FA - 6. kapitola

Překlad: Verča

Nepřišla jsem sem kvůli sexu

RAMPAGE

Co to kurva dělám?

Zbavím se mých džínů v šatně Club Sin a snažím se vyčistit mou hlavu na scénu s Penny, ale moje tělo nerelaxuje a můj žaludek je svázán v uzlech. Jak jí můžu dát to, co chce, když je to jediná věc, kterou jsem od té doby, co jsem ji potkal, držel od ní? Zvláště teď, když jsem na okraji a sotva pod kontrolou.

Damien mi nikdy neodpustí, že jsem přerušil jeho scénu a vyhrožoval mu před Penny. Přestože jsem tichý společník v podnikání, poskytující finance, aniž bych měl jakoukoli právní nebo manažerskou zodpovědnost za provozování klubu, má právo mě vyhodit. Měl by mě vykopnout, namísto toho mi laskavě přenechal kontrolu nad scénou. Proč to kurva udělal? A ten zatracenej úšklebek na jeho tváři, když vedl Penny do mé soukromé herny…

Navzdory jeho pověsti, je s ním Penny v bezpečí. Víc než se mnou. Jakmile uvidí, kdo opravdu jsem, uvidí, že její důvěra byla bláhová, stejně jako její přátelství.

Ale, zatraceně, přátelství bylo to poslední, nad čím jsem přemýšlel, když se proti mně tiskla, jejím měkkým tělem proti mému. Lehká květinová vůně jejího parfému plnila mou hlavu, rok fantazií, se spojily do hořící potřeby, která mě úplně zaplavila.

Obleču si mé kožené kalhoty a přetáhnu si přes hlavu černé bavlněné tričko – uniformu, která mi dovoluje rozdělit to, co se odehrává tady od zbytku mého života. Jenže teď můj zbytek života čeká v pokoji číslo šest na štípnutí mého biče.

Můj pták tvrdne, je pevný jako ocel. Pulzuje potřebou. Jediné, co musím udělat je vyjít z těchto dveří, abych zažil svou nejhlubší, nejtemnější fantazii a největší strach. Svírá mě touha, sundám si rodinný prsten a zabouchnu dveře skříně. Budu ji mít. A pak ji ztratím a zbytek svého života protrpím.

Mé boty bouchají o mramorovou podlahu, jak se vydám chodbou. Damien nešetřil na výdajích, když zakládal Club Sin, v pokusu udělat to jinak než ostatní BDSM kluby ve West Coast. Od mramorových dlaždic až po dřevěný nábytek a od exotického osvětlení až po špičkové vybavení vytvořil prostředí, které je dekadentní a smyslné, zastrašující a přesto příjemné.

„Master Jacku!“ Sylvia se ke mně otočí, její modré oči jsou teplé a jasné. Masochistka a moje občasná partnerka na hraní, bojuje s faktem, že o ní nemám zájem, navzdory noci, kterou jsme spolu strávili. Ale částečně se za to obviňuji. Nikdy nešukám se ženou, s níž jsem si hrál v klubu. Dokonce i poté, co jsem ji vysvětlil, že se nezaplétám s nikým – z klubu nebo venku – nevzdala se, a já tak musel ukončit naše hry. Od té doby nikdy nevynechala žádnou příležitost dát mi vědět, že by se ráda vrátila k tomu, co bylo – občasní partneři, přátelé.

„Sylvio.“ Zamračím se, připomínajíc jí, že křičení na Doma na chodbě je pozvánkou k potrestání. Což je pravděpodobně důvod proč to udělala.

„Pokoj číslo tři je dnes volný.“ Nakloní její hlavu a její husté blonďaté vlasy se vlní kolem jejích tváří. Štíhlá a hezká Sylvia má malá prsa a atletickou postavu. Ačkoli má více energie než mnoho jiných masochistů v klubu a je vždy poptávaná, fyzicky není pro mě. Jsem velký muž a líbí se mi ženy s křivkami. Plná prsa, měkké zaoblené boky a zadek, za který můžu chytit - to je to co hledám u ženy – nebo bych hledal, kdybych byl normální chlap, který by mohl mít normální vztah.

