čtvrtek 19. října 2017

FA - 18. kapitola

Překlad: Verča



Chutnám jako whisky?

RAMPAGE


V neděli ráno se setkám s mým agentem a manažerem, Jamesem, v Redemption. Projdeme nějaké nové sponzorské příležitosti, nadcházející boje a změny ve smlouvě požadované MEFC. Není rozčilený z včerejšího boje ve Score, chtějí tím nakrmit bulvár. Zdá se, že jediná věc, která nejspíš drží mou kariéru pozadu, je moje pověst milého chlápka, takže pár zlomených nosů v baru je jedině dobře pro mou image.
Kdyby věděli o mém skutečném já… Milí muži neubližují lidem, na kterých jim záleží; nechtějí, aby jejich ženy křičely.
Po schůzce ještě projdu můj tréninkový plán na další týden s Andym, Tormentem a mými kondičními trenéry. Požádal jsem Tormenta, aby zůstal v mém týmu jako trenér, poté, co jsem podepsal smlouvu s MEFC. Stále je jedním z nejlepších bojovníků, které znám, skvělý učitel a jeden z mála lidí, kterým opravdu věřím.
Také mě zná příliš dobře, takže vidí, jak jsem rozčilený a podrážděný jako peklo. Poté, co jsem včera ošetřil Penny, jsem šel domů a snažil se vybít mou frustraci na mém boxovacím pytli. Ale ani dvě hodiny a deset krvavých kloubů neudělaly žádnou zatracenou věc, a po ranním setkání se cítím, jako bych měl explodovat.
„Chceš si chvíli odpočinout a pak jít na pár kol do klece?“ Zeptá se mě Torment, když skončíme.
„Jo, kurva.“ Torment je muž. Prostě to dostane. Ví, že jsem po setkání většinou nasranej, protože mé názory jsou někde jinde.
Setkáme se v tréninkové kleci po rychlém převlečení. Osm a půl metru dlouhá klec s polstrovanou podlahou je Tormentovo oblíbené místo, kde ze sebe vybijí vztek.
Torment neztrácí čas a umístí ránu do mého zasraného obličeje v okamžiku, co zavřu dveře. Boj začal.
„Dobrá noc?“ Vykopne vysoko a já ukročím stranou.
„Začala dobře. Pak to byla jedna velká sračka.“
Zasměje se. „Včera v noci jsi v Score zlomil dva nosy, jak ses snažil najít tvou holku.“
„To byla ta dobrá část.“ Vyběhnu dopředu a udeřím Tormentem o ohradu, pak ho svalím na zem, ale on vyskočí.
„Možná si tím chtěl něčeho dosáhnout, nebo ji vyděsit.“ Vykopne k mé hlavě, kterou mine jenom proto, že zakopnu. „Skoro jsem ztratil Makaylu tu noc, kdy ji Misery unesl,“ řekne. „Některé ženy nemohou zvládnout příliš násilí.“
Zasměju se. „Násilí není Pennyin problém.“ Lehce na něj z boku vykopnu, ale on se uhne a zasadí mi dvě rány do mého ramene.
„Kurva, nedávej takový rány.“
„Nechránil ses.“ Odstoupí a poskakuje. „Udělej to a připravíš se na bolest. Ale zranitelnost ti dá sílu. Vytváří sebejistotu, umožňuje ti vidět tvé pravé já. A nejen to, vytváří důvěru. Pokud si tvůj soupeř myslí, že jsi zranitelný, přijde blíž, nechrání se. Pak se můžeš rozhodnout, zda se budeš snažit vyhrát nebo ustoupíš.“
Je tohle bojová lekce nebo zasraná životní lekce? S Tormentem nikdy nevíte. Napřímím se a vykopnu nohou, což donutí Tormenta ustoupit do středu klece. Předtím, než můžu přemýšlet o dalším kroku, vyběhne na mě, míří vlevo a pak vpravo. Poté mě kopne, ale vyvážím to dvěma údery. Takhle do sebe bušíme navzájem skoro deset minut, vypouštíme páru, dokud nás Renegade nezastaví, protože na klec čekají další lidi.
Otevřu dveře, držím se za má žebra.
Utřu se ručníkem, zatínám zuby, jak mě bolí rameno.
„Jsi zraněnej?“ Torment popadne jeho lahev s vodou, a nevykazuje žádné známky po zranění.
„Kurva, že jo. Jsi bastard, bouchal si do mě, když jsem se nebránil.“
„Umřeš z toho?“
„Ne.“
„Dobře, chlape.“ Poklepe mě po ramenu, přesně v místě, kde mě to bolí, zasyčím.
„Mimochodem,“ řekne a jeho rty se v koutkách zvedají, „ta lekce byla zadarmo.“

