DW - 5. kapitola

Překlad: Luciana

William cítil, že večer probíhal velmi dobře, s ohledem na to, že lidé nacpaní kolem Patriciina jídelního stolu byli v rozmezí devíti až dvanácti set let. Malá Sarah, ačkoliv očividně více zaujatá různorodou konverzací než jídlem, Trace a Maddy, příliš zaneprázdněni jeden druhým, než aby si uvědomili, že nejsou u stolu sami, Rick, více zaujatý jídlem než mluvením s kýmkoliv a Maddyina matka, Patricia, vypadající velmi zaujatá Williamem – zejména pokud šlo o jeho zájem o její dceru.

William by se měl Tracovi poklonit za to, jak lstí donutil Maddy pozvat ho na večeři, hned potom, co by ho objal za to, jak troufale přiměl tu ženu, aby políbila svého přítele.

Kenzie informoval Williama, že Maddyin bratranec se za ní zastaví, aby ji navštívil, takže měl dobrou představu o tom, čí ruce našel kolem ní, tam dole u řeky. Ale věděl, že nejlepší způsob, jak posoudit muže, je vyhrožovat mu, proto je William oslovil poněkud agresivněji. A vzhledem k tomu, že se mu nelíbila představa ničích rukou kolem ní, bratranec nebo ne, ta výhrůžka byla z větší části skutečná.

Což Trace Huntsman okamžitě poznal.

Pokud jde o vyhodnocení jeho reakce, William okamžitě usoudil, že se mu Trace líbí. Byl ohromen nejen tím, že ten muž odvrátil hrozbu tím, že použil svou vlastní, ale Trace navíc odhadl Williama na základě Maddyiných reakcí na něj.

William hned poznal, že má co do činění s kolegou válečníkem, ale také s mužem, který je stejně odhodlaný zjistit, kdo ji uhodil.

„Mabel mi říkala, že jste byl v armádě s Kenziem,“ řekla Patricia Laneová Williamovi. „Byli jste vy dva ve stejné jednotce, nebo tak něco a to je to, co vás přivedlo do Midnight Bay? Slyšela jsem, že společné bojování vytváří silná pouta mezi muži.“

„Ano, jsme spolubojovníci,“ řekl William a usmál se na starší a zdrženlivější verzi Maddy. „Je známo, že příležitostně bojujeme na stejné straně.“

To přerušilo Maddyinu a Tracovu konverzaci a způsobilo, že se Maddy zamračila a Trace vypadal zamyšleně.

„Nepůjdu zítra do letního programu,“ řekla Sarah, čímž vyplnila mezeru v konverzaci komentářem, který neměl nic společného s ničím.

„Ale musíš tam jít,“ řekla jí Maddy. „Babička jde zítra k paní Bishopové do obchodu, péct koláče a ty nemůžeš zůstat doma sama.“

Mladá dívka zvedla bradu. „Rick spí do oběda a pak kouká na televizi, když vstane, takže bych tu nebyla sama. A já musím zůstat doma, protože budu opravdu moc nemocná, až zítra vstanu.“

Maddy sáhla Sarah na čelo a zvědavě svou dceru pozorovala. „Nemáš teplotu a nevypadáš nemocně. Prorokuji, že ti bude určitě dobře, zítra ráno,“ prohlásila s něžným úsměvem.

Sarah se odtáhla, aby se na ni podívala. „To je ten problém, když mám matku, která je zdravotní sestra – myslíš si, že víš všechno!“ vykřikla dívka, sesunula se ze židle a vyběhla z místnosti.

„Nech ji být, mami,“ řekla Maddy přes zvuk kroků stoupajících po schodech, když viděla, že její matka odsunula svou židli. „Před spaním s ní promluvím. Mám představu, co ji trápí,“ dořekla s povzdechem, opřela si hlavu o ruce a zírala do talíře.

„Co je to letní program?“ zeptal se William.

„To organizuje město pro děti, když je škola zavřená,“ vysvětlila Patricia. „Hrají sportovní hry, učí se umění a řemesla, plavou a někdy chodí na výlety.“ Podívala se na Maddy, která stále zírala do svého talíře. „Nejdou zítra do Oak Harboru, do státního parku? Sarah se na tenhle výlet těšila celé léto. Maddy, máš představu, proč najednou nechce jít?“

Madeline zvedla hlavu a po rychlém pohledu přes stůl na Williama, se podívala na matku. „Mám pocit, že je to proto, že Billyho snoubenka žije v Oak Harboru.“

