Priceless - 15. kapitola

Překlad: Ivča
Kor.: Evča

SARAH

Vzlykala jsem položená na Brandtovi tak dlouho, až mě bolela hlava. Bolelo mě celé tělo a oči jsem měla tak opuchlé, že jsem skoro neviděla. Pak jsem zvedla hlavu a podívala se do jeho ustaraných modrých očí.

„Ježíši,“ zamumlal a pohladil mě po tváři. „Vidíš vůbec?“

Viděla jsem ho, což mi stačilo. Ale asi mi dlouho trvalo odpovědět mu, protože se posadil a chtěl vstát.

„Donesu ti teplý mokrý ručník.“

Byla jsem příliš slabá na to, abych se s ním hádala, tak jsem zůstala v posteli s rozpuštěnými vlasy a položila jsem bolavou hlavu na polštář.

Když se Brandt vrátil, posadil se vedle mě a odhrnul mi vlasy z tváře.

„Pořád jsi tady?“ zeptal se pobaveně.

Vydechla jsem. „Ne.“ Byla jsem zoufalá.

Ale pak se těma krásnýma očima podíval do mých a trochu se usmál. „Našel jsem tě.“

Přitiskl mi žínku na čelo. Spokojeně jsem při tom zavřela oči. Chytila jsem ho za zápěstí a držela se jej jako o život. „Promiň, že jsem tě do toho zatáhla.“

Povzdychl si. „Znova se mi omlouváš a opravdu bych tě lechtal, až by ses počůrala. Nic z toho nebyla tvoje vina.“

Odfrkla jsem si a zavrtěla hlavou.

„Tak proč si připadám jako blbec? Jak naivní jsem musela být, abych si myslela, že jsem šla na opravdové rande, když se mnou byl jen kvůli sázce? Nesnáším, že ti to ničím, ale jsem jediná, komu se to kdy muselo stát.“

Strhl mi žínku z čela a zamračil se.

„Nejsi blbá, ani naivní. Ten bastard tě oklamal a snažil se tě využít. A ty jsi ho nachytala, než to stihl udělat, takže upřímně jsem ohromený tím, jak jsi chytrá.“

Chraplavě jsem se zasmála. „Chytrá? Jo, jasně. To je vtipné. Byla jsem tak zasraně chytrá, že jsem žádala Reese o radu kvůli první puse. Připravovala jsem se na to rande, které vlastně bylo vtip. Opravdu ji chci. Vážně jsem si myslela…“ zavřela jsem oči a svěsila hlavu. „Prostě… připadala jsem si tak hloupě.“

„Přestaneš to už říkat? Nejsi blbá. Ten čurák je bastard. Konec diskuze.“

Ale znova jsem začala plakat a nešlo to zastavit. Brandt si povzdychl a poškrábal se na čele. Pak se zamračil. Věděla jsem, že neměl rád, když jsem plakala. Vždycky byl kvůli tomu tak frustrovaný.

Nakonec zamumlal: „K té první puse…“

Naklonil se a přitiskl pusu na mou.

To jsem vůbec nečekala, tak jsem tam dál seděla a čuměla na něj.

„Zavři oči,“ řekl mi pobaveně.

Když promluvil, rty měl suché, ale hebké. Začalo mi být horko a okamžitě jsem zavřela oči.

Spokojeně zabručel.

„Teď mě taky začni líbat.“

Neměla jsem ponětí, co to znamenalo, tak jsem našpulila pusu, jako když jsem líbala neteř, nebo synovce na tvář a mlaskla při tom.

Brandt se zasmál a v očích mu zajiskřilo. Uvědomila jsem si, že to bylo zbytečné a zrudla jsem, ale řekl: „Znova,“ a přitiskl pusu na mou.

Tentokrát jsem automaticky zavřela oči a naklonila hlavu. Dotkl se mých rtů a bradavky pod tričkem mě začaly svědět.

Posunula jsem se blíž a bála se svých pocitů. Brandt mi položil dlaň na tvář a špičkou jazyka se dotkl mých rtů. Otevřela jsem je spíš instinktivně. Měla jsem pocit, jako bych nepřemýšlela, protože jsem jen pomyslela na to, abych nebyla jako mrtvá ryba, než se mě dotkl jazykem. Najednou jsem svým klouzala po jeho a užívala si to.