***

PENNY


Po jeho schůzkách v Redemption, mě Jack vyzvedne a odveze nás do doků v Mission Bay. Odmítal mi říct, kam jedeme nebo proč, a cítím trochu úzkosti, když zaparkuje jeho SUV venku před červeným skladem. Molo je tmavé, tiché a naprosto prázdné. Vyjdu z auta a nadechnu se chladného mořského vzduchu.
„Co je to za místo?“
„Uvidíš.“ Jack vytáhne z kapsy klíče a vede mě k obrovským dvojitým dveřím. Zlatá deska připevněná na zdi má na sobě nápis Kilkeelan Distillery.
„Je to tvoje?“ Zaváhám, když otevře dveře, bojím se vstoupit do tmy.
Na jeho rtech se objeví úsměv. „Moje a Jimmyho.“ Natáhne se a rozsvítí světla, aby odhalil obrovskou místnost s odhalenými cihlovými zdmi, železnými trámy a malovanými trubkami. Dlouhý, úzký skleněný bar zaujímá jednu stranu místnosti a za ním jsou skleněné police plné lahví na lihoviny. Malé stoly obklopené barovými stoličkami stojí na plexisklové podlaze, díky níž vidím obrovskou místnost plnou dubových sudů, stolů, strojů a nářadí.
„Tohle je úžasné.“
„Tohle je ochutnávací místnost.“ Zamkne za námi. „O víkendech to tu pronajímáme na párty a děláme prohlídky. Vyrábíme téměř desítky alkoholických nápojů, včetně malých whiskey, které získaly medaile v soutěži San Francisko Spirits Competition. Letos děláme absint.“
„Máš tohle a trénuješ na boj?“ Přejdu k daleké zdi a prohlížím si všechny zarámované ceny. New York International Spirits Competition, Wizards of Whiskey a desítky dalších.
Jack vytáhne lahev z police za pultem. „Podnikání si užívám, platí účty a je to to, pro co jsem byl vychován a vycvičen.“ Nalije dvě sklenice jantarové tekutiny a přidám se k němu u baru.
„Co je to pod námi?“
„Destilační přístroje, fermentační nádrže, skladiště sudů a sklenice. Ty velké mašiny jsou topící zařízení.“
Vypadá náhle plaše a tak se na něj povzbudivě usměju. „Ráda bych to všechno viděla. Jsi velmi komplikovaný muž. Pokaždé, když si myslím, že jsem tě pochopila, mi ukážeš něco nového.“
„Nikdy jsem sem nepřivedl nikoho kromě obchodníků.“ Posune ke mně sklenici. „Tohle byl náš první produkt, který získal cenu. Jedná se o whisky z nesladového obilí, dvakrát zralá. Je sladká a krémová na patře s náznakem másloviny, medu, pepře a vánočního pudinku v nose.“
Usrknu si, očekávám obvyklou hořkost whisky, ale hladký konec mě příjemně překvapí. „Musím přiznat, že je to velmi dobré, a to nejsem žádný whisky piják.“
Jack vytáhne další lahev. „Vyzkoušej tohle. Zrálo to v burbonových sudech a španělských šery sudech.“
Řekne mi o palírně a o tom, jak to tu běží, když koštuju vše od ginu k absintu, usrkávajíc vodu a kousajíc krekry, abych si vymyla ústa. Když mám všechno ochutnané, vezme mě dolů, aby mi ukázal řady dubových sudů, lesklé měděné stroje a bedny s lahvemi, které čekají na odeslání. Usadím se k dřevěnému stolu. „Nemůžu uvěřit, že jsi sem nikdy nikoho nepřivedl.“
Jack si sedne vedle mě, jeho dlouhé nohy snadno dosáhnou k podlaze. „Nikdy jsem sem nepřivedl nikoho s kým bych to chtěl sdílet. Nedělal jsem si legraci, když jsem řekl, že jsem od Avery neměl žádný vážný vztah. Měl jsem rychlovky, ale většinou se má setkání uskutečňovala v klubu.“ Pohrává si s jeho prstenem, jeho výraz se zjemní. „Počkej tady. Přinesu deku.“
Vrátí se o několik minut později, rozložíme deku přes stůl a lehneme si vedle sebe. Díváme se na ochutnávající místnost skrz plexisklový strop.
„Doufám, že tohle neděláš, když jsou lidi nahoře,“ škádlím ho. „Mohli by dostat strach, kdyby se podívali dolů a uviděli, jak na ně zíráš. Ženy by si mohly myslet, že se snažíš dívat se jim pod jejich sukně.“
„Pokud by si přišla, a byl bych tady dole, určitě bych se ti snažil dívat pod sukni.“ Přitáhne si mě k němu blíž a políbí mě na čelo.