„Takže?“

„Takže, všichni Sářini kamarádi také vědí, že jeho snoubenka tam žije a ty malé nafoukané holčičky budou ukazovat z okna autobusu na každou ženu, kterou minou a říkat ´Je tohle tvoje nová macecha, Sarah? To je cool, můžeš si s ní hrát s panenkama!´ Nebo ti malí nafoukaní kluci řeknou ´To je ta kočka, co tvůj táta zbouchnul? Slyšel jsem, jak můj strýc říkal, že musí mít teda koule, když přefiknul někoho tak mladého.´“

„Madeline Marie Laneová, jsou to jen děti!“ vykřikla Patricie. „Oni nevědí, co je to kočka, tím méně co je to zbouchnout nebo… přefiknout. A nechci slyšet takové vyjadřování u stolu.“

Maddy si odfrkla. „Věděla jsem o sexu víc, když mi bylo deset, než vím teď. A věř mi, oni vědí velmi dobře, co ta slova znamenají a nebudou se stydět to vysvětlit i Sáře.“

„A tohle je důvod, proč nechce chodit do toho programu?“ zeptal se William. „Ostatní děti se jí posmívají? Ale není to přece nic divného, že se rozvedený muž znovu ožení?“

„Té dívce, kterou si bere, je osmnáct,“ zavrčela Maddy. „Maturovala před dvěma měsíci.“

Rick odhodil svou vidličku na talíř, odsunul židli a stoupl si. „A říká se, že je čtyři měsíce těhotná,“ ušklíbl se. „Sissy se nikdy netajila tím, že nemá zájem o nikoho z nás, ze školy. Ne, když kolem byli opravdoví muži, připraveni k použití. Podívej se do slovníku na slovo kurva a bude tam obrázek Sissy Blakeové.“

„Richarde?!“ vykřikla Patricie.

Rick se podíval na sestru. „Sára není jediná, komu se všichni posmívají.“

„Sáře je devět, Ricku, ne devatenáct,“ řekl Trace přímo.

William viděl, jak se chlapcovy ruce sevřely v pěsti. „Jo, fajn, mít bratrance, který nahlásí Mayday, že viděl mořskou pannu v zálivu, taky moc nepomáhá!“ Rick odkopl židli z cesty tak silně, že spadla na zem. Vyrazil ven na verandu a zabouchl dveře tak silně, že se otřásla okna.

Maddy vyskočila na nohy a chtěla jít za ním.

William se také postavil, aby ji následoval.

Ale Trace – který zůstal sedět – ji chytil za zápěstí. „Nech ho být,“ řekl a jemně jí zatlačil zpátky do židle. „Večer se po něm podívám ve městě a udržím ho od problémů.“

„Myslím, že se scházejí v Pinkhamově štěrkovně,“ zašeptala Maddy a věnovala ustaraný pohled matce, než se zase zadívala do talíře.

William tiše zvedl a narovnal Rickovu židli a pak se posadil.

„Omlouvám se, Williame,“ řekla Patricie s rozpačitou tváří. Nervosně se zasmála. „Obvykle se chováme civilizovaněji, když máme společnost.“

„Nemusíte se omlouvat, Patricie. Rodinné hádky v době jídla, to je hudba pro mé uši. Moje sestra mívala takové záchvaty, že se třásly trámy. Moje ubohá matka strávila polovinu svého času káráním Gabby a druhou polovinu tím, že ji bránila před otcem.“

„Máte sestru?“ zeptala se s váhavým úsměvem. „Je Gabby přezdívka, protože ráda mluví, nebo je to zkrácenina jména?“

„Je to zkráceně Gabriella, i když ta dívka byla upovídaná.“ Viděl, že Maddy zvědavě zvedla hlavu, a tak William věnoval Patricii úsměv, v naději, že trochu odlehčil situaci. „I s drdolem ze svých vlasů, dosahovala Gabby muži sotva pod paždí, ale měla temperament straky.“

„Oh, to zní úžasně. Přijede vás navštívit do vašeho nového domova? A vaši rodiče také? Ráda bych poznala tu ubohou matku,“ řekla Patricie vesele. „Myslím, že bychom měly hodně společného,“ dokončila s úšklebkem směrem k Maddy.

„Je mi líto, ale celá moje rodina je… pryč,“ řekl jí William.

Tváře staré ženy zčervenaly. „Oh, je mi líto vaší ztráty, Williame.“

„Nezoufejte si, Patricie. Jsou pryč už dlouho. Maddy,“ řekl. „Sára ti řekla, že ty děti jí říkají tyhle věci?“

„Ne, byla by příliš rozpačitá,“ přiznala Maddy – i když zvedla bradu stejně, jako její dcera. „Ale dostávám často zpětnou vazbu od dospělých, ačkoliv jsou velmi opatrní, aby neřekli přímo do tváře, že mě Billy vyměnil za jinou prsatou roztleskávačku, lovící chlapy na svůj štíhlý zadek. Jenomže zapomínají, že děti slyší všechno, co si říkají doma a ti malí usmrkanci jsou daleko méně stydliví a opakují to.“

„Dobře, zatraceně, Peeps, proč jsi nám neřekla, jak se doopravdy cítíš?“ zamumlal Trace.

