Priceless - 20. kapitola

Překlad: Ivča
Kor.: Evča

SARAH

Když nastala sobota, neřekla jsem Masonovi ani Reese, kam jdu. Byla jsem si jistá, že by mi nedovolil nic ohledně ztráty panenství a no… a taky jsem si nebyla jistá, kam jdu… nebo co budu dělat. Pořád jsem neměla ponětí, s kým se mám setkat, nebo kde skončíme.

Doufala jsem, že můj „kontakt“ věděl, kdo jsem, protože… jsem neměla ponětí, kdo byl on a upřímně jsem si tím vším nebyla jistá.

Brandt mi řekl ne a myslel to vážně. Měla bych to respektovat.

Ale Colton mi dnes ráno napsal, připomněl mi to a ujistil se, že vše bude fungovat. Neměla jsem ponětí, proč jsem mu věřila, když je mu jen 17 a nedodržuje domácí vězení. Ale byl si tím jistý a já si nebyla jistá vůbec ničím. Tak jsem souhlasila.

Naštěstí Coltonovy instinkty byly lepší, než moje a nebyl to nejhloupější nápad na světě.

Řekla jsem doma, že jdu do knihovny a vyjela na druhou stranu od kampusu.

Když jsem přijela k obchoďáku, žaludek se mi stáhl. Nesnáším místní parkování; jejich parkovací místa nenabízí moc prostoru pro rozložení křesla bez čekání dalších aut, které se snaží zaparkovat.

Vždycky byli netrpěliví a naštvaní, že existuju, ale zvládla jsem to. Dokonce i bez klení. Jej!

Victoria’s Secret je uprostřed obchoďáku blízko bufetů. Při té vůni mi zakručelo v břiše.

Mmm, možná bych se tam mohla zastavit a dát si preclík a sýr.

Vlastně jsem přemýšlela, jestli bych se tam neměla zastavit hned, když na mě někdo zavolal: „Sarah! Čau, tady jsi.“

Spatřila jsem Brandtovu sestru Caroline i s kamarádkou Zoey – jejíž manžel pracoval ve Forbidden s Masonem – překvapeně jsem na ně mrkla.

„A-ahoj?“ řekla jsem nejistě.

Caroline byla můj kontakt? To jsem nečekala.

„Čau!“ objala mě. „Jak ses měla? Byla jsem tak nadšená, když mi Colton řekl, že ses Brandta zeptala. Vlastně si myslím, že ti to trvalo příliš dlouho. Prohrála jsem kvůli tobě dvě sázky s manželem. Vsadila jsem se, že kvůli tobě klesne můj bratr na kolena už před lety.“

„Já… ehm…“ Jo, nevěděla jsem, co na to mám říct.

Vážně, to si všichni mysleli, že skončíme spolu? Proč jsem to neviděla taky tak?

„Takže, rozjedeme tu show?“ Caroline se objevila za mnou, vzala ručky vozíku a vezla mě do obchodu.

Podívala jsem se na Zoey, aby mi pomohla. „Show? Jakou show? Co vlastně děláme?“

Zoey otevřela pusu, ale Caroline ji předběhla. „Nakoupíme ti všechno spodní prádlo, abys mohla svést Brandta a vzdal se. To byl Coltonův nápad, ale souhlasila jsem.“

Spadla mi brada a Zoey se zasmála. „Jsi si jistá, že se chceš zaplést s klanem Gamblových?“

Vlastně ne. Nebyla jsem si tím vůbec jistá. Byla jsem trochu šokovaná, že Colton a Caroline tohle vše naplánovali proti svému bratrovi.

Ale Caroline se ke mně sklonila a odpověděla mi.

„Samozřejmě, že ano. Už jsme jako sestry. Jen to bude oficiální.“

„Počkat, co?“

Jako kdyby se mi snažily pomoci přimět Brandta k nabídce k sňatku. Srdce se mi z toho rozbušilo, bylo to ďábelštější, než jsem plánovala.

Upřímně jsem si připadala směšně. Chtěla jsem si sama rozhodovat o životě.

Ale tohle mě svede úplně jinam, než jsem si naplánovala.