„Možná bych nepodlehla tvému šarmu, kdybych tě přichytila, jak se mi díváš pod sukni. Byl bys přidán do mé sbírky ne-dobří muži.“
Ztuhne vedle mě. „Koho potřebuju zbít?“
„No, Ray už se postaral o Vetche Retche, ne že by si to někdy přiznal.“
Jack přejede jeho palcem přes mou čelist, otočím k němu hlavu, jeho výraz je vážný. „Kdo je další?“
„Opravdu to chceš vědět? Myslela jsem, že muži neradi vědí tyhle věci.“
„Neradi víme o chlapech, kteří se vám líbí. Bastardi jako Vetch Retch jsou spravedlivou hrou.“ Jeho oči se zúží a napne se, jako by se připravoval na bitvu imaginárních nepřátel.
„No, je tu Adam. Setkala jsem se s ním, když mi bylo patnáct a bydlela jsem doma…“ Jako by mohl vycítit mé chvění, proplete se mnou prsty a dá mi tím tak sílu pokračovat.
„Myslela jsem si, že mě miloval.“ Můj hlas kolísá, ale Jack se se mnou podělil o jeho zvláštní část a chci se s ním také podělit. Ale víc než to, chci vědět, jestli mě přijme, až zjistí, že moje řezání není to nejhorší z mých tajemství. „Podporoval mě v tom, abych se postavila mému otci, když mi bylo šestnáct, ale nedopadlo to dobře. Můj otec mě vyhodil z domu. Adam mi nabídl, abych se přestěhovala k němu, a já s ním zůstala. Myslela jsem si, že je to můj zachránce, a když mě začal mlátit, myslela jsem si, že si to zasloužím. Ale část mě mu nemohla odpustit to, že mi ubližuje, tak jsem se začala řezat, a on předstíral, že to neví.“
„Ježisi.“ Jack si mě na něj přitáhne, takže ležím na jeho horkém, tvrdém těle a jsem obklopená silnými pažemi. „Měla jsi opravdu těžké časy.“
„Zhoršilo se to. Když jsem ho načapala v posteli s jinou ženou, řekl mi, že mě nikdy nemiloval. Řekl mi, že jsem byla příliš poškozená a posraná na lásku. Sundal si prsten, který jsem mu dala a hodil ho po mně. Řekl mi, abych vypadla. Chtěla jsem umřít.“ Zhluboka se nadechnu a chytím se mé ruky. „V noci jsem si rozřezala zápěstí. Moje sestra mě našla a obvázala mi to. Krátce poté jsem opustila Anglii, abych mohla začít nový život pryč od Adama a mé rodiny.“
Jack přikryje mé zápěstí jeho teplou, širokou rukou. Pomalu, opatrně ho přenese k jeho ústům. Měkce, něžně políbí jizvu.
„Nenávidíš mě?“ Zašeptám. „Někteří lidi by si mysleli, že to co jsem udělala, je hřích.“
„Ne, zlatíčko. Mou nenávist si ušetřím na toho bastarda, který ti způsobil tolik bolesti.“ Obejme mě tak těsně, že sotva mohu dýchat, ale je to jediné místo na světě, kde chci být.
„Děkuju ti, že jsi se mnou sdílel tohle speciální místo.“ Zvednu se a políbím ho. Touha přeběhne přes jeho obličej, tak rychle, že se divím, že jsem ji viděla.
„Chci se s tebou podělit ještě o něco.“ Jeho ruka sklouzne pod mou košili a rozepne mou podprsenku. „Něco, co jsem dřív nesdílel.“
Toužebné chvění prochází skrz mé tělo a usměju se.  „O co?“
Políbí mě a přetočí mě na má záda. „Sebe.“
„Myslela jsem, že znám všechny tvá tajemství,“ dobírám si ho. „Je toho víc?“
„Věříš mi?“ Svalí se ze stolu a mě vytáhne do sedu.
„Ano.“ Řeknu bez zaváhání. „Věřím ti.“
„Sundej si oblečení. Lehni si na deku. Ruce za tvou hlavu. Nohy roztáhni.“
Zamračím se nad jeho odhodlaným výrazem, ale udělám to, co říká. Zmizí na několik okamžiků a vrátí se s několika malými kusy látky. Bez mluvení sváže mé zápěstí a kotníky ke stolu.
„Naši klienti by měli krásný výhled.“ Ukáže na strop z plexiskla.
„Jacku!“ Nevolnost se šíří mým břichem. „Co se chystáš dělat?“
„Chci se s tebou milovat bez bolesti.“ Nakloní se a jemně mě políbí. „Zavři oči.“
