IATB - 1. kapitola

Překlad: Dráža
Kor.: Evička

Hunter

Nebylo překvapením, když jsem vstoupil do místnosti, že se všechny oči upřely na mně. Od žen k mužům, heterosexuálů k bisexuálům, starých i netrpělivých, elitám k plebejcům a především k nejvíc sexy lidem k dobrým lidem.

Nepopírám, že lidé mě považují za atraktivního. I bez mé slávy nebo štěstí jsem byl známý tím, že jsem žhavý starý mládenec. Dokonce i ženy, které jsem si vzal do postele, mně chválí, ani jedna jediná stížnost. Jsem generálním ředitelem mé společnosti a byl jsem jim, už ve svých dvaceti letech.

Život byl pro mě naprosto dokonalý.

Moje společnost vybírala peníze za charitu. Takže všechny elity byly tady v mé budově a socializovaly se. Zavedli mě do místnosti a jako vždy, místnost byla plná úcty a potlesku. Řekl jsem jim pár slov a odešel do baru.

Stejně jako je moje jméno Hunter, dneska jsem byl na lovu mé kořisti. Všechny ženy na mě hladově hleděly a jediné, co jsem potřeboval, bylo, abych se elegantně usmál, a oni budou na kolenou, doslova.

„Která bude dneska ta šťastná?“ Zeptal se můj nejlepší přítel, Cody. Cody nebyl jen můj nejlepší přítel, ale i COO mé společnosti. Usmál jsem se, když jsem se napil z mé skotské.

„Pořád se rozhoduju,“ řekl jsem mu.

Moje oči byly na jisté blondýně, která měla na sobě jiskřivě zelené šaty. Pohlédla mě, když si skousla spodní ret, ale než jsem se na ní mohl usmát, Cody mi položil ruku na rameno, aby mě vytrhl z mého loveckého transu.

„Podívej se tam chlape…“ ukázal na roh místnosti.

A jakmile se mé oči přiblížily k osobě, na kterou směřoval, zapomněl jsem dýchat.

Byla neskutečně krásná. Mladá bruneta nevypadajíc ani o den starší než 25 let. Krásné křivky, které byly zabalené do krátkých rudých hedvábných šatů.

Vypadala nepohodlně, v šatech, které by se daly stáhnout po jejích bíle krémových stehnech. Její vlasy byly sepnuté s ofinou, která jí rámovala krásný obličej ve tvaru srdce.

S roztomilým nosem jako knoflíček a svůdné růžové rty, které mě prostě prosily, abych je políbil.

Vypadala nevinně s růžově červenými tvářemi, ale díky tomu je ještě více sexy.

 Její dětské modré oči skenovaly místnost jako ztracené štěně. Úsměv pomalu ustoupil z mé tváře, když jsem jen zíral na nevinnou mladou ženu.

 „Je tvým novým zaměstnancem…, zvěsti říkají, že je do tebe zamilovaná,“ kývl Cody a právě myšlenka, že tato mladá dračice, která je do mě trochu zabouchnutá, mi způsobila rozruch vzrušení v tříslech.

„Jaké oddělení?“ Zeptal jsem se ho, aniž bych odtáhl pohled mé kořisti.

„Je v marketingu,“ odpověděl. Nejen nevinná krása, ale i mozek. To mě jen nutilo, abych ji chtěl víc. Dopil jsem zbytek skotské, a vydal se k ní.

Jakmile na mě padl její pohled, oči se jí rozšířily a ztuhla jako jelen lapený v záři reflektorů.

Vypadala ještě víc nevinně se svýma rozšířenýma očima, téměř jako Bambi. Skoro se mi podlomila kolena, jakmile mě zasáhla její opojná vůně. Voněla jako borůvky a růže. Stál jsem před ní, když neklidně vrtěla prsty.

„Jak je možné, že taková krásná dívka jako ty, tady stojí sama?“ Zeptal jsem se jí a nemohl jsem si pomoct, a musel zatnout pěsti, když se začervenala. Musel jsem se zastavit v tom, abych jí nezpustošil na místě, ale i tak jsem jí pomalu svlékal očima.

„Dobrý den,“ byla její plachá odpověď.

 Její hlas zněl andělsky a půvabně, a vyvolal ve mně něco hlubokého, načež jsem vnitřně zasténal.

„Můžu ti koupit pití?“ Zeptal jsem se jí. Kousla si spodní ret, jako by uvažovala o tom, co má odpovědět.

 Zavřel jsem oči, abych se uklidnil. Ztrácel jsem se kvůli maličkostem, které udělá, a dokážu si jen představit, jak se budu cítit, až si začne sundávat šaty.

Jednoduše přikývla a já ji pomalu ji vedl k baru. Objednal jsem si další skotskou pro sebe, zatímco ona si dala margaritu.

Otočil jsem se k ní a řekl: „Mé jméno je Hunter Maxwell, jaké je tvé krásko?“

Napila se trochu ze svého pití a řekla: „Já vím… myslím, že každý by to měl vědět, protože jsi šéf,“ řekla nesouvisle rychle.

Můžu říct, že je plachá, protože se začervenala téměř na všechno, na to jsem se zeptal, a tato informace mě udělala duševně šíleným.

Znovu si kousla spodní ret, ale tentokrát jsem ji přejel prsty přes rty a řekl: „Prosím, nedělej to, příliš mě lákáš.“ Tentokrát byla její tvář červená celá.

„Jmenuji se Katie Simmons, jsem v Mar…“

Odřízl jsem ji. „Marketingové oddělení. Já vím,“ Myslím, že jsem měl příliš mnoho pití, protože když se usmála, cítil jsem nějaký podivný druh chvění v hrudníku.

Noc byla plná malých rozhovorů a smíchu. Nemohl jsem se soustředit na ženy kolem sebe, které se mračily na moje vzájemné působení s Katie, ani na závistivé pohledy od mužů. V tomto okamžiku existovala jen Katie a já. A chci to tak udržet celou noc.

Katie odmítala další pití, když jsem obstaral další a poprvé po dlouhé době jsem byl opilý. Nevšiml jsem si, že jsem toho vypil až moc, protože jsem se příliš soustředil na krásnou Katie před sebou, jejíž pozornost byla jen na mě. A já si to plně užíval.

Dokázal jsem si ji představit pod sebou, sténající a svíjející. Jenom myšlenka na to způsobila, že se mi napnuly kalhoty. Obvykle jsem ztvrdl, až když si ženy začaly sundávat šaty, ale u Katie, mohla by si jen skousnout spodní ret a já bych z ní ztvrdl.

Bylo dobře, že jsem měl sebou řidiče, protože jsem byl příliš opilý, abych dokonce chodil. Ale pořád jsem držel ruku kolem Katiených ramen, uplatňujíc si tím svůj nárok.

Nevěděl jsem jak, ale najednou jsem se ocitl v mém penthause, sám s Katie. A zábava mohla začít.