„Určitě je to dobrý nápad?“ zaváhala jsem.

„Je to perfektní,“ ujistila mě Caroline a vjely jsme do obchodu.

„Věř mi.“

***

O hodinu později jsem měla plnou tašku tří párů podprsenek s kalhotkami, nový tělový sprej a… kondomy. Rýhované pro větší potěšení.

Nikdy nepochopím, proč jsem Caroline nedokázala říct ne pokaždé, když mi něco strčila do ruky. Ale zrudla jsem při pomyšlení na následky. Rozhlížela jsem se, jestli se na mě někdo dívá a ví, jaké věci mám v tašce. Ale lidi u stánků se zabývali vlastními věcmi a nevnímali mou tašku, kterou jsem si vezla na klíně.

„Víš,“ řekla Caroline, která seděla naproti mně u stolu.

„Jsem ráda, že manžílek navrhl, abychom se přestěhovali zpátky do Illinois, když jsem otěhotněla s Teagan. V Lake Tahoe bylo hezky, ale tady jsme doma. Všichni jste mi chyběli. Mmm.“

Zasténala a zavřela oči, když si kousla.

„Sarah, měla jsi skvělý nápad, abychom se tady zastavily. Ty preclíky jsou skvělé. A nemusím se o ně dělit s prckem ani prosícím manželem.“ Znova spokojeně zasténala a kousla si.

„Jsou fakt dobré,“ souhlasila Zoey a vypadala při tom skoro provinile, když se snad podeváté podívala na telefon. Pak si namočila preclík do sýru, než jej posypala skořicí.

„Ach můj bože.“ Caroline jí sebrala telefon. „Jsou v pohodě. Přestaň je kontrolovat.“

„Kdo je v pohodě,“ zeptala jsem se a utřela si sůl a sliny z koutku úst.

„Colton a Ten hlídají obě její děti a moje, zatímco jsme tady,“ řekla Zoey a kousla se do rtu.

„Vím, že je Ten skvělý táta, ale jsou tři –“

„To proto jsem mu poslala Coltona na pomoc,“ řekla Caroline.

„Budou v pořádku.“

„Kde je Quinn?“ zeptala jsem se.

„V práci. Byl ráno tak nadšený; bude asistovat u tří velkých operací.“

Zoeyin manžel dostal stáž v místní nemocnici. Pro sebe jsem mu říkala Pan Sexy, protože vypadal v plášti tak skvěle.

Chtěla jsem se zeptat, kdy už nebude potřebovat dozor a skončí mu stáž, ale zazvonil mi telefon.

Vylovila jsem ho z kabelky a rozzářila se. „To je Reese.“

Caroline mě chytila za zápěstí, než jsem to vzala.

„Neříkej jí to,“ zašeptala a podívala se na mou tašku.

Zavrtěla jsem hlavou. „Proč ne? Jsem si jistá, že by nás Reese podpořila.“

„Ach, o tom nepochybuju. Ale nedokáže před svým manželem nic utajit. A mám pocit, že by Mason nesouhlasil s operací, Ojeď Brandta.“

Souhlasím. Nechci, aby před ním Reese, musela něco tajit.

Kývla jsem a zvedla to: „Ahoj, co je?“

„Eva rodí.“ Řekla zadýchaně Reese.

„Ach můj bože!“ zatleskala jsem a zakřenila se na Caroline a Zoey. „Vždyť měla mít termín až –“

„Za dva týdny, já vím. Ale kdy E rodila v termínu?“

Pravda.

„Takže to znamená, že s Masonem odjíždíme a bereme děti k Pickovi a Evě, abychom pohlídali i jejich. Budeme pryč pár dní. Budeš v pořádku? Nebo potřebuješ –“

„Budu v pohodě,“ vyhrkla jsem, věděla jsem, že spěchala. „Neboj se o mě. Pokud budu něco potřebovat, prostě –“ podívala jsem se na Caroline – „zavolám Gamblovým.“

„Skvělé. Milujeme tě. Dávej na sebe pozor. Uvidíme se.“ Reese zavěsila, než jsem mohla říct něco dalšího a já jsem se musela zasmát.

