RL - 4. kapitola

Překlad: Marťa
Kor.: Noemi

Mezi trávením času s Brantem a Zanem, jak v posteli, tak mimo ni, plánovala ceremoniál, který se měl konat v pátek a který se blížil rychleji, než by řekla.

Teď, když oba klany věděly, že je těhotná, zacházeli s ní všichni upíři, jako by byla z čistého zlata. Usmívali se, klaněli a rozplývali se. Dráždilo ji, jak si každý myslel, že má nárok ji očichávat. Zdálo se, že těhotenství byla jediná doba, kdy se vůně člověka dokázala změnit.

„Óóó, ty jsi sexy.“ Za dveřmi její ložnice se ozval známý hlas. Tanya se pro sebe usmála, protože takhle se Becky prostě chovala.

Ozvalo se zaklepání.

„Pojď dál,“ řekla a kráčela ke dveřím. Ty se otevřely.

S rukou na klice si Becca s Rossem vyměňovali divoké pohledy. Upír vypadal, jakoby ho její pozornost těšila a přiblížil se k ní o krok blíž.

„Ani o tom nepřemýšlej,“ řekl neznámý upír, který stál napravo ode dveří.

„Někdo musí zahájit petici proti těmto zastaralým pravidlům.“ Rossovy oči přejely přes celé Beckyino tělo. „Přísahám, že budu opatrný.“

„Doufám, že ne příliš opatrný.“ Becky rošťácky zamrkala.

Její přítelkyně měla na sobě šaty, které jí sahaly těsně pod kolena, ale výstřih byl až neslušně hluboký. Tanya musela potlačit úsměv. „Pojď sem.“ Popadla Becky za ruku, vtáhla ji do svého pokoje a zavřela za sebou dveře.

Becky se zasmála. „Omlouvám se, ale prostě nejsem zvyklá na pozornost takových sexy chlapů. Dokonce mám i vlastního strážce. Zdá se, že se Brant bojí.“

„Upíři, Beck, to nejsou normální muži a Brant udělal dobře, že ti dal strážce.“

„Nemám strach z několika upírů.“ Její kamarádka naklonila hlavu.

„Pravidla jsou pravidla a z nějakého důvodu musí být dodržována.“

„Normálně bych se je pokusila porušit, ale je to tvůj zvláštní den, takže ti slibuji, že se budu chovat slušně. Prosím, slib mi, že uděláš petici za budoucí změnu lidsko-upírských vztahů.“

Tanya se zasmála. „Jistě, budeš se chovat slušně. Tomu uvěřím, až to uvidím.“

„Přísahám na malíček. Od této chvíle budu mimořádně hodná.“ Becky objala Tanyu a pevně ji sevřela. „Jsem tak šťastná, že jsem tady. Musím vidět ty šaty! Kde jsou?“ Otočila se v místnosti dokola.

„Čekám, až mi je přinesou. Obvykle šaty vybírá budoucí manžel. Nejsem si jistá, jak to moji muži zvládli. Neslyšela jsem o žádném vraženém boji, tak se možná na něčem dohodli.“

„Chlapi vybírají…?“ Becky zněla znechuceně. „Tohle je celé špatně.“

Ozvalo se další zaklepání na dveře a o sekundu později se v nich objevila Charlotte. Oči měla vykulené a vypadala trochu pobledle. „Máme problém.“

„Tohle je moje nejlepší kamarádka, Becky.“

„Ahoj.“ Charlotte  krátce otočila své bouřkově modré oči na Becky. „Obvykle se ráda setkávám s novými lidmi. Zvláště, když je to člověk – ne že bych k tomu měla mnoho příležitostí – ale jsme uprostřed velké krize.“

„Jaký je problém?“ Nervozita způsobila, že se jí sevřel žaludek a rozbušilo se jí srdce. Pokoušela se zachovat klid.

Charlotte položila na postel velkou plastovou tašku. Rozepnula ji a vytáhla úžasné červené šaty. Měly korzetový vršek a dolů rozšířenou áčkovou sukni až na zem. Korzet byl hedvábný a pošitý drobnými diamanty.

