SD - 1. kapitola

Překlad: Clarissa

A frčíme dál … ;) 

VŮNĚ ČERSTVĚ UPEČENÝCH sušenek se linula rodinným pokojem, když Jase položil plný talíř vedle sklenice mléka u krbu.

„Ne, ne, tatí.“ Odstrčil Jase Aidanovu mnohem větší ruku pryč od talíře cukrem nazdobených sušenek. „Sanna bude mutný. Jeho sušenky.“

„Jedna mu neubyde,“ řekl Aidan a natáhl se pro sušenku ve tvaru hůlky.

Jaseovo hnědé oči se zúžily. „Tatínek zobivý.“

Ukázal jeho kulaťoučkým malým prstíkem ke gauči. „Time out.“

Potlačila jsem smích spolu s Aidanem, který otočil svou hlavu ve snaze zakrýt jeho úsměv.

„Kdy se náš tříletý syn stal rodičem?“ uculil se Aidan a nevěřícně se na mě podíval.

„Náš malý chlapeček roste.“ Můj hlas byl plný sladké lítosti. Stýskalo se mi po dnech, kdy byl Jase dost malý na to, abych ho chovala ve své náruči v houpacím křesle. Ale nemělo smysl snažit se zpomalit čas, zvlášť když bylo další dítě na cestě. Pohladila jsem si svoje rychle rostoucí bříško, když jsem sledovala hihňajícího Jase, jak utíkal před Aidanem. Oba měli na sobě nové pyžamové kalhoty – Aidan s Batmanem a Jase s Robinem.

„Baman! Baman mě tití!“ Křičel Jase mezi výkřiky smíchu, když ho Aidan chytil. Byla to jejich věc, tatínek byl Batman a Jase byl Robin.

Na tváři se mi roztáhl široký úsměv, když obrázek perfektní scény pokračoval vedle našeho blikajícího vánočního stromku.

V jednom milujícím chňapnutí zvedl Aidan našeho malého do své náruče. „Je čas jít do postele, Robine.“ Usadil si ho na bok a šel ke mně. „Dej mamince pusu a řekni jí dobrou noc.“

„Hlát eště chvilku? Plosím?“ zeptal se Jase, jeho spodní ret otočený dolů.

Aidan se uculil. „Ani náhodou, panáčku. Už uběhla tvoje večerka.“

Jase otočil svůj krk, aby se na mě podíval. Jeho spodní víčka zalitá slzami. „Maminko, plosím?“

Něžně jsem ho pohladila po tváři. „Miláčku, pokud teď nepůjdeš spinkat, nepřijde Santa.“

Popotáhl a utřel si nos před tím, než přitiskl tvář ke straně Aidanova krku.

„Než se naděješ, bude ráno,“ slíbil mu Aidan, když ho hladil po zádech. „Dej mamince pusu na dobrou noc, než tě tam odnesu.“

Se smutným nejdražším obličejem zvedl můj hnědooký chlapeček hlavu a dal mi mokrou pusu na moje ústa. „Doblou, maminko.“

„Dobrou, chlapečku. Uvidíme se ráno.“ Odhrnula jsem mu jeho přerostlé blonďaté vlásky z očí.

„Doblou doblou, bláško.“ Jaseova drobná ručička zamávala mému bříšku a já se zasmála.

Aidan podrážděně vydechl. „Někdo zřejmě nechce sestru.“

„Ty jediný si myslíš, že budeme mít holčičku,“ škádlila jsem ho.

Aidan a já jsme ještě museli zjistit, co budeme mít. Ale Jase nepřestával věřit, že se unvitř mě pekl jeho bláška.

„Dobře, kámaráde, jdeme do postele.“

Jase zavrtěl hlavičkou nad Aidanovou poznámkou a pak přiblížil své rty k jeho uchu, aby hlasitě zašeptal, „A čo maminky náhledelník?“

Aidanovy oči se nakrčily v úsměvu. „Dáme mamince její dárek ráno. Je to překvapení, pamatuješ?“

„Pšššš.“ Jase dal svůj prstík před Aidanovy rty, než se otočil, aby se otočil na mě. „To šekapení, maminko.“

Bylo těžké se nesmát. Kývla jsem, předstírajíc, že jsem neslyšela jejich tajemství. „Dobře, broučku. Užijeme si naši zábavu ráno. Dobrou dobrou, Jasei.“

Aidan si přitiskla Jase blíž k boku. „Jakou pohádku by ti měl dneska večer tatínek přečíst?“

Jaseova pusa se široce rozevřela. „Baman zaklání Sannu!“

Aidanův chraplavý chichot vibroval kolem mě. „Batman zachrání Santu, jo?“

Jase dychtivě kýval hlavou.