Znova mi zapulzovalo v prsou a přidalo se k nim brnění mezi nohama. Chytila jsem ho pevně za tričko, když naklonil hlavu, aby se ke mně dostal blíž.

Zasténala jsem a on hrdelně zavrčel.

Když se naše jazyky laskaly, přetočil mě na záda, položil se na mě, začal mě hladit po tváři a zajel mi rukou do vlasů. Chytil mě za ně a naklonil mi hlavu tak, jak potřeboval.

Celé tělo mi hořelo a chtěla jsem víc.

Pustila jsem ho, zajela jsem mu prsty do vlasů a užívala si jejich hebkost. Přitiskl se na mě trochu víc a začal mě líbat na bradě. Zalapala jsem po dechu a dívala se do stropu, když mě pokračoval k uchu, než mi začal laskat ušní lalůček.

Pustila jsem jeho vlasy, chytila ho za paži a začala jej pak hladit na zádech. Brandt mě začal hladit ve vlasech, pokračoval níž na krk a poté se palcem dotkl mého prsa.

Prohnula jsem se v zádech, zabořila mu nehty do zad a zalapala po dechu.

Znova mě začal líbat na ústech. Tentokrát jsme byli nedočkavější a více mě hladil na prsech. Zasténala jsem a chtěla, aby jej vzal celé do dlaně a dotkl se bolavé bradavky, když se za zdí mého pokoje ozval hlásek: „Mami.“

„Kurva!“ zasyčel Brandt, odtrhl se ode mě a položil se vedle.

„Do prdele.“

Na chodbě jsme uslyšeli kroky, když je Reese šla zkontrolovat.

Můj nejlepší kamarád se posadil, přitiskl si ruce na čelo a snažil se klidně dýchat. Já jsem při tom supěla a naklonila hlavu, abych na něj viděla.

Vypadal… šokovaně. Když spustil ruce a otočil se na mě, tváře měl rudé a oči skelné. Pak si olízl rty a hlasitě polkl.

„Jo. Tady to máš. Svou první pusu.“

„Dobře,“ řekla jsem a mozek mi nefungoval. Asi bych dokázala říct jen páni. Jako opravdu… páni. „Je to vždycky takové – „ odmlčela jsem se a uvědomila si, že se na to ptám nahlas.

Brandt pobaveně vydechl. „Ehm… ne. To bylo…“ zavrtěl hlavou a zamumlal: „Zatraceně a rozhodně působivé,“ jako kdyby tím byl ohromený.

Začala jsem se křenit a zaradovala se. „Opravdu?“ Díky bohu, že jsem nebyla jediná, která z toho měla takový pocit.

Díky bohu jsem to nepodělala.

„Jo.“ Znova se na mě podíval, ale tentokrát, když se naše pohledy střetly, vypadal vyděšeně. Než jsem si uvědomila co se děje, stál na nohách a škrábal se na hlavě.

„Já, ehm, měl bych jít.“

Už šel k oknu. Ale když ho začal otevírat, řekla jsem: „Brandte.“

Celý ztuhl, ale přestal s tím. Neotočil se na mě a řekl: „Hmm?“

„Přišel jsi dveřmi… ne oknem.“

„Jasně. Sakra.“ Zavřel okno a přejel si dlaní po puse.

„Omlouvám se.“ Když se na mě konečně podíval, zašklebil se. Pořád jsem měla trochu opuchlé oči z pláče, takže jsem musela vypadat hrozně.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se a tvářil se provinile.

„Samozřejmě.“ Rozzářila jsem se na něj. Byla jsem vůči němu úplně upřímná. Byla jsem v pořádku. Byla jsem mnohem víc, než v pořádku. Ta pusa byla… páni.

Všechno.

Věděla jsem, že bych si měla dělat starosti, nebo být zraněná, ale vlastně jsem se cítila lépe. Polibek ho rozechvěl.

To se mi líbilo.

Má ústa dokázala rozechvět Brandta Gambla.

Kdybych mohla mít nějakou super sílu, tuto bych chtěla.

Ale vypadal zoufale a provinile, tak jsem se musela zeptat.

„Jsi v pořádku?“

„Kurva, ne,“ vyhrkl, než si přitiskl pěst na čelo, zašklebil se a snažil se z toho vycouvat: „Myslel jsem tím… jo, samozřejmě.“

Zakřenila jsem se, ale vypadal ještě naštvaněji.

