NM - 6. kapitola

Překlad: Marťa
Kor.: Noemi

Tanya právě dokončila úpravu svých vlasů, když se ozvalo zaťukání na dveře. Stále byla oblečená v pyžamu, ale vzala si pod něj podprsenku. Nebylo by správné setkat se s králem elfů bez spodního prádla.

„Dále.“

Dovnitř vstoupila Stephany, následována králem, který za sebou táhl těžký plášť a na nohách měl špičaté boty. Připomnělo jí to noc, kdy na Brantovo panství vtrhli elfové. Ona si z té noci pamatovala hlavně to, že byla nucena dva elfy zabít, aby přežila. Zachvěla se a cítila, že to asi nebyl tak dobrý nápad. Tanya se zhluboka nadechla. Faktem bylo, že slíbila pomoci Esral. To znamenalo, že udělá všechno, co bude v jejích silách. Tanya polkla svůj strach.

„Ach, ty musíš být Tanya,“ podíval se jí do očí a srdečně se usmál. „Tato nádherná mladá dáma se zmínila, že se necítíš dobře.“ Vypadal znepokojeně.

„Už je to lepší. Děkuji, že jste souhlasil se schůzkou. Prosím,“ ukázala na křeslo vedle postele, „posaďte se.“

Král se usmál a udělal, o co ho požádala. „Stephany mi řekla, že se máš spářit s jedním z králů, ale neřekla mi, se kterým. Je to všechno velmi tajemné.“

„S oběma.“ Nebylo to jednoduché. Vždyť s nimi ani nechodila, ale nechtěla před starým králem zabíhat do podrobností. To nebyl důvod, proč ho sem zavolala.

Na okamžik zvedl obočí, než se zasmál. „Omlouvám se za svou reakci, ale elfové jsou v tomto trochu víc… konzervativní. Musíš být zvláštní žena, když jsi je dokázala oba zkrotit.“

Tanya se usmála, ale rozhodla se, že neodpoví, protože by ho musela opravovat.

„Stephany mi říkala, že se bojíš o Esral.“ Jeho tvář se zachmuřila. „Tvé obavy sdílím i já.“

„Chápu, že bylo učiněno rozhodnutí, že se má Esral spojit s Xavierem, než nastane novoluní.“

Katar pokrčil rameny. „Doufal jsem, že se stane královnou. V mnoha ohledech mi připomíná mou první manželku. Byla tak jemná a plachá. Spravedlivá, ale silná a vynalézavá. Chytrá, jako Esme. S novým uspořádáním se vyrovnám. „Princezna Esral“ – pokrčil rameny – „už je princezna, jen jsem doufal, že bude i něco víc.“

„Vidím, že svou dceru miluješ.“

Celé jeho tělo se uvolnilo. „Je to moje malá holčička a v mnoha ohledech je vším, co mi Esme zanechala. Chci pro ni to nejlepší.“

„Chceš, aby byla tvoje dcera šťastná?“ Bude nejlepší postupovat opatrně.

Zamyšleně přimhouřil oči. „Proč se mě na to ptáš? Jistě, že ano.“

„Se vší úctou, králi Katare, chtít pro dceru to nejlepší a udělat ji šťastnou, nemusí být nutně to stejné.“

Nakrčil obočí. „Jsem její otec, tak vím, co je pro Esral nejlepší, aby byla z dlouhodobého hlediska šťastná.“

Tanya se na pár vteřin odmlčela a nechala si čas na to, aby si uspořádala myšlenky. Měla jediný pokus na to, aby krále přesvědčila. „Nutíte ji vzít si někoho, o němž ani neví, jestli s ním bude šťastná. Dlouho jsem s ní o tom mluvila a ona to tak nechce.“

Katar stiskl zuby k sobě. „Měl bych o Xavierovi něco vědět?“

„Xavier je dobrý muž.“

„Tak o co tedy jde?“ Zdálo se, že se trochu uvolnil.