„Pick a Eva už mají dítě?“ zeptala se Zoey.

Přikývla jsem a obě zaječely a začaly psát nejspíše manželům. Chtěla jsem to zavolat Brandtovi, ale při pohledu na obě holky jsem se zarazila a připadala si, že ho chci dát na pozici manžela. Zvláště po tom, co jsem dneska koupila. A do toho jsem jej nutit nechtěla.

Pořád jsem byla šťastná, že jsem jeho nejlepší kamarádka. Nechtěla jsem na něj tlačit. A sexovat s ním jen proto, že mu bezmezně věřím, aby mi pomohl dosáhnout dalšího stadia v životě, mi nepřipadalo správné. Být panna nebylo bolestivé, ani nepříjemné. Byla bych po zbytek života šťastná, kdyby to tak zůstalo. Kdyby jen debil, jako Seth –

Správně. Seth.

Začala jsem to celé tažení kvůli tomu debilovi, kterému jsem chtěla ukázat, že dokážu přitahovat muže a nemusí mu za to nikdo platit.

Čím víc jsem chtěla strčit Brandta do role muže činu, tím hůře jsem si připadala. Zvláště kvůli tomu, jak reagoval poprvé, když jsem se na to zeptala.

„Ach můj bože, můj manžel je génius,“ řekla Caroline a podívala se na mě.

„Protože Eva porodila a Mason s Reese budou hlídat jejich děti, víš, co to znamená?“

Nakrčila jsem obočí, netušila jsem. „Že Eva a Pick budou mít čtyři děti?“ hádala jsem hloupě.

Povzdychla si a převrátila oči. „Ne. Znamená to, že budeš pár dní doma sama.“

„Ach,“ zalapala Zoey po dechu. „To je perfektní. Myslela jsem si, že budeme muset čekat celé týdny, než se to domluví, ale… počkat, je dnes Brandt v práci?“

„Ne.“ Caroline si četla něco v telefonu a zakřenila se.

„Colton píše, že dnes i zítra má volno.“ Podívala se na mě a zakývala obočím. „Takže na to máme dvě noci.“

Byla jsem z toho nesvá. „Víte, přemýšlela jsem. Možná že nutit Brandta do –“

„Je to skvělý plán,“ přerušila mě Caroline. „Prostě nám věř.“

Věřit jim.

Jistě, křičelo na mě mé nejisté vnitřní já.

Nevím, proč mi to připadá jako ten nejhorší nápad. Ví snad, co potřebuje víc, než já?

Ne, já jsem jeho nejlepší kamarádka. Oni ne. Znala jsem ho lépe. A nebude se mu to líbit… vůbec ne.

Myslím, že tehdy jsem se rozhodla, že operaci, Ojeď Brandta, neprovedu. Ale nechala jsem Caroline, ať si myslí opak.

***

Když mi Caroline navrhla, abych s nimi šla k Zoey domů, souhlasila jsem. Netušila jsem, že v tom bude háček.

Ten čekal u dveří. Z nějakého důvodu mi Caroline vzala z auta tašku. Nevěděla jsem proč – určitě jsem se u nich do tohoto nechtěla převlékat… možná ani nikde jinde. Popravdě bych ji doma asi někde „ztratila“.

„Ahoj, Hot Wheels,“ přivítal mě Ten. „Koupila sis něco nemravného?“

„Ach můj bože,“ zalapala jsem po dechu a zrudla. Asi jsem měla vědět, že o tom budou vědět všichni.

Jo, to jsem nechtěla.

„Nech ji být,“ reptala Caroline a trhla s taškou z jeho dosahu, když se do ní snažil nakouknout.

„Kde jsou děti?“ zeptala se Zoey a rozhlížela se.

„V JB pokoji, dívají se na film,“ řekl Colton, který se objevil na chodbě.

