Bastard - 43. kapitola

Překlad: Dráža, Markýsek
Kor.: Evička

Carter

Měla jsem zavolat Megan už před několika týdny, protože vidím na Indi zlepšení. Zvedlo jí to na duchu. Miluju to, když vidím znovu tu jiskru. Zavolal jsem Megan, Indi za zády, ale naštěstí to všechno fungovalo.

Jakmile jsem jí řekl, co se děje s Indi, nebyla jen šokována, ale úplně zničená. Než jsem dokonce dostala šanci se jí zeptat, jestli by přijela, už řekla: „Obstarám si let. Budu tam co nejrychleji.“

O hodinu později mě zavolala zpátky, aby mi řekla, že je na cestě na letiště a za pár hodin odletí.

Vyšlo to perfektně. Její letadlo mělo být v Sydney dopoledne následujícího dne. Řekl jsem Justine, aby zorganizovala pronájem auta k vyzvednutí Megan z letiště a přivezla ji sem, a rezervovala schůzku v Day Spa. Řekl jsem jí, že chci, aby dívky měly všechny možné procedury a nešetřilo se náklady.

Přiznám se, že jsem měl hrudku v krku, když jsem viděl jejich shledání. Bylo to velmi dojemné.

Byl jsem tak rád, že jsem to pro ni mohl udělat. Potřebovala povzbuzení. Je teď na konci léčby a můžu říct, jak moc s tím bojuje.

Doufejme, že to jí dá sílu, kterou potřebuje, aby se dostala přes poslední překážku.

Po osprchování a obléknutí do tmavých džínsů a hezké košile se vrátím k děvčatům. Indi pískla, když jsem k nim šel.

„Vypadáš dost dobře k jídlu,“ zašeptá, když se zvedne z pohovky a obalí mi paže kolem pasu.

„Mmmm. Voníš lahodné,“ vzdychne, když si zabořila nos do mého hrudníku a vdechovala.

To mě poser.

Všechno ve mně ji chce zvednout, odnést do ložnice a zhltnout ji. Tato myšlenka pohlcovala mé myšlenky každou minutu každého zasraného dne, ale nemůžu to udělat. Ještě jeden týden, to je to, co si stále říkám.

Nikdy v mém životě jsem nebyl tak dlouho bez sexu. Máte nějakou představu, jak těžké je položit se každou noc vedle ženy, kterou milujete, a nemůžete se s tímto způsobem spojit? Je to zasraný mučení. Nemůžu ani říct, kolikrát jsem skoro vzdal, když mě Indiana prosila, abych ji šukal. Nenávidím, že jí něco odpírám, zejména sex, ale je to pro její dobro. Je příliš nemocná a příliš slabá.

Jestli to všechno půjde dobře, za týden ji budu šukat tak, že nebude moct chodit.

Nakonec skončím s dívkami v restauraci, která se jmenuje Surf house. Nachází se na břehu Merewether Beach. Doporučil mi to jedna z mých klientek, Kellie. Bylo mi řečeno, že budeme umírat za jídle a výhledem a měla pravdu. Bylo to tak.

Po většinu večera jsem se posadil a sledoval, jak mluví a směje se. Zahřálo mě u srdce, vidět zase Indianu takhle.

Chyběl mu její smích, její úsměv a šťastná povaha. Dívky byly zas jako na střední a mě potěšilo, že se nic nezměnilo.

Je pozdě, až dorazíme zpátky do bytu. Věděl jsem, že Indi by nechtěla, aby se Megan ubytovala v hotelu, ale protože jsem měl jen jednu ložnici, stlačili jsme obě strany pohovky dohromady, abychom jí udělali provizorní postel.

Nebylo to moc, ale zdálo se, že jí to nevadí. Měli bychom se vrátit do Sydney v pondělí ráno, abychom tak učinili poslední radiační terapii, takže to bude jen na dvě noci.

V neděli ráno vstáváme brzo a směřujeme na trh pěstitelů. Stalo se to naším nedělním ranním rituálem od chvíle, od kdy Indiana zůstala se mnou. Po uskladnění čerstvého ovoce, zeleniny a dalších místních delikates jsme se vydali na trh s rybami, abychom na oběd koupili mořské plody.

