AA - PROLOG

Překlad: Liv
Kor.: 16terez

„Opravdu to chceš udělat?“ zeptal se Shay po desáté. Dopadl na okraj mé postele, na sobě červené kraťasy atletické Ohio State a nic jiného. Za ním žuchly knížky na tvrdou dřevěnou podlahu. Moje paranormální romance jsou tolikrát čtené, že už jim ani podlaha neublíží.

Vytáhla jsem ze skříně na koleji další trikoty a hodila je do kufru. Shay slíbil, že mi pomůže s balením, ale to bych přeformulovala: bude se dívat, jak balím. Není ten typ kamaráda, který by mi pečlivě uložit potřeby do toaletní taštičky. Když na mojí komodě viděl tampony, odskočil od nich na druhou stranu pokoje.

Ale není tady ani jako morální podpora. „Pokud to aspoň nezkusím, budu toho litovat do konce života,“ řekla jsem.

„To jsi říkala taky před prvním sexem, Thoro. A když jsi to zkusila, opravdu jsi toho litovala.“

Rychle jsem se k němu otočila a on zvedl obočí, jako by říkal No co? Mám pravdu. Ty víš, že mám.

No dobře. V tomhle možná pravdu měl. Moje poprvé proběhlo ve spěchu. Když mi bylo osmnáct, napadlo mě, že už je „čas“ a tak jsem měla vztah na jednu noc s klukem, kterého jsem potkala na party. Ta levná vodka tomu pomohla. Bylo to odbyté a zapomenutelné. Taky to bolelo, i přes ten koktejl, který jsem vypila.

A podruhé to nebylo o nic lepší. Věřila jsem, že už to bolet nebude a tak jsem se vyspala s jedním ze Shayových kamarádů na čtvrtém rande. Skončilo to nespokojeným zákazníkem – mnou. Zas to bolelo. Asi potřebuju třetí pokus. Ještě sex neodsoudím. Ale zatím to nebylo nic epického. Jen se dá říct, že už mi není osmnáct, a tak se za tím neženu.

Teď je mi jednadvacet a ženu se za věcmi, které se mi odvděčí štěstím.

„Zkoušela jsem to špatně,“ řekla jsem s bílým trikotem v ruce.

„Dvakrát,“ připomněl a zvedl prsty, aby demonstroval přesný počet mých lítostí. Nechtěla jsem se tím zabývat. Nemělo to cenu.

„Tohle bude jiné,“ řekla jsem.

Na chvíli ztichl. Shay tohle dělal často. Ale nečekal, až něco řeknu. Spíš se snažil utřídit myšlenky a emoce. Aby mi mohl zasadit fatální ránu v jedné větě.

Já se připravila hlubokým nádechem.

A on řekl, „takže tím chceš říct, že nebudu muset jet do Vegas, abych vyzvedl mrzutou Thoru James, až se zbortí všechny její naděje a sny?“

Jeho prohlášení mě nenaštvalo; prostě jsem to vzala tak, jak to je. Ale když jsem zachytila svůj výraz v zrcadle, zjistila jsem, že mám na obličeji temné zamračení. To je bohužel můj obvyklý výraz. Mám NKO (nasraně klidný obličej). Opravdu existuje.

Když jsem poznala Shaye – bylo mi třináct a stalo se to v Cincinnati gymnastické tělocvičně – ukázal na moje hněvivé rysy. Zrovna jsem přecházela po kladině a koncentrovala se na rovnováhu. Nebyl to otrávený výraz. Jen soustředěný. A on se přiblížil a položil paže na konec kladiny.

„Máš v plánu ji vyzvat k souboji?“ Usmál se. „Vsadím se, že vím, kdo vyhraje.“

Ten den mě Shay překvapil tak, že jsem sklouzla a spadla na žíněnku. Kdybych s tou kladinou bojovala, v tu chvíli bych prohrála. A protože jsem neměla žádnou dobrou odpověď, jednoduše jsem se zvedla, znovu se vyhoupla nahoru a začala od znova.