Patricia se postavila. „Myslím, že se půjdu podívat za Sárou.“

„Řekla jsem ti, že s ní promluvím hned, jakmile se přenese přes své malé trucování.“

Patricia protočila oči. „Pokud je jen trochu po své matce, bude to trvat několik dní.“

„Já nikdy netrucovala.“

„To je pravda, ty nejsi naštvaná, jsi vyrovnaná. Tracy, Williame, děkuji, že jste přišli na večeři. Musíme si to zopakovat… brzy.“ Zamířila do chodby. „Neměj strach, Madeline, nepokazím tvůj rozhovor matky s dcerou. Chystám se jen na babičkovský rozhovor se Sárou o… přefiknutí,“ vytratila se a zmizela na chodech.

Trace povytáhl obočí na Maddy. „To je to, co tě tak vytáčí? Tvůj exmanžel se žení s mladší ženou a kvůli tomu se cítíš jako chlapy lapající roztleskávačka s velkým zadkem a povadlýma prsama?“

„Billy je skoro tak starý, že by mohl být její otec.“

Trace si odfrknul. „Očividně Billy patří k těm, kteří se nikdy nepoučí. Zatímco ty, Peeps, ses poučila až moc dobře.“

„O čem to zatraceně mluvíš?“

Trace se opřel na židli a složil si ruce na hrudi. „Dneska jsi se mě ptala, co se stalo s tím zábavným bratrancem, kterého si pamatuješ, a teď se já ptám tebe, na tu samou otázku.“

„Vyrostla!“ vyštěkla Maddy. „Má dítě s pitomcem, který nikdy nedospěje, strávila pět let ve večerní škole, aby si udělala ošetřovatelské zkoušky, pohřbila otce a převzala odpovědnost za svého patnáctiletého bratra, a strávila poslední čtyři roky tím, že se snažila udržet rodinu pohromadě.“

„A zatímco jsi to všechno dělala,“ řekl Trace tiše, „místo růstu jsi zestárla.“

„Dvacet sedm není stáří.“

„Ne? Takže místo toho, abys byla dětskou sestrou, jak jsi chtěla, ses rozhodla pracovat v pečovatelském domě, abys byla obklopená lidmi, se kterými máš něco společného?“ Naklonil se na své židli dopředu. „Možná jsi strávila poslední čtyři roky držením rodiny pohromadě, ale zároveň jsi strávila tyto roky skrýváním se před všemi, ve snaze se distancovat od své chlapy-lapající, roztleskávačské minulosti. Kdy naposledy jsi byla na opravdovém rande?“

Maddy se postavila tak rázně, že její židle se zařinčením spadla na zem za ní. „Můj milostný život není zatraceně tvoje starost!“ Otočila se pohledem na Williama. „A jestli mě ty ještě někdy políbíš na veřejnosti, nebo mi budeš vyhrožovat, že mi naplácáš, pošlu na tebe svého skutečného přítele.“ Její pohled se změnil v zlověstný. „Je to velký, popudlivý, medvědy žeroucí bubák, a udělá všechno, o co ho požádám, protože mě miluje.“

Očividně spokojená, že je řádně postrašený a dostatečně varován, odkopla z cesty spadlou židli a kráčela ke dveřím. „Jdu se projít,“ procedila skrz zaťaté zuby. „A nikdo z vás by tu neměl být, až se vrátím.“

„V kolik tě mám vyzvednout v sobotu?“ zeptal se Trace jemně.

Maddy se zastavila s rukou na klice dveří a nevěřícně se na něj podívala. Pak ale najednou nechala ramena klesnout. „Budu v docích v devět,“ řekla, tiše vyšla dveřmi a jemně je za sebou zavřela.

William se podíval na všechny ty prázdné židle a usmál se přes stůl na Trace. „Předpokládám, že večeře skončila?“

„Kriste, je to fajn, být doma,“ řekl Trace a vrátil se mu úsměv.

