvodu cítí hrozně. Poslední dobou toho bylo probíráno z fungování jejího reproduktivního systému až příliš. Fakt, že její vlastní manžel před ní řekl vejcovod ve spojitosti s částí její anatomie, byl už tak dost divný. Nebylo nic sexy na tom mít v břiše vejcovody nebo vaječníky. Kdokoli přišel s názvy pro ženské reproduktivní orgány, měl by být zastřelen. Fakt, že jí chyběl kus těchto částí, ji taky nezanechával s tím, že by se cítila příliš žensky.

Ale nic z toho neznamenalo, že by se jí nelíbilo vidět svého manžela nahého nebo myslet na něj jako na vzrušeného. Byl v její hlavě zrovna tak sexuální jako vždycky a pořád stejně ji to k němu každým kousíčkem takto táhlo. Jen v tu chvíli neviděla nic atraktivního na sobě a cítila se kvůli tomu zranitelně a hloupě. Když si představila, jak ji teď musí vidět, ta nejistá část jejího mozku začala chrlit svoji jedovatou negativní samomluvu. Chtěla plesknout té mrše v její hlavě a říct jí, ať si to strčí za klobouk. Její Darren ji miloval.

Tak proč bylo tak těžké cítit se kolem něj hezká?

Když vešla do koupelny, pozastavila se a uvažovala. Měla v úmyslu dát si sprchu, až se dostane domů. Byl nějaký důvod, proč by se k němu neměla připojit? Před měsícem by tam nebyla vůbec žádná pauza a už by byla nahá a s ním, ale věci se změnily. Zhluboka se nadechla a vyklouzla z oblečení, přičemž ho nechala na podlaze koupelny. Když udělala první krok ke sprchovému koutu, nadechla se ještě víc zhluboka.

Nakoukla za vykachlíkovanou stěnu sprchy, přičemž čekala, že ho uvidí, jak si drhne vlasy, mydlí tělo, úplně cokoli kromě toho, co viděla. A to, co viděla, ji nejen zmrazilo v jejích stopách, ale zarazilo to jakoukoli šanci, že udělá krok vpřed a připojí se k němu.

Zalapala po dechu, neschopná zadržet ten zvuk v hrudi a jeho oči se otevřely, když se k ní obrátil. Jeho ruka pořád drsně svírala jeho vzrušení a jeho rty byly pořád oddělené tím výjimečně svůdným způsobem jako vždycky, když byl vzrušený. Rozhodně byl vzrušený, ale nebylo to proto, že by tam byla a dělala vůbec něco směřujícího k tomu, aby se to dělo, a z jakéhokoli důvodu to způsobilo bolestivé bodnutí odmítnutí, které ji zasáhlo rovnou do vnitřností.

Na moment zamrzla a on taky, ale tělem jí rychle projela panika, která jí do nohou vyslala sílu a ona tu sílu okamžitě využila k tomu, aby se otočila a utekla. Co to sakra dělala? Na zadní straně dveří do koupelny popadla z háčku župan a vrhla se do něj, zatímco vycházela z ložnice a vracela se na hlavní podlaží. Zavázala si šerpu a vešla do kuchyně. Co to kur-a dělala?

Zatímco přecházela, rozhlížela se kolem a snažila se přijít na to, jak tohle napraví a zároveň si uchová zdravý rozum. Nedokázala ani přijít na to, co se děje v jejím mozku a v zoufalství si prohlížela kuchyň, jako by mohla otevřít šuplík a prostě najít odpověď. Když vyhlédla z velké místnosti ven k otevřenému schodišti, které vedlo do druhého patra, uviděla ho.

Byl nahý, zatímco šel ze schodů a ona si upevnila šerpu v pase. Když přistoupil ke kuchyni, rychle otevřela dveře ledničky a sáhla dovnitř. Panikařila a cítila se kompletně směšně, a když vešel, její prsty se sevřely na první sklenici, na kterou zevnitř ve dveřích narazily. Vytáhla ruku ven a snažila se dveře zavřít tak nenuceně, jak bylo možné, ale když zavřela dveře, do výhledu se jí dostalo jeho tělo.

Byl tvrdý, silný a dlouhý – očividně ho přerušila dost na to, že ještě ani neskončil, a když bezmyšlenkovitě zírala na jeho penis, její ruka položila sklenici na pult vedle ní. Podíval se na pult a rty se mu vytáhly v jemném úsměvu.