„Esral by chtěla chodit na rande, aby si mohla svého budoucího muže vybrat sama.“ Pokrčila rameny. „Kdo ví, možná se nakonec rozhodne pro Xaviera. Ale musí to být její rozhodnutí.“

Zamračil se. „Nepřijatelné. Naši lidé to dělají takto. Žádná urozená žena si nemůže vybírat. Esme a já jsme měli štěstí, a ji potká to stejné.“

„Jste si jistý?“

„Ano.“ Katar přikývl. Oči měl vážné.

„Jsou všechny urozené svazky na vašem dvoře šťastné?“

Katar narovnal ramena a zvedl ruku. Celé jeho tělo vykřikovalo ano, ale pak se znovu svezl do křesla a ve tváři měl zmatený výraz. „Ne, všechny ne, ale Esral bude mít úspěch. Xavier ji bude milovat, jak by nemohl?“

„Řekněme, že se do ní zamiluje. Co když to Esral nebude cítit stejně? Oba by byli nešťastní.“

Královi několikrát zacukala čelist a jeho oči získaly nepřítomný výraz. „Řekla jsi, že je to dobrý muž.“

„Je to dobrý muž, ale láska je zvláštní věc. Ne vždy se zamilujeme do správné nebo dobré osoby. Kruci, někdy i navzdory našemu nejlepšímu úsudku skončíme tak, že se zamilujeme do dvou lidí.“ Vydechla. „Nemáme v sobě vypínač, když bychom lásku chtěli cítit jen někdy… to, že je Xavier dobrý muž ještě neznamená, že ho bude Esral milovat. Jen proto, že má vaše dcera tak úžasné vlastnosti neznamená, že ji bude milovat Xavier.“

Zavrtěl hlavou. „Moje dcera není defektní. Musí se spojit s Xavierem ještě před novoluním. Jinak to nejde.“

„Máte pravdu, vaše dcera není defektní. Nebyla by taková dokonce ani v případě, že by zůstala nesezdaná. Dovolte jí, aby si svému muže vybrala sama.“

Jeho oči se vyděšeně zvětšily. „Nechat ji, aby si vzala neurozeného?“

„Pokud ho bude milovat, pak ano. Řekl jste to sám, je to princezna a princeznou zůstane bez ohledu na to, s kým spojí svůj život.“

„Co když bude s mužem ještě před svazkem? Co když si jich vezme do postele několik?“ Vypadal, že by mohl mít srdeční záchvat.

„Opravdu si myslíte, že by toho vaše dcera byla schopná? Esral mi nepřipadá, jako žena, která by skákala z postele do postele. Na to je příliš chytrá.“

„Máte pravdu, ale to nemění nic na skutečnosti, že bude moje dcera považována za defektní.“

Tanya se zhluboka nadechla a cítila se trochu frustrovaně. „Myslíte si, že je vaše dcera defektní?“

Katar zatnul ruce do pěstí a tvář mu zrudla.

„Jistě, že ne a to je také důvod, proč trvám na tom, že se spojí s princem.“

„Řekněme, že svůj život s nikým nespojí…“ Jeho tvář zrudla ještě víc a ona se trochu obávala, že by ho mohl každou vteřinou utrpět srdeční příhodu. Stává se to i druhům, kterí nejsou lidé? Tanya doufala, že ne. „Byla by pro to vaše dcera defektní?“

Jeho čelist sebou cukala a oči upíral někam na zeď za ní, aniž by dlouhou dobu cokoliv řekl. Pokud se v tomto hradu něco naučila, tak to, že neshody byly na denním pořádku a jediné, s čím mohla bojovat, bylo argumentování. Mlčení mohlo být použito k tomu, aby odpůrce získal čas vymyslet odpověď. Zvláště, když ta odpověď nebyla taková, jakou by dokázal připustit.

„Ano.“ Oči se mu zaleskly a několikrát zamrkal, než se jí podíval do očí.

To nebyla odpověď, ve kterou doufala. „Domníváte se, že je vaše dcera defektní, pokud se nevdá, než nastane novoluní?“

Pomalu pokýval hlavou a vypadal naprosto poraženě. „Ano,“ zašeptal.