„Myslel jsem, že jsme si ujasnili, že už si spolu nebudeme víckrát hrát.“

Kouše si její spodní ret a její ramena poklesnou. „Já jsem si jen myslela…vypadáš opravdu napjatě v posledních několika dnech. Jen jsem ti chtěla pomoct.“

„Můžeš mi pomoct tím, že si najdeš někoho jiného s kým si budeš hrát, takže se o mě nebudeš zajímat.“ Jsem drsný, ale právě teď vše, co chci je Penny, a každou minutu, kterou promrhám je minuta, která možná změní její mysl. „Master Damien je volný,“ nabídnu. „Měl vzácné přerušení. Řekni mu, že tě k němu posílám.“

Její tvář se rozjasní. Damien není sadista, ale je Master Dom a velmi vyhledávaný. „Děkuji, pane.“

„Měj dobrou noc.“ Čekám, dokud není pryč, a otevřu dveře do pokoje číslo šest. Můj pohled přejde k pohovce, na které sedí Penny, a pak po místnosti - ujistím se, že je vše v pořádku. Damien a já jsme vytvořili hernu, která vypadá jako exkluzivní hotel. Místo je moderní a vážné, zdobené v černé a bílé barvě s červenými akcenty, s leštěnými podlahami a dřevěným stropem. Je tu malý bar, postel s nebesy a koupelna se sprchovým koutem. Polstrovaný stůl u klece sedí na tlustém červeném koberci, který dominuje středu místnosti, a vedle něj je černý dřevěný kříž St. Andrewa. Zavěšovací vybavení, kladka a lana zdobí strop a červená světla osvětlují fotografie BDSM her na zdech.

V téhle místnosti není žádné pohodlí. Není tu žádný mír. Je tu bolest a je tu potěšení. Vzájemné uspokojení a nic víc.

Mimo počáteční design jsem o pokoji nikdy moc nepřemýšlel, ale když můj pohled sklouzne na Penny, která má růžovou halenku a květovanou sukni rozprostřenou na kolenou, která jsou bledá, zasáhne mě nevhodnost scény. Ona je růže mezi trním, květina v poušti, kráska se zvířetem. Kdybych ji mohl vzít do jiné místnosti, udělal bych to.

„Postav se.“

Postaví se. Postaví se ihned. Bez zaváhání a navzdory mému příkrému tónu. Postaví se a Dominant uvnitř mě zavrčí v souhlasu.

Kurva, je krásná. S křivkami, tam kde je má žena mít, vypracovaná ze všech tréninků, které v tělocvičně má. Je sladce sebevědomá. A pokud byla upřímná v papírech, které jsem si prohlédl, zatímco čekala, skrývá tajemství, které chci odhalit.

„Podívej se na mě.“ Setká se s mým pohledem, její postoj je téměř vzdorovitý, jako by věděla, že ji chci pořád poslat pryč. Její odvaha a zvláštní zranitelnost, která se jí zračí v očích, ve mně vzbuzují zájem. Něco potřebuje, ale stydí se za to. Chce to něco tak moc, že přišla do klubu, a přesto nemůže říct, co to je.

Možná je to skrytý rozpor, který mě k ní poprvé přitáhl v tělocvičně. Přesto jsem nikdy nepodporoval vztah, nikdy jsem se nezajímal o něco víc než přátelení se s ní, jednoduše proto, že ženě nemám co nabídnout, kromě toho, co jim můžu dát tady v tomhle pokoji.

Bolest.

Bolest každého druhu – ať už je to bičování, plácání plácačkou, pálení ohněm nebo voskem, stimulace pomocí violet-wand, nebo jednoduše plácání dlaní po holém těle. Dostanu potěšení z jejich bolesti.

„Co tu hledáš?“

„Chci, aby mi bylo ublíženo.“ Točí si prstenem kolem jejího krku. Kurva. Nenávidím ten prsten a její oddanost k němu. Pokud je v této místnosti, chci, aby myslela jen na mě a ne na muže, který ji ho dal – muže, který se jí dotkl a nebyl jsem to já.

„Jaký druh bolesti hledáš?“ Sáhnu k jejímu krku a rozepnu její řetízek, který drží prsten.

Po krátké době, napjaté pauze, řekne, „Fyzickou bolest.“

„Je tu mnoho druhů fyzické bolesti.“ Položím řetízek a prsten na stůl vedle pohovky a sleduju, jak se na něj dívá. Chci celou její pozornost, zamotám ruku do jejích vlasů a přiměju ji podívat se zpět na mě. Její oči se zvětší a zhluboka se nadechne. Cítím její strach, můj rozkrok pulzuje.

„Můžeš být stejně bolavá ze zadržování orgasmu jako z bičování. Odnětí stimulujících senzorů může být stejně bolestivé jako bodnutí rákoskou. Můžu ti ublížit jakkoli, je mnoho způsobů, o kterých jsi pravděpodobně ani neuvažovala. Co přesně hledáš?“ Přistoupím blíž a zasáhnu tak do jejího prostoru, její vlasy mám pevně sevřené v mé ruce, takže nemůže ustoupit.

Její dech se zadrhne, její tváře zčervenají vzrušením. Možná není přirozeně submisivní, ale submisivita ji vzrušuje.

„Nevím.“ Pokrčí rameny. „Věděla jsem, že existuje takovýhle klub, ale nikdy jsem o tom nepřemýšlela. Myslela jsem, že je to všechno o výstředním sexu. Ale když jsem tě tu noc, co jsem sem nesla dokumenty, uviděla…nebylo to o sexu. Bylo to o něčem víc. Ona dostala potěšení z té bolesti. Dal jsi jí…“

„Uvolnění.“

„Ano.“ Vydechne. „To je to, co chci.“

Kriste. Je příliš dobrá na to, aby to byla pravda. Může skutečně potřebovat to, co dávám?

„Potřebuješ bolest, aby ses udělala?“

Zápasí s mým sevřením, snaží se odvrátit a kousne se do rtu tak tvrdě, že vidím korálky krve na jejím rtu. Protéká mnou vzrušení, tak prudce, že se mé tělo třese.

„Nevím. Nikdy jsem nebyla s nikým, kdo…chci říct, že sex a bolest pro mě asi šly vždy ruku v ruce. Ale tohle není důvod, proč jsem sem přišla. Nepřemýšlela jsem o tom, že si sem půjdu vrznout.“

„Chápu, Pen.“  Nepřišel jsem do Club Sin kvůli sexu, raději čekám, než se moje partnerky dostanou domů, a pak se uvolním. Riziko míchání sexu s BDSM hrami je jasně zřetelné po mé noci se Sylvií, a znovu tu chybu už neudělám.

„Master Damien řekl, že máš k dispozici jednu noc,“ pokračuju. „Musíme probrat, co budeme dělat.“

Ostře se nadechne. „Co budeme dělat?“

„Chci, aby sis sundala tvé oblečení. Všechno kromě tvé podprsenky a kalhotek. Naplácám ti a použiju bičík s třásněmi. Nemyslím si, že jsi připravena na něco jiného.“ Zvednu její bradu prstem, směrujíc její pohled k mému. „Uděláš to, co ti řeknu, bez otázek. Důvěřuj mi, že se o tebe postarám a ujistím se, že nepřekročíš tvé hranice.“

Zachvěje se a její tváře zčervenají. „Všechno, co jsi řekl je v pořádku, ale chci si nechat svou sukni. Udělám to nejlepší, co budu moc, abych uposlechla tvé příkazy, ale budeš mi muset odpustit, pokud uklouznu, protože, abych byla upřímná, nejsem moc dobrá, když se mi poroučí.“

Tohle bude zábava. „Žádná sukně. Potřebuju naprostý přístup a tvoje sukně by se mi pletla do cesty.“

Penny znovu otevře ústa a zavře je, pak přejede přes lem její sukně. Je zřejmé, že její zdráhavost je víc než jen plachost nebo nejistota ohledně jejího těla, a mimo tyto problémy, oblečení slouží ke skrytí věcí, které potřebujeme vystavit, abychom přijali jádro našeho bytí.

S třesoucíma rukama si pomalu rozepíná halenku. Nedokážu se dívat jinam, sleduju její prsty, které odhalují měkká krémová prsa, která jsou uvězněna v růžové krajce.

Kriste. Nedokážu si vzpomenout, kdy naposledy jsem byl se ženou, která na sobě měla růžovou. Obvykle ženy, které jsou v mé herně jsou hard-core subinky, potetované, oblečené do černého latexu nebo kůže, červené nebo černé podprsenky a páskových bot, bot na podpatku nebo kozaček. Pennyina pokožka je bledá a neoznačená. Měkká.