Na pokoji v koleji jsem ale otevírala a zavírala pusu, abych uvolnila obličejové svaly. Vypadala jsem divně, ale „spojenost“ v mém katalogu výrazů prostě nebyla. Znovu říkám, je to škoda.

Když jsem úspěšně skryla NKO, řekla jsem, „vzdušná akrobatka jsem chtěla být od čtrnácti. Tohle by tě nemělo překvapovat, Shayi.“

Mávl ke mně rukou, vypracované svaly na břiše a trupu se mu napjaly. „Celou dobu jsem si myslel, že je to vtip. Každý říká, že chce dělat něco, co nakonec nedělá: hrát, zpívat—počkat.“ Shay se odmlčel. Tentokrát ne na dlouho. „Umíš vůbec tancovat, Thoro?“ Jeho hnědé obočí se spojilo, jako by mu přišlo praštěné, že chci do cirkusu.

Není to ten cestující cirkus s vědmami a slony. Nesnažím se ničemu utéct. Mnoho gymnastů a jiných sportovců, třeba olympijští plavci, se přidali k Aerial Ethernal v naději, že z nich budou umělci. Interpreti. Akrobati. Že budou něčím velkolepým a mimořádným.

„Měla jsem tři hodiny rytmické gymnastiky, pamatuješ?“ řekla jsem a skládala bílý trikot, zatímco jsem pozorovala jeho výraz.

Jeho tvář se zkroutila zmatkem a pak zasténal. „Thoro, bylo ti patnáct.“

„A byla jsem zkurveně dobrá patnáctiletá rytmická gymnastka.“ Nebyla. Pamatuju si, že jsem musela zůstávat i po hodině, protože jsem byla rozhodnutá, že se tu choreografii naučím. Nikdy se to nestalo. Aspoň ne tak dobře, jako ji uměly ostatní holky. Ale snažila jsem se. Opravdu jsem se snažila.

Když jsem položila trikot do kufru, přiblížila jsem se k němu, abych posbírala knihy z podlahy. Měla jsem v plánu je narvat do přeplněného kufru. Nikdy jsem nechodila moc na party. Šla jsem dvakrát za jeden semestr, to byla moje hranice.

„Tak si to shrnu,“ řekl Shay a pozoroval, jak sbírám knihy. „Mají jedno volné místo na to představení v cirkuse—”

„Amour,“ řekla jsem se šesti knihami v náruči.

„To je fuk,“ pokračovat a odmítal vzít na vědomí jméno mého snu. „Je to ve Vegas a oni ti zavolali zpátky, protože jsi jim poslala video, jak děláš… co?“

„Dvojité salto.“ Navíc nějaké další triky. Neměla jsem partnera, takže jsem chodila po rukou na kladině. Pak jsem si dala nohy přes ramena a prsty u ruky jsem se dotýkala prstů u nohou.

Shay se na mě zadíval, jako bych oficiálně přišla o rozum. „Já zvládnu dvojité salto ve spánku. To neznamená, že mám kvalifikaci na to, abych šel dělat do cirkusu.“

Shay začal s gymnastikou v pěti letech. Já později, až ve třinácti. A je jasné, že jsou jeho salta hezčí, než moje. Je to jako srovnávat dobré víno s tím krabicovým.

Není Clyde pro mou Bonnie, ani Damon pro mojí Elenu. Shay je a vždycky bude Lucas pro mou Haley. Skvělý, ochranitelský kamarád. Jako v One Tree Hill. Ten, který poukáže na to, že se blíží bouřka, když se rozhodnu užívat slunce.

„Není to jen o technice,“ vysvětlila jsem. „Teda, jasně že na tom záleží, ale na fórech jsem četla, že už odmítli i olympioniky. Je to taky o štěstí.“

Pomalu přejel očima po mém těle: špinavě blond vlasy, mojí malou, sto padesáti sedmi centimetrovou postavu. Široké boky, tělo ve tvaru přesýpacích hodin se svalnatými rameny a pažemi. Dlouhé nohy a krátký trup – na první pohled se zdá, že je pro mě balanc problém.