Můj pulz povyskočí, když mi zaváže oči, ale než můžu začít panikařit, Jack mi přitiskne rty k uchu. „Chci, abys cítila to, co vidím. Chci, abys věděla, že stojíš za mnohem víc, než většina lidí ve tvém životě. Jsi silná. Jsi odvážná. Stojíš za lásku. Jsi žena, která si zaslouží muže na kolenou.“ Jeho ruce stisknou má vnitřní stehna a cítím, jak jeho dech škádlí mojí kundičku, jeho jazykem lehce přejede přes můj klitoris.
Moje ruce uchopí látku, jak nade mnou přeběhne rukou.
„Drž se,“ klouže jeho jazykem po jedné straně mého klitorisu a pak po druhé, dokud nejsem nateklá a napjatá.
„Jacku.“ Zasténám nad erotickým pocitem.
„Shh.“ Jeho prsty přidržují na místě mé boky, jeho palce otevírají mé pohlaví, vystavují můj klitoris jeho pevnému jazyku. Uvnitř mě se buduje tlak a má stehna se třesou.
„Tak sladká,“ řekne.
Dotýká se mě všude, jemně mě hladí po krku, mačká má prsa a hladí mě přes břicho. Sténám, a on mi vsaje bradavku do jeho úst, kouše ji a saje, dokud se na stole neprohnu.
„Chutnaly ti mé whisky?“ Saje druhou bradavku, dokud není tvrdá.
„Ano. Byly výtečné.“
„Stejně jako ty.“ Jemně mi foukne na klitoris a trochu ho olízne.
„Chutnám jako whisky?“
Zasměje se a pak ucítím chladnou tekutinu na mých prsou, kterou slízává jeho jazyk. „Ty víš.“
Jeho rty se tlačí proti mým. Chladná, sladká tekutina stéká do mých úst. Nejprve se dusím, pak ale polknu. Znovu mě políbí, vlévá whisky do mých úst, a olizuje ji z mých rtů.
„Mohl bych se z tebe opít.“ Whisky sjíždí do prohlubně u mého krku a kapá dolů. Sleduje to ústy, saje a líže, nevynechává centimetr kůže.
Moje boky se zvedají ze stolu a já zakňučím. Jsem mokrá, moje jádro pulzuje lahodnou bolestí.
S drsným stiskem jeho ruky mi zatlačí boky dolů. „Musím ti také přivázat tvé boky?“
„Ne. Já jen…už to nemůžu vydržet. Musím se udělat.“
Kapky padají na napjaté bradavky, kloužou přes mé tělo. „Právě jsem začal. Jsem velký muž.“ Zasměje se. „Bude mi trvat dlouho, než se opiju.“ Olízne tekutinu, zahřívá moji kůži jeho jazykem.
„Co kdyby si mě udělal a pak se opil?“
Střídá teplé polibky a chladné kapky whisky na mém hrudníku a břichu. Zadrhnu se, když se jeho brada otře o mé pohlaví. A pak je pryč.
Zasténám, a on políbí vnitřek mého stehna.
„Jsem blíž,“ zamumlá.
 „Blíž k opití se?“
„Blíž dát ti to, co chceš.“ Plně si mě otevře a nalije na můj klitoris studenou whisky.
Můj mozek se chvěje senzací, snaží se najít vyvrcholení. „Víc.“
„Co takhle?“ Slízá whisky z mého klitorisu a sjíždí až k vnitřním stehnům. Cítím se tak dobře. Moje prsa jsou nateklá a bolavá, moje kundička pulzuje. Jsem mimo mé tělo. Potřebuju ho. Je to čistě erotické mučení a chci, aby to pokračovalo a chci, aby to skočilo.
„Potřebuješ mě?“ zašeptá.
„Ano.“
„Chceš mě?“
„Bože, Jacku. Ano. Ano, chci tě. Hned. Nenechávej mě čekat.“
„Jsi připravená.“ Vtlačí do mě prsty tak hluboko, jak jen to jde a použije druhou ruku, aby mě rozšířil. „Teď se drž.“ Položí jazyk na můj klitoris a já jsem ztracena v úžasném teple. Přejíždí po něm a saje, pohybuje jeho prsty. Tiskne zuby proti citlivému pahorku, přidá třetí prst, naplňuje mě. Svíjím se, jsem tak blízko a přesto ne dost blízko.
„Prosím.“
„Líbí se mi, když žadoníš.“ Trhne látkou na mých očích. „Dívej se, jak se uděláš. Dívej se, jak tě každý vidí. Podívej se, jak krásná jsi.“ Zamrkám, abych si pročistila mé vidění. Přeměnil plexisklo na zrcadla, která mi umožňují vidět se. Jsem zpocená a rudá, mé rty jsou nateklé a moje víčka jsou ztěžklá touhou.
„Krásná.“ Vsaje můj klitoris mezi zuby a bolest v mé kundičce nabobtná a já vybuchnu. Má záda se prohnou, moje hlava se zapírá o stůl. Jack tlačí jednou rukou do mých boků a drží mě dole, zatímco druhou mě stále dráždí. Můj orgasmus pokračuje a pokračuje, nezastavuje se, nezpomaluje se, křičím jeho jméno, jak se skrz mé tělo žene všechno napětí a emoce.
„Jacku!“
***

