DS - PROLOG

Překlad: Lusesita

Ruby

1. prosince

MŮJ MILOVANÝ MALÝ chlapeček se narodil před třemi měsíci a já nemůžu být šťastnější. Oliver Cometa Hades přišel na svět s křikem a zdravou váhou čtyř kil.

Vstanu, když zazvoní zvonek u dveří. Stále žiju ve svém bytě se dvěma ložnicemi, pro nás dva je dostatečně velký. Otevřu dveře a za nimi stojí Marcus s úsměvem na tváři a bílými liliemi v ruce – jsou to mé oblíbené květiny.

„Tady je můj kluk.“ Usměje se na malého a přitiskne si ho na rameno. Políbí mě na tvář a projde okolo.

„Myslela jsem si, že jsme se domluvili, že nebudeš chodit, bez předchozí domluvy.“ Projdu kolem něj a položím květiny do vázy.

„Chtěl jsem vás oba vidět.“ Usměje se, zatímco stojí ve dveřích do kuchyně.

„Opravdu? Oba? Já myslela, že když už nejsi s Melody, budeš dnes v Santa Landu.“

„V Santa Landu nic není, vše, co potřebuju, je tady přede mnou, Angel.“

„Ne, není. Nechoď sem a neříkej mi, že doufáš, že se dáme dohromady.“

„Víš, že to není jen o tom, baby. Žádám tě o šanci už měsíce, o šanci být jedna rodina a žít pod jednou střechou.“

Pronásleduje mě od doby, kdy se Oliver narodil. Melody nebyla šťastná, že mě zbouchl, i když to bylo předtím, než se poznali, tak ho vykopla. Řekl, že se mu ulevilo, stala se z ní majetnická mrcha a on to nechtěl poslouchat.

Oliver na jeho rameni začal brečet, tak se na něj podíval a zjistil, že špulí pusu.

„Náš syn má hlad.“ Vím, že má, jakmile začne brečet, začne mi téct mléko. Je to osina v zadku. Chtěla jsem ho nakojit až za chvíli. Natáhnu pro něj ruce a Marcus si sedne na pohovku vedle mě, aby sledoval, jak se jeho syn krmí.

„Prosím, dej nám šanci.“

„Bojím se, Marcusi.“ Oliver mě chytne za prst, rád mě drží, když se krmí. „Pokud to nebude fungovat, ovlivní ho to stejně jako mě.“

„Pak se ujistíme, aby to fungovalo. Věř mi trochu, baby. Nechci ti zlomit srdce.“

Nakloním se k němu a on mě jemně políbí. Touha se mi šíří tělem a já se položím do polibku. Políbil mě v den, kdy se narodil Oliver, ale byla to jen letmá pusa. Naposledy jsme se takto políbili před rokem.

„Ok.“ Zašeptám. „Věřím ti, že nás oba ochráníš.“

„Ochráním, baby, slibuju.“ Když se mě chystá znovu políbit, Oliver nahlas zakřičí a my se oba rozesmějeme.

„Hádám, že si na to budu muset zvyknout.“ Oliver pustí moji bradavku, a jakmile se narovná, je zase šťastný.

„Pojďme se podívat na nějakou Vánoční sračku v televizi.“

„Dávej si pozor na pusu.“ Okřiknu ho.

„Promiň, baby.“ Znovu mě políbí a já si najednou přeju, aby Oliver brzo odpadl.

Dnes pro Vás mám malého Oliverka J