Ale balanc udržím v pohodě. Po letech tréninku jsem mnohem lepší, než jsem bývala. Ale to odhodlání nezabránilo v růstu mým prsům nebo zadku. Obě tyhle oblasti jsem měla větší, než bylo pro tenhle sport obvyklé.

Mám tělo jako normální holka, která si v pozdějším věku našla cestu ke gymnastice.

Jsem průměrná. A čím dýl na mě Shay zírá, tím víc se tak cítím. Ale chci být víc, než to. Nechce to každý?

„Co teda přesně hledají?“ Zadíval se na moje prsa velikosti C. „Má to něco společného s nahotou, nebo tak?“

„Uh… ne.“ Kéž bych měla lepší odpověď.

„Jmenuje se to Amour,“ poznamenal a v bledě modrých očích se mu ukázaly obavy. „Pomyslela jsi na to, Thoro? Co když budou chtít, aby ses na scéně svlíkla?“

„Není to ten druh představení.“ Otočila jsem se k němu zády a naskládala knížky na trikoty.

„Jak to můžeš vědět? Je to jedno z novějších představení ve Vegas,“ prohodil a vyskočil na nohy. „Na internetu není ani jedno video; kontroloval jsem to.“

Podívala jsem se na něj přes rameno. „Je to pod taktovkou Aerial Ethereal. V celé sbírce jejich představení není ani jedno, které by zahrnovalo nahotu.“ Toho faktu jsem se držela, ale v duchu jsem uvažovala, jestli bych byla dost odvážná připojit se k takovému druhu vystoupení. Abych byla v cirkuse, asi bych udělala mnohem víc, než by se Shayovi líbilo.

Slyšela jsem, jak si za mnou odfrknul. „Takže tam z rozmaru vyrazíš. A co se stane, když nějakým zázrakem tu roli dostaneš?“ Nemyslí si, že to zvládnu. Nejsem dost talentovaná. V podstatě to mi včera večer do telefonu řekl táta: ty holky tam jsou úplně jiná liga, Thoro. Moc s tím nepočítej. A já vím. Vím, že nejsem nejlepší, ale chci věřit, že mám šanci. I kdyby jen malou.

„Pak zůstanu ve Vegas a budu vystupovat celý rok.“ S tou představou mi v srdci vybuchla energie. Bylo to nadšení. Je to ten typ lásky, který lidi hledají celý život.

„Je léto. Za dva týdny gymnastkám začíná kondiční cvičení,“ připomněl mi. „Přijdeš o stipendium.“

Uvědomuju si, že je to velký risk. A mám strach. Ohio jsem opustila maximálně na týdenní dovolenou a nikdy sama. Ale tohle je moje jediná šance. Pokud to nezkusím teď, možná už podobnou příležitost nikdy nedostanu. A už mě unavuje učit se o financích a účetnictví. To je můj záložní plán, jen pro případ, že bych nemohla prožívat svůj sen. Který mám teď na dosah.

Takže do toho dám všechno. Každá část mého těla říká, že mám skákat a lítat, bez ohledu na to, že se mě Shay a mojí rodiče snaží držet u země. Rozumím jejich realismu, ale nechci se pak dívat zpátky a litovat, že jsem to nezkusila.

„Je to risk,“ řekla jsem jemně a posadila se na kufr, abych ho zavřela.

Když se mi podíval do očí, zavrtěl hlavou. „Je milion holek jako ty, Thoro. Uvědomuješ si, jak je nepravděpodobné, že tu roli dostaneš?“

Přikývla jsem, „jo, já vím. Ale pokud si nebudu věřit já, tak kdo?“

Zhluboka vydechl. „Víš, jaké tohle je — je to jako sledovat mou nejlepší kamarádku vcházet do hořící budovy s vědomím, že se na ní zhroutí střecha.“

Musela jsem se mračit víc, než obvykle, protože protočil oči.