Obě, ona i Becka, zalapaly po dechu. „Ty jsou úžasné,“ řekla Becks s povzdechem.

„Musím říct, že Brant má úžasný vkus.“ Charlotte zavěsila šaty na dveře a vrátila se k tašce, ze které vytáhla druhé šaty. Černé šaty. Měly těsně přiléhající špagetová ramínka s šifonovým vrškem. Dolní polovina měla bohatá a ušitá z více vrstev šifonu. Kdyby nebyly černočerné, připomínaly by moderní pohádkové svatební šaty.

Tanya cítila, jak jí spadla čelist. „Páni.“

„Oboje jsou úžasné,“ zašeptala Becky.

„Tyhle jsou od Zanea. Co budeme dělat?“ Charlotte přecházela po místnosti a vypadala na pokraji paniky.

Tanya se odmítla poddat emocím. Stejně by jí to moc nepomohlo. Obřad byl za méně, než dvě hodiny. V každém případě byla ztracená. Podívala se z jedněch šatů na druhé. Oboje byly krásné velmi různými způsoby.

„Jsem ztracená.“ Sedla si na postel. „Vždycky jsem chtěla pohádkové svatební šaty, ale miluju ty malé diamanty na Brantových šatech a myslím, že červená mi bude opravdu slušet.“ V tomto případě si vážně přála, aby tady mohla být Stephany. Tanya postrádala její klidnou přítomnost.

Brantovi včera Stephany volala, aby mu řekla, že je v pořádku a na cestě domů. Slíbila, že se pokusí obřad stihnout, ale pochybovala, že se vrátí včas. Po tom telefonátu se Brant viditelně uklidnil. Její upíří přítelkyně byla vážně na cestě domů, ale nedostane se sem včas. Podívala se na šaty ještě jednou a vzdychla. Možná by si mohla vybrat něco jiného.

Vysoká upírka stále přecházela sem a tam a mumlala si, jako blázen.

„Charlotte?“ zvolala Becky.

„Když Charlotte neodpověděla, Becky strčila upírce do cesty ruku. „Upíří dámo.“

Tentokrát Charlotte reagovala tím, že rozhodila ruce. „Je to katastrofa.“

„Uklidni se. Zastav se na chvíli, abychom mohly vymyslet, co s tím.“ Becky upírce věnovala ošklivý pohled, který, jak se zdálo, zafungoval, protože se Charlotte zastavila.

Místnost naplnilo ticho, sekundy se stávaly minutami.

Tanya byla naprosto ztracená. Jediné, co se zdálo, že dává nějaký smysl, bylo nechat oboje šaty být a vzít si něco neutrálního. Problém byl, že by riskovala, že naštve oba dva. Což by si upřímně zasloužili, protože se mezi sebou nedohodli nebo dokonce, co bylo ještě horší, se kvůli tomu pohádali. Vsadila by si na to druhé. Navíc, oboje šaty se jí líbily a nevěděla, čí si vybrat.

„Mám to. Ach můj, můj Bože, jsem zatracený génius.“ Becky poskakovala nahoru a dolů. „Dobře, podívejme se, jestli to zvládnu – nechtěla jsi vždycky ty šaty, co měla Popelka?“ Pozvolně se rozzářila a jen stěží čekala, až Tanya přikývne. „Jasňačka a líbí se ti diamanty,“ ukázala směrem k červeným šatům od Branta, „mimochodem, tenhle střih by ti prsa vytáhl až někam pod bradu… ale ne se správnou podprsenkou.“ Vytáhla z kabelky podprsenku bez ramínek a hodila ji jejím směrem. Podprsenka přistála u jejích nohou.