Zoey je šla zkontrolovat a Caroline za ní volala. „Hej, vezmi make-up, než se vrátíš.“

„Takže…“ zakřenil se na mě Colton. „Můj plán byl geniální, že?“

Styděla jsem se, že jsou všichni tak lhostejní vůči tomu, co jsem chtěla udělat jejich bratrovi a zamumlala jsem: „Každou chvíli je to směšnější.“

„Nesmysl.“ Překvapil mě rychlou pusou do vlasů, než šel ke dveřím. „Věř nám.“

Zatnula jsem zuby a chtěla mu říct, že je mi z těch jejich řečí špatně, ale Caroline byla pořád tady a dnes ke mně byla tak milá. Nechtěla jsem ji zranit a říct, že jí nevěřím.

„Kam jde?“ zeptala jsem se, zatímco si Colton pískal a odcházel.

„Rozjede druhou fázi,“ řekla Caroline, než mě chytila za bradu a přinutila mě zvednout hlavu.

„Zavři oči.“

Mrkla jsem na ni a uvědomila si, že se Zoey vrátila s make-upem. Caroline mě chtěla namalovat.

„Neboj, zlato,“ řekla Caroline, než k tomu dodala Zoey: „Ach, to je perfektní odstín.“

„Já vím, že? Mám pocit, že jí zlatavé tóny budou slušet.“ Caroline se ke mně otočila.

„Jen si s tím trochu pohraju,“ ujistila mě.

„Ach.“ Zavřela jsem oči a nadskočila, když mě začala malovat.

„Proč jste jí vybraly tři páry spodního prádla?“ zeptal se Ten a otevřela jsem jedno oko, které mi Caroline nemalovala. Uvědomila jsem si, že mi vlezl do tašky… a všechno prohledal.

Zvedl tři ramínka. „Uvědomujete si, že stačí jedno, aby před ní padl na kolena, že?“

„Ach můj bože,“ zasténala jsem a posunula se na křesle ještě níž.

Caroline zavrčela. „Přestaň si prohlížet její spodní prádlo.“ Sebrala mu ho, zatímco si jej prohlížel.

„Nech jí nějaké soukromí.“

„Promiň,“ řekl mi, i když ho to nemrzelo, protože se ke mně naklonil a zašeptal: „Vybral bych si to černorudé, být tebou.“ Pak se na mě zakřenil. „To je vítěz.“

Zasmála jsem se, i když jsem zrudla.

Za mnou se otevřely dveře a Caroline naštěstí stihla prádlo schovat do tašky. Ale když viděla, kdo přišel, uvolnila se.

„Ach. To jsi ty.“

„Quinne!“ Zaječela Zoey a spěchala k němu.

Postavila se na špičky a pevně manžela objala. „Jsi doma brzy.“

„Poslední operace byla zrušena.“ Podíval se na nás přes manželčino rameno.

„O co jde?“

„Upravujeme Sarah, aby svedla Brandta,“ řekla Caroline, než se ke mně vrátila. Pak hlasitě zapískala. „Sakra, doktore Hamiltone. Vypadáte v tom opravdu dobře.“

Ten překvapeně vydechl. „Co?“

„Co?“ pokrčila rameny Caroline. „Jen říkám… sakra. Vypadá v tom dobře.“

Quinn se zmateně podíval na manželku a zvedl obočí. Ta zrudla.

„Byl jsi za Evou a Pickem, než jsi šel domů?“

„Jo,“ zamumlal. „Kontrakce má po 3 minutách a je otevřená jen na 4 cm. Bude to trvat ještě pár hodin.“ Podíval se na mě a pak Caroline s Tenem a Zoey.

„Ví o tom svádění Mason?“

„Jistě,“ řekl Ten. „Konzultovali jsme to s ním, než šly holky nakupovat. Ne, neví o tom. Jsi šílený? Dáváme v sázku své životy.“

„Ehm… dobře.“ Quinn se rozhlédl.

„Kde jsou děti?“

Než mohl někdo něco říct, ozval se řev. Do pokoje vběhli dva kluci pronásledovaní chichotající se rusovlasou holčičkou, Teagan se snažila chytit Luka a JB.

„Ach,“ zvolala Caroline a sledovala svou 18timěsíční dceru. „Už se honí za kluky.“

„Co?!“ Ten začal panikařit a zvedl Teagan do náručí. „Ne, dokud jí nebude 35.“

„Tata,“ řekla Teagan a poplácala ho ručičkama po tváři.

