BS - EPILOG1

Překlad: Lusesita

Eve

1. prosince – Následující rok

„PŘÍJDEME pozdě, Candy.“ Zakřičí Connor pod schody.

„Neříkej mi tak.“ Stěžuju si, když scházím schody v santovských šatech, masce a čepici.

„Myslím, že to pro ni bude ideální jméno.“ Usměje se a pohladí mě po rostoucím bříšku.

„Nebude se jmenovat Candy. Zešílel jsi?“ Projdu kolem něj a zamířím do kuchyně.

„Co to děláš?“

„Mám hlad.“ Podívám se přes rameno, vezmu si hrst hroznů a zavřu dveře ledničky. Přestěhovali jsme se do domu, dole v ulici. Dům má čtyři ložnice – jedna slouží jako moje pracovna. Velký obývák, kuchyně a velká koupelna v každé ložnici.

„Pojďme.“ Drží přede mnou připravený kabát, vsunu do něj ruce, ale nechám si ho otevřený, protože už ho nezapnu přes břicho. Nasadí si vousy a čepici.

„Nesnáším tě líbat v těch vousech.“

***

DORAZÍME ke klubu společně, ale stále musíme používat oddělené vchody. Vystoupíme a Connor se vydá doprava a já jdu rovnou po schodech. Odevzdám kabát a telefon a dostanu klíč.

„Přeju hezký večer.“ Řekne bodyguard.

„Děkuju.“ Usměju se na něj, než otevřu dveře. Hledám Connora, ale nikde ho nevidím. Už mě bolí nohy z lodiček, takže si sednu k prvnímu volnému stolu, ke kterému jsem přišla. Stále ho nevidím, zhasnou světla a začne hrát hudba. Nepřišla jsem sem, abych se dívala na strip show, přišli jsme kvůli poslední vzpomínce na perníčkový pokoj.

Podívám se na podium, když lidé začnou křičet a je tam, bez trička a tancuje. Prstem mě vábí k sobě, někdo kopne židli do jeho blízkosti. Zavrtím hlavou a ukážu na svoje bříško. Seskočí z podia a chytne mě za ruku. Začne skandovat mé jméno (Candy) a všichni se k němu přidají, směju se. Connor mě vytáhne ze židle a vede na jeviště. Začne se pohybovat směrem ke mně, chytne mě za ruku a přejíždí si s ní přes kůži. Jeho tělo je ještě vyrýsovanější, než před rokem, jeho práce v tělocvičně je odměnou pro mě.

Posouvá moji ruku níž a níž, až zmizí v jeho kalhotách. Podívám se na něj, když ucítím malou krabičku. Vytáhnu ji a opravdu je to krabička na prstýnek. Klekne si a řekne mi, abych ji otevřela, což udělám.

„Eve, miluju tě víc, než cokoli na tomto světě. Uděláš mě tím nejšťastnějším Santou v této místnosti a vezmeš si mě?“

„ANO.“ Zakřičím, aby to každý slyšel. Vezme si prstýnek a nasadí mi ho. Zatřpytí se, jak se od něj odrazí světlo.

„Teď, přidáš se ke mně v perníčkovém pokoji prosím?“ postaví se a podá mi ruku.

„Oh, ano, samozřejmě.“

Tak, jelikož máte zájem i o překlad druhého dílu, tak jsem se rozhodla ho přeložit, nicméně nevím, kolik času budu mít na překlad a jelikož je to zimní romance, tak ji těžko můžu uveřejňovat na jaře nebo v létě, tak je možné, že pokud to nestihnu přeložit do konce února, tak ji uveřejním až příští zimu. Doufám, že Vám to nebude vadit J. Jo a tato kniha má dva epilogy, ale druhý ep. je zároveň prologem ke druhé knize, tak si ho ještě nechám pro sebe J.

A nakonec se s Vámi rozloučím jak jinak než s obrázkem. Tentokrát je to Eva v požehnaném stavu. Prosím omluvte tu reklamu, ale vážně to byl nejhezčí obrázek, který jsem našla, tak jsem to sem prostě musela dát J