RAMPAGE

Moje jméno na jejích rtech mě dodělá.
Stáhnu si mé kalhoty a nasadím si kondom na mého tvrdého a silného ptáka. Penny je na stole jako gumová, při jejím uvolnění je krásná. Uvolním ji a pohnu se nad ni. „Jsi pro mě připravena, krásko?“
„Ano.“ Obtočí mi paže kolem krku a přitiskne její rty proti mým. Její polibek je sladký, její rty jsou teplé a měkké, důvěřující a dávající. Naše oči se setkají, ztrácím se v nich. Kolébám se proti ní, dráždím ji. Když ucítím, jak se třese, vklouznu do ní, koušu se do rtů, abych se držel zpátky. Je tak horká, tak úzká, tak mokrá. Její tělo pasuje k mému. Je pro mě perfektní. Perfektně padnoucí. Dokonalá shoda.
Její kundička mě zmáčkne, zajíždím dovnitř a vyjíždím ven, centimetr po centimetru, pokaždé trochu hlouběji, ale ne dost hluboko, pokaždé trochu tvrději, ale ne dost tvrdě.
„Jacku,“ zašeptá. „Prosím, Jacku. Prosím.“
Její kůže zrudne, její dech se zkracuje. Zrychlím teplo, vrážím do ní a zároveň ji palcem dráždím klitoris. Její kundička se kolem mě utahuje jako sametová rukavice. Vyvrcholí. Jejími nehty se mi zaryje do ramen, její podpatky se zaryjí do mého zadku, její hlas se stane hrubším a drsnějším, jak mi sténá do ucha. Přirazím ještě jednou. Potěšení střílí skrz mou páteř a vybuchne v mém ptákovi v dlouhých, horkých trhnutích.
Zhroutím se na Penny a mou hlavou klesnu na její hruď. Poprvé necítím známé sousto sebenenávisti. Nikdy jsem necítil takové potěšení bez bolesti. Ačkoli je tahle potřeba stále mou součástí, pro Penny, ji mohu odstrčit.
„Děkuju ti.“ Zatlačí její rukou proti mým zádům, její teplý dech mě zašimrá na tváři.
„Za co?“
„Žes mi ukázal tuhle stránku tebe. Nemyslela jsem si, že bys mohl mít sex bez bolesti.“
„Ani já,“ řeknu upřímně. „Byl bych šťastný muž, kdybych se s tebou mohl každý den milovat tak jako teď.“ Přetočím nás na má záda, přitisknu si ji do náručí, její měkké tělo proti mému.
Penny se odtáhne a studuje mě, její obočí se zkroutí. „Šťastný, ale nenaplněný.“
„Šťastný pro mě není dost,“ ujistím ji. „Bolest je touha. Ne potřeba. A z toho, co jsi mi právě řekla, si myslím, že máš dost bolesti ve tvém životě.“
Penny se zamračí a posadí se. „Pokud nenakrmíš touhu, stane se potřebou. Vím to lépe než kdokoli jiný.“
Nejsem si jistý, kam tím míří. Jsem ochoten změnit se pro ni, dělat to, co jsem slíbil Avery, že udělám -  potlačit tu část mě, která zničila můj život, abych s ní měl šanci být normální. „Co to říkáš?“
Točí si vlasy kolem prstu a její tvář změkne. „Říkám, že jsem si užila milování, ale také jsem si užila to, co jsme dělali v uličce a to co jsme dělali v klubu a když jsi použil tvůj pásek. Nemusíš se toho kvůli mně vzdávat.“
Emoce zaplaví mé hrdlo, hořkosladce. Penny by mi nikdy nebyla schopná dát to, co získávám v Club Sin. Ona potřebuje bolest pro emocionální uvolnění, ale neužívá si to tak, jako to dělají masochisté v klubu; ona není schopná tolerovat úroveň bolesti, která mi dává naprosté emocionální uvolnění. A já bych jí takhle nemohl ublížit.
„Hodně pro mě znamená, že to říkáš.“ Přejedu prsty přes křivku její čelisti. „Ale nemyslím si, že opravdu rozumíš tomu, co se děje během tvrdého sezení v klubu – míře bolesti - a já ti to nechci dělat. Chci tě, prostě jen dělat věci, tak jak je děláme. To znamená být exkluzivní, zlatíčko. Nejsem druh muže, který se dělí.“
Také nejsem druh muže, který může najít skutečné uvolnění bez bolesti.
Ale pro Penny, jsem ochoten to zkusit.