„Maminka se naloží do vany, zatímco tě tatínek uloží,“ řekla jsem Aidanovi, zklamaná, že zmeškám tu pohádku, ale zoufale potřebujíc klidný okamžik.

„Jistě, tohle nech na mně,“ škádlil mě Aidan.

Mrkla jsem na něj. „Máš to mít, Batmane.“

Vytáhla jsem se na špičky a políbila jsem Aidana na tvář a pak Jase, než jsem se odkolébala chodbou, abych relaxovala.

***

Stála jsem v koupelně před velkým zrcadlem. Voda z koupele pořád stékala po mé pokožce. Můj ručník ležel na hromadě u mých nohou, když jsem v odrazu sledovala svoje těhotenské bříško; byla jsem v třicátém sedmém týdnu těhotenství. Můj manžel, ten skvělý můž, kterým byl, miloval mé tělo bez ohladu na to, jaký mělo tvar, ale tohle už bylo přehnané.

Moje první těhotenství bylo tak moc jiné. Byla jsem mladá, vystrašená a sotva se chtěla dívat na své rostoucí bříško. Bylo neustálou připomínkou toho, že jsem se měla stát matkou, i když jsem na to nebyla připravená.

Ale tentokrát to bylo jiné. Život byl jiný. Byla jsem starší, vdaná a byli jsme šťastná rodina. Přesto jsem nepřekonala tu obludnost svého břicha. Bude si pořád myslet, že takhle jsem byla sexy?

Podívala jsem se dolů na své břicho, pak přejela dlaněmi po svých bocích a ucítila jsem několik kopnutí od našeho aktivního dítěte.

Podívala jsem se zpátky do zrcadla a zamračila jsem se. Další strie se vlnila přes můj podbřišek.

Zavřela jsem oči a pomalu jsem vydechla. Bude to stát za to. Všechno to bude stát za to, jakmile on nebo ona bude tady s námi.

Dveře se skřípavě otevřely a jeho vzrušující vůně se obtočila kolem mě, zasahujíc mě dřív než on. Tělo mého manžela se zastavilo za mnou; jeho nahá hruď ohřívala má studená záda. Vzdychla jsem, když přejel prsty dolů po mých pažích a ochranitelsky držel své dlaně přes mé břicho.

„Ty jsi nádherná, Cassie,“ zašeptal. „Přestaň se kritizovat. Vím, že to je to, cos tady dělala.“

Mrkla jsem a lehce jsem nakrčila své rty, když má hlava padla dozadu na jeho rameno. „Je to těžký, dobře? Jsem vyčerpaná a obrovská. Cítím se jako desetipatrová budova, Aidane.“

Otíral se o křivku mého krku a jeho pichlavá čelist šimrala mou kůži. „Přál bych, aby ses viděla tak, jako tě vidím já. Ty záříš a to je tak sexy. A neexistuje nic krásnějšího než matka mých dětí.“

Byla jsem tak vděčná, že si to myslel, ale jak nemohl vidět to, co jsem viděla já?

Zavrčela jsem a stáhla jsem jeho dlaně k prostředku svého břicha. „Tohle není sexy. Moje tělo je rozbité. Tohle malé se na mě dost podepisuje. Moje nohy,“ odmlčela jsem se, abych sklonila svou bradu a podívala se na své nohy, které jsem přes své vyčnívající břicho skoro neviděla. „Jsou tak nateklé.“

„Vím, co potřebuješ.“ Jeho teplé tělo se ode mě vzdálilo a já se zachvěla.

Popadl můj růžový plyšový župan ze dveří a pokračoval, aby přese mě přetáhl tu nadýchanou bavlnu. Pomohl mi protáhnout každou ruku skrz široké rukávy, než se postavil přede mě a uvázal mi vpředu volný uzel. Držíc mě za boky, jeho sváře se roztáhly do povzbudivého úsměvu. „Co takhle masáž nohou?“

Moje vnitřnosti se uvolnily. „Myslím, že by se mi to líbilo.“

Mrkl a já vklouzla dlaněmi do jeho a následovala jsem ho do našeho pokoje. Když jsem pochodovala po koberci, zaplavila mě vlna viny. Byl Štědrý večer a my ještě museli udělat milion věcí, včetně sestavení kola našeho syna a naplnění jeho punčochy. A to se ani nezmiňuji o mléku a sušenkách, které už jsem měla naplánované sníst.

