AFN - 23. kapitola

Překlad: Peťa

Tak nová kapča je tu J A je docela dlouhá, tak přeju pěkné čtení.

Peťa

LOREN HALE

Podrážky mých Nike se boří do písku, tvrdě se zarývají do nerovného povrchu, zatímco běžím. Slunce mě šlehá do nahé hrudi a doufám, že jsem se nastříkal dostatečným množstvím mléka, abych se vyhnul nepříjemnému spálení.

I ve vařícím vedru Ryke sprintuje vedle mě, drží krok s mým dlouhým krokem. Snažím se běhat každé ráno. Pomáhá to mým touhám, zvlášť v Cancunu. Nemůžu udělat jediný krok z našeho hotelového pokoje, aniž bych viděl ožralého vysokoškoláka nebo flašku piva. V tomto samotném rezortu je sedmnáct barů. Věděl jsem, že jet sem mě otestuje až na hranici, ale nikdy jsem neočekával, jak se budu cítit.

Včerejšek s Lily byl doslova jediným dnem, kdy mi alkohol vůbec nezkřížil mysl. Ani jednou. Potápěli jsme se se šnorchlem se želvami a lezli na vrchol Mayských ruin. Ani jednou mě nepožádala o sex a já ani jednou nezatoužil po kapce whisky. Ale to byl jeden dobrý den z mnoha těch na hovno. Chci vylepšit naši statistiku, zmírňovat všechny naše špatné dny, dokud nebudou ničím než snem.

Zaberu víc, vlhký vzduch mi svírá plíce. Na kůži se mi tvoří kapky potu a bolest, která se mi vlní skrz svaly je lepší než moje otravné myšlenky. Tak jedu dál. Dál ohýbám kolena a pumpuju vpřed. A Ryke se nikdy neodtrhne od mého boku.

Vím, že kdybych se tolik nestaral o Lily – nebo tu neměl Rykea, aby na mě zlostně hleděl – už bych prolomil svou střízlivost. A pak Connor mě nutí chtít být lepší osobou – jakkoli chabě to zní.

Ale dnes jsme se všichni rozdělili.

Lily nakupuje s Rose a Connorem, což jí poskytuje pauzu od posedlosti ohledem toho, jestli má sex. Obklopování se jinými lidmi je pro nás pořád nové a tak trochu vyčerpávající, ale pracujeme na tom, aby to klapalo.

Pohlédnu přes rameno a téměř okamžitě zpomalíme do běhu. Melissa a Daisy jsou sotva tečkou v dálce. Byly jediné dvě, které se k nám na běh chtěly připojit. Nepřekvapivě, protože Lily vypadá jako velký zlý vlk, který funí a vyfukuje po minutě sprintu, a nikdy v životě jsem neviděl Rose, že by na sobě měla tenisky. Connor by se přidal, ale nechtěl nechat Rose a Lily, aby nakupovaly v Mexiku samy.

Naše chodidla zpomalí do úplného zastavení. „Connorův vyšetřovatel pořád nepřišel s ničím novým?“ zeptá se Ryke, zatímco si hřbetem ruky otírá čelo, bez trika jako já.

„Connor říká, že to prošetřuje, jak rychle jen může.“ A pokud jeho kontakty nepřinesou ovoce, doufejme, můj otec bude mít víc štěstí. Ale neřeknu Rykeovi, že jsem mluvil s Jonathanem Hale. Z toho nemůže vzejít nic dobrého.

„Řekněme, že v případě nejhoršího scénáře, prosákne na veřejnost, že Lily je závislá na sexu,“ řekne Ryke a odšroubuje si láhev vody, zatímco čekáme, až nás holky doženou. „Co se bude dít pak?“

Při té myšlence se mi zvedne žaludek. „Tu představu ani nechci vzít v úvahu.“ Vše, co si představuju, je Lily, jak vzlyká a není ji možné utišit. Sledovat ji v takové deprimované agónii by mě zabilo, ale pokud se opravdu vydáme po této cestě, nebudu moct sáhnout po chlastu. Pro jednou tu budu muset být pro ni. Je sakra moje nejlepší kamarádka. A zaslouží si typ kluka, který ji dokáže přimět cítit se líp, ne hůř.

Pokud to nedokážu, pak bychom opravdu neměli být spolu.

Ryke mě studuje. „Pořád bereš Antabuse?“

Věnuju mu hořký úsměv. „Jedna pilulka denně drží démony od těla.“

„Neodpověděl jsi.“

„Ano, tati.“ Protáhnu si svaly, přetáhnu si paži přes hruď, snažím se zmírnit to vytvořené napětí. Kdyby ta lahvička s pilulkami nebyla v mé kapse – kdybych ji nechal v kufříku spolu s druhým ukradeným zavazadlem – měl bych víc pokušení pít. Pro jednou jsem měl štěstí.

Taky nenávidím o tom léku mluvit. Mluvit mě nutí myslet a myslet mě nutí chtít kurva pít.

„Přál bych si, abys mi o Masonovi Nixovi řekl dřív,“ přizná Ryke, čímž znovu změní téma, tentokrát na jednoho z našich hlavních podezřelých. Ryke je v tom dobrý – v mluvení a kroužení kolem různých témat. Najdu se, jak se na něco zaměřuju, ponořený v jeho kolotoči diskuzí jako ve víru.   

„Proč?“

„Dělíme se o zkurvenou tělocvičnu na Pennu. Vídám ho skoro každý den. Kdybych věděl, co udělal, nebyl bych ho… toleroval.“

„Tak jak tvoje netolerování ho vypadá?“ zeptám se s nakrčeným obočím. Představím si ho, jak pěstí napálí Masonovi Nixovi do namyšleného obličeje. Pravda, já už to udělal.

„Rázně bychom si promluvili,“ řekne Ryke.

Pořád si představuju pěstní souboj.

„Víš,“ zamumlám, zatímco zírám na svou láhev s vodou, „po nejdelší dobu po prváku jsem si pořád myslel, že je to moje chyba. Nemůžu ti ani říct, kolik pneumatik jsem prořízl. A Lily mi řekla, že to, co se stalo tu noc, nečekala, ale ani jí to nevadilo.“ Zavrtím hlavou, v myšlenkách se vracím k našemu prvnímu roku na Pennu. Oba jsme šli na párty bratrstva, celý fotbalový tým přítomný. Většina toho je pořád velká rozmazaná šmouha. Ale fakt si vzpomínám, že jsem slyšel kluky blízko kuchyně, jak probírají nějakou holku ve druhém patře. Někdo jménem Mason přesvědčoval prvačku, aby ojela každého kluka z fotbalového týmu.

Jednoho za druhým.

Nikdo mi nemusel říkat, že je to ona. Prostě jsem to věděl.

Popadl jsem láhev Jima Beama, vytáhl svůj zubatý lovecký nůž a zuřivě kráčel na parkoviště. Vybil jsem se na jakémkoli autě se zkurvenou fotbalovou nálepkou, plackou, identifikací, čímkoli. Museli si najít jiný odvoz domů.

To ráno byla otřesená a měla kocovinu, ale nějak jsem z ní vytáhl pravdu. Mason Nix se jí zeptal, jestli chce mít noc svého života a ona souhlasila za podmínky, že se nikdo nebude dívat. Za podmínky že každý kluk vejde dovnitř a vyjde jako na běžícím páse.

Byla to jedna z jejích fantazií, řekla mi. A stala se skutečnou, ale viděl jsem, kolik hanby ji po tomto užírá. Schoulila se do sebe a čekala, že na ni budu zírat, jako by byla příšerná a špinavá. Ale já ji jen chtěl držet a říct jí, že stojí za mnohem víc než cokoli, co hledá.

Ale tehdy jsem byl sobecký kokot. Ještě jsem nebyl ochotný změnit naši dynamiku. Myslel jsem si, že kdyby překonala svou závislost, pak by nutila mě, abych zdolal tu svoji.

A teď je to vše, co pro nás chci.

„Pamatuju si, jak jsi to vysvětloval,“ řekne Ryke. „Ale do prdele s tím, Lo. Neznal jsem Lily předtím, než jste se vy dva stali párem, ale nesejde na tom, jestli to chtěla nebo ne. Žádný pořádný chlap by nenabídl něco takového holce, zvlášť takové, která je opilá. Měl jsi každé právo být na něj naštvaný a jít po tom kreténovi.“

„Jo… možná.“ Ale teď by Mason Nix mohl být tím, kdo terorizuje Lily.

Melissa běží ustáleným během, ani v nejmenším bez dechu. Je k nám blíž a blíž, ale Daisy vedle ní neběží. Zauzluje se mi žaludek a rychle prohledávám pláž. Nemohl jsem už ztratit Lilyinu sestru. Je to sotva hodina.

