Unimaginable - 17. kapitola

Překlad: Markéta

DICK

Usměju se, když kovovými dveřmi projde brunetka. „Nemůžeš zůstat mimo?“ ptám se s úsměvem, zatímco ona vstoupí do skladiště.

Zastaví se, když mě uvidí. Roztáhnu ruce do stran, abych jí ukázal, že nemám žádnou zbraň. Neměl jsem v plánu dnes nikoho zabít. „Byl jsem překvapený, když jsi mi dnes ráno volala,“ říkám Katherine, když stojí jen pár kroků ode mě. Seděl jsem ve své kanceláři, když mě informovala moje asistentka, že na lince dvě mám ženu jménem Kat. Věděl jsem okamžitě, o kom to mluví.

„Potřebuju odpovědi.“ Její hlas je tak nízký, že ho sotva rozeznám. Odkašle si a promluví hlasitěji. „Odpovědi, které mi Parker nemůže dát.“

„Nejsem si jistý, že já ti je mohu dát.“ Udělám k ní krok a ona uskočí zpátky, jako bych byl nějaké monstrum, které se právě vynořilo ze stínu.

„Proč jste zabil Ashley a Megan?“ Hlas se jí třese, když se dostane k věci. Hádám, že nechce, aby tahle schůzka trvala moc dlouho. To je škoda. Je na ní pěkná podívaná.

„Na to ses mě mohla zeptat po telefonu,“ řeknu v odpovědi.

„A vy jste mě mohl rovnou zastřelit,“ říká rozhodně. „Pamatuju si na to, že jste byl tady.“ Vloží si ruku do své kabelky. Obočí se mi zvedne k vlasům, když vytáhne zbraň a namíří jí na mě. „Odpovězte na otázku,“ dožaduje se.

„Chystáš se mě zabít?“ Odfrknu si. „Plánuješ strávit zbytek svého života ve vězení?“

„Vy budete ten, kdo půjde do vězení,“ vyštěkne.

Zavrtím hlavou. „Takhle to nefunguje, srdíčko. Tys mi volala. Tys mě požádala, abych se s tebou tady sešel. A pak vytáhneš zbraň? To je úmyslná vražda. Ty půjdeš do vězení na zbytek svého života.“ Ona nervózně polkne. „Víš ty vůbec, co ti ve vězení udělají, když mě zabiješ?“

„Nikomu nebudete chybět,“ řekne vrtíc hlavou.

„Naopak.“ Usměju se. „Já vlastním tohle město, srdíčko! Mám velmi důležité lidi na své výplatní listině. Zabij mě a jejich peníze přestanou chodit. Muž se může strašně zlobit, když ho odřízneš od jeho příjmu. Udělají cokoli, co budou chtít, zatímco budeš zamčená v cele. Zmlátí tě. Ošukají tě. A všechno, co budeš schopná udělat, je vzít to.“ Zbraň se jí začne třást v ruce. Dobře, znamená to, že ví, co mám na mysli. „Ale ty to máš ráda, ne?“ Ona nakloní hlavu na stranu, jako by byla zmatená. „Být využívaná?“ ptám se a její oči se na mě zúží. „Víš, sledoval jsem to video hodně krát.“

„Jaké video?“ dožaduje se.

„To, kde tě můj syn šuká v limuzíně.“

Zalapá po dechu a pak začne vrtět hlavou. „Lžete.“

„Nelžu. Koneckonců jsem to byl já, kdo najal tu limuzínu. Jsem si zatraceně jistý, že se u toho udělal i ten řidič.“

„Ty nemocnej zmrde!“ zakřičí.

Hodím hlavou dozadu a směju se. „Na sexu není nic špatného, drahoušku,“ říkám s úsměvem. „Zvláště s někým tak krásným, jako jsi ty.“ Nechám své oči, aby si ji prohlídly od shora dolů. Má na sobě modré džíny a černé tričko. Neukazuje moc kůže, ale to nezakrývá skutečnost, že je nádherná. Můj syn udělal skvělou práci. To mu musím nechat. Vlastně teď docela žárlím na to, čeho všeho se mu dostane k využití.

„Prostě mi jen řekněte proč,“ dožaduje se, měníc téma. „Proč jste zabil je a ne mě?“

„Měla jsi pravdu, když jsi řekla, že bych tě mohl zabít. Přemýšlel jsem o tom,“ říkám popravdě. „Ale nikdy jsi neměla umřít. Měla jsi být jen varováním.“

„Pro koho?“

„Pro Parkera. Řekl mi, že ho nebudeš nic stát. Musel jsem mu dokázat, že se mýlí.“

„Jste nemocný bastard,“ zamele, zatímco proti mně i nadále drží nataženou zbraň.

„Nemáš ani ponětí, čeho jsem schopen, srdíčko,“ říkám se vší vážností.

„Proč jste zabil Ashley a Megan? Byly nevinné. Megan byla jen dítě,“ vykřikne.

Proč jí neříct to, co chce vědět? Možná by umírala šťastnější. „Ashley toho věděla až příliš, a věděl jsem, že Parker zabije Masona. Takže kdyby žila, mohla by způsobit více obtíží, než za co by stála.“

„A Megan?“ Jediná slza jí stéká po tváři. „Jak jste mohl zabít dítě?“ dožaduje se.

„Není to nic osobního, jestli to musíš vědět. Ale věř mi; tomu dítěti jsem udělal laskavost. Stejně by skončila v pěstounské péči.“ Mávnu rukou ve vzduchu. „To není místo pro dítě.“

V obličeji je bílá, zatímco nasaje dech. „Záleží vám vůbec na tom, že jste jim vzal jejich život?“

„Ne,“ říkám se vší upřímností. „Ale začínám litovat, že jsem se nepostaral o tebe, když jsem měl šanci.“ Ačkoli to hodlám napravit právě tady a teď! Zatratím svého syna.

Naštvaně si setře slzy z tváře, zatímco znovu o krok ustoupí. Sleduju, jak její ruka jde k břichu předtím, než ji odtáhne.

Zavrčím hluboko v hrudníku. „Jsi těhotná.“ Můj stupidní syn šel a zbouchnul tuhle děvku. Byl jsem už s mnoha ženami, abych věděl, že je nějaká těhotná, dokonce i když se neukazují.

Narovná se v ramenou a položí svou volnou ruku na zbraň, aby ji podržela. Její ruce musí být už unavené. „Nedovolím vám ublížit mé rodině. Všichni ostatní v tomto městě se vás mohou bát, ale já ne.“

Věděl jsem, že pro mě bude problémem od okamžiku, kdy jsem jí viděl s Parkerem v soudní budově. Žen jako ona, nádherných a silných, se nezbavuje snadno, a teď je těhotná. Ochotná udělat cokoli, aby ochránila svou rodinu. Ne všechny ženy jsou jako moje manželka – snadno zmanipulovatelné. Jen jim hodit peníze.

„Takže, co je přesně to, co chceš?“ ptám se pomalu. „Peníze?“

Zasměje se. „Nechci a nepotřebuju vaše peníze. Chci vás mrtvého,“ konstatuje věcně.

„No, já bych tě rád viděl na kolenou, zatímco tě šukám způsobem, jaký to dělal můj syn v mé limuzíně, ale ne všichni dostaneme to, co chceme,“ řeknu. Svraští rty odporem. „Nejdříve mě budete muset zabít.“

„To je první věc, co jsi řekla, která dává smysl,“ řeknu, natahujíc se do zadní kapsy pro svou zbraň. Samozřejmě, že mě chce mrtvého. Neexistoval způsob, že bych se s ní setkal bez ochrany. Zvednu ji proti ní a ona mi dává malý úsměv.

„Stůj!“

Otočím se a vidím tam stát Braxtona s pistolí namířenou přímo na mou hruď.

„Co tady kurva děláš?“ ptám se svého mladšího syna.

Kat se začne smát. Otočím se zpátky k ní a podívám se na ni se zúženýma očima. „Tys to nastražila?“ zavrčím. Měl jsem jí zabít, když jsem měl šanci. Věděl jsem, že mě může zničit.

Ona pokrčí rameny. „Jakmile dnes ráno Parker odešel, zavolala jsem jedinému dalšímu člověku, o kterém jsem si myslela, že by mi mohl pomoct. A on mi pomohl.“