„Aidane,“ vyhrkla jsem, když otevřel dveře naší ložnice.

„Copak, Sweet Tea?“ Podíval se na mě přes rameno.

Na rtech se mi objevil náhlý úsměv při pouhé zmínce jeho přezdívky, kterou mi dal. Když jsme se poprvé setkali, vrazila jsem do něj v kavárně, doslova jsem ho polila jeho ledovým čajem. Později jsem zjistila, že to nebyl obyčejný čaj, ale oslazený. Od té doby mi říkal Sweet Tea.

Uvolňujíc vzduch z mých plic, upozornila jsem ho, „Musíme dneska večer toho tolik udělat. Masáž nohou může počkat.“

Podívala jsem se chodbou na škálu vánočních barev odrážejících se na zdích od světýlek z vánočního stromku.

Dotkl se mě něžně pod bradou, aby vrátil můj starostlivý pohled zpátky k jeho usmívající se tváři. „O všechno už je postaráno, lásko.“

Při jeho doznání se mé obočí vysoko vyklenulo. „To kolo?“

„Hotovo.“ Prohnaný úsměv zvlnil jeho rty. „Teď mě nech, ať se postarám o tebe.“

Pustil mou bradu a zavedl mě do našeho velkého pokoje. Moje chodidla se potopila do plyšového koberce a delikátnost toho okamžiku mě začala houpat jako přílivová vlna. Každý kousek mé kůže se vznítil, když si mě Aidan prohlížel zamračeným pohledem.

Hlad se plavil skrz jeho hnědé duhovky, jako kdyby mě nikdy předtím neviděl. Stál přede mnou jen v jeho bavlněných kalhotách. Můj pohled zamrzl na jeho vypracované hrudi, zrychlujíc můj tep.

Ani se mě ještě nedotkl, a já pro něj jen hořela. Uzavřel tu mezeru mezi námi, měsíční svit za oknem ho osvětloval, když se natáhl pro mé dychtivé tělo.

Pevně sevřel můj pas a vedl mě pozpátku až dokud se mé nohy nedotkly postele za mnou. Ten jemný pohyb vyslal proudy touhy skrz mé žíly, brníc v každém nervovém zakončení. Nebyla zde žádná slova, pokoj zaplňovalo jen dýchání, burácející tepy a rytmické tlukoty srdce. Byl to jediný potřebný zvuk, než mé jméno vyšlo v zamumlání z jeho rtů, a já jsem roztála.

Bylo mi jedno, jestli to byly hormony prohánějící se v mém těle, nebo že můj manžel byl hříšně sexy, potřebovala jsem ho hned. „Oh, Aidane. Já tě potřebuju.“

„Já vím, lásko.“ Vždycky věděl, co jsem chtěla, potřebovala. A vždycky mi to poskytl. „Já tě taky potřebuju,“ zavrčel.

Moje tělo hučelo při jeho slovech. Noříc své zuby do svého spodního rtu, sledovala jsem hladově, jak si stáhl své pyžamové kalhoty a boxerky dolů a kopl je stranou. Moje netrpělivé ruce se natáhly, dotkly se jeho nahých boků a přejela jsem rukou po jeho tvrdé erekci.

„Kurva, Cassie,“ navrčel a já pustila svůj ret. Uculila jsem se, milujíc, že můj dotek byl pro něj stejně omračující jako jeho pro mě.

Přejížděla jsem svými prsty po jeho silných pažích a přes jeho silná ramena. Díval se na mě pohledem, kterým posílal chvění dolů do mého středu. Nebylo zde už žádné další čekání. Přejela jsem svýma rukama dolů k pásku, který držel můj plyšový župan zavázaný. Jeho dlouhé prsty mě zastavily.

„Ukaž.“ Jeho chraplavý hlas vířil kolem mě, jako by byl součástí kyslíku, který jsem dýchala.

Moje kůže se naježila pod tím plyšovým materiálem a já kývla.

Pomalinku rozvázal jednoduchý uzel. Horký závan vzduchu zasáhl prostředek mého těla, když se strany županu před ním rozevřely. Stál přede mnou, celý krásný s pomalým usměvem vlnícím se na jeho rtech.

