TVC - kapitola 6 - 9

Překlad: Verča

Ahoj holky J Moc děkuju za komentáře. Zbylé čtyři kapitoly se budu snažit poslat zítra.

Hezké čtení J

6. KAPITOLA

DOLLY

Vyskočím z mého auta a narovnám si sukni, než zavřu dveře. Mám na sobě roztomilé, tmavě šedé kotníčkové boty, díky kterým se cítím sexy, takže se cítím celkem sebejistě, když jdu přes štěrkovou cestu k verandě mého bratra, předstírajíc, že si Brandona nevšímám. Pokud on dokáže předstírat, že se mezi námi nic neděje, budu dělat totéž.

Cítím Brandona vedle mě, jeho oči mě propalují. Ale já se na něj nepodívám, místo toho sleduju mého bratra, Tye, jak kroutí hlavou a vstane z houpacího křesla. Jasně ví, co se děje. Nikdy jsem nebyla diskrétní, pokud šlo o Brandona. Částečně proto, že hodně mluvím a částečně proto, že jsem chtěla, aby každý věděl, že je můj.

„Chceš pivo, Dolly?“ zeptá se mě Ty, a já ho následuju do domu.

Pokud chce Brandon předstírat, že se mezi námi nic neděje, pak Bůh ví, že já udělám to samé a ještě lépe. Ale když vejdu do dveří, slyším ho říct mé jméno.

„Dolly.“ Jeho hlas je něco mezi šokem a nepříjemností. Dobře, může cítit nepříjemnost, protože tu cítím celé měsíce.

„Oh, hej, Brandone,“ prohodím a vzhlédnu k němu.

Má na sobě vybledlé džíny a bílé tričko s véčkovým výstřihem. Jeho kovbojský klobouk je na židli vedle něj a jeho střapaté, blond lokny zakrývají jeho tvář. Jeho čokoládové oči se na mě dívají, posuzujíc můj outfit.

Rozhodla jsem obléct jednoduše, ale mnohem víc sexy než obvykle. Měla jsem několik věcí v zadní části mé skříně, které jsem moc nenosila, ale tohle byla skvělá příležitost. Mám na sobě černé tílko, které je vepředu krátké a zadek je delší. Zkřížené proužky na zádech ukazují vše až k mému zadku.

Moje prsa se rozhodla, že se objeví v deváté třídě a od té doby se nezastavila v růstu. Z větší části je udržuju uzamčené v dobrých podprsenkách a tílkách s výztužemi. Takže dnes jsem se rozhodla nechat holky volné a šla bez podprsenky. Tohle tílko opravdu volalo po tom, abych šla bez ní. Hluboký výstřih a volný materiál kolem mých prsou způsobí, že se mi Brandon nedívá do očí.

„Co to máš sakra na sobě?“ řekne skrz zuby. Moje srdce se třepetá.

Vidím, jak stočí jeho ruku do pěsti a já se kousnu do rtu, aby se mě nevyšlo chichotání. Podívám se dolů na můj top a džínovou sukni a pokrčím rameny. To způsobí, že se má prsa trochu zatřesou a jeho oči to samozřejmě zachytí.

„Prostě jsem přišla na večeři s mou rodinou. Slyšela jsem, že se k nám někdo připojí. Přijdeš, Daddy?“

Poslední slova prohodím přes rameno, jak zamířím do domu. Normálně Tyovo chlapy nejí spolu, ale MJ řekla, že udělá dost jídla pro všechny. Bude to jako bych držela zápalku nad kanystrem benzínu, ale jsem unavená z čekání na začátek mého milostného života.

Cítím jeho teplo na mých zádech, jak jdu do domu a zamířím přímo do kuchyně. Z toho nízkého zavrčení se zdá, že neschvaluje výběr mého oblečení. Usměju se. Bod pro Dolly.

Mary-Jane je v kuchyni a já jí přispěchám pomoct, hlavně abych se vyhnula Brandonovu pohledu, ale stejně ho na sobě pořád cítím. Pokud mě chce, bude za mnou muset přijít, protože já už ho nebudu uhánět.

„Pokud tě Brandon nezabije za tvoje oblečení, tvůj bratr ano,“ zašeptá MJ, když neseme jídlo na dlouhý piknikový stůl.

„Tye můžu zvládnout,“ řeknu a nervózně se podívám kolem. Brandona jsem ztratila z očí a nechci, aby mě slyšel. „Na druhou stranu, Baby-daddy, to je něco neznámého.“

„Je dost pravděpodobné, že mu vybouchnou oči, kvůli tomu, jak se na tebe dívá. Doufám, že víš, co děláš, Dolly,“ řekne MJ a mrkne na mě. Pokud někdo něco ví o žárlivém muži, je to MJ. Trvalo nějakou dobu, než Ty nechal jeho muže poblíž jejich domu. Vím, že to v sobě mám taky. Nemyslela, že by Brandon něco takového mohl udělat, ale vypadá to, že jsem se možná mýlila, a něco na jeho žárlivosti mi způsobuje krásné věci.

Moje sukně je trochu volnější a ukazuje asi tak palec z mého břicha, když se nahnu pro talíře. Musím se natáhnout hodně, abych dosáhla na druhou stranu a moje prsa jsou všude. Začínám si myslet, že ten top byl chyba. Když se otočím, podívám se na Brandona. Stojí stranou ve stínu. Jeho tváře jsou rudé a vypadá, že tvrdě dýchá, ale jinak je to socha, jeho oči mě neopouštějí.

Brzy se objeví zbytek mužů, několik z nich mě přijde pozdravit. Většinou znám jejich jména, protože jsem tu kolem nich už roky. Jeden ze starších chlapů si mě přitáhne do objetí, ale najednou je přede mnou Brandon, ptajíc se ho na otázku ohledně druhu zrna, které by měl začít pěstovat. Jasně se ujišťuje, že žádný muž nebude kolem mě.

Poté, ode mě Brandon není dál než na dva kroky. Každý krok, který udělám, následuje. Je neustále u mého boku, ale nedotýká se mě. Zdá se, že všichni vědí, že se ode mě mají držet dál. Nikdo z těch mužů se nesetká s mým pohledem. Brandon by kolem mě taky mohl klidně vyčůrat kruh, ale nejsem si jistá, jak bych se ohledně toho cítila. Část mě miluje jeho žárlivost,  že nechce nikoho  poblíž mě, protože zatraceně, já taky nechci, aby kolem něj byly nějaké ženské, ale ta druhá část vyšiluje. Nechce být se mnou, ale stará se, aby se mnou nikdo nebyl? Ne, že bych chtěla být s někým jiným.

Ty mi přinese pivo a podívá se na Brandona. Vezmu si nápoj a podívám se na ně, nechápajíc co se děje. Vím, že se něco děje a že to má něco společného se mnou. Cítím to. Chystám se na to zeptat, ale přijde MJ a oznámí, že je čas jíst.

Jdu ke druhé straně stolu, chci být na chvíli od Brandona, ale on mě chytí za loket a nasměruje mě na opačný konec, pryč od mužů a vedle MJ a Tye.

„Sedni si,“ řekne, v jeho hlase je varování. Jako kdybych to neudělala, byly by následky.

„Myslím, že sis mě spletl s tvým koněm,“ řeknu mu. Vytáhnu mou ruku z jeho a podívám se na něj. Vyjdu ke druhé straně stolu, ale je okamžitě po mém boku.

Byla chyba ho tlačit. Jeho výraz je plný zuřivosti. Můžu skoro ochutnat jeho hněv, který z něj vyzařuje, když je ke mně natlačený. Rozhodnu se vyzkoušet jinou taktiku.

Zjemním svůj hlas, opřu se o něj, takže když promluvím, slyší to jen on. „Víš, s tímhle tvým postojem bych řekla, že jsi buď hladový anebo opravdu nadržený.“

Skloní se, takže naše nosy jsou jen kousek od sebe. Vím, že nás všichni sledují. Jeho dech zasáhne mé rty a Bůh mi pomož, protože mé hormony jsou mimo. Chci ho popadnout. Můj plán určitě nefunguje. Brandon je mnohem intenzivnější, než jsem si myslela, že bude. Pryč je ta vážná fasáda, kterou měl. Teď je na scéně jeho pravé já.

„Oh, obojí, malé Jehňátko. A jakmile budeš nakrmena, dostaneš to, o co prosíš.“

Znovu popadne můj loket a vezme mě zpět na moje původní místo a řekne mi, abych si sedla. Tentokrát udělám to, co mi řekne, pociťujíc bolest mezi nohama.

Kurva, myslel vážně to, co řekl? Můj žaludek se třepotá a nevím, jestli budu schopná něco sníst. Najednou chci, aby byla večeře za námi, abych zjistila, co přesně myslel. Nevím, co udělal, že mě tak nakopnul. Měla bych být naštvaná a říkat mu, že mu nakopu prdel, ale všechno, co cítím je potřeba. Potřeba tak velká a zdrcující, že nevím, co s tím dělat. Takže jen sedím a snažím se dostat pod kontrolu.

Pak si každý začne nandávat. Rodinným-stylem. Když něco přijde mým směrem, Brandon mi to vezme z rukou a nandá mi. Než mu můžu něco říct, můj talíř je plný jídla a všichni jedí.

Cítím Brandonovo drsnou teplou ruku na mém stehně. Nakloní se a přitiskne mi rty k uchu.

„Sněz svou večeři, Jehňátko. Budeš potřebovat sílu.“

Moje nohy se třesou a můj dech se zadrhne, když se podívám na MJ a mého bratra, zkoumajíc, jestli něco slyšeli. MJ je v Tyově klíně a oba se navzájem krmí, vůbec nevnímají, co se děje kolem nich.

Brandon se opře a ukousne si z jeho jídla, ale jeho ruka je stále na mém stehně. Zvednu vidličku a napíchnu si bramboru, když pocítím, jak jeho ruka začne cestovat k okraji mé sukně. Vzhlédnu, nepohnu se, jak jeho prst cestuje po vnitřku mého stehna. Tlačí do něj.

Baví se s jedním z mužů, jako by se nic nedělo. Vypadá naprosto uvolněně, zatímco se s tím mužem baví o tom, jaká bude letos zima.

Je to trest za to, že jsem ho dráždila svým oblečením? A proč jen ta myšlenka potrestání, způsobí, že bolest mezi mýma nohama je horší? Zhluboka se nadechnu a snažím se jíst a předstírat, že se pod stolem nic neděje. Vůbec nic. Mé tělo je prakticky v jednom ohni z jeho dotyku.

Zastaví se, já roztáhnu mé nohy a skloním svůj obličej, abych zakryla ruměnec. Nemůžu uvěřit tomu, co tu dělám. Čeká a pak se na mě podívá a kývne k mému jídlu.

„Jez,“ řekne a pak se vrátí k jeho rozhovoru.

Kousnu si, a on se znovu uvelebí mezi mýma nohama. Ukousnu si další kus a on sjede rukou trochu níž. Napiju se mého piva, a jeho drsné prsty se pohybují výš.

Polknu zalapání, když se jeho dva prsty dotknou mé nahé kundičky. Zamrzne. Myslím, že nečekal, že budu naostro, takže jsem ho nejspíš tak trochu šokovala. Zachytím jeho pohled, a se vší silou co nashromáždím, na něj mrknu. Cítím se, jako bych získala malé vítězství.

„Je něco s tvou večeří?“ zeptám se, tak potichu, aby mě slyšel jen on.

„Vůbec nic, malé Jehňátko. Právě začínám.“

S jeho slovy, se dotkne mých mokrých záhybů a tře můj klitoris. Musím se kousnout do rtu, abych nezasténala, když klouže přes mou vlhkost. Neexistuje žádná možnost, jak skrýt, že jsem v rozpoložení. Jsem v rozpacích z toho, jak mokrá je moje kundička. Ani jsem nevěděla, že bych mohla být tak mokrá. Dokonce i mé stehna jsou nasáklá vzrušením.

Přiblížím se k němu, mohu cítit vůni jeho kůže. Chci mu vylézt na klín a třít se proti němu. Místo toho se dotknu jeho ruky. Nechci, aby se mě přestal dotýkat. Nechci, aby někdy přestal.

Mazlí se se mnou, jak jí, a já se snažím následovat jeho tahy. Předstírám, že se chovám tak, jako by se nic nedělo. Je to jen jednoduchý dotyk, ale tak zkurveně perfektní, že se blížím k orgasmu. Už teď můžu říct, že bude větší a silnější než všechny, které jsem si kdy dopřála, a nevím, jak to zvládnu. Nemyslím si, že budu schopna zůstat potichu, až se udělám.

Jako kdyby Brandon věděl, o čem přemýšlím, přestane hýbat s jeho prsty, pohladí mou kundičku a odtáhne ruku pryč.

Chci zasténat frustrací, ale poprvé se s ním udělat, není něco, co bych chtěla zažít na veřejnosti. Podívám se na něj a uvidím, jak si přiloží mé prsty k jeho ústům a olízne je, než se napije piva. Podívá se na mě a já sleduju jak se hýbe jeho ohryzek, když polyká. Olíznu si mé rty a přemýšlím o tom, jak moc ho chci ochutnat, a všude. Pak se mé oči vrátí k jeho. Jsou tak tmavé a je v nich vidět hlad. Proud touhy, který možná nebude schopný déle ovládat.

Tohle není vůbec tak, jak jsem si dnešní večer představovala. Myslela jsem, že se ukážu a trochu ho podráždím, a pak odejdu jako vždy. Ale něco se změnilo – je to jako kdyby Brandon nebojoval s potřebou uvnitř něj, o které jsem věděla, že tam vždy je. Ale měla bych mu dovolit, aby si mě tak snadno vzal? Jeden dotek na mé kundičce a nechat ho mít mě? Chci ho víc, než chci můj další nádech, ale nejsem tak lehká, a nejsem ničí hračka. Moje pocity k němu jsou silné, a nedovolím mu, aby si myslel, že mě může uspokojit, a bude to pryč. Tohle pro mě znamená všechno. Nejsem žádná rychlovka. Mohl by mi zlomit srdce na milion kousků, pokud nebudu opatrná.

Nevím, jak bych mohla zvládnout to, kdybych měla s Brandonem pár krásných dnů, a pak by odešel. Zničil by mě. V několika okamžicích jsem ze skvělého stavu spadla do zničeného. Vezmu můj téměř prázdný talíř a postavím se. Tohle není hra pro mě. Možná jsem hrála hru, když jsem sem přišla, ale teď končím.

„Díky za skvělou večeři, lidi, ale zítra začínám brzo,“ řeknu u stolu.

Brandon se vedle mě postaví s jeho vlastním talířem. Vezme mi můj a dá ho na jeho. „Večeře byla skvělá, MJ. Děkuju.“

Rozloučíme se, a pak mě Brandon popadne za loket a vede mě do kuchyně. Jakmile tam jsme, vytrhnu se mu. Pomalu umístí nádobí do dřezu. Jeho ramena jsou napnutá, velký sval na jeho krku je také ztuhlý. Je to místo, kde ho chci nejvíc ochutnat. Chci se do něj zakousnout, až si mě vezme.

Zatřesu hlavou, abych vyhnala tu myšlenu. Podívá se na mě s přivřenýma očima.

„No, hádám, že se uvidíme později,“ řeknu mu, snažíc se chovat, jako bych se neobávala toho, co by mohl dál udělat. Snažím se být v pohodě.

„Dolly.“ Způsob, jakým řekne mé jméno, je jako varování. „Beze mě nikam nepůjdeš.“

Jeho slova mě naštvou.

„Co tě vede k tomu, že chci jít s tebou? Jsem do tebe zakoukaná už od šestnácti. Teď se rozhodneš, že chceš kus mé kundičky a myslíš si, že prostě půjdu?“

Jsem na jeho rameni dřív, než se mohu nadechnout. Začnu křičet a mlátit ho do zad, ale stále pokračuje až k autu. Když se zastaví, uslyším otevřít dveře auta, usadí mě a pak zabouchne. Popadnu kliku. Je zamčeno. Sakra, vzal mi klíče. Dívám se na něj, jak odchází. Začnu bušit do skla, křičíc na něj. Po chvíli vidím, jak zmizí ve stínu a zůstanu sama.

„Co se to tu kurva právě teď stalo?“ Ptám se sebe, když si z mého obličeje odfouknu červené kudrlinky.

7. KAPITOLA

BRANDON

Vrazím do domu, jdu rovnou k tašce, kterou jsem si přinesl. Nebyl jsem si jistý, jak to půjde. Mary-Jane stojí v obývacím pokoji, dívá se na mě a já vím, že chce něco říct. Je to vepsáno v její tváři. Ne, že bych ji vinil. Pravděpodobně vypadám, jako bych se zbláznil, něco, co nikdy nedělám. Jsem vždy klidný a pod kontrolou, ale Dolly ví, jak to rozbít.

„Dolly dokáže mluvit, jako jeden z chlapů,“ řekne nakonec a úsměv se mi vytvoří na rtech. Je to pravda. Dolly vyrůstala obklopena muži – její inteligentní ústa to dokazují. Je to něco, co jsem vždycky miloval na mém malém Jehňátku. Řekne, co si myslí a jde si za tím, co chce.

S ní není žádné čtení mezi řádky. Naštvi ji a víš to, spolu s každým, kdo je v okruhu jedné míle od ní.

„Je žena se srdcem na správném místě. Stará se o každého a o všechno.  Lidé, kteří se tak starají mají křehká srdce. Slyšíš, co říkám?“ Dodá Mary-Jane.

Víc než slyším, co říká. Potřebuju se postarat o to, aby jejímu srdci nebylo ublíženo. Roztříštila by se mnohem jednodušeji, než by si většina myslela. Vždycky jsem věděl, že má Dolly srdce na správném místě. Je to zřejmé ze všeho, co dělá.

„Chci s ní strávit zbytek mého života. Napravím jakoukoli bolest, kterou jsem jí možná způsobil tím, že jsem jí přiměl myslet si, že ji nechci.“

„Dobře. Ráda bych brzo měla malou neteř nebo synovce.“ S tím se otočí a nechá mě tam stát. Obrázky mého malého Jehňátka čekající naše dítě mě téměř přivede na kolena. Mé pocity jsou teď rozrušené, abych o tom přemýšlel. Přemýšlel o rodině. Nikdy jsem ji neměl. Dolly ano, všichni se o sebe starají a milují se. Jedinou věc, kterou jsem z mé rodiny poznal, byl můj opilý otec. Vím, že s Dolly bych měl všechno. Druh rodiny, o které muž jako já může jen snít. Druh, o kterém jsem si nikdy nemyslel, že bych mohl mít.

Přeběhnu si rukou přes obličej, snažím se dostat pod kontrolu, než zamířím ven a znovu se postavím před Dolly. Potřebujeme si promluvit o jejím ošukej mě outfitu, a jak to vymrdalo s mou myslí. Cítím vůni její kundičky po celé mé ruce a umírám potřebou po ní. Dneska večer mě tak namotala, jako bych měl každou chvíli explodovat.

Pořád nemůžu uvěřit, že jsem to udělal u stolu, který byl naprosto plný. Nevím, co mě to napadlo, ale potřeba dotknout se jí byla příliš silná. Vidět všechny ty dělníky, kteří se na ní dívali způsobilo, že jsem si potřeboval připomenout, že byla moje. Pouze moje pro dotyk.

Seděl jsem tam a mluvil s Chuckem, zatímco jsem si hrál s její kudničkou. Dokonce si nemůžu vzpomenout, o jaký zatracený věci jsme mluvili. Ale když jsem ucítil Dollyinu malou kundičku, která se snažila vyvrcholit, bylo to pro mě jako polití studenou vodou. Tehdy jsem si uvědomil, kde jsem a co dělám.

Na tuhle chvíli jsem čekal zkurvené roky a nechtěl jsem to s nikým sdílet. Tahle sračka je moje, stejně jako ona bude mou. A ujistím se, že si vychutnám, až se poprvé udělá.  Strávil jsem tolik let bojováním udržet se od ní, myslíc si, že je to špatné, a teď to nechám jít. Pravděpodobně z ložnice nevyjdeme celý měsíc. Tohle je teď jediná věc, která mě uklidní. Celou ji dostat.

Když dnes vyšla z auta, cítil jsem se, jako by mě někdo udeřil přímo do střev. Nikdy v životě jsem jí neviděl takhle oblečenou. Nemohl jsem se s tím vypořádat. Pak, když jsem zjistil, že přicházejí další muži, musel jsem odejít do koupelny, abych se dostal pod kontrolu.

Můj pták byl v mé ruce, jak jsem se snažil uvolnit veškerou touhu, kterou jsem cítil. Sotva jsem se pohladil, udělal jsem se po celé ruce. Dolly už určitě nebyla dítě. Dívka, která se tu dnes večer objevila, byla žena a hledala jednu věc. Jen si nejsem tak jistý, že byla šťastná, když to dostala, protože vypadala docela nasraně a myslela si, že se ode mě dostane pryč.

Oh, Dolly dostane to, o co celé ty roky žádala. Vchodové dveře jsou otevřené a nic mě nezastaví v tom, abych ji teď neměl. Ani ona.

8. KAPITOLA

DOLLY

Je zpět rychleji, než jsem očekávala, s taškou přes rameno a tvrdým výrazem na tváři. Hodí ji do zadní části auta a pak přejde ke straně řidiče.

„Brandone, co to sakra děláš? Pusť mě z toho auta,“ vykřiknu na něj, ale v mých slovech není žádná síla. Ani jsem se nepokoušela dostat ven, když se vrátil do domu. Nevím, jestli to bylo proto, že jsem byla omráčena a nebo proto, že jsem ho nechtěla testovat.

„Ne-e,“ řekne, neohlížíc se na mě, když nastartuje a vyjede z Tyovo příjezdové cesty.

Překřížím si mé ruce a vypustím zavrčení, pak si uvědomím, kam jedeme.

„Bereš mě domů?“ Skoro zapištím. Jeho žárlivost je tak velká, že se chce ujistit, že je můj zadek doma. O samotě.

Nemluví, když vyjde ven, popadne jeho tašku a přehodí si ji přes rameno. Přejde k mé straně a odemkne dveře. Protestuju, když si mě přehodí přes druhé rameno, jako bych nic nevážila.

„Dej mě hned dolů, nebo přísahám Bohu, že zavolám mým bratrům a dovolím jim, aby dostali tvou prdel z mého pozemku,“ vyhodím na něj výhružku.

PLÁCNUTÍ!

Můj zadek hoří, trochu sebou cuknu. Nemůžu uvěřit, že mě plácnul! Celá nová stránka Brandona se objevila dnes večer a já si nejsem jistá, co s tím dělat.

„Uklidni se, malé Jehňátko. Budeme mluvit.“

Kousnu se do rtu, tak moc, až to bolí, ale líbí se mi to, a jsem i vyděšená z toho, že když to udělá znovu, možná zasténám.

Odemkne mé dveře a vezme mě dovnitř, zakopne za námi dveře a nastaví alarm.

„Jak to, že znáš kód?“ Vydechnu a pak si něco uvědomím. „Hej! Ty máš můj zatracenej klíč?!“ Zeptám se ho, vážně se obávám o mou bezpečnost.

„Neexistuje žádná zkurvená věc, kterou o tobě nevím.“

Hodí tašku do obývacího pokoje a pak mě konečně postaví na zem, před něj. Dám si ruce v bok, jak je můj hrudník v ohni. Chtěla bych ho udeřit a políbit ho v tu samou chvíli.

„Bran-“

„Ne,“ řekne, odstříhávajíc mě. „Nech mě mluvit. Potřebuješ slyšet to, co ti chci říct.“

Protočím očima, klepu mou nohou, čekám a předstírám, že je mi to opravdu jedno. Ale uvnitř jsem opravdu vyděšená. To co mi vždy říká je, že jsem příliš mladá a takovýhle sračky. Myslí si, že ví, co je pro mě nejlepší. Nebo ještě hůř. Co když řekne, že to musíme dostat z našich systémů? Myslím, že to by mi ublížilo víc, než kdyby mi řekl, že jsem příliš mladá. Alespoň by to znamenalo, že se o mě bojí. Že se stará. Avšak myšlenka na dostání ze systému způsobuje, že se cítím jako levná. Že nemá žádné pocity jako já k němu, a že je to pro něj jen touha. To by mi zlomilo srdce.

„Chtěl jsem tě od chvíle, co jsem tě uviděl. Co jsi byla zatraceně příliš mladá, abych o tobě přemýšlel tak, jak jsem přemýšlel. Čekal jsem a čekal na můj čas. Když ti bylo osmnáct, jediné, co jsem chtěl konečně udělat bylo, nárokovat si tě a udělat mou. Blázním z toho, když mi řekneš Daddy a ze způsobu, jakým si se mnou hraješ.  Absolutně miluješ mačkat mé knoflíky a testovat mou trpělivost.“ Nadechne se a zavře oči. „Ale myslel jsem si, že si zasloužíš někoho lepšího než mě, takže jsem si nevzal to, co jsem chtěl. Víc než chtěl. Chtěl jsem, abys zůstala čistá a nezkažená. Abys nebyla s nějakým bastardem, který ani neví, jak ti poskytnout rodinu. Vlastně ani nevím, co rodina je. A vím, že je to to, co chceš. Bílý plot a děti, které běhají po celém domě, všechno z toho.“

„Ale-“

Zvedne ruku a odřízne mě. „Ale pak jsem si uvědomil, že pro tebe nebude nikdy nikdo dost dobrý.“ Vidím v jeho očích tmavý pohled, když se na mě dívá. „Ale je pravda, že tě nikdo nikdy nebude chtít víc než já. A nikdo tě nebude milovat víc než já.“

Klesne přede mě na kolena a vytáhne z jeho kapsy jednoduchý zlatý prstýnek s diamantem.

„Brandone,“ zašeptám a rukama si zakryju ústa. Nemůžu uvěřit tomu, co se tu děje. Vylívá mi tu srdce. Nenávidím, že si myslel, že pro mě není dost dobrý a že si myslí, že si nezaslouží rodinu.

„Chci ti dokázat, že nikam nepůjdu. Není na tobě nic, co bych nemiloval. Jsi hlasitá, středem pozornosti v každé místnosti. Já jen sedím a dívám se, jak záříš. Jsi ta nejsilnější a nejvíc pracující osoba, kterou jsem kdy potkal.“

Neřeknu ani slovo, když vstane, uchopí mou ruku a navleče mi na prst prsten.

„Vezmeš si mě, Dolly, ne protože, tě žádám – ale protože neexistuje žádná jiná možnost, kterou bych dovolil. Jsi moje. Byla jsi od prvního dne. Kdy ses otočila a já uviděl tvé oči a ty zářící dolíčky. Myslíš si, že někam půjdu, ale ne. Jediný směr, kterým jsem kdy mířil, byl k tobě.“

Chci brečet, chci se smát a chci s ním praštit o zem, všechno ve stejnou dobu. Ale jsem zamrzlá na místě. Dává mi každé mé přání, a nevím, jak se mi podařilo po tom všem dostat mé štěstí.

„Teď,“ řekne a zvedne mě. „Tě vezmu do postele a svleču tě.“

9. KAPITOLA

BRANDON

Dollyiny záda se dotknou postele a já jsