FA - 7. kapitola 1/2

Překlad: Verča

Možná jsem příliš blízko

PENNY

Oh, Bože. On to ví. V některých ohledech by to bylo s Master Damienem snadnější. Jeho jsem dobře neznala. Bylo by málo šancí, že se s ním potkám v posilovně nebo na víkendové párty. Neviděla bych ho cvičit nebo bavit se s mými přáteli. A i kdyby viděl jizvy na mých nohách, nevyprávěl by to nikomu, koho znám.

V průběhu let jsem se snažila své jizvy skrývat – vyhýbala jsem se bazénům a plážím nebo plavala v neoprénech, měla sex bez světel, nesprchovala jsem se ani neměla vany s mými kluky a nosila to, co skrývalo to, co neměl nikdo vidět.

Jack přejde přede mě. Moje tělo rudne rozpaky, a to nejen proto, že může vidět mé jizvy, ale protože jsem vytažena z mé fantazie, z mého vzrušení, které jsem díky němu cítila, z mé momentální iluze bezpečí, když jsem byla v jeho náručí. Teď visím ze stropu chladného a neosobního pokoje, s Jackem, mým kamarádem z posilovny, přede mnou, s jeho tváří nedaleko mé kundičky, s očima na mých jizvách, které nikdo, kromě mého ex-přítele Adama, neviděl. Adama, který si myslel, že jsem zlomená. Adama, který mi rozbil mé srdce.

„Jak dlouho?“ Jeho silným prstem cestuje po jedné z dlouhých stříbrných čar na stehně.

„Od třinácti.“ Moje hrdlo se utáhne. Ukončí to? Řekne mi, že nemůžu mít to, co chci, protože jsem příliš zničena na to, aby se mě někdo dotknul?

Jemně mě otáčí ze strany na stranu, prohlíží si každý centimetr mé zjizvené kůže.

„Kdy naposledy?“

Stlačím mé rty dohromady a pohlédnu pryč.

„Odpověz mi, nebo jsme skončili. A chci pravdu.“

Emoce se mi zvedají v hrudníku a spolknu tu hroudu v mém hrdle. „Minulý týden.“

„Tady.“ Zatlačí na nejnovější jizvu a já ucuknu.

„Ano.“

„Navštěvovala jsi terapeuta?“ Stojí přede mnou, ruce zkřížené přes jeho masivní hruď, a pozorně mě sleduje.

„Ano. Už je to pár let. Nebylo nic, co víc by mohla udělat. Část z toho jsem prostě já, a zbytek jsou… tátovo záležitosti.“ Zasměju se, snažím se pokrčit rameny nad ovládajícím a hrubým chování mého otce, které trvalo několik let, a mými zoufalými pokusy potěšit člověka, který mě nikdy nechtěl.

„Pokud hledáš pomoc…“

Bože. Může to být ještě hroší? „Nehledám pomoc,“ vyštěknu. „Nepotřebuju pomoc. Potřebuju bolest. Viděla jsem tě s tou ženou a myslela si, že bys to pro mě možná mohl udělat.“

Dlouho mlčí, vzdávám se své naděje. Najednou chci s celou tou věcí skoncovat. „Prostě mě pusť.“

„Ještě ne,“ řekne, jeho hlas je hrubý. „Dám ti to, co chceš.“

Chodí kolem mě. Dotýká se mě. Přejíždí jeho rukou skrz mé vlasy. Prsty se dotýká mé čelisti. Pohladí mě jeho dlaní přes můj zadek. Moje tělo se napne, je připraveno na ránu, plácnutí. Ale to nepřijde. Místo toho mě jeho měkkými dotyky vzrušuje, dělá mě vlhkou. Rozpaluje mě. A moje tváře hoří, protože vím, že může vidět, co mi způsobuje.

„Jsi nádherná.“ Podebere má prsa, stlačí je a tahá je tak, aby přikrmil mou touhu, ale ne tak aby mi ublížil. Všechno na jih od mého břicha se utahuje, vypustím ze sebe měkké zasténání.