***
Děkuju za Vaše komentáře a názory ☺




67 komentářů:

  1. Ďakujem za ďalší super preklad a už sa neviem dočkať pokračovania 😉😉😉

    OdpovědětVymazat
  2. Páni. Tahle knížka mě překvapuje čím dál tím víc. Myslím že myšlenkové pochody obou zúčastněných jsou popsány pro laika lépe než v kdejaké učebnici psychologie /sexuologie

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujeeem. Som zvedavá na pokračko :)

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji za novou kapitolu.Jana

    OdpovědětVymazat
  5. Takže ne dost!🤔 Díky moc.👌👏💛

    OdpovědětVymazat
  6. Moc děkuji za krásnou kapitolu :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Moc děkuji za další skvělou kapitolu

    OdpovědětVymazat
  8. Moc děkuji za pokračování 😀❤😀

    OdpovědětVymazat
  9. Moc děkuji. Těším se na pokračování.

    OdpovědětVymazat
  10. Moc děkuji za úžasnou kapitolu a překlad. 💚

    OdpovědětVymazat
  11. Ďakujem za skvelú kapitolu 😍👍

    OdpovědětVymazat
  12. Moc děkuji za další úžasnou kapitolu ❤❤❤. Hlavně, že Penny zase neodehnal a je ochotný to zkusit ❤❤❤

    OdpovědětVymazat
  13. Krasna kapitola... Paci sa mi tato verzia Jacka... dakujem moc...

    OdpovědětVymazat
  14. Moc děkuji za super kapitolu, těším se na pokračování :-) B.

    OdpovědětVymazat
  15. Moc děkuji za skvělý překlad!!!👏👏👏

    OdpovědětVymazat
  16. Dakujem za preklad a som zvedavá na pokračovanie :-)

    OdpovědětVymazat
  17. Myslim, ze Jack porad jeste nepochopil, co Penny potrebuje. Diky. Tesim se na dalsi.

    OdpovědětVymazat
  18. Moc děkuji za překlad ☺️

    OdpovědětVymazat
  19. Jack byl dnes zlatíčko, ale stále nepochopil Penny. Děkuji moc a těším se na pokračování 💖

    OdpovědětVymazat
  20. Děkuji moc za další kapitolu 😊

    OdpovědětVymazat
  21. Ďakujem za kapitolu,skvelý preklad a teším sa na pokračovanie ❤

    OdpovědětVymazat
  22. moc děkuji. Těším se na další kapitolu....

    OdpovědětVymazat
  23. Dekuji. Jack stale jem predpoklada, ale stale ji naplno nerekl co vlastne potrebuje. Tak snad brzo :-)

    OdpovědětVymazat
  24. Ďakujem za skvelý preklad.

    OdpovědětVymazat
  25. Nemůžu se dočkat další kapitoly. MOC děkuji ❤

    OdpovědětVymazat
  26. Moc děkuji za další kapitolu.Jana

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)