„Ryke…“ Plácnu ho po paži a kývnu na Melissu, která je sama.

Ryke tvrdým pohledem prohledává pláž, v pohotovosti. Ale neukážeme paniku. Oba vypadáme, jako bychom byli připravení vstoupit do UFC souboje (pozn. smíšená bojová umění), svaly napnuté, páteř narovnanou. To musí být Haleovská věc.

Poplácá mě po rameni a ukáže na místo u pobřeží, kde vlny šplouchají do písku. Sotva dokážu rozeznat hlavu vysoké blondýnky, která se vykecává s dvěma místními kluky, kteří mají na pažích omotané šňůrky šperků.

Do prdele.

Než můžu vůbec pohnout nohou, Ryke odstartuje. Následuju ho blízko za ním, přičemž doufám, že si neznepřátelí místní. Představa, kterou jsem měl o chránění Daisy – jo, myslel jsem si, že ta bitka bude mezi opilými, pitomými kluky. Ale těmto dvěma pravděpodobně nebude vadit vytasit nůž, pokud se věci vyhrotí. Nechci být vhozen do vězení v cizí zemi bez zkurveného pasu.

Naštěstí Ryke zpomalí, jakmile se k nim dostaneme, jeho oči přímo upřené na Daisy, ne na kluky.

Přidám se k nim, když Daisy zvedne dva řetízkové náhrdelníky se stříbrnými Mayskými mincemi na konci. „Tyhle jsou prý ručně dělané. Ale nepoznám to.“ Pokrčí rameny. „Myslím, že budu věřit Pablovu slovu.“

Můj pohled je unášen ke dvěma mexickým klukům, kteří pasivně stojí vzadu s batohy a šňůrkami šperků, kůži tmavou a ošlehanou z toho, jak chodí sem a tam po pláži. Vypadají neškodně a mám podezření, že Daisy k nim přistoupila jako první. Je trochu divočejší, než si pamatuju. Dokonce trhlá. Od rehabilitace jsem toho tolik prošvihl – nebo možná taková byla vždycky a já byl jen příliš opilý, než abych si fakt všiml.

„Nemůžeš běžet pryč a bavit se s cizinci,“ řeknu jí. Zní to stupidně a rodičovsky – nic, co bych normálně řekl. Kdy jsem se stal člověkem, který poučuje někoho jiného o zodpovědnosti? Kurva – měním se na Rose.

„Nejsme si cizí,“ řekne rychle Daisy. „Tohle je Pablo a…“ V zamyšlení přimhouří oči. „Ernesto… myslím.“

Ten větší kluk na to přikývne a podá Daisy plastovou tašku, naplněnou dalšími přívěsky a kameny. „Onyxy. Rubíny. Safíry.“

Zúžím pohled. „Máš tam i zlatou cihlu?“

Ryke chytne Daisy za zápěstí a přitáhne si ji k boku. Setřese Rykeovo držení a její oči přelítnou za ni. „Melissa na tebe zlostně zírá.“

Ryke to ani nezkontroluje přes rameno. „Nedělej si s ní starosti.“ Melissa je asi dvacet stop daleko, paže založené na hrudi, čeká na Rykea, až se k ní znovu připojí. Ale nechal tam svou přítelkyni, aby mi pomohl s touto situací. Nepřiznám to nahlas, ale jsem pěkně vděčný. 

„Jen se snažím nedostat tě do problémů,“ řekne mu Daisy.

„Dokážu se o sebe postarat.“ Jeho oči se provrtávají do jejích.

Vložím se do toho: „Daisy, pojďme.“

„Počkej,“ řekne a zvedne ruku, aby předvedla dva náhrdelníky. „Který myslíš, ,že by se Lily líbil?“ A teď se cítím jako osel. Jen chtěla své sestře koupit šperk.

Lily nenosí náhrdelníky často a fakt, že to vím oproti Daisy mě nutí cítit se tak nějak dobře. Ale žaludek mi překroutí neklid – protože to znamená, že naše izolace našponovala vztah s jejími sestrami. A musím si připomenout, že tento výlet je o znovu budování všeho, co jsme ignorovali.

Myslím, že Lil se bude líbit cokoli, co bude pocházet od Daisy. Zkoumám oba náhrdelníky, jeden s černou šňůrkou a druhý s řetízkem.

Daisy otře prst o provázkový náhrdelník. „Na tomto přívěsku je kluk, který vyplazuje jazyk. Myslela jsem, že z toho bude u vytržení.“

„Rozhodně,“ řeknu.