Jack zvedne obočí. „To není zvuk, který se mi líbí slyšet.“ Sevře mé bradavky tak silně, že mé oči se zalijí slzami a trhnu sebou. A pak jsou jeho teplé ruce zpátky, odhánějíc bolest. „Dej mi tvojí bolest, zlatíčko.“ Znovu mi sevře bradavky a krutě s nimi zatočí, nad čímž vykřiknu. Jsem s pocity na horské dráze, jeden okamžik se vznáším potěšením, v dalším se kroutím bolestí. Krev se žene k mému jádru a cítím, jak mi pulzuje mezi nohama. Jsem mokrá. Tak mokrá. Nedokážu si vzpomenout, kdy naposledy jsem byla tak vzrušená. Tak zoufale se potřebuju udělat.

Jeho tvrdé, hrubé prsty se táhnou po mém těle. Podebere můj zadek, prsty klouže přes mé kalhotky, a pak znovu začne prozkoumávat mé křivky. Snažím se předvídat jeho dotyk, houpám se k jeho rukám.

„Nehýbej se.“

Zamrznu na místě. Jak dostat víc z toho, co chci? Možná, když se pohnu, tak mě potrestá. Opět se k němu nakloním a on zvedne jeho ruce.

„Co jsem řekl?“

Neslyším ten jeho uklidňující, jižanský přízvuk. Změnil se v chladný a ostrý tón. Na mém čele se objeví korálky potu a moje srdce buší pod mými žebry.

„Řekl jsi mi, abych se nehýbala.“

Smyslný úsměv se objeví na jeho rtech a přejde místností ke gauči. „V téhle místnosti uděláš to, co ti řeknu. Nemáš tu žádnou kontrolu. Nemůžeš se mě ptát, přemlouvat ani nutit, abych ti cokoli udělal. Přijmeš to, co ti dám, kdy a jak budu chtít. A právě teď ti nic nedám.“ Sedne si na gauč a začne si prohlížet časopis, který ležel na stole. Zanechá mě tak zavěšenou, vzrušenou a samotnou.

„Ramp…Master Jacku?“

„Žádné mluvení pokud takto nechceš strávit celou noc,“ řekne bez vzhlédnutí.

Bradavky mě bolí, kundička pulzuje, kroutím se. Moje svaly hoří a ramena protestují. Frustrovaná a ohromená kombinací fyzické bolesti a nesplněné touhy, zakňourám.

Jack nevzhlédne od časopisu. „Viděl jsem tvé jizvy. Můžeš zvládnout víc, než je tohle.“

Zhluboka se nadechnu a pak znovu, využívám triky, které jsem se naučila, když mnou projela bolest při řezání se. Ale nevyčerpané vzrušení je jiná bestie. Jedná se o bolest, které se šíří skrze mé tělo a každou minutou se zhoršuje, protože pokaždé, co se pohnu, si připomenu, že jsem napůl nahá a připoutaná ke stropu a jediný zdroj úlevy se nachází pět stop ode mě.

Hledajíc rozptýlení se dívám po místnosti, ale to jen zhorší situaci. Tahle místnost je plná bolesti a sexu a ničeho jiného. Bílé stěny, šedé podlahy, červený koberec, černý nábytek, regály s bičíky a provazy a dalším vybavením, kterým nerozumím, ale vím, že je chci zkusit. Studený, ultramoderní hotelový pokoj pro náročného sadistu.

Po nekonečné době Rampage položí časopis na stůl a přejde ke mně. Chvěju se, zoufale se snažím nepohnout se, když mě sjíždí jeho přimhouřenýma očima.

„Jak se cítíš?“

Není to otázka, kterou jsem očekávala, a těžko mu můžu říct, že jsem zoufalá udělat se poté, co jsme si řekli, že tohle nemá nic společného se sexem. „Nepohodlně. Moje svaly jsou…bolavé.“

Dá mi poloviční úsměv. „To je všechno?“ Zírá na má prsa, na vztyčené bradavky, které jsou vidět skrz mou podprsenku.

„To je všechno,“ řeknu.

„Perfektní.“ Sáhne na pouta, zmateně vzhlédnu.