„Jednoduše tě právě teď nenávidím,“ řekl.

„Nápodobně.“ To byla hloupá fráze z mateřské školy. Frustrovaně jsem si povzdychla. Neumím mu to vrátit, i když ho znám roky.

Zasmál se, ale jen co se na mě podíval, hned přestal. Znovu mezi námi proběhla tichá pauza. „Buď opatrná, jo?“

Přikývla jsem. „Buď šťastný, dobře?“

„Jsem.“

Usmála jsem se a na posteli mi zabzučel telefon. Byl k němu blíž, tak ho popadl a přejel očima příchozí zprávu. „Kdo je Camila?“

Tuhle část jsem mu ještě neřekla. Měla jsem pocit, že by vyšiloval ještě víc. Kdyby se naše role obrátily, taky bych se o něj taky trochu bála. Ale on je chlap, takže se zdá, že je úroveň ochrany, kterou potřebuje, menší, i když by to tak být nemělo.

„Camila je holka, u které zůstanu během konkurzů,“ řekla jsem.

„Taky gymnastka?“ Podal mi telefon.

„Ne tak docela…“

Rozevřel rty. Shay má ten kompletní americký vzhled: tělo i obličej vhodný k modelingu. Jeho krátce střižené světle hnědé vlasy, křivka jeho bicepsů. Ty rty takhle rozevíral jen na mě. V šoku a starosti. S touhou je rozevírá až v přítomnosti holek z běžeckého týmu.

„Tak kdo to je?“ zeptal se.

„Našla jsem ji na stránce, kde se nabízí možnost přespání na gauči, a vyměnily jsme si čísla.“

Dal si ruce na hlavu a vypadal zoufale. „Ne.“

„Ano,“ řekla jsem. „Budu spát na jejím gauči. Mělo by to být skutečné a bezpečné… dělala jsem průzkum.“

„Viděla ses s ni?“ zeptal se rozumně.

„Ne, ale ze zpráv se zdá milá.“ Když na mě vytřeštil oči, dodala jsem, „je to skoro zadarmo, mnohem levnější, než hotel. Letenka byla drahá.“ Vzhledem k tomu, že se rodičům můj plán moc nezamlouval, rozhodli se, že bych si to měla platit sama. Už jsi dospělá, řekl mi táta. A měl pravdu.

Shay začal, „kdybych neměl tento týden kondiční cvičení—”

„Letěl bys do Vegas se mnou?“

Celé jeho tělo ztuhlo. „Chtěl jsem říct, že bych zajel k tvým rodičům a naléhal, aby tě přinutili zůstat.“

„Oni už o všem vědí.“ Rodičům jsem neuměla moc dobře lhát. Jednou jsem ještě na střední šla na party, a když jsem se vplížila zpátky domů, nakonec jsem to v první minutě mámě a tátovi stejně vyklopila. Máma mi dala zmrzlinu a já jí o té noci řekla všechno.

„A nevadí jim to?“

„Vlastně mají stejný názor jako ty,“ řekla jsem s úsměvem.

„To není vtipné, Thoro.“

Myslím, že se usmívám a mračím, abych skryla svůj strach. Roste s každým jeho dalším slovem a já bych si radši věřila.

„Může to být chlap,“ dodal Shay a mávl rukou k mému telefonu. „Možná tě bude chtít ošukat… nebo ještě hůř – mohl by tě chtít zabít.“

Přejel mi mráz po zádech. „Setkám se s ni v nočním klubu, kde pracuje. Je to veřejné místo.“ Pokud bude divná nebo chlap, nebudu sama.

Shay už nemluvil, přísně na mě zíral, jako by se můj optimismus a plány snažil zničit jediným pohledem.

Ale to se nestane. Nedovolím to.

„Zbývá ti poslední rok vysoké,“ řekl, „a ty to jen tak zahodíš?“

Zavrtěla jsem hlavou. „Naopak,“ řekla jsem. „Můj život právě začíná.“