„Doufám, že máte někde v zámku švadlenku, protože…“ Běžela vzít Charlotte z rukou černé šaty, které přehnula v pase a přiložila sukni k černému vrchnímu dílu šatů, které visely na dveřích. Výsledek byl úžasný. „Můžeš si obléct oboje šaty. Brantův korzet a Zaneovu sukni.“

Tanya se zasmála a chtělo se jí plakat. Bylo to perfektní. Vypadalo to skvěle a doufala, že tím udělá radost oběma jejím mužům.

S rukama na bocích Charlotte pomalu zavrtěla hlavou. „Neexistuje nikdo, o kom bych věděla, že by ty šaty ušil včas. Potřebovaly bychom někoho s opravdovým talentem, aby něco takového zvládl tak rychle.“ Obřad začíná za méně, než dvě hodiny, což znamená, že máme méně, než dost času, abychom šaty upravily.“

Tanya klesla zpátky na postel. Měli dokonalé řešení, ale nikdo ho nedokázal uskutečnit. „Copak upíři neumí šít?“

Charlotte protáhla obličej. „Ani moc ne. A vy lidi?“ Zvedla obočí.

„Ne, ne,“ odpověděla Becky. „Alespoň my ne,“ ukázala na sebe a Tanyu, „ne. Teď přestaň být mrcha a zatraceně rychle něco vymysli.“

„Charlotte nad Beckyinou poznámkou vykulila oči a právě otevírala pusu, aby něco řekla, když v tom Tanye zazvonil telefon. Na chvilku byla v pokušení to číslo ignorovat. Bylo odněkud z hradu. Protože to ale mohlo být důležité, rozhodla se to vzít. „Ano?“

„Ahoj, Tanyo,“ ve sluchátku se ozval hlas Esral.

„Ahoj.“

„Omlouvám se, že tě obtěžuji, ale nejsem si jistá, co se na takovou příležitost běžně nosí. Charlotte mi přinesla pár šatů a věcí, ale možná by bylo nejlepší, kdybych si místo toho raději oblékla některý z mých šatů.“ Ta chudinka zněla tak ztraceně.

„Poslouchej, vezmi oblečení a přijď ke mně do pokoje. Pomůžu ti. Možná, že i ty mi pomůžeš s problémem, který mám se šaty já.“

 „Nemáš co na sebe?“ Šok vyvěral z každého jejího slova.

„Mám dvoje šaty, které bych chtěla spojit dohromady, ale nemám nikoho, kdo by byl dost dobrý na to, aby se mu je před svatbou podařilo upravit.“

Nastala dlouhá pauza. „Já jsem vynikající švadlena. Absolvovala jsem, jako nejlepší ze třídy.“

„Kecáš!“

„Nikdy bych ti nelhala o něčem tak důležitém, jako je tohle. Elfové berou šití velmi vážně. Všechny ženy, bez ohledu na společenskou vrstvu, se umí ohánět jehlou a nití.“

Tanya se musela zasmát. „Nemyslela jsem to doslovně. Okamžitě dostaň tu svou šikovnou prdelku sem. A přines ty šaty.“

„O jaké prdelce to stále mluvíš?“

„Ty…“ chtěla jí to říct, ale zarazila se, protože by ji to ještě víc zmátlo. „Nic, prostě sem přijď.“ Stiskla červené tlačítko a ukončila hovor. „Šaty může přešít Esral.“

„Na Esral jsem zapomněla. Oh, dobrá, problém vyřešen.“ Charlotte zatleskala. „Jak dlouho tady ten člověk zůstane?“ Upírka obrátila pohled na Becky.

„Jmenuji se Becky a Brant mi bohužel nedůvěřuje dost, aby mě nechal poblíž svých mužů, takže musím odejít, jakmile skončí ceremonie.“ Becky ohrnula rty.