Daisy se otočí zpátky k Ernestovi a podá mu řetízkový náhrdelník. „Jen tento.“ Zvedne ten provázkový náhrdelník ke koupi. „Kolik?“

„Dvě stě šedesát,“ řekne se silným akcentem.

Ona zírá. „Cože?“

„Pesos. Pesos. Pesos,“ řekne rychle, bojí se, že přijde o kšeft. „Dvacet dolarů. Dvě šedesát pesos.“

„Ohhh.“ Daisyiny oči se rozzáří. Zasměje se, jako by neuměla nic lepšího, ale strávila celé ráno tím, že pomáhala Lily porozumět peso-dolar přepočtu, než šla nakupovat. Dasiy říkala, že se z ní během focení a Fashion Week stala expertka na přepočty měn v Evropě.

„Daisy,“ varuju ji. A to jsem si myslel, že Ryke způsobí problém.

Ryke na mě nakloní hlavu, obočí zdvižené, jako by říkal: Já ti to říkal. Jo, říkal mi, že skočila z útesu, nemyslel jsem si, že se to rovná podvádění místního na pláži.

Daisy mě odmávne. „Minutku, zlato.“

Ryke ztuhne a já se jen zamračím. Co se to sakra děje?

„Já mám jen…“ Vytáhne z vršku bikin svazek hotovosti, jako by to nic nebylo, jako by se oči Ernesta právě nezaměřily na její prsa. Počítá bankovky jednu za druhou, fakt kurevsky pomalu. „… Dvě stě pesos.“ Její velké zelené oči se nevinně zvednou k Ernestovi, ale ten jí pořád kouká na kozy.

Postoupím vpřed, neuvěřitelně iritovaný. „Hej.“ Lusku na něj prsty. „Dvě stě pesos?“

Ernesto se konečně podívá na mě a začne vrtět hlavou.

„Oh ne,“ říká rychle Daisy. Ovine mi ruku kolem pasu a přitiskne si hlavu na mou hruď. Znehybním. „Jsme na líbánkách, vidíš, a slíbila jsem sestře, že jí něco přivezu zpátky. Tohle by prostě milovala. Vím to. Mohl bys udělat výjimku jen protentokrát, prosím?“

Moje oči se rozšíří na Rykea, ale ten jen zlostně hledí, a když myslím zlostně hledí, myslím tím, že má celou tu sestavu Frankensteina. Tvrdě zasazenou čelist, sevřené pěsti, napnutá ramena a semknuté rty. Vypadá skoro připravený na bitku. Ale nejsem si jistý, koho chce mlátit.

„Ne. Dvě šedesát,“ zopakuje Ernesto.

Daisy povolí ramena a otočí se na mě, její ruce na mé hrudi. „Máš s sebou nějaká pesos, zlato?“

„Ne, takže bychom možná měli přestat utrácet, drahá.“

„Dej mi svoje peníze,“ řekne Ryke a natáhne k ní ruku.

Její tvář se rozzáří a vděčně odstoupí a vrátí se k Rykeovi, z doslechu místních. Jdu hned za ní. „Budeš smlouvat ve španělštině?“ zeptá se ho a vsune mu bankovky do dlaně.

„Jasně,“ řekne. „Prvně mi dej zbytek své hotovosti.“

„Všechno máš v ruce.“

„Je mezi tvými kozami.“

Zamračím se, nechci, aby říkal cokoli o jejích kozách. Nikdy. Je to Daisy Calloway.

Daisy se se zamračením podívá na svoje prsa a já obrátím svůj úšklebek k nebi. Viním z této situace tebe, Bože. Za to že jsi dovolil malým sestrám, aby měly prsa.

„Nic tam nevidím.“

„Zkontroloval bych to sám, ale jsem tu s holkou,“ řekne Ryke suše.

Okay. Ne. Jestli je jedna věc, ve které jsem dobrý, je to v tom říct svůj zkurvený názor. „Vlastně je milion jiných zkurvených důvodů, proč bys neměl,“ řeknu chladně, krev se mi mění na led.

Daisy mě prostě ignoruje a řekne: „Melissa odešla před třemi minutami, když jsi odmítl jít k jejímu boku. Co máš za výmluvu teď?“

Vyzývá ho.

A on je typ kluka, který je ochotný to přijmout.