Pozdě odpoledne se Jax objevil nečekaně v bytě.

„Hej kámo,“ řeknu překvapeně, když jsem otevřel dveře. „Co tady děláš?“ Abych byl upřímný, chybělo mi naše poflakování. Nescházeli jsme se na naše karetní noci, od té doby co Indiana zahájila léčbu. Byla prostě příliš nemocná.

„Tvoje žena mi volala,“ odpověděl.

„Myslela si, že potřebuješ odpoledne ve městě s chlapci.“ Pohlédl jsem přes rameno na Indianu a uviděl, že se na mě usmívá. Kristus jak ji miluji. Přestože mě myšlenka, že bych od ní odešel, mě znepokojuje, ale má Megan, takže vím, že bude v pořádku.

Postaví se a dojde k nám. Poté, co pozdravila Jaxe polibkem na tvář, obtočila mi paže kolem pasu.

„Doufám, že ti to nevadí, ale potřebuješ to. Šance na odpočinek ti udělá dobré,“ říká, a usmívá se na mě.

„Kromě toho, jestli budu štěstí, můžu dokonce dostat nějaký opilý sex, až se vrátíš domů.“

„Pěkný pokus,“ odpověděl jsem smíchem.

„On si u tebe neplní své povinnosti, že?“ Zeptal se Jax Indi.

„Přesně. Potřebuji, abys ho opil, až s ním budeš venku, takže ho můžu zneužít, až se vrátí domů.“ Jax a já jsme se smáli jejímu komentáři. Kurva. Nenávidím, že se v této záležitosti cítí zanedbaná. Měli jsme o tom dlouhý rozhovor. Vím, že rozumí mým důvodům, proč s ní nespím.

••••

Je kolem 23:00, když dorazím do bytu. Jsem sám. Jax skončil se dvěma náhodnými kočičkami, když jsme odcházeli. Nebo bych měl říct, že se nás snažily vzít sebou. Pozvaly nás zpátky do jejich domu. Samozřejmě, že mě to nezajímalo.

Jediná žena, kterou kdy budu potřebovat nebo chtít, na mě čeká doma. Nakonec Jax skončil tak, že odešel s rukama okolo obou. Šťastný bastard. Ještě jeden týden zpíval jsem si pro sebe, potřásajíc hlavou, když jsem se obrátil opačným směrem a vydal se do bytu.

Světla jsou vypnuta, když dorazím, ale Indiana nechala rožnuté světlo v hale, které vede do naší ložnice.

Vidím, že Megan už spí na pohovce. Potichu, tak, abych ji nevzbudil, se vydám ke svému pokoji. Měl jsem trochu pití, ale vlastně se cítím celkem dobře. Velmi uvolněný.

Jax se snažil co nejvíc, aby mě opil, ale musím jet ráno zpět do Sydney, takže zatímco se noc vlekla, já jsem zpomalil. Byla to dobrá noc. Indi měla pravdu; to bylo to, co jsem potřeboval.

Když zapnu světlo v ložnici, probudí to Indianu.

Do prdele.

Posadí se a otírá si oči. Je tak sladká, když se poprvé probudí. Přikrývka sklouzne dolů a odhalí její velkolepé kozičky. To mě poser, je nahá. Můj pták se okamžitě probudí.

Odhazujíc pryč přikrývku, vylézá z postele. Sladký Ježíši, vím přesně, co má za úkol. Vykročí si to ke mně.

„Kde je tvoje pyžamo?“ Zeptám se a odvrátím oči. Pokud bych se na ní podíval, vím, že budu zkurvený jeskynní muž. Skutečnost, že jsem pil, nepomáhá. Můj úsudek je narušený. Pohřbít svého ptáka znovu do té její nebeské kundičky je všechno, na co jsem myslel celé týdny.

„Bylo mi horko,“ říká s úšklebkem, když se mi její paže omotají okolo pasu. Je zkurvená zima. Jsou to sračky, že je jí horko. Držím své ruce na mých bocích, když se můj pohled přesune ke stropu.

Snažím se nemyslet o skutečnosti, že můžu cítit její tvrdé bradavky přitisknuté proti mojí hrudi. Kurva, je tak trošku dračice. Můj pták mnohem tvrději naroste.