„Musím jít,“ zamumlal, otočil se a odešel ke dveřím. „Uvidíme se.“

Trochu jsem se zasmála. Položila jsem se na postel, začala se křenit a povzdychla si.

„Uvidíme se,“ řekla jsem nahlas v nyní prázdném pokoji.

A to byl důvod, proč jsem byla pořád šťastná. Protože jsem věděla, že se uvidíme. Nevystrašila jsem Brandta nadobro.

Je jedno, jak ho naše pusa mohla vyděsit, budu se spoléhat na to, že ho zase uvidím.

Od chvíle, co mě bránil ve škole vůči Chloe Hilliardové, byl tím nejstálejším v mém životě. Ať si dopřeje tolik času, kolik bude na vzpamatování potřebovat. Vím, že se vrátí.

A s tím jsem se spokojila.

***

„Takže, jaká byla první pusa?“

Byla jsem tou otázkou ohromená, odtrhla jsem ruku od úst a zadívala se na svou švagrovou, která právě řídila.

„Co?“

Jak to mohla, sakra, vědět?

Byla sobota ráno a jely jsme na kontrolu k doktorce pro mé nové prášky na křeče.

Ach, to si s DMO dopřávám.

Nejdříve se mnou měl jít Mason, ale na poslední chvíli se s Reese vyměnili a dvojčata hlídal on. Měla jsem tušit, že si se mnou chce pokecat, ale byla jsem příliš ohromená na to, abych si to předtím uvědomila.

Podívala se na mě a zakývala obočím. „Bylo to takové, jak sis představovala, nebo ne?“

Zavrtěla jsem hlavou. „C-co, proč si myslíš, že jsme se políbili?“

„Ach, já nevím,“ řekla a zasmála se.

„Možná je to tím tvým výrazem, jako kdyby sis to pořád představovala. Jako kdyby to přebilo všechny pusy. Musela být opravdu dobrá, co?“

Bože, ani se to tomu neblížilo.

Měla jsem pocit, jako kdyby ze mě byla louže estrogenu.

„Mason si byl jistý, že ti Seth něco provedl, když tě Brandt přivezl domů, ale budu k tobě upřímná. Kdyby se něco stalo, nezářila bys.“

Překvapeně jsem sebou při zmínce o něm trhla. A jsem si jistá, že jsem zářit přestala.

Sakra, dnes jsem na Setha ani nepomyslela. Ani včera. Po Brandtově odchodu určitě ne.

Jen jsem se od té chvíle dotýkala rtů a prostě… se křenila.

Ale nyní se mi z něj začal kroutit žaludek. Ta další zpráva, kterou jsem si přečetla, jeho výraz, když se vrátil do obývacího pokoje se sklenicemi vína. Jako kdyby se do něčeho nutil… znova jsem si na to vzpomněla.

Nechtěla jsem, aby se mě dotýkal. Cítila jsem se odporně, jako kdybych si nezasloužila, aby to někdo dělal.

„Ne.“ Zavrtěla jsem hlavou a nechtěla jsem, aby na to myslela.

„Myslím tím… Seth a já… jsme se… nepolíbili.“

Reese zasténala, svěsila ramena a zašklebila se.

„Tak to bylo špatné rande, že? Sakra. Mason z Brandta nedostal, co se stalo.“

Když se na mě podívá, jako kdyby čekala, že jí vše řeknu, povzdychla jsem si. Vůbec jsem jí to nechtěla říct. Popravdě jsem na ni zapomněla, dokud to nepřipomněla. Ale všechny to bude zajímat, než jim něco řeknu, tak jsem se podívala ven z okna.

Rozhodla jsem se pro poloviční pravdu a zamumlala jsem:

„On… Seth… mě nazval tím slovem na k…“

Reese zalapala po dechu. „Kurva?“

Zasmála jsem se a zavrtěla hlavou.

„Ne. Kripl.“

„Ach.“ Narovnala se, zamračila a pevně semkla rty. Sakra, pro nás všechny to bylo horší, než slovo kurva.

„No, tak je mimo,“ řekla lehkovážně, ale Seth je pro ni prakticky od této chvíle mrtvý.