„Máš nějaký důvod, že jsi na ni takhle tlačil?“

Tracův úsměv zmizel. „Abych se ujistil, že je v ní stále dost bojovnosti, aby mi to vrátila.“ Složil znovu ruce na hrudi. „Ty jsi jí vyhrožoval, že jí naplácáš?“

William pokrčil rameny. „Byl jsem rozzuřený. Ale protože to bylo poprvé, co se semnou potkala, nemohla vědět, že bych si radši usekl pravou ruku, než bych jí zkřivil vlas na hlavě.“

„Setkal jsi se s Maddyiným strašným přítelem?“

„Mám obavu, že já jsem ten strašák,“ řekl William se smíchem. „Je to dlouhý příběh, který je lepší nechat na jindy, a nejlépe až budeme tak po čtvrtém nebo pátém drinku. Co se děje v sobotu ráno?“

„Vezmu Maddy na svém člunu, ukázat jí svou mořskou pannu.“

„Tvou mořskou pannu? Takže to ty jsi odstartoval ty řeči, co jsou ve městě?“

„Ne záměrně.“ Trace uvolnil ruce, vytáhl něco z kapsy u kalhot a hodil to přes stůl k Williamovi. „Viděl jsi někdy něco podobného, Killkenny?“

William studoval líc mince, pak ji otočil a díval se na rubovou stranu. „Vypadá to hodně staré,“ řekl a podíval se na Trace. „Nejsem si jistý tím nápisem na zadní straně, ale už jsem ten symbol dřív viděl.“

První nestřežené gesto, které William viděl u toho muže od té doby, co ho potkal, Tracova čelist poklesla. „Poznal jsi ten symbol?“ zašeptal. Postavil se, jeho postoj byl poněkud agresivnější. „Odkud to je? Co to znamená?“

William se také postavil a hodil mu minci vzduchem zpátky. „Je to znamení síly,“ řekl a vydal se přes kuchyň ven na verandu.

„Síly?“ opakoval Trace a následoval ho ven.

William sešel po schodech na příjezdovou cestu a zamračeně se otočil. „Neznám pro to moderní slovo. Síla,“ opakoval si a hledal lepší termín, „jako ochránce, nebo bojovník.“ Najednou ho něco napadlo. „Jako jeden z těch rytířů toho stolu. Sir Galahad, se myslím jmenoval. A král Artuš. Moje přítelkyně Mabel Bishopová my vyprávěla, že tito neohrožení válečníci obdrželi nějaké znamení od ženy a přísahali být jejím hrdinou.“

„Mabel Bishopová, ta učitelka? Matka Eve? Ona ti vyprávěla příběh krále Artuše a rytířů kulatého stolu?“

„Eve se vdala za mého přítele, Kenzieho Gregora a já teď bydlím u nich, když se můj dům teprve staví. A Mabel mě… bavila různými příběhy.“

Trace se podíval na minci ve své ruce. „A tohle je symbol pro rytíře?“

„Ne, tohle se datuje mnohem dál, než Artušova vláda.“

Trace na něj přimhouřil oči. „Jak je možné, že víš, co tenhle symbol znamená, ale vypadá to, že nevíš nic o rytířích?“

William pokrčil rameny. „Mám větší zkušenosti s tím, co se dělo před devátým stoletím.“

„Takže jsi pak teda historik?“

William střelil pohledem ke stezce vedoucí do lesa, kterou, jak předpokládal, odešla Maddy ve snaze rozchodit svůj hněv. Podíval se zpátky na Trace a ukázal na minci v jeho ruce. „Pokud chceš o tom zjistit víc, potřebuješ se poohlédnout po černé magii, praktikované před mnoha tisíci lety.“ Pokrčil rameny. „Kdybych měl hádat, tak bych řekl, že ta mince je žádostí o pomoc bojovníka a nápis na zadní straně je buď jméno toho, kdo potřebuje svého hrdinu, nebo varování, odkud hrozba přichází. Odkud jsi říkal, že máš tu minci?“

„Neexistují takové věci, jako magie, ať černá nebo bílá.“

„Ne?“ William se znovu podíval k lesu a pak se usmál na Trace. „Proč potom bereš Maddy v sobotu na moře, ukázat jí svou mořskou pannu?“

Trace schoval minci do kapsy, zhluboka se nadechl a změnil se zpátky v toho obezřetného válečníka, kterého William poprvé potkal. „Maddy je velká holka,“ řekl, ukazujíc k lesu. „Umí se o sebe postarat.“

„Našel jsem podivné značky na několika stromech tady,“ řekl William, „a nejsem si jistý, jaké zvíře je mohlo udělat. Takže budu raději, pokud se ta žena nebude muset o sebe postarat sama, když já v tomto ohledu mohu odvést lepší práci.“

„Hodně štěstí, můj příteli,“ řekl Trace se smíchem. Zamířil ke svému autu, otevřel dveře a podíval se zpátky. „Běž ochránit svou dívku a já jdu zjistit, co k čertu přimělo Ricka, uhodit svou sestru.“