„Máš na sobě příliš mnoho oblečení,“ zašeptá, dostane se na špičky prstů a políbí mě na krk.

Aspoň jsem kurva oblečený.

Hraje špinavě. Musím zůstat silný. Natáhne své ruce a začne odepínat knoflíky jeden po druhém.

„Můžu to udělat,“ říkám, dívajíc se na ni. Samozřejmě, že se na mě přes řasy dívá a usmívá se. Jo, je to dračice.

Kriste, je zasraně nádherná.

„Jsem si jistá, že to dokážeš,“ zavrní. „Ale dovolte mi to pro tebe udělat.“

„Nehraješ fér, zlato.“

„Nemám tušení, o čem to mluvíš.“ Nemůžu si pomoct, ale zachechtám se její odpovědi. Myslí si, že jsem kurva hloupý? K čertu, že to neví.

Jakmile jsou všechny knoflíky odepnuty, natáhne ruce nahoru a sklouzne jimi pod mou košili předtím, než mi ji stáhne z rukou. Spadne na zem. Její oči mi přejíždějí po mé hrudi a dolů k mým břišákům, když si olízne rty. Můj pták ještě tvrději vzroste. Její prsty přejíždějí přes tetování na mé hrudi.

„Co znamená Mi Vida Loca?“ zašeptá.

„Můj bláznivý život.“ Vidím koutek jejích úst zvednout se nahoru na mojí odpověď.

„Jsem ráda, že tě tvůj bláznivý život dovedl až ke mně,“ říká.

„Já taky, zlato,“ odpovím, zatímco zadní část mé ruky sleduje linii její tváře. Ona dělá vše, čím jsem si prošel, vyrostl, abych si to zasloužil.

Každou zatracenou věc.

Pak se natáhne ke knoflíku mých džínsů. „Ach ne, to nemůžeš,“ řeknu a o krok ustoupím. Ignoruje mě, znovu uzavírá vzdálenost mezi námi a natáhne se k pasu mých džínů. Moje zdrženlivost ustupuje každou vteřinou.

Zatímco horečně pracuje na mém knoflíku a zipu, pokládá mi pár polibků na břicho předtím, než vyrazí se svým jazykem, olizujíc cestičku po mém hrudníku. To mě poser.

„Hmmm. Chutnáš skvěle,“ vydechne.

„Jsi v pořádku?“ Zachechtám se. Kurevsky miluju její ústa na mě a ona to ví.

„Cože? Jsem hladová,“ znova zavrní, díky čemuž zavrčím. Svůdnice.

„Hladová po tvém ptákovi.“ To je ono.

Jsem zasraně vyřízený.

Jestli se ta její sexy pusa přiblíží k mému ptákovi, neexistuje k sakru žádný způsob, že jí budu schopen zastavit.

Nakonec mi džíny rozepne předtím, než mi je stáhne dolů po nohách. Všechno ve mně jí chce pomáhat, ale odmítám jí v tom pomáhat. Když klesne na kolena, v zadní části mého krku se roztřese hlasité zavrčení. Podívá se na mě znovu skrze řasy a sladce se usmívá. Právě v tomto okamžiku není nic jiného, než zasraně sladká.

Využívá mě. Ona dobře ví, že moje zábrany jsou zhoršeny alkoholem, který jsem vypil. Tohle byl po celou dobu její plán. Byl bych zatracený lhář, kdybych řekl, že jsem tajně nemiloval, že tohle dělá. Je to kurevsky žhavé – ona je žhavá a celá moje.

Jsem šťastný bastard.

Stále tam stojím, když mi zvedne nohy jednu po druhé, sundávajíc mi boty, ponožky a pak mi stáhne džíny z nohou. Vím, že bych to mohl snadno zastavit, ale celý boj jsem vzdal. Chci tohle víc, než potřebuju další nádech.

Jakmile mě má úplně nahého, její prsty lehce přejíždí nahoru po mých nohách. Její oči jsou fixované na mého tvrdého, bolavého ptáka. Navlhčí si rty jazykem, zatímco polštářek jejího palce rozprostře kapičku lásky na špičce mé hlavičky.

Sladký Ježíši.

