Overlooked - 21. kapitola

Překlad: Gandalf

Harper Polsen

Mám pocit, jako by mi vibroval každý nerv v těle a nemůžu utišit třes v rukou a motýlky v břiše. Proč jsem kolem Zanea tak nervózní? Už mě nahou viděl u jezera noc předtím, než jsme měli sex a tenkrát jsem nervózní nebyla, ne, dokud jsem neslyšela jeho rodiče ve vedlejším pokoji.

„Kdy se vracíš,“ zeptám se.

Cítím, že už mi pivo stoupá do hlavy a to mě jen láká pít víc. Máma a táta už byli v posteli, když jsem Zaneovi poslala zprávu, a představa sedět s ním ve tmě a popíjet pivo byla lákavější než sedět v posteli a přemýšlet nad tím, jestli jsem měla nebo neměla jet do New Yorku.

„Letím v pondělí ráno,“ řekne Zane.

„Jo, já musím odjet v neděli večer nebo pondělí brzo ráno,“ řeknu mu a udělám na něj otrávený obličej. „Chtějí, abych byla v kanceláři co nejdřív.“

„Velká věc,“ podotkne Zane a napije se piva.

„Jo, vlastně chtějí, abych začala ten projekt dřív, ale… řekla jsem ji, že nemůžu odjet dřív.“

„To jsi jim řekla?“ Nadzvedne obočí.

„Jo, ještě nejsem připravená se vrátit do práce,“ přiznám s úsměvem a napiju se ze svého druhého piva.

„Ještě máme tu velkou večeři, co tvoji rodiče připravují,“ připomene Zane.

„To bych si nenechala ujít,“ zasměju se a dopiju pivo.

Dál se bavíme, vtipkujeme a pustíme se do dalšího piva. Když musím jít na záchod, řeknu Zaneovi, aby na mě počkal.

Jdu dovnitř a ven co nejrychleji, snažím se do ničeho nenarazit.

„Myslím, že si o včerejšku musíme promluvit,“ řekne Zane.

„Myslela jsem, že jsme se shodli, že o tom mluvit nebudeme,“ řeknu.

„Změnil jsem názor.“

„Dobře, tak když je tvůj nápad, řekni mi, co chceš říct,“ sednu si na svoje místo a Zane mi podá další pivo. Už začal svoje čtvrté a nejspíš si dá i další, když si všimnu dalších piv, které nejspíš přinesl, když jsem byla pryč.

„Jen jsme se bavili, že? Myslím, že ani jeden z nás nechce víc, než co bylo včera večer,“ řekne.

„Já rozhodně ne,“ přiznám.

„Takže jsme… jen dělali to, co hezcí lidi dělají,“ pokračuje. Musím se nad tím zasmát.

„Co hezcí lidi někdy dělají?“ zavrtím hlavou.

„Baví se.“

„A to je všechno? Bavíme se?“ Něco na tom mi nesedí. Není to tak, že bych byla nějaká prudérní, oba jsme se včera večer bavili, abychom uvolnili stres z oslavy.

„No, co od toho čekáš. Chci říct, vypadá to, že ani jeden nemáme vztah a navíc se oba vrátíme na jiné místo za pár dní.“

Musím uznat, že má pravdu. „Myslím, že jen nechci, aby to mezi námi bylo divné,“ přiznám.

„Nebude,“ řekne.

„Jsi si tím jistý? Protože mě to přišlo divné, když jsme měli sex.“ Napiju se trochu víc a možná je to proto, že jsem opilá nebo proto, že je Zane vedle mě a já si vzpomenu, co jsme včera v noci dělali, ale cítím, jak se třesu. Musím přiznat, že i když jsme oba souhlasili, že už to neuděláme, že je to až moc divné, není nic, co bych chtěla radši, než cítit jeho ruce na svém těle.

„Dokud o tom nikdo neví, budeme v pohodě,“ řekne Zane.

„Takže je to tajemství, protože se za mě stydíš nebo proto, že… já nevím… že se známe od malička a naši rodiče jsou přátelé?“ Položím pivo vedle, když se zeptám. Možná tenhle rozhovor nebyl dobrý nápad.

„Nestyděl bych se za nás,“ řekne Zane a podívá se mi zpříma do očí.

„Ne?“ Podržím jeho pohled.

„Prosím tě. Jsi sexy, chytrý a jsi v New Yorku úspěšná. Jestli něco, ty by ses měla stydět, že spíš se mnou.“ Zane se napije piva a zadívá se na oblohu.

Přemýšlím nad tím a zavrtím hlavou.

„Tohle je přesně důvod, proč jsme o tom neměli mluvit.“

Na chvíli se jen díváme na toho druhého.

A pak to Zane zase udělám – nahne se a políbí mě. Bezmyšlenkovitě mu odpovím, otevřu rty a zajedu mu rukou do vlasů. Místo aby mě líbal on, líbám já jeho, nevnímám pivo, které mi vyklouzne z rukou nebo to, které drží.

„Místo mluvení o tom s tím pojďme něco udělat,“ zašeptá Zane a já nemůžu nesouhlasit. Přejedu mu špičkou jazyka po rtech a on mě přitiskne k zemi, hladově mě líbá, zatímco já uvnitř umírám vzrušením.

Přejíždím mu rukama po těla, objevuju linie jeho zad, hladím ho po prsou. Cítím jeho tvrdý penis, jak mě tlačí do stehna a jediné, co chci, je servat z něj oblečení, aby byl zase ve mně. Ale jsme v tom malém těsném místě, kde se setkávají domy našich rodičů, a víme, že tu sex mít nemůžeme.

Ale i přesto se poddám tomu vzrušení mezi námi. Nechám Zane, aby mi rozepl předek pyžama. Když se jeho ústa dožadují jednoho mého prsa, obtočím mu nohy kolem pasu a třu se o jeho klín přes jeho kalhoty. Je to jako bychom byli uvěznění, nemůžeme přestat, i kdybychom chtěli a vím, že oba to chceme stejně moc, jako včera večer.

„Harper? Zane!“ Odtrhneme se od sebe, když noc protne hlasité zašeptání a já si uvědomím, že je to moje máma.

„Mami!“ stáhnu si tričko dolů a snažím se upravit vlasy.

„Co tam vy dva děláte?“

Mám jen kousek od toho, abych se zeptala, jestli není jasné, co tam děláme. Je to vtipné, ale zároveň děsivé, že nás máma přistihla.

„Jen jsme se bavili, pili pivo,“ řeknu rychle.

„Jsi opilá,“ řekne máma a zírá na mě.

„Není to nic nezákonného,“ řeknu jí.

„Rozdávali jste si,“ pokračuje máma.

„To taky není nezákonné,“ řekne Zane a tentokrát ani jeden nepotlačí smích.

„Podívej, je pozdě,“ řeknu. „Proč se nevrátíme do postele?

„Ty a já si o tomhle promluvíme, Harper Polsenová,“ řekne máma a já nakrčím ramena. Kdyby ještě dodala moje prostřední jméno, byla bych v prdeli. Ale jak bych mohla mít problém? Nedělala jsem nic nelegálního nebo nemorálního.

„Zítra, mami,“ řeknu.

Donutím se postavit na nohy a vyjdu směrem k domu. Ani se na ni nepodívám, stejně jako na Zanea.

Netuším, jestli máma něco řekne Bev, ale nechci se bavit o mém sexuálním životě s mámou o půlnoci.

Vejdu do domu a rychle vyběhnu do postele, zahrabu se do peřin. Svět se mi točí. Doufám, že usnu dřív, než se máma rozhodne jít ke mně do pokoje a vyslýchat mě.