Ten ji políbil na nos. „Ano, zlato, taky tě miluju. A jsem jediný muž, který tě kdy bude milovat.“

„Dobře, to je víc sexy, než plášť,“ rozhodla Caroline, šla obejmout manžela i s dcerou a oba je políbila.

Zoey tiše zamumlala: „To sotva,“ když se tulila ke Quinnovi, než se sklonil k synům, kteří byli šťastní, že je doma.

Já jsem tam seděla, sledovala dvě rodiny a připadala si směšně. Styděla jsem se, že bych mohla něco zkusit na Brandta.

Měl pravdu. Zničilo by to naše kamarádství a nejen to. Naše rodiny byly tak propletené, že by to rozervalo celou partu.

Nechtěla jsem to, tak jsem se rozjela a byla připravená odjet z pokoje, až se nebudu tolik stydět.

Ale Caroline za mnou zavolala. „Sarah? Počkej! Co… kam jdeš?“

Zarazila jsem se a cítila se blbě, že jsem chtěla jen tak zmizet. Ale nikdo mě tady nepotřeboval. A opravdu jsem se styděla.

„Jdu domů,“ řekla jsem a sotva jsem se na ni podívala.

„Ehm… dobře. Nezapomeň si tohle.“ Podala mi tašku a mrkla na mě. Pak zašeptala: „Hodně štěstí.“

Neodpověděla jsem. Zamávala jsem jim a odjela tak rychle, co to šlo.

Chtěla jsem doma celou tašku hodit do koše. Ale když jsem ji hodila na postel, zvědavě jsem se na ni podívala. Ani jsem si to nezkusila. Prodavačka mě změřila, měla jsem svou obvyklou velikost a odhadly jsme, že by to mohlo sedět.

Ujistily se, že budu mít přední zapínání, abych se mohla obléct sama. A ten červenočerný set byl – dobře, chtěla jsem si ho alespoň jednou zkusit. Alespoň musím vědět, jak v tom vypadám… nebo i v ostatních kouscích.

Připadala jsem si hříšně, zatáhla jsem závěsy a pak se svlékla. Zkusila jsem si nejdříve obléct to světle modré a růžové. Nakonec jsem zkusila červené lemované černou krajkou.

Podívala jsem se na sebe do zrcadla a rozhodla se, že vozíček by nebyl tak svůdný, tak jsem se posadila na postel a zasmála se. Připadala jsem si směšně.

No… tak trochu. Caroline mi krásně upravila i vlasy. Dobře, podprsenka mi krásně podepřela prsa a kalhotky zdůraznily křivky boků a pasu. Vypadala jsem slušně.

Vlastně… jsem byla ohromená, jak hezky jsem vypadala. Váhavě jsem se dotkla prsty žeber a přejela jimi až k boku. Někdo by si mohl myslet, že vypadám krásně.

Poprvé ve svém životě jsem si připadala krásná, jako opravdu krásná. A nebylo to jen fyzicky, ale byl to pocit, jako… ani jsem si nebyla jistá… by to bylo hluboko uvnitř, jako kdyby to začalo u špiček prstů, pokračovalo vzhůru a usadilo se v břiše a postupovalo rovnou do srdce.

Možná jsem nebyla úplně beznadějná. Možná mě někdo někdy bude milovat.

Překvapeně jsem vykřikla, když někdo zaklepal na okno. Sakra! To jsem nečekala. Srdce jsem měla až v krku, vzala jsem si oblečení, ale klepání neustávalo a s každým úderem sílilo.

Neměla jsem čas se obléct, tak jsem si vzala župan, zabalila se do něj a odhrnula závěsy.

Nebyla jsem si jistá, proč mě překvapilo, že to byl Brandt; jen on za mnou chodil oknem. Ale i tak jsem byla překvapená a nebyla jsem si jistá, jestli v dobrém.

Co tady, sakra, dělal?

Měla jsem špatný pocit, že jeho návštěva neskončí dobře.