Omotá svou drobnou ruku kolem obvodu mého ptáka a jednou ho pohladí. Zasténám hlasitěji, když se moje hlava zvrátí dozadu a oči se mi zavřou.

Jo, jsem zasraně vyřízený.

Opět otevírám oči a podívám se na ni dolů, zrovna když se její rty široce rozdělí a ona si vtáhne mého ptáka do své pusy.

„Hmmm,“ zasténá. To vibruje po celé délce mé hřídele a já už se cítím, jako bych se chystal vystříkat.

„Sladký Ježíši, Indi,“ zasténám, když se její jazyk otáčí kolem mého ptáka, zatímco zbytek je pohřben hluboko v jejích ústech.

Moje ruce se pohybují dolů, aby procházely jejími vlasy, zatímco ona pokračuje v práci na mě. Zasraně miluju, když mi saje mého ptáka.

Ona znovu zasténá, když se moje boky začnou pohybovat, pomalu jí začnu pumpovat do pusy.

Když vidím její ruku sklouznout mezi její nohy, jsem ztracený. Musím se taky dotýkat její kundičky. Ne, musím ji ošukat. Vyhrála. O, je malá dračice vyhrála. Dostane to tak, jak chce.

Moje potřeba být uvnitř ní převezme všechno, když se moje ruce přesunou z jejích vlasů pod její paže. Zvednu jí jedním tahem a přenesu jí k posteli.

„Vzdávám se,“ přiznávám, když ji položím dolů a vztyčím se nad ni. „Potřebuju být v tobě, bejby.“ Zakření se, když si uvědomí, že dostane to, co chtěla.

„Díky Bohu,“ zašeptá a triumfálně se usměje. To mě přiměje se zachechtat.

„Teď tě hodlám ošukat,“ zašeptám předtím, než moje ústa zakryjí ty její.

Rozevře svoje nohy víc doširoka, a já se usadím mezi nimi. Jsem tak zoufalý, že ani nemám čas na to, abych zjistil, jestli je pro mě připravená. Vím zatraceně dobře, že bude. Jakmile popadnu svého ptáka a sklouznu jím proti její kundičce, zasténám. Měl jsem pravdu. Je kurevsky promočená.

Moje tělo se začíná třást očekáváním, zatímco zamířím proti jejímu otvoru. Po celé týdny jsem umíral touhou potopit se do jejího nebe. Je to všechno, na co jsem dokázal myslet. Ona mě stravuje.

Jakmile do ní vklouznu, zasténá. Když si tam prorazím celou cestu, sténáme společně. Domov. To je to, jaký je to pocit – kurevský domov. Tak moc, jak chci narážet teď do té její těsné kundičky, nemůžu. Je ještě tak křehká a poslední věc, kterou chci udělat, je ublížit jí.

Ona, samozřejmě, má jiný nápad. Její ruce sklouzávají po mých zádech předtím, než spočinou na mém zadku. Její prsty se zaboří do mého zadku, tlačíc mě dál dovnitř.

„Ošukej mě, Cartere,“ prosí. „Nedrž se zpátky. Potřebuju to.“

Nemůžu jí vzdorovat. Jak by jí to mohl upřít? Už jsem si jí upíral dost dlouho. Moje ruka se pohybuje, aby uchopila její bok.

„Dobře,“ řeknu váhavě. „Nehýbejte se. Dovol mi udělat všechnu práci.“

„Prostě mě ošukej,“ prosí, zatímco se její prsty zaboří hlouběji do mého těla. Pokud moje dívka chce, abych ji šukal, pak je to přesně to, co udělám. Začnu do ní pumpovat v krátkých, rychlých a tvrdých úderech. Kurva, je cítit tak úžasně. Nejsem si jistý, jak dlouho to bude trvat.

Během několika minut začne sténat hlasitěji, když se přiblíží její orgasmus. Jakmile cítím, že se její kundička utáhne kolem mého ptáka, jsem ztracený. Narazím do ní ještě několikrát předtím, než znehybním. Moje tělo se třese, zatímco rozlévám své semeno hluboko do ní.

Když znovu otevřu oči, vidím, jak se na mě usmívá. Je to úsměv lemovaný čistou blažeností, ale vidím také náznak nadšení. Kurevsky si se mnou zahrála. Hraje to se mnou dobře.