„Nádherná,“ zašeptal, když přejížděl svou dlaní nahoru po mém břiše a mezi mými obrovskými prsy. Zastavil se a jeho konečky prstů obkroužily křivky mých plnějších prsou.

Moje bradavky se při jeho doteku okamžitě vztyčily. Chtěla jsem, aby je jeho ruce uchopily a hnětly je, aby ulevily té těžké bolesti. Místo toho vtiskl polibky podél citlivé kůže na mé klíční kosti a klesl na kolena.

Klouzal rukama po mých stehnech, oblinách mých boků a všech mých křivkách. Hlad plápolal z jeho očí, když se na mě podíval. Jeho rty se otíraly o mé vzrušené tělo. „Budu uctívat tohle tělo a ukážu ti, jak moc ho miluju.“

Vášeň prostupovala jeho slibem. Téměř narážejíc nad jeho slovy a tím, jak mnou prostupovala, jsem se chytila postele za mnou.

Přejížděl polibky přes má stehna a přes mé strie než se propracoval k prostředku mého těla, až stál nade mnou. „Jsi nádherná a jsi moje.“

Jemně stáhl župan z mých ramen, až spadl za mě do měkké hromádky. Studený vzduch vířil kolem mého příliš rozžhaveného těla a já zasténala.

„Miluju tě. Když se usmíváš, když sténáš, když se tvůj pohled protočí pokaždé, když se tě dotknu. Jsi moje,“ šeptal.

Jeho ústa se vznášela nad mými a přísahala jsem, že jsem mezi námi slyšela jeho bušící srdce.

„Jsem tvoje,“ řekla jsem zlomeným šepotem.

Jeho doutnající pohled byl plný žádostivé touhy. „Na to nikdy nezapomeň, Sweet Tea.“

Krev mi hučela v uších, když si podstatným způsobem nárokoval mé rty, nedržíc se zpátky.  Ale to nestačilo, já potřebovala víc. Uchopujíc jeho silnou ruku od mého pasu, namířila jsem ji dolů. Chtěla jsem, aby jeho dotek pomohl ulevit té bolesti pulzující mezi mými stehny.

„Dotýkej se mě,“ mumlala jsem mezi polibky.

Jeho úsměv se pokrčil proti mým rtům. „Mmm. Neboj se, lásko. Postarám se o tebe. Budu se tě dotýkat … úplně všude.“

Prolíbával si cestičku přes mou čelist a nahoru k mému uchu, a způsobil, že z mých rtů vyšlo další zasténání.

„Oh, Bože.“ Bála jsem se, že to moje kolena vzdají, opřela jsem se dlaněmi o jeho trup. Jeho tvrdé svaly se najednou pod mými konečky prstů napjaly.

„Bůh ne, lásko, jen já …“ Špička jeho prstu obkroužila vrchol mého stehna, zanechávajíc za sebou brázdu ohně, jak mě škádlil. „Všechno já … teď zavři oči.“

Udělala jsem, co řekl a zavřela jsem oči, zadržela jsem dech v očekávání. Každé nervové zakončení, co jsem měla, se soustředilo do mého rozkroku. Bez varování jeho prsty vklouzly do mě a já zakřičela jeho jméno.

Elektřina mi proudila žilami, zasahujíc mě až do morku kostí. Pěstmi jsem sevřela deku za sebou, když jeho prsty nepřestávaly klouzat dovnitř a ven ve stálém tempu.

„Ty jsi tak zatraceně vlhká.“

Aidanovy rty klesaly, aby se spojily s mými a já jsem je hladově vzala; nasávajíc jeho dech do mě; vychutnávajíc si sladkost jeho polibku. Brala jsem si všechno, co mi dával.

Jeho volná ruka cestovala nahoru po mém boku a ve vteřině, kdy jeho chladné prsty stiskly mou vystouplou bradavku, zasténala jsem do jeho úst. Zaťala jsem své prsty do jeho bicepsu kvůli podpoře. Opouštějíc moje rty, když jsem lapala po vzduchu, pokrýval můj krk a klíční kost něžnými polibky.

„Otoč se, lásko.“ Jeho hlas zamumlal proti mému zpocenému tělu. „Vezmu si tě zezadu.“

Znovu popadajíc svůj dech jsem udělala, co řekl a otočila jsem se, nyní k němu zády. Něžně přesouval jeho ruce dolů po délce mých zad a já sténala hlasitěji než předtím. Jeho prsty se obtočily kolem mých ramen, přitahujíc si mě k němu, až dokud má páteř nezasáhla jeho svalnatý předek. Jeho erekce se pevně tiskla proti mému zadku.