„Jsme tu jen vy a já, Katare. Neptám se, jestli tak bude vnímána elfským lidem. Ptám se, zda to tak budete skutečně cítit, pokud se vaše krásná, inteligentní a vynalézavá dcera jednoho dne probudí defektní, protože se rozhodne, že se s nikým nespojí?“

Ramena mu poklesla. „Nezáleží na tom, co si myslím.“

„Vy jste král. Vy vytváříte pravidla. Navíc jste Esralin otec. Na vašem názoru záleží nejvíc. Prosím, nenaléhejte na ni.“

Zůstal tiše.

„Jděte a promluvte si s ní. Řekla mi, že jste jí nenutil do svazku, protože jste věděl, že všechny urozené muže vašeho rodu nesnáší. Cesta, kterou jste pro ni vybral, byla kvůli tomu, aby mohla být šťastná, i když to bylo neortodoxní řešení.“ Stará mužská tvář byla zamyšlená.

Její naděje jí opouštěly, když zavrtěl hlavou. „Tímto se všechno změní. Pokud se Esral s nikým nespojí a pokud se ujistím, že nebude označená za defektní, co bude s ostatními vznešenými ženami? Co jejich domluvené sňatky? Tím se všechno změní?“

„A bylo by to vážně tak zlé, králi Katare? Proč by si také nemohly vybrat? Proč by nemohly mít šanci najít skutečné štěstí?“ Tanya se natáhla ke starému králi a položila mu ruku na jeho. „Změna může být dobrá věc.“

„Nemůžeme dovolit svazky mezi urozenými a prostými. To by nebylo správné.“

„Proč ne? Tak jako tak se za zavřenými dveřmi dějí různé věci.“

Starý muž se zasmál. „Ohledně toho máte pravdu.“ Povzdechl si. „Popřemýšlím o tom. Přál bych si, aby to bylo méně komplikované. To, co žádáš, by mohlo změnit několikaleté tradice.“

„Promluvíte si s Esral?“

Katar přikývl a usmál se. „Promluvím s ní, ale nic víc slíbit nemůžu. Nemůžu jen tak něco udělat, i kdybych chtěl. Musím mít na paměti dobro svého lidu.“

Bylo hezké slyšet, že souhlasil s tím, co řekla, ale současně to byl ten typ velkého a zásadního rozhodnutí, které by mohlo ovlivnit celý jeho druh. Katar by nebyl dobrým králem, kdyby jednal jen podle svých vlastních emocí a nepřemýšlel o následcích pro jeho lid. To Tanya respektovala.

„Děkuji, že jste se se mnou sešel a vyslechl mě.“

„Ne… já děkuji, že se tak staráš o mou dceru. To vyžaduje kuráž.“ Poplácal ji po ruce.

***

Zane nespal moc dobře. Kdyby se Brantovi nepodařilo Tanyu přesvědčit, že spolu dokáží být, nezůstala by s nimi. Vzdychl. Na takové myšlenky nebyl čas. Zane sledoval, jak k nim přichází král elfů.

Ostrý ranní vzduch způsobil, že šedé vlasy starého muže poletovaly kolem jeho tváře. Katar si z hedvábného kabátu vytáhl koženou šňůrku a použil ji, aby si je na zátylku svázal. „Kdy bude příští novoluní?“

Pohledem na Brantovu tvář Zane poznal, že i jeho ta otázka překvapila. „Nastane za další čtyři týdny,“ odpověděl Brant.

„Tak dlouho?“ Katar si upravil řemínek na svém plášti.

Brant zvedl obočí a tázavě se podíval na Zanea. Ten pokrčil rameny.

Starý muž si hlasitě povzdechl. „Alespoň mi to dá čas přesvědčit můj lid…“ řekl a očividně mluvil sám se sebou. Vytrhl se ze zamyšlení a podíval se na Branta a Zanea. „Prosím, pozdržte prozatím spojení mezi Esral a princem. Nechci ji do ničeho nutit, dokud o její budoucnosti neučiním konečné rozhodnutí.