„Což, upřímně, je v pohodě, protože jsem si vždycky myslela, že skončíš s Brandtem.“

Zakašlala jsem a podívala se na ni. „Co to říkáš?“

„Jo, nebuď tak překvapená. Ten kluk tě úplně a nevýslovně miluje. Uctívá zemi, po které jezdíš. A je jasné jako den, že ho taky miluješ. Kromě toho…“ Říkala to tak pobaveně a křenila se.

„Vím, že jsi včera dostala pusu. A jestli nebyla od Setha, tak… od Brandta.“

Sakra. Nesnášela jsem, jak ve mně dokázala číst.

Zabořila jsem se do sedadla a váhavě přiznala: „Postěžovala jsem si mu, že jsem nedostala první pusu, takže… mi ji dal.“

„Mmm hmm,“ zamumlala, ale podle výrazu si myslela něco jiného.

„Když to říkáš.“

„Co?“ řekla jsem překvapeně. „Tak se to stalo.“

„A rozhodně ti věřím.“ Poplácala mě po koleně. „Jen mi přišlo zvláštní, že po devíti letech kamarádství jste se ani nemuchlovali a čekal, než půjdeš ven s někým jiným, aby ti pak dal první pusu.“

Zmateně jsem se zamračila. „Co to říkáš?“

„Jen říkám, že strašně žárlil. Nějaký jiný pes si očichal jeho maso a jemu se to nelíbilo.“

Zavřela jsem oči a zavrtěla hlavou. „Nevěřím, že jsi mě právě nazvala kusem masa. A jeho psem. A tak to rozhodně nebylo. Jen mě litoval; to je vše.“

Zasmála se. „Ach, drahoušku. Kluci nelíbají holky z lítosti. Nikdy.“

Otevřela jsem pusu, ale zvedla na mě ruku. „Označil si svoje teritorium pusou a ne čůráním.“

Jen jsem si představila, jak Brandt zvedá nohu a začala se smát.

„Ach můj bože. Tento rozhovor je tak divný.“

Bylo divné si myslet, že by se o mě Brandt takto zajímal. Odmítala jsem na to myslet. Se Sethem jsem si to dovolila a kam to vedlo. Už se to nestane. A určitě ne s Brandtem. Jeho odmítnutí bolelo; doslova mě porazilo.

„Brandt ví, že ti řekl tím slovem na k?“ zamumlala Reese vážně.

Kývla jsem. „Jo.“

S úlevou vydechla. „Dobře.“ Vlastně bylo divné, že se usmála.

„Tak si nemusím dělat starosti s tím, že mu něco udělám sama. S panem „Sexy pusou Gamblem“ na scéně je ten debil už mrtvý.“

Žaludek se mi převrátil.

„Toho jsem se bála.“ Dokázala jsem Brandta přemluvit, aby se za ním včera nehnal, ale nenechal to být.

„Pokud se dostane do problémů, bude to moje vina.“

„Neboj. Po letech sledování podivných filmů, které tak moc milujete, určitě ví, jak schovat tělo tak, aby jej nenašli.“

„Reese,“ zaskřehotala jsem.

Zasmála se a zvedla ruce, než znova chytila volant. „Dělám si srandu. Ale vážně, určitě ví, jak ublížit klukovi a nedostat se kvůli tomu do problémů.“

To jsem doufala, protože jednou věcí jsem si byla jistá – nenechá to být. Jeho ochranářské instinkty byly silné.

Bože, milovala jsem svého hloupého, ušlechtilého obránce, i když jsem si o něj dělala starosti.

Nebyl jediný muž, který se vzdoroval problémům, aby mě bránil. To nejhorší před bratrem musíme utajit, a tak jsem se podívala na Reese.

„Řekneš to Masonovi?“ zeptala jsem se. „O tom slově na k?“

Reese si povzdychla a tvářila se rozpolceně. Věděla jsem, že před ním nechtěla nic tajit, ale několikrát to udělala.

„Na tu pusu můžu zapomenout, asi,“ řekla nakonec. „Ale… asi ne ten zbytek.“ Zašklebila se na mě a řekla: „Promiň.“

Kývla jsem. „To je v pořádku.“ Pořád nic netušil, takže by se nepokusil udělat něco na mou obranu.

Brandt, na druhou stranu… nevěděla jsem, co s ním budu dělat.