„Cítíš, jak strašně moc tě chci?“ Jeho horký dech pošimral kůži mého ucha a já kývla, sotva dýchajíc.

Přejíždějíc jeho konečky prstů po mých pažích, pomalu obkroužil obrysy mých prsou. Hlasitě vydechujíc jsem klesla hlavou dozadu na jeho hruď.

Líbajíc můj krk, klouzal Aidan svou pravou rukou dolů po mých žebrech a přes moje břísko, míříc přímo k mému rozkroku. Sáhla jsem za sebe, směrem k jeho zátylku, zaplétajíc své prsty do jeho krátkých vlasů, když do mě vklouzl svými prsty. Bezi mými citlivými bradavkami a vlhkým rozkrokem netrvalo dlouho, než z mých rtů ještě jednou vypadlo jeho jméno.

„Budu se s tebou milovat celou noc, až do brzkých ranních hodin, lásko.“

„Slibuješ?“

Po mé otázce se z jeho hrudi vydralo hluboké zavrčení, a v jednom rychlém pohybu se mé dlaně upevnily na dece přede mnou.

„Sehni se,“ řekl, a vytáhl mé boky zpět, takže mé bříško nebylo přitlačené k posteli. „Takhle. Jsi v pořádku?“

„Ano.“ Podívala jsem se přes rameno a uviděla jeho oči zaplněné hladem. „Potřebuju tě hned. Prosím, Aidane.“

„Budu něžný.“ Přejel dlaní přes můj zadek, než vtiskl lehoučké polibky dolů po mé páteři.

Zachvěla jsem se, připravená expolodovat.

„Nebuď něžný,“ prosila jsem. Prakticky už jsem lapala po dechu. Horký dech unikl z jeho rtů a ovíval mou kůži; jeho erekce drážidla můj vstup.

„Miluju tě,“ zašeptal, když uchopil moje stehna.

„Taky tě miluju, tak moc, Aidane.“

Při zvuku mého hlasu do mě pronikl, způsobujíc, že můj jemný křik zazněl kolem nás. Pomalu mě zaplňoval, můj vnitřek objímajíc ho tak, jako vždycky. Aidan zarýval své prsty do mého těla, když se pohyboval dovnitř a ven, zrychlujíc, když jsem sténala hlasitěji a hlasitěji. Ale to nestačilo.

Moje hormony prosily o víc. Svírajíc deku, prosila jsem ho, „Rychleji. Tvrději.“

Zavrčel a tlačil se do mě tvrději a rychleji než kdy dřív. Moje kůže při té intenzitě pálila horkem, teď to bylo to perfektní tempo, které spojovalo naše dvě těla, naše duše dohromady.

Vlny ohnivých pocitů nepřestávaly hýbat mým tělem, když mě každé vniknutí a vysunutí přívádělo blíž a blíž k uvolnění, po kterém jsem toužila.

„Lásko, jsem blízko. Nemůžu to zadržet.“ Aidanův hrdelní hlas supěl mezi tahy.

Ve vteřině, kdy jeho horký prst přešel kolem mého stehna a našel můj rozkrok, jsem zakřičela čirým potěšením. O dva energické tahy později vyšlo Aidanovo jméno z mých rtů a mé tělo se topilo v extázy. Sotva jsem se dokázala udržet.  

„Kurva,“ zavrčel Aidan, podpírajíc se jeho pažemi po obou stranách mého těla, aby popadl dech.

Vytáhl se ze mě a já se přetočila na bok, opírajíc se o matraci. Aidanův obličej byl červený, a jeho linii vlasů zdobilo několik krůpějí potu. Usmála jsem se.

„Mmm,“  zamumlal, když si setřel tu vlhkost pryč. „Pokud se na mě budeš pořád takhle dívat, mohla by sis zasloužit přídavek.“

„Myslím, že by se mi to líbilo,“ přiznala jsem.

Tiše se uchechtl. „Mně taky, ale myslím, že se musíme trochu vyspat před tím zítřejším velkým dnem.“

Aidan odešel do koupelny a vrátil se boxerkách a držel ručník. Po tom, co mě očistil, pomohl mi do spacího trička a uložil mě. Zhasl lampičku a jen seděl na jeho straně postele.