„Říkal jsi, že uděláme scénu.“

„Právě jsme ji udělali.“

Můj dech mě ve spěchu opouští. „Ale…tohle není ten druh bolesti, který vyhledávám.“

„Ale jsi bolavá.“ Je to prohlášení. Není to otázka. Jeho prsty kloužou po mém vnitřním stehně a cítím mezi nohama spoustu tepla, které zvětšuje bolest v mé kundičce.

„Ano, bolí to.“

Přejde blíž, tak blízko, že cítím teplo z jeho těla. Jeho prst se zastaví v jeho cestě přímo u okraje mých kalhotek. „Kde tě to bolí? Řekni mi to.“

Můj mozek se odpojí. Rampage. Jack. Můj high-five, pěst-bouchající kamarád. Je nebezpečně smyslný Dom. Otevřu ústa a vyjde z nich jen zakňučení.

Bez varování Jack odstrčí mé kalhotky stranou a pohladí jeho prsty mou štěrbinku. „Bolí to tady?“

Jeho jižanský přízvuk se vrací, chraplavý a uklidňující. „Ano, tady. Chudáčku Pen.“ Vtlačí jeho silný prst do mého vchodu a téměř se zadusím nad tou senzací.

„Kriste. Jsi promočená,“ zamumlá. „Nejradši bych tě tady hned teď ošukal. Přivázal bych tě k mému stolu, rozšířil tě a šukal, dokud bys nekřičela.“

Přes mou kůži prochází chvění a bojuju s myšlenkou, že tenhle muž je Rampage, kterého znám. „Tohle pravděpodobně není o sexu.“ Nikdy jsem si sex opravdu neužívala. Nikdy jsem nebyla s mužem, který se zajímal o mé potěšení. Vždycky jsem byla prostředkem, nic víc.

„Ale je.“ Vsune do mě hluboko dva prsty.

Zasténám a on přidá třetí prst, táhne mě k okraji bolesti. Jeho palcem krouží přes můj klitoris. Jsem chycená ve víru emocí, bouři potřeby.

„To je ono,“ zašeptá. „Dej mi to. Dej mi každou špinavou, neslušnou myšlenku, kterou jsi kdy měla, každou temnou touhu, každou fantazii. Můžu je všechny splnit.“ Jeho hlas burácí, je syrový a hrubý, naplněný touhou. „Dej mi tvou bolest.“

Moje ruce se stočí do pěstí. Moje hlava padá dozadu. Uvnitř mě se buduje slabá bolest. Jsem blízko, tak blízko…

Odtáhne prsty pryč.

„Ne.“ Vydechnu nad náhlou ztrátou.

„Jsme hotovi.“ Přitiskne si prsty k ústům a olízne si rty. „To je nejblíže, jak tě kdy ochutnám.“

„Prosím.“ Jsem tak nažhavená, tak zoufale se potřebuju udělat.

„Chtěla jsi ublížit,“ řekne. „Jen tolik ti mohu ublížit. Nedotýkej se sama sebe, až přijedeš domů. Žádné prsty. Žádné vibrátory. Žádní muži. Neudělej se.“ Sevře mou bradavku a bolest v mé kundičce se změní na ostrou a zuřivou.

„To bolí.“

„Vím, že ano, zlatíčko. O to tu jde.“

Můj pohled klesne na jeho silnou erekci, která se tlačí proti jeho zipu. Moje bolest ho vzrušuje. Alespoň vím, že to pro něj není tak jednoduché.

Uvolní mě a v mých rukách znovu začnu něco cítit. Chvěju se pod jeho dotykem, jsem ztracená v moři nesplněných tužeb.

„Pojďme tě obléknout.“ Zvedne mé oblečení a pomáhá mi obléct ho, jeho prsty odvádějí rychlou práci s knoflíky na mé halence. Když jsem oblečená, připne mi řetízek kolem krku, pak mi udělá culík a zkušeně mi ho sváže gumičkou.

Můj žaludek se zamotá do uzlů při pomyšlení na všechny ženy, které v této místnosti svlékal a oblékal, kterým dělal culíky a všechny špinavé věci. Nemám však právo žárlit. Nic mi neslíbil. Nelhal mi. Dostala jsem jednu noc, mou jedinou šanci.

Nikdy jsem neočekávala, že budu chtít další, a hlavně ne s ním.