„Jsi v pořádku?“ Ptám se, zatímco moje ruka odsune pryč vlasy z její tváře.

„Je mi nádherně,“ odpoví. Tak to jsme dva. Avšak do doby, dokud se z ní nevytáhnu, a neuvědomím si, že jsem nezabalil svého ptáka. Kurva. Udělal jsem se do ní.

„Jsi v pořádku, Cartere?“ ptá se, když si všimne paniky v mé tváři.

„Nepoužil jsem kondom. Do prdele.“ Nemůžu uvěřit, že jsem byl tak zasraně hloupý.

„Hej,“ řekne a natáhne ruce, aby vzala do dlaní mou tvář.

„Beru antikoncepci. Neboj se. Bude to v pořádku.“ Pro ni je to snadné říct. Vím, že má pravděpodobně pravdu, ale to nezastaví křeče v mých střevech.

Co když to tak nebude?

••••

Všichni tři jsme se vrátili do Sydney v pondělí ráno na poslední Indianinu léčbu. Modlím se, aby záření bylo úspěšné. Nesnesu vidět, že je nemocná takhle.

Megan zůstává u svých rodičů, když jsme v Sydney, ale každý den chodíme do nemocnice. Bylo hezké mít někoho, kdo sedí se mnou, zatímco čekáme na Indi.

První ráno se mě Megan zeptala, jestli bych chtěl jít na kávu, zatímco jsme čekali na Indianu. Řekl jsem ne.

Z technického hlediska vím, že není nic, co bych mohl udělat, když je tam, ale pokud je to nejbližší, co můžu být u ní, zatímco ona má ošetření, pak je to přesně tam, kde zůstanu.

Nakonec zmizla na pár minut sama, a vrátila se s kávou pro nás oba, než se posadila vedle mě. To se stalo naším rituálem na další čtyři dny. Oba jsme objímali a líbali Indii a popřáli jí štěstí, než zmizela dveřmi. Meg pak šla a obstarala pro nás kávu a my mlčky seděli, dokud se znovu neobjevila.

Jasně jsem vidět starost na Meganině tváři, jak se týden rozvíjel a Indi bylo čím více špatně. Rád bych si myslel, že jsem na to zvyklý, ale pravda je, že nejsem.

Ve čtvrtek ráno, když jsme s Megan sami mimo ošetřovnu, zeptala se: „Bylo jí po celou dobu léčby tak špatně?“

„I více,“ odpovídám. Je ticho. Když se na ni podívám, vidím tiché slzy, které jí proudily po tváři. Nevím, co mám dělat, nebo co mám říkat, tak jsem jí prostě jen chytil za ruku. Miluju, že se stará o mou dívku stejně jako já.

Když opustíme nemocnici, chci děvčata někam vzít, abychom oslavili její poslední den léčby, ale Indianě je příliš špatně.

Několikrát jsme museli po cestě domů zastavit, aby mohla zvracet. To mě uvnitř zasraně zabíjí, když ji takto vidím. Doufám, že dnes je to naposledy, co ji musím sledovat, co musela v poslední době vydržet.

Onkolog jí odebral krev na další testy a vyšetřil jí, předtím, než jsme opustili nemocnici. Megan si lehla do postele s Indi, když jsme se vrátili domů, a tak jsem se vydal do domu maminky.

Chtěl jsem s ní ležet já, ale Megan se brzy vrátí do zámoří, takže jsem nechtěl být sobecký. Potřebují čas společně. Jestli to bude podle toho, jak plánuju, budu mít s Indianou zbytek svého života.

Zítra je den-D. Máme schůzku ráno, abychom zjistili, zda je radiační terapie úspěšná. Jsem nervózní. Vzrušený a bojím se slyšet výsledky. Dokážu si jen představit, jak se cítí Indiana. Jestli tohle ozařování nevyléčilo, nevím, co budu dělat.

••••

V pátek ráno jsme všech pět nasedli do Rossova auta: naši rodiče, stejně jako Megan. Všichni s ní jedeme dnes kvůli morální podpoře.