Stojím mezi nimi, než jí Ryke může odpovědět. V nevíře na Rykea zvednu obočí. Vážně jsem si myslel, že se mi to zdá, to, co se dělo v bazénu. O nic kurva nešlo, říkal jsem si. Byl hodný, pobízel ji, aby snědla taco, i kdy jí ho měl radši podat, než ji nechat, aby si z něj ukousla z jeho ruky. Neměl jí setřít omáčku z brady. Neměl s ní vtipkovat o šukání Melissy. Je tolik věcí, které by neměl dělat. Ale dovolil jsem si uvěřit, že je jen idiot. Nerozumí hranicím. To je Rykeův největší problém.

Ale teď, jak vysvětlím tohle.   

„Co?“ v obraně se zamračí Ryke na mě. „Snažím se nás dostat z této zkurvené situace.“ Znovu uzamkne oči s Daisy a postoupí vpřed, aby se k ní pokusil dostat. Položím mu ruku na hruď, abych ho zastavil, a pak se rychle obrátím na Daisy.

„Dej mi zbytek svých peněz.“

„Já ne“-

„Hned.“ Ani neslyším svůj vlastní hlas, nebo jak zle zní. Vše, co slyším, je, jak můj nevlastní bratr nabízí, že bude osahávat sestřičku mojí holky. Vůbec se kurva nestarám, jestli to byl vtip nebo sarkasmus nebo kurva cokoli. Myslím, že ho později zabiju.

Daisyin úsměv okamžitě zmizne a znovu si sáhne do vršku bikin. Dívám se na písek, nebe, kamkoliv kromě jejích prsou, dokud mi nepoloží peníze na ruku. Popadnu zbývající hotovost od Rykea a začnu odpočítávat dvě stě šedesát pesos.

„Jen jsem se pokoušela pobavit,“ řekne tiše, její hlas vrstvený vinou. „Omlouvám se.“

Omluvila se a vím, že bych to měl nechat být. Ale zuřím. „Jsou jiné způsoby, jak se pobavit.“ Podám peníze Ernestovi. Oba kluci přikývnou na znamení díků a pak odchází směrem k rezortu blízko řadě slaměných budek a bílých přístřešků. Podívám se zpět na Daisy, moje nervy se ještě neusadily. „Jsi sakra dcera multimiliardářského magnáta. Směňování s chlapem, který vydělává tisíckrát míň než ty, je ekvivalentem krádeže.“

Její oči se změní na velké a okrouhlé a trošku skelné a bolí to vědět, že to já způsobuju tuto bolest. Bolest v mé hrudi se jen zintenzivní, protože nemůžu přestat mluvit. Nevím jak to. „Příště si pronajmi zasraný vodní skútr.“

„Jen jsem chtěla dělat něco normálního.“

„Ty nejsi normální. Nikdo z nás není.“

„Lo,“ řekne Ryke, jeho tón varovný. Ale jeho hlas mi posílá žiletky po zádech.

„Vůbec na mě kurva nemluv,“ odseknu. Zrovna teď ho nenávidím. Ze všeho nejvíc nenávidím sebe. Nenávidím, že jsem právě vynadal Daisy, která fakt neudělala nic špatného. Minimálně nic takového, co by si vyžadovalo moje drsná slova. Výčitky svědomí chutnají jako kyselina a obvykle je utápím pomocí whisky.

Můj další výdech vyjde nepravidelně a Ryke se na mě na dlouhou chvíli zaměří. Ale když se Daisy silně nadechne, zatímco zírá na písek s přetékajícími slzami a snaží se zkrotit svoje emoce, obrátí svůj pohled na ni. Sleduju, jak se jeho tvář mění. Pokud si o mě dělal starosti, vůbec nevím, jak nazvat výraz, který má pro ni.

Co jsem sakra prošvihl, když jsem byl na rehabilitaci?

„Musím se odsud dostat.“ Cuknu sebou, když si uvědomím, že jsem to řekl nahlas. Rozejdu se.

Ryke procitne a jde za mnou. „Kam kurva jdeš?“

Jeho vztek mě podnítí a náhle zastavím. Skoro mi vrazí do hrudi. „Co to s tebou kurva je?“ zasyčím. „Je jí šestnáct.“ Periferním viděním vidím Daisy, postává stranou, dívá se, ale nechce se do toho vměšovat.

„Nic nedělám,“ odmítne to Ryke.

Bolí mě čelo z toho, jak silně se mračím. To nemůže myslet vážně, ale myslím, že věří, že jo. To je kurva děsné. „Nebuď pitomý.“

Ryke si na sekundu položí ruce na hlavu. Nikdy jsem ho neviděl rozpadat se a můžu říct, že se tvrdě snaží, aby se to nestalo. „Jsem přímý a drsný,“ řekne. Ale ví, že to není odpověď, kterou chci slyšet. „Nemůžu to vypnout.“

„Vypneš to kolem ní,“ ušklíbnu se. „A víš ty co, já tě pozval do Cancunu a můžu svoje pozvání stáhnout.“

„Stahuješ svoje pozvání?“

„Ne, ale nechci s tebou mluvit nebo být zrovna teď kolem tebe.“

Popadne mě za paži, než se otočím. „Počkej.“

„Co? Budeš všechno házet na fakt, že jsi přímý? Když to chce Connor, je zrovna tak otevřený jako ty a nikdy by neřekl věci co ty.“

„Protože já jsem zkurvený kretén,“ řekne Ryke.

„To není dost dobrý.“

Rykeovi vzplanou nosní dírky a ukáže si na hruď. „Byl jsem vychován jen samotnou matkou, Lo“-

„Stejně jako Connor,“ odseknu. Dávám Rykeovi tak zabrat. Nutím ho přeskakovat ty nejvyšší zdi a on skládá každý test bez stížnosti, ale můžu říct, že tento ho trhá uvnitř. A maličké části mě se líbí, že se konečně hroutí. Druhá část nenávidí, že mám radost z bolesti někoho jiného.

„Přestaň mě s ním srovnávat,“ ušklíbne se Ryke. „Jeho matka byla hlavou korporace. Moje matka celý den posedávala kolem a osnovala způsoby, jak vyjebat s otcem. Strávil jsem roky tím, že jsem byl trhán mezi nimi dvěma, musel si vybírat strany a vybral si ji.“ Znovu si ukáže na hruď, oči mu planou žárem. „Byl jsem nucen věřit, že je svatá a on je hříšník, když oba jsou vinni věcmi, na které bych sotva dokázal mít žaludek. Víš, jaké to je – bránit někoho z lásky tak vehementně a pak si uvědomit, že nebyl o nic nevinnější, než chlap, kterého jsi nenáviděl? Je to kurva na hovno.“

Moje hruď je tak napjatá, že každý nádech vyžaduje sílu.

Ryke postoupí vpřed. „Miluju ženy a starám se o ně víc, než si kurva vůbec uvědomuješ, Lo. Ale viděl jsem matku, jak se z toho rozvodu mění na bezcitnou. Říkám věci, které bych neměl, protože jsem začal kašlat na to, co si o mně lidi myslí. Přestal jsem se snažit hrát si na zbožňujícího syna – na roli, kterou si tahle dívka právě prochází. A kurevsky mě to zabíjí sledovat, jak se to děje.“

Jsem přepaden tolika emocemi, že skoro nevidím jasně. Jen pořád přikyvuju, snažím se porozumět jeho úhlu pohledu, snažím se to pochopit. „Potřebuju nějaký prostor…“ k přemýšlení.

„Nemůžu tě takto nechat samotného.“ Ryke těžce dýchá a váhá, jestli mi položit ruku na rameno. Pokud mi na tělo položí jediný prst, ucuknu. Jsem tak plný nenávisti, rozhořčení a temnoty – všeho, co mě normálně posílá rovnou do baru.

„Půjdu s Daisy zpátky do pokoje,“ řeknu. „Ty jdi najít Melissu. Víš, tu holku, se kterou jsi sem přijel.“ Už ho nechci masakrovat, ale je tak snadné řezat lidi, zvlášť mého bratra.

Ryke přijme úder, nepohne se ani o jediný palec. „Skoro jsi přiměl Daisy k slzám. Fakt s ní chceš strávit čas o samotě?“

„Dá mi to možnost omluvit se,“ řeknu. „Buď přijmeš tento scénář, nebo odsud odejdu sám.“ Ruce se mi třesou a sevřu je do pěstí. Ryke by mě zrovna teď nikdy nenechal samotného. Chci se uvolnit. Sednout si do baru a jen odplout.

Ryke kývne na Daisy a ona přiběhne. Když se zastaví po jeho boku, řekne: „Nedovol mu pít.“

„Okay.“

Zaváhá, než zamíří dál po pláži. Jdeme k rezortu v těžkém tichu, které mě tíží na hrudi.

„Omlouvám se,“ skončím zamumláním, zatímco čekáme na výtah.

„Ne, neomlouvej,“ řekne Daisy. „Měl jsi pravdu. To, co jsem udělala – bylo to špatné. Někdy na peníze prostě zapomínám. Budu se snažit v tom být lepší.“

„Jo, ale občas to dělám taky. A nejsem tvůj táta. Neměl bych tě poučovat.“ Nebo kohokoli.

Usměje se. „Je pěkné vědět, že se staráš.“

Zastavíme na našem podlaží a ona jde přede mnou, nechává mě o tom přemýšlet.

Opravdu se starám. Je to proto, že jsem střízlivý nebo je to prostě proto, že se věci změnily? Kéž bych věděl.

Daisy čeká u dveří a najednou zbledne starostmi. „Řekneš to Lily?“

Bude se mě ptát, co se děje, jakmile vejdu dovnitř. Byli jsme kolem sebe dost na to, abychom pochytili řeč těla, a ta moje říká, že ztrácím kontrolu. Neměl jsem v úmyslu jí lhát. „Jo,“ řeknu, „ale nemyslím si, že bude naštvaná.“

„Fakt? Protože si nemyslím, že jsem Lily někdy viděla v bestiálním módu, jako Roseino věčné nastavení, a vždycky jsem byla trochu vyděšená, že to uvidím.“

Usměju se, jak se snažím vybavit si naštvanou Lily. Opravdu vypadá trochu jako malé monstrum, ale shledávám to spíš rozkošným než děsivým. „Budeš v pohodě.“

Nevím, jestli si Daisy myslí, že jsem skutečně takto rozčilený jen kvůli tomu směňování nebo jestli si uvědomuje, že jsem zachytil její flirtování s Rykeem, oba na vině, věřím. Ale nikdy s ní znovu nebudu mít tento rozhovor. Lily dokáže zvládnout svou sestru a já si zvládnu svého bratra.

Daisy vypustí výdech úlevy, než se posune z cesty. Zasunu kartu k otevření dveří a vstoupíme do pokoje.

Na nejbližší posteli Rose přeskládává oblečení, zatímco Connor organizuje různé tašky, které obklopují pokoj. Mezi tím, co Daisy přivezla a tím, co teď nakoupila Rose, myslím, že oficiálně oblečeme sedm lidí na týden.

„Jaký byl běh?“ zeptá se Connor.

„Horký,“ řekne Daisy.

Prohledávám pokoj kvůli Lily, nemůžu ji najít, a pak se podívám přes skleněné dveře na terasu. Je schoulená na židli, nohy u hrudi, sleduje ptáky nebo co.

Pohnu se směrem ke dveřím a Connor mi najednou zablokuje východ, jako by si chtěl promluvit. Vše, co fakt chci udělat, je, mluvit s Lily. Potřebuju vědět, jestli věděla o Rykeově a Daisyině… Ježíši, ani nevím, jak to nazvat.

„Co je?“ vyštěknu.

Daisy se soustředí na nás, naplněná zvědavostí a to způsobí, že Rose poplácá matraci. „Daisy, pojď mi pomoct skládat,“ vyžaduje.

Daisy zareaguje na požádání své sestry -  připomene mi tím to, co o ní řekl Ryke. A trochu ztuhnu, nechci, aby Daisy byla ovlivněna svou matkou. Všechny tyto holky mají komplexy a vidím, jak většina lidí může nějaký získat jen ze svobody našeho životního stylu a tlaku udržet si ho. Mám pocit, jako bychom všichni byli svým vlastním přičiněním trochu podělaní.

Connor mě vede ke zdi nejvzdálenější od holek. A já okamžitě chápu, co se děje. Vede mě pryč od Daisy, aby to nemohla slyšet. Cokoli mi Connor chce říct – týká se to Lily.

Mysl mi zkříží nejhorší myšlenka.

Podvedla mě.

Vyspala se s nějakým pokladním v Bloomingdales.

Šukala jiného kluka.

Cítím, jak mi z obličeje mizí barva.

Cítím, jak se mi sám převrací žaludek. 

Můj svět se začíná pomalu řítit. Měl bych být s ní. Snažím se přesunout kolem Connora a dostat se na terasu, chci s ní mluvit, chci to udělat správně, chci být znovu sám.

Connor znovu předstoupí přede mě a položí mi ruku na rameno. Přečte si paniku na mém obličeji a řekne: „Nic se nestalo, nic jako tohle.“ Nevím, jak Connor dost dobře ví, co tohle znamená a to jen navýší moje nervy.

„Co se teda stalo?“ zeptám se tiše.

Zůstává rozhodný, klidný a z nějakého divného důvodu to zásobuje mě. Jeho bezstarostný postoj mě nutí věřit, že to není tak špatné a přemýšlím, jestli je to nadání Connora Cobalta. Uklidňovat lidi svým chováním spíš než slovy.

„Koukni,“ řekne lehce, „Rose ti o tom nechtěla říkat, ale přesvědčil jsem ji, myslím.“ Dovolí si se nad tím úspěchem usmát. „Chce, aby Lily zvládla tyhle věci na vlastní pěst. Z feministické perspektivy hádám, že je to tak, že když pomáháš Lily, nedáváš jí šanci, aby byla silná ona sama.“

Zdá se to, jako by mě bodl nožem, i když to jsou slova Rose. „Nejsem její zkurvený lék, vím to,“ řeknu, přičemž se snažím napodobit Connorův lehký tón, ale můj hlas vyjde napjatě a ostře. Nechávám Lily, aby uspěla sama, ale jsem tou osobou, která s ní má sex. Vše, co můžu dělat, je říct jí, aby přestala, vést ji. Ona je tou, která si aktivně volí požádat mě o sex, chtít sex, poddat se touhám dost na to, aby je nechala kontrolovat její myšlenky. To je na ní.

„Já vím a Lily nikdy nebude úplně sama. To je to, co jsem říkal Rose. Spíš s ní a závislost na sexu je uzdravovací proces o dvou osobách. Při tomto byla se mnou zajedno.“ Myslím, že si dál vychutnává odkládání těch novinek.

„Connore. Prostě mi to řekni.“

Přikývne. „Všiml jsem si, že Lily někdy dokáže vypnout,“ říká, „a opravdu jsem si myslel, že je jen trochu pomalá. Ale pak jsem zjistil, že je závislá na sexu a vím, že fantazírování může být u závislosti obrovský problém.“

Vím, kam to směřuje, a neměl bych cítit úlevu. Ale tlak se mi zvedne z hrudi. „A?“

„A bylo to v pohodě. Párkrát vypnula a Rose ji opakovaně vtáhla do rozhovoru. Pak si Rose musela vyzkoušet prakticky každý pár bot na podpatku v její velikosti a oba jsme na Lily zapomněli… dokud jsme ji neuslyšeli.“

Co? Nemasturbovala by na veřejnosti. To je za hranicí toho, co kdy udělala. Znovu mě začne bolet hruď. „Neuslyšeli ji? Masturbovala?“

„Ne,“ řekne Connor rychle. „Ne. Vůbec.“

Dobře.

„Ale slyšeli jsme, jak měla orgasmus.“

Co? „Nechápu to. Jak je to možné?“

„O ženském orgasmu je mnoho studií. Není úplně pochopený, ale mnoho vědců ukázalo, že může být navozen samotnou myšlenkou.“

Fantazírovala a měla orgasmus. Nahlas. Ve zkurveném obchodě. Vím, jak trapně se musí cítit a to mě zahltí, ovládne to teď dokonce i mou schopnost zformovat slova.

Connor využije moje ticho jako příležitost, aby dál mluvil. „Rose ji přinutila zavolat její terapeutce.“

Přikývnu, ale moje chodidla jsou přilepená k podlaze. Chci jít ven a být s ní, ale Roseina slova… nebo Connorovo zopakování jich mě pronásleduje. Chci, aby Lily byla silná sama. Vidím ji přes žaluzie, jak se schovává ve svém těle a už se nezdá, jako by se dívala na ptáky.

Dívá se po cestě ven.

Otočím se na Connora, najednou cítím takovou úlevu, že je tady. Že mám někoho, koho se můžu na tohle zeptat: „Měl bych jít ven?“ Chci někoho, kdo mi řekne, co je správné. Kdo mě uvede na správnou cestu. Nechci pořád dělat špatná rozhodnutí.

„Potřebuje tě,“ řekne mi v jediném nádechu. „Jen s ní neměj sex. Dost snadné, ne?“

„Jo, to by pravděpodobně bylo těžké na té židli,“ řeknu, přičemž se pokouším usmát se, snažím se zmírnit to, nakolik se vciťuju do její bolesti.

„Pro vás dva ne.“ Poplácá mě po rameni, probere mě z mého zamrzlého stavu a najdu se, jak se pohybuju směrem kupředu. Ke dveřím. K ní.