Potlačím touhu, moje ústa se zavodňují v očekávání, jak zanechám svou značku na její dokonalé kůži.

Penny si sundá boty a halenku hodí na gauč. Její ruce popadnou pas její sukně. „Nemyslím si, že to zvládnu,“ zašeptá. „Snažím se, ale je to obtížné. Já prostě…nemůžu.“

„Pomůžu ti.“ S mou rukou na jejích zádech ji vedu do středu místnosti, kde ze stropu visí pár pout. Rychle je přizpůsobím její výšce a plazím se rukama po jejím těle, dávajíc její ruce nad hlavu. Nikdy jsem se Penny nedotkl jinak než přátelsky, i když jsem si často představoval, jak může být cítit. Obvykle mě vzrušuje jen bolest, ale její měkké křivky a mírný třes jejího těla posílá mé myšlenky směrem, že nejsem připravený nechat je jít.

„Máš bezpečnostní slova. Použij je, pokud bude potřeba.“ Omotám kožené pouto kolem jejího štíhlého zápěstí. Dám jí chvíli na přizpůsobení, než připnu druhé. Když je zajištěná, zatáhnu za řetěz, natahujíc její ruce nahoru a do šířky.

Tvrdě polkne, jemně ji pohladím po tváři. „Je něco příliš utažené?“

„Jsem v pohodě.“

Postavím se za ní, podeberu její prsa mými dlaněmi. Její bradavky jsou tvrdé a špičaté pod její krajkovou podprsenkou. Ačkoli mě láká pohladit její kundičku, otestovat její vlhkost, mým hlavním cílem je snížit její ostych natolik, abych ji mohl sundat sukni.

„Vzrušuje tě to.“ Jemně ji stisknu bradavky přes podprsenku a skousne zasténání.

„Ne. Tohle je o bolesti. Ne o sexu.“

„Existuje hluboké spojení mezi sexem a bolestí.“ Pohladím rukama její hrudník a břicho. Je teplá, i přes mírný chlad v místnosti, její pokožka je tak měkká, že se jí chci dotknout úplně všude. Když sklopí hlavu, aby se podívala na mé ruce, vlasy jí spadnou přes ramena, vystavujíc tak její krk. Bojuji s nevysvětlitelnou touhou políbit ji na šíji. „Sex a bolest povzbuzují uvolňování hormonů v těle,“ pokračuji. „Endorfiny uvolněné ve stresových situacích nebo bolestivých zážitcích jsou často vnímány jako příjemné, protože poskytují určitou formu uvolnění.“

Zmrzne, její tělo ztuhne a na okamžik přemýšlím, zda jsem ji vystrašil. „Uvolnění?“

„Ano.“ Rozepnu knoflík na zadní straně její sukně a zatáhnu za zip. Má na sobě růžové krajkové kalhotky, které odpovídají podprsence. Moje vzrušení vyroste do výšek. „Ale může být dosaženo mnoha způsoby. Někteří lidé sem přijíždějí za smyslnou zkušeností a pak jdou domů a uvolní sexuální napětí s partnerem nebo jimi samotnými.“ Pomalými a jemnými pohyby ji stahuji sukni přes boky. Penny nasává dech v krátkých nádechách a její zuby drkotají.

„Nemůžu to udělat.“

„Neuděláš. Udělám to za tebe.“ Sundám ji sukni a ta spadne na podlahu s měkkým žuchnutím.

Chvěje se tak intenzivně, že řetězy nad její hlavou cinkají. Obalím kolem ní paže a přitáhnu si ji ke svému hrudníku.

„Uvolni se.“ Přejedu mými rty přes její ucho, vdechnu lehkou vůni jejího parfému. „Co se tady stane, tady i zůstane.“

Lehce se do mého těla uvolní, její zadeček je přitisknutý proti mému ptákovi. Sklouznu přes křivku jejího boku, prsty přejíždím po jejím stehně.

Měkká pokožka se mění do vyvýšených hrbolků.

Zocelím se, abych nereagoval, ale můj hlas přeskočí. „Ach, Pen. Takhle ze sebe necháváš odcházet bolest, že?“ Táhnu prstem po tom, co se zdá být nejhorší jizva. „Děláš si to sama.“