Doufejme, že ji nebude potřebovat. Indiana už od chvíle, kdy se probudila, mlčela. Nemůžu ji opravdu vinit. Dnešek je pro ni rozhodující. Přestože jsem prošel každým krokem léčby, nebyl jsem nemocný. Nejsem ten, jehož budoucnost se spoléhá na dobrý výsledek. Bez ohledu na to, co se stane, vím, že zůstanu po boku.

Když jsme seděli v čekárně a čekali, až bude zavolána, obrátila se ke mně a chytla mou ruku do svých.

„Cartere. Vím, že jsi byl, a držel mě za ruku na každé schůzce, a vážím si to víc, než si myslíš.“ Dobrá, nelíbí se mi, kam to směřuje.

„Nevadilo by ti, kdybych tam dneska šla sama?“

Je to tady.

Ano, to teda zasraně vadilo.

Zaplavuje mě bolest z toho, že mě tam nechtě s ní. Přestože jsem ji od počátku dodával silu. Chci být její skála. Nechci, aby se potýkala sama s tím, co jí doktor řekne. Co když prognóza nebude dobrá?

„To je to, co opravdu chceš?“ Zeptal jsem se a snažil se, aby neviděla, že jsem zraněn. Musím dát své potřeby a požadavky stranou. Nakonec je to o ní. Je to její život, její budoucnost. Pokud je to něco, co opravdu chce, pak to musím respektovat. Nikdo neříká, že se mi to musí líbit, protože upřímně nelíbí. V žádném případě.

Když sestra zavolá její jméno, oba se postavíme.

„Jsi si jistá?“ Opět se zeptám, a vezmu ji do náruče.

„Jsem si jistá.“ Krátce jsem utahoval své objetí, než jsem ji políbil na temeno hlavy.

Když jsem se odtáhla, pohlédl jsem do její krásné tváře, abych s ní měl oční kontakt. Vidím nejistotu na tváři. To mi trhá srdce.

„Dobře. Hodně štěstí,“ zašeptám s veškerou důvěrou, kterou dokážu získat.

„Děkuji. Jen abys věděl, bez tebe bych to všechno nezvládla. Stáhne se mi hrdlo a znovu ji vezmu do náruče. Zvládla. Vím to.

Znovu se posadím. Srdce mi zuřivě bije v hrudníku. Moje oči jsou na ní, když následuje zdravotní sestru směrem ke dveřím.

Dívám se, jak se krátce před vstupem zastaví. Zvedla hlavu vysoko, vidím, jak se zhluboka nadechne, než napřímí ramena. Má můj respekt. Hrudka v krku roste. Je tak silná, tak zadky-nakopávající. Jsem tak zatraceně hrdý. Má to v kapse.

Jakmile zmizí, mé oči se pohybují ke Meganiným nohám, které nervózně poskakují vedle mě.

Pak se můj pohled přesune k ruce mé mámy, která svírala Rossovu ruky. Přináší mi do tváře krátký úsměv.

Z nějakého důvodu, když je vidím společně, mám z toho radost. Vím, že jsou jen přátelé, ale v posledních několika měsících se stali tak blízcí. Bude to znít opravdu pateticky, ale někdy si v mé hlavě představím, že jsou svoji. Že jsou moje rodiče. Vím, že je to jen zbožné přání z mé strany, ale to mě poser, jestli to nechci.

Nakonec se postaví a začnu chodit. Vypadá to, že to trvá věky, než vyjde, i když ve skutečnosti uplyne pouhých patnáct minut. Moje oči jsou pevně zafixovány na dveřích, kterými předtím procházela.

O několik minut později se otevírá. Moje srdce vynechalo úder. Když vychází, zastaví se. Její oči jdou na naše rodiče, pak na Megan. Když se zablokují s mýma, zadržím si dech. Uvolním jej, když se jí na tváři objeví obrovský úsměv. Když mi řekne ty tři slova, za které se modlím, zaplaví mi čistá úleva.

„Jsem bez rakoviny.“

Rychle uzavřeme vzdálenost mezi námi, přitáhnu ji do náruče a zvednu ji. Jsem právě teď tak šťastný.

Když ji položím zpátky na nohy, obtočí mi ruce kolem pasu, a udělá něco, co od její diagnózy nedělala. Vzlyká do mé hrudi. Do očí mi stoupají slzy radosti.

Děkuji, kurva. Moje dívka bude v pořádku.