„Zase jíš majonézu, drahá?“

Konečně pohlédla na sklenici na pultu a tam její pozornost zůstala. Proč tohle dělala? Proč najednou tak žárlila na jeho ruku? Proč najednou tak žárlila na jeho myšlenky? Všechny ty věci, které nahoře poháněly jeho vzrušení… Věděla, že masturbuje. Jasně, že to dělal. Sakra, ona taky. Sledovala ho, jak to dělal před ní a ona dělala to samé. Tak proč se zrovna teď cítila jako takový outsider?

„Bab… Miláčku, podívej se na mě.“

Nesnášela, že kvůli jejímu výbušnému záchvatu vzteku před týdnem ve sprše se svými slovy tak opatrně našlapoval a zdálo se, že ten samotný fakt jen znásobil to, jak směšně se v tu chvíli cítila. Zvažovala, že bude tvrdohlavá a odmítne se na něj podívat, ale rozhodně na tohle byla příliš stará, aby se takhle chovala. Donutila svou pozornost, aby se přesunula zpět na něj a on se jemně usmál.

„Omlouvám se,“ nabídla.

Jeho obočí při těch slovech cuklo a potom, co ji moment studoval, natáhl k ní ruku. Vedl ji k velkému křeslu na čtení u francouzských dveří na jejich terasu. To je přesně místo, kde zamýšlela strávit odpoledne schoulená s Vonnegutem. Ale spíš než by byla po kolena hluboko v Slaughterhouse, byla po kolena hluboko v ponížení.

Když se posadil do křesla, posunul zadek trochu dopředu, aby se trošku položil dozadu. Jeho erekce byla na jeho břiše tvrdá a velká a její oči se tam pořád dívaly, i když se snažila nezírat. Vzal ji za ruku a stáhl ji dolů, aby byla obkročmo na jeho nohou. Rozvázal jí šerpu v pase a oddělil předek jejího županu, než jí ho sundal z ramen. Spadl na podlahu před křeslem a ona byla zanechána nahá s rozkrokem výjimečně blízko jeho – skoro se dotýkala kořene jeho erekce.

„Cítíš se vynechaná? Je to to, co se právě teď děje?“ zeptal se, jeho hlas teplý a uvolněný.

Moment se dívala na jeho rty a cítila se příliš ztrapněná, než aby odpověděla.

„Jsem tvůj manžel, miláčku, a potřebuju, abys se mnou o tom mluvila. Jsem to jen já. Se mnou se nemusíš cítit trapně. Teď odpověz na otázku.“

Zhluboka se nadechla. „Ano.“ Zavrtěla hlavou, když se jí přitiskly zuby na ret.

„Protože si myslíš, že toho nejsi součástí?“ Jeho ruka se natáhla pro jeho penis, znovu ho sevřel a pomalu nechal ten stisk vytáhnout po jeho délce.

„Jo.“ Vytáhla oči od toho, co jeho tělu dělala jeho ruka a donutila se podívat se mu do očí.

„To je v pořádku. Dal bych přednost tomu, abys teď nechala oči na mém ptákovi.“ Z jeho hlasu vyzařovalo svádění.

Přijala jeho radu a znovu se podívala dolů. Hladil se, jeho stisk pevný a silný.

„Ty jsi tohoto vždycky součástí. Vždycky.“ Zavrčel ve stejnou chvíli, kdy se mu pevně stáhly břišní svaly.

„Bylo to tak od té doby, co jsme byli na střední. Tak žalostný jsem, když přijde na tebe. Tak žalostný jsem ohledně tebe byl vždycky.“

Rychle se mu koukla do očí, jen aby viděla, jak ty jeho tmavé a spalující zírají zpátky na ni a rty se jí rozevřely. Ale pak sykl a její pozornost to táhlo zase dolů. Natáhl se volnou rukou, sevřel jí zezadu krk a přitáhl si její tvář blízko k té svojí. Přidržela se zádní části křesla a dívala se dolů mezi jejich těla. Její břicho bylo tak blízko, ale nedotýkalo se jeho vzrušení, ale jeho prsty se jí o bříško pořád otíraly, jak se hladil. Jeho ruka se pohybovala stabilně a drsně tahala a podle pevného postoje jeho těla a hrdelních vrčících zvuků, které mu vycházely ze rtů, poznala, že je blízko.

„Nikdy jsem tě nebyl schopný oddělit od svého života – od mých potřeb.“ Stávalo se pro něj těžším mluvit, ale tlačil slova z pusy, zatímco mu zírala na penis.

„Myslel jsem si, že je to to, co chci. Myslel jsem, že to potřebuju.“ Znovu zavrčel. „Oh, sakra, zla- Bailey.“

Rukou zatáhl a zapumpoval penisem a ona čekala a lapala po dechu, jako by to byla ona, kdo byl připravený explodovat.

„Teď… teď vím, že to nikdy chtít nebudu. Potřebuju, abys tomu věřila. Ty jsi moje nezapomenutelná. Ty jsi vždycky byla moje nezapomenutelná.“

Vyklenul záda, když zasténal a ona lapala po dechu při pohledu na něj, jak se snaží dosáhnout svého uvolnění. Vypadalo to sakra skoro bolestivě.

„Žádná moje část pro tebe není tabu.“ Zavrčel ta slova a pak si přitáhl její tvář ještě blíž ke své a spojil tak jejich čela. „Vlastníš všechno, co tomuto tělu dělám. Řekni mi, že to chápeš.“

Přikývla. Její vzdychání udržovalo tempo s jeho a její tělo se zaplavovalo touhou po něm.

„Řekni to… Oh, Bože, Bailey, prosím, řekni to,“ zasténal ta slova.

„Chápu to.“ Zanaříkala v momentě, kdy jí slova prošla přes rty.

A pak se rozpadl, udělal se sobě na břicho, zatímco se mu každý sval v těle pevně stáhl. Nechal oči na těch jejích s čelem na jejím. Jeho čelist byla napjatá, zuby pevně sevřené a ona svírala opěradlo křesla za jeho rameny, zatímco se jeho tělo stahovalo. Cítila na rtech jeho rychlé nevypočitatelné výdechy, jak se jeho tělo snažilo uvolnit.

„Můžeš se koukat.“ Pomalu se nadechl. „Můžeš se dotýkat. Můžeš ochutnávat.“ Olízl si rty, pořád usiloval o to, aby chytil dech. „Můžeš pronikat.“ Studoval její oči. „Můžeš dělat cokoli, co mi potřebuješ dělat, abys chápala, že tohle je… Vždycky. O. Nás.“

Chvíli mu zírala do očí a pak ho políbila, přitiskla svoje rty k jeho. To ho na půl sekundy šokovalo, ale pak kolem ní obalil ruce a vracel tu stejnou vášeň její puse, zatímco ji líbal, sál a lízal. Zasténala a on taky a než si uvědomila, co dělá, tlačila se mu pohlavím ke koulím, přičemž nechávala kluzce vlhkou štěrbinku klouzat po napjaté kůži. Když to ucítil, znovu zasténal a jeho ruce se jí přesunuly k bokům a sevřely ji, tvrdě si ji k sobě přitáhl.

Ale pak znehybněla a on se odtáhl, aby sledoval její oči.

„Chceš, abych tě udělal pusou?“ Měl způsoby, jak věci říct tak bez obalu, aniž by vůbec nějak reagoval. Zčervenala, jen když pomyslela na to, co byl víc než ochotný říct, ale stejně milovala slyšet ta slova z jeho rtů. Většinou.

Zavrtěla hlavou. Byla vzrušená. Chtěla jeho pusu. Chtěla víc než to, ale prostě nemohla a tak zavrtěla hlavou. „Ne,“ zašeptala.

Chvíli byl potichu, ale pak se usmál. „Okay.“ Znovu kolem ní ovinul ruce a přitáhl si ji na hruď.

Cítila, že má břicho lepkavé jeho semenem, když se mu na klíně znovu posadila zpříma a on se natáhl a přejel jí palcem po spodním rtu. „Volali mi, abych dnes večer vzal směnu v nemocnici. Promiň, miláčku.“

„To je v pohodě.“ Usmála se na něj.

„Co budeš dnes večer dělat?“

„Mám rande s Vonnegutem.“

Uculil se. „No, řekni tomu chlapovi, že se můžeš jít bodnout. Jsi moje.“