„Dobrou, miláčku,“ řekla jsem, abych získala jeho pozornost.

Ale Aidan se na mě nepodíval. Jeho pohled byl vzdálený, když se díval na vypnutou televizi na našem prádelníku. Se vzdychnutím jsem se posadila a rozsvítila svou lampičku.

„Aidane?“ Pořád nic. Dotkla jsem se rukou jeho bicepsu a on sebou cukl. „Lásko, co se stalo?“

Jeho tvář byla bledá, jeho výraz zachmuřený. „Cassie?“ zamumlal, konečně se setkávajíc s mým pohledem. Jeho oči byly naplněné hrůzou.

„Copak?“ Nervozita vířila v mém břiše a já pocítila vzrůstající úzkost.

Odhrnul si své jemné vlasy a zavrtěl hlavou. „Co když jsem vrazil do hlavičky našeho dítěte?“

Kousala jsem si svůj ret, abych se nezačala smát.

„Tohle je vážný, Cassie.“ Vypadal tak zmateně, zcela pohlcený touhle myšlenkou.

Zahihňala jsem se a přiblížila jsem své prsty ke strništi na jeho čelisti a pomalu ho pohladila. „Oh miláčku, to není v žádném případě možné.“

Nakrčil obočí a těžce polkl. „Tohle vůbec nebyl něžný sex, Sweet Tea.“ Odmlčel se a zavřel oči. „Vrazil jsem našemu dítěti do obličeje.“ Zvedl odmítavě ruku do vzduchu. „Sakra, mohl jsem jí udeřit do ramene se vším, co znám.“

„Ach můj Bože.“ Už jsem to nemohla zadržet. Moje rarmena se třásla, když jsem se nekontrolovatelně rozesmála.

„Miláčku, to není vůbec možný. Musíš mi věřit.“ Moje ruka klouzala dolů po straně jeho těla, až dokud nedošla k jeho koleni.

„Já prostě nemůžu,“ smála jsem se tak hodně, až mi slzy stékaly po tvářích.

„Myslíš, že to je vtipný?“

Kývla jsem.

„No jo, ty neubližuješ naší dceři. Směj se, Sweet Tea. Už žádný sex pro tebe.“ Mrkl na mě a já zalapala po dechu ve falešném šoku.

„To není fér! A pro přesnost … mohl jsi vrazit do našeho syna, ne do naší dcery.“

Jeho tváře ochably a jeho obočí se vysoko vyklenulo. „Takže říkáš, že jsem mohl?“

Zavrtěla jsem hlavou a vyprskla smíchy. „Ne! Musíš mi věřit. Tohle dítě je chráněné víc, než obrněné vozidlo.“

„Opravdu?“

„Přísahám. Ale stejně si myslím, že je to kluk.“

„Ne. To je jediná věc, ve které se pleteš. Je to naše holčička Maggie.“ Přejel svýma silnýma rukama přes spodní část mého břicha. Přes jeho tvář se roztáhl lehký úsměv. „Myslím, že to brzy zjistíme, že?“

„Ano, myslím, že jo.“ Prohnal se mnou nervózní pocit, když jeho slova klesala dolů.

Aidan snížil své rty a přitiskl horký šimrající polibek na mé bříško.

„Dobrou, Sweet Tea.“ S jeho polibkem stále přetrvávajícím na mé kůži se na mě podíval. Jeho řasy se třepotaly nad jeho nádhernýma očima. Výrazné oříškové oči, které jsem doufala, že naše dítě zdědí. Měly magickou moc a vždycky jsem se cítila klidná a utěšená, když jsem do nich koukala.

Na mé tváři se objevil náhlý úsměv. „Dobrou, lásko.“

Zalezli jsme si pod deku, můj manžel vědíc, jak rozmístit pár polštářů navíc kolem mě. Po zastrčení obrovského péřového polštáře mezi své nohy jsem se podívala na hodiny. Bylo pět minut po půlnoci. Usmála jsem se; v nitru mi divoce rostla závrať. Otáčejíc se k Aidanovi, našla jsem jeho ruku a propletla jsem naše prsty. „Veselé Vánoce.“

„Mmm. Naše první Vánoce jako rodina.“ Přiblížil si mé klouby k jeho rtům. „Veselé Vánoce, lásko.“

Mělo něco do sebe, být na svátky poprvé jako rodina spolu. Nedalo se říct, co ten den přinese, ale něco uvnitř mi říkalo, že to bude kouzelné.