„Spíš bych si myslela, že je to naopak.“ Charlotte na ni přimhouřila oči. „Jsi malá. Ještě menší, než Tanya.“

Becky se otočila směrem k Tanye a oči měla vykulené směsicí šoku a vzrušení. „Nikdy předtím mě nenazvali malou.“

„Všichni lidé jsou tak malí a slabí. Jaké máte štěstí, že jste tak dobré ploditelky. Je škoda, že se naše druhy tak špatně mísí, vyřešily by se tím problémy s plodností.“

Becky otevřela ústa. „Ploditelky… slyšela jsem dobře?“

„Ano,“ zašeptala Charlotte. „Máte krásně široké boky, často zažíváte období plodnosti a nezapomeňme na vaše vynikající velké mléčné žlázy.“ Sevřela svá vlastní, menší prsa. „A to jsem si myslela, že je mám velké.“

„No ty… na upírku máš,“ řekla Tanya. „A pro tvou informaci, ne všichni lidé jsou dobří ploditelé… ne všichni lidé mají vlastnosti, které jsi popsala.“

„Většina z nich.“

Tanya přijala Charlottinu mírnější verzi. Měla na sobě jeden z těch plášťů, které upírské ženy milovaly. Její prsa byla vysoko, jako dvě zralé broskve. Malé, ale byly tam. Její pas byl neuvěřitelně úzký a boky měla rovné. Kandidátka snů každé modelingové agentury. Velmi se lišila od většiny lidí. Bylo divné, jak moc upíři uctívali lidské tělo a lidé naopak. Bylo opravdu škoda, že se ty dva druhy nesmí smísit. „Jo, Charlotte, většina lidí se hodí do profilu, který jsi v různé míře popsala.“

Ozvalo se zaklepání na dveře.

„Jdu tam.“ Becks už tam přiskočila a otevřela je. „Ty musíš být Esral. Pojď dál. Ach, můj ty světe, jaký jsi sebou přivedla krásný exemplář.“ Becky uhnula, aby mohla Esral vejít dovnitř. Namísto toho, aby zavřela dveře, se o ně opřela. „Kruci, ty máš ale úžasné oči. Jak se jmenuješ?“

„Xavier. Podle tvé vůně poznám, že jsi člověk, a proto by bylo v rozporu s pravidly se s tebou zaplést.“

„Věčná škoda. Mohla bych se zamilovat.“ Povzdechla si dramaticky.

Tanya si všimla, jak Esralina tvář zrudla a očima probodávala Beckyina záda. Měla pocit, že pokud si princezna neukryla zbraně do oblečení, mohla by klidně na Becky zaútočit pěstmi a nehty.

„Vrať se dovnitř. Slíbila jsi, že se budeš chovat slušně.“

Becky se vzpamatovala. „Rychle začni s tou peticí.“ Její přítelkyně se podívala Rossovým směrem.

Muž se zasmál. „Budu lidský. Klidně budu víc, než to.“

Becky zavřela dveře a opřela se o ně. „Mohla bych být vážně zamilovaná. Xavier,“ řekla s povzdechem.

„Nemůžeš ho mít.“ Esral si položila ruce na boky.

„Proč sakra ne?“

Tanya se rozhodla zasáhnout. „Dva důvody. První je ten, že je to nelegální. Druhý, Esral a on se mají brzy spojit nebo hrozí další válka s elfy. Nechtěj prosím, abych to vysvětlila, protože na to teď není čas. Esral, máš nějaké šicí potřeby nebo se musíme po nějakých poohlédnout?“

Malá elfka se usmála a naklonila hlavu, což se Tanye zdálo, jako by jí děkovala. „Žádná elfka, která má nějakou sebeúctu, neopustí dům mez základních věcí.“ Oblečení, které držela, položila na postel. Poté za několik vteřin vyhrabala z hromady kožené pouzdro.