Brant přikývl a usmál se na Katara. „Vaše dcera musela být velmi přesvědčivá, abyste takto změnil názor.“

„Budu upřímný. Možná můžu změnit svůj pohled na tuto záležitost, ale hlavní bude přesvědčit mou radu a elfský lid. Ačkoliv mohu donutit lid, aby se řídil mým názorem, raději bych postupoval tímto způsobem. Může se také stát, že se tvůj bratr a moje dcera nakonec spojí. Je třeba hodně věcí prodiskutovat a učinit rozhodnutí, které by mohlo ovlivnit celý můj druh. I když to neschvaluji a nechápu, doufám, že bude mít moje dcera příležitost chodit na rande.“ Starý muž se tvářil, jako by mu ta myšlenka byla nepříjemná.

„Předám vaše přání Xavierovi. Mám to brát tak, že Esral o vašem rozhodnutí ví?“

Katar přikývl. „Vypadala šťastně. Jen doufám, že dokážu přesvědčit své lidi, aby ustoupili od některých dlouhověkých tradic, protože jinak jí ten oslnivý úsměv z tváře zmizí.“

„Musím říct, Katare, že mě překvapujete. Vždy jsem vás měl za velmi tradičního. Je to příjemné, přestože neočekávané,“ řekl Brant.

„Jsem rád, že nejsem ještě příliš starý na to, abych dokázal ostatní překvapit. Měl jsem velké štěstí, že jsem poznal svou Esme. Je hodně lidí, kteří takové štěstí v domluvených svazcích neměli. Doufám, že tohle bude něco, co se brzy změní. Musím říct, že vaše žena mi mou Esme v mnoha ohledech připomíná.“

Co to kurva?

„Dokáže dobře odhadnout povahu. Má dar k tomu, donutit vás k zamyšlení. Jsem rád, že jsem si s ní promluvil. Pomohla mi vidět věci jinak. Máte štěstí, že ji máte.“ Katar kývl hlavou a přejel pohledem k Zaneovi, a pak zpět k Brantovi.

„Extrémní štěstí.“ Brant se na Katara usmál, a ten se přimhouřenýma očima podíval na Zanea. Zane rychle přikývl.

„Od doby, co naše žena vstoupila do našeho života, se všechno změnilo.“ Řekl Zane a při jeho slovech zakýval hlavou.Pomyšlení na tu divošku mu vykouzlilo úsměv na rtech.

Podali si s Katarem ruce, jak bylo zvykem. Zane si všiml, že se Brant ztratil ve svých myšlenkách, když král nastupoval do čekajícího vozidla. Tiše sledovali, jak se řada luxusních vozů vzdaluje a mizí v oblaku prachu.

„Co se to kurva právě stalo?“ Zeptal se Brant se zmateně zvednutým obočím.

„Myslím, že nás naše žena neposlechla a za našimi zády mluvila s Katarem.“

Brant se usmál. „Ta malá šibalka.“

Zane se ušklíbl. „Myslím, že bychom s ní měli hodit malou řeč.“

Brant si odfrkl a zatřásl hlavou. „Musíme s ní mít dlouhý rozhovor. Jelikož je plně uzdravená, přehodím si ji přes kolena a naplácám jí.“

„Dobrou zprávou je, že dnes odpoledne přijde, jako preventivní opatření, lékař, i když už víme, že bude mít dobré zprávy.“

Brant zavrčel. „Díky Bohu, že je naší ženě líp. Nenáviděl jsem, když jsem ji tak viděl.“

„Ty i já se musíme nějak dohodnout.“ Zane upřel pohled na druhého muže.

Brant zvedl obočí. „Já se jí nevzdám.“

„Nečekám, že ano.“

Brant přimhouřil oči. „Ty to uděláš?“

„Ne, kurva že se jí nevzdám.“ Zhluboka se nadechl. „Mám lepší nápad.“

Brant se na něj ostražitě podíval. „Pojďme někam, kde budeme mít větší soukromí, abychom to mohli řádně prodiskutovat.“

Zane přikývl a najednou se mu udělalo špatně od žaludku.