BW - 1. kapitola

Překlad: Mirus
Kor.: Evudar

„Nejsem placená tak dobře, abych se zabývala vlkodlakem, který se nechce nechat přetáhnout.“

Můj šéf se zamračil. Bohužel byl toho názoru, že mám málo taktu. Upřímně řečeno jsem neměla žádný.

Jeden můj kolega tvrdil, že ta rýha o velikosti Grand Canyonu, která se objevovala na šéfově čele, byla jen moje zásluha.

A pak že nejsem nic zvláštního.

„Zackary Connor je vůdce smečky. Postará se, aby se ti ten výlet na venkov vyplatil.“ Zvedla jsem obočí, abych naznačila opatrný zájem. Hmmm, peníze?

„Jak dlouho to bude trvat?“

„Nemělo by to trvat déle než jeden úplněk. Problém není ani tak v tom, že by si družku zvolit nemohl, jakože spíš, že nechce.“

„Říkám to nerada, ale ať se ten chlap podívá na můj milostný život. Šance, že mu pomůžu zaskórovat, je někde mezi nulou a vysokou nepravděpodobností.“

„Jelikož o vaši radu nestojí, tak to nebude problém. Abychom si rozuměli, neplatí vás za váš názor. Zajedete tam, vyřknete malé kouzlo lásky, aby se ta věc trochu pohnula, a zase odjedete.“

„Tou věcí máte na mysli jeho penis? To by totiž potřebovalo úplně jiné kouzlo – a to bude, chlapče, drahé.“ Hleděla jsem na něho s nevinným výrazem.

Zhluboka se nadechl a bezpochyby si představoval, jak je někde daleko ode mne. Bylo strašně jednoduché si ho dobírat. Naštěstí jsem nejlepší čarodějkou Wicca široko daleko. Takže mě má osobnost nemohla stát místo.

„Oukej. Tady je složka. Zítra vás tam budou čekat. Hodí se vám to?“

„Úplněk je za čtyři dny! Co toho tak za pár prťavých dnů můžu stihnout?“

„Chce vás teď“, odpověděl šéf kategoricky a znovu obrátil svou holou hlavu zpět ke svému monitoru.

Sarkasticky jsem zasalutovala a odešla. Na co jsem to, k čertu, přistoupila?