Becky zalapala po dechu. „Ty jsi elf?“ Vykřikla. „Ach Bože, máš špičaté uši. Jsi elf. Ahoj, já jsem Becky. Omlouvám se, za svoje řeči o tvém muži, nevěděla jsem, že se máte brát.“

Po chvíli váhání si Esral olízla ret a postoupila dopředu. „Neomlouvej se, vlastně to není můj muž. Elfí druh nevstupuje na území lidí, takže je přirozené, že ti připadám zvláštní.“

„Nechápej mě špatně zlatíčko, jsi vážně krásná, ale mohla bys tu hedvábnou pytlovitou věc, kterou máš na sobě, sundat.“

„Můj plášť?“ Esral nakrčila obočí. „Nelíbí se ti? Je to můj nejoblíbenější oděv.“

„Je krásný,“ zabručela Tanya. „Řeknu ti, co potřebuji udělat se svými svatebními šaty, zatímco se budeme probírat tvým oblečením. S tím, co mám v šatníku já a tím, co jsi přinesla, určitě najdeme něco, co bude pro tuto příležitost… vhodnější… ne, že bys nevypadala vhodně oblečená.“

Tanya nasměrovala elfku k šatům a vysvětlila jí, co chce. Plánovala, že Esral udělá neodolatelnou. Oba, Griffin i Xavier, nebudou vědět, co je zasáhlo, až se na princeznu podívají. Doufejme, že to Xaviera probudí. Pokud ne, Griffina určitě ano, což jistě vyvolá Xavierovu žárlivost.

Princezna zvedla červené šaty a usmála se. „Bude to snadné, jako když projíždí nůž skrz banán.“ Za chvilku se usadila se šitíčkem a pustila se do práce.

O deset minut později, držela před sebou jen korzetový díl šatů. „Myslím, že to bude fungovat skvěle.“

Zbývající dámy se stále probíraly různými šaty, které by si Esral mohla vzít na sebe. Spíše to byla ale hádka. Becky chtěla vidět princeznu v sexy růžových šatech. Tanya cítila, že by na ni vypadaly krásně dlouhé levandulové šaty bez rukávů. Charlotte vybrala květinové minišaty s konzervativním výstřihem. V pase se rozšiřovaly do sukně, která končila v půli stehen. Žádná z nich se nemohla dohodnout, které šaty jsou ty pravé, ale všechny souhlasily, že Esral by určitě neměla mít plášť.

Tanya cítila, jak jí padá čelist, když se na ni podívala. Šaty byly ještě krásnější, než si představovala. „Jsou hotové?“ Na několik úderů srdce si přitiskla ruku na ústa. „Nemůžu uvěřit, že jsi hotová.“

Malá elfka se zachichotala. Znělo to téměř muzikálně. „Ne, ty hloupá. Nejprve si je musíš vyzkoušet, jestli ti sedí, než je úplně sešiju.“

„Dobře.“

 „Tady,“ Becky jí hodila podprsenku, „nezapomeň na tohle.“ Zvedla obočí. „Vsadím se, že ty šaty ti přinesou ten upíří sendvič, o kterém tak fantazíruješ.“

Charlotte se zasmála. „Náhodou vím, že to Zanea docela potěší…“ Ztuhla. Pravděpodobně si všimla ošklivého pohledu, který na ni vrhla Tanya. „Jejda. Promiň. Zapomínám, že tihle lidé jsou v těchto věcech rezervovanější.“

„Nejde o to být rezervovaný, prostě se mi nelíbí, že o Zaneovi slyším mluvit jiné ženy.“

Charlotte pokrčila rameny. „Dej mi vědět, kdybys chtěla vědět víc. Často jsem byla se dvěma partnery najednou. Existuje několik zajímavých věcí, které bys měla vědět. Velmi příjemné věci, které byste vy tři mohli udělat.“ Oči se jí rozzářily. „Věcí, které ve dvou nešly dělat, když to na mě přišlo. Ale, ty vlastně nepotřebuješ, abych ti něco říkala, protože…“ Upřela oči k podlaze. „Zapomeň, že jsem něco řekla.“

„Charlotte,“ Tanya nasadila svůj nejlepší varovný tón hlasu,“ ven s tím.“

Upírce spadla ramena a vzdychla. „Naštveš se.“

„Začneš šílet.“

Upírčiny oči se setkaly s jejími, namísto toho, aby odpověděla, založila si ruce na prsou a sevřela rty.

„Řekni mi to, zatraceně.“

„Dobře. Zane je obeznámený s tím, o čem jsem mluvila. Bude vědět, co dělat a jak to dělat.“ Charlotte zadržela dech.

Přestože se Tanye nelíbilo, že Charlotte spala se Zanem. Nenáviděla, že ta žena s ním prožila věci, které ona asi nikdy nezažije, ale nějak se jí podařilo udržet čistou hlavu. „Díky, že jsi mi to řekla.“ Kousla se do rtu a snažila se udržet v klidu.

„Nešílíš z toho?“

Zpočátku se Tanya snažila usmát, ale když spatřila úlevu ve tváři druhé ženy, zjistila, že se skutečně usmívá. Její upíří muži měli minulost. Trápit se tím by nikomu nepomohlo.

Tanya se otočila zpátky k Esral, která jí sešívala šaty. Bylo to tak dokonalé. Nějak to reprezentuje oba muže. Velmi odlišné, ale dokonale spolupracující. Každý svými vlastnostmi posiluje a doplňuje toho druhého. „Oh, páni,“ vydechla Tanya. Esral jí odevzdala šaty a ona si nemohla pomoci, aby je nepohladila po živůtku. Doufala, že najdou nějaké společné řešení. Kdyby to bylo tak jednoduché, jako hledání švadleny.

Zašla s nimi do koupelny a ve dveřích se otočila. „Hned budu zpátky.“

Tanya se rychle svlékla. Podprsenka, kterou jí Becky donesla, byla těsná, ale její přítelkyně měla pravdu, když říkala, že budou její prsa vypadat obrovsky. Pak si šaty oblékla a držela si je za hedvábnou látku na hrudi.

„Prosím, můžete mi některá zapnout zip?“ Zeptala se, když vešla zpátky do ložnice. Žádná nereagovala. Když vzhlédla, všechny na ni zíraly se šokovaným výrazem. „Oh, můj Bože, co je špatně?“

„Vypadáš…“ Charlotte nedokázala větu dokončit.

„Zatraceně úžasně!“ Vykřikla Becky. „Určitě dostaneš svůj upírský sendvič.“

Uzel nervozity v břiše se jí stáhl těsněji a cítila se trochu podivně. Ruce měla zpocené a srdce jí divoce tlouklo. Neměla strach ze spojení s Brantem a Zanem, jen se bála, že to nedokážou muži.

Stěží se udrželi při smyslech, když na ni přišlo období Potřeby, budou schopni to dnes zvládnout lépe? Bolelo ji o tom přemýšlet, ale pochybovala, že by mohli. Brant už své obavy vyjádřil. Žádný z mužů ji vůbec neobeznámil s tím, v čem takové spáření spočívá. Opatrně polkla, když se jí jazyk přilepil na patro.

„Potřebuji se napít,“ řekla Tanya.

„Naliju ti vodu.“ Vysoká upírka se natáhla ke stolu.

„Potřebuju skutečné pití.“

„Jsi těhotná, tak na to nezapomínej.“ Becky si položila ruce na boky.

„Já vím, ale teď je představa jedné nebo dvou lahví šampaňského hodně lákavá.“ Neexistovala šance, že by dítě ohrozila, ale začínala ji ovládat nervozita. Tímhle tempem bude v okamžiku ceremonie úplný idiot.Tanya se zhluboka nadechla. Dokáže to. Zvládne se s jejími muži vypořádat. Zatnula ruku v pěst, aby zastavila třas a otočila se s úsměvem k přítelkyni. Becky zvedla obočí a kývla k oknu, tak se otočila směrem k velkému arkýřovému oknu a při pohledu ven málem omdlela. Na trávníku stáli Zane a Brant. Spolu. Hlavy měly nahnuté k sobě. Brant přikývl a Zane také. Nebesa jí pomáhejte, vypadalo to, jako by se na něčem skutečně shodli.

Vypustila zadržovaný dech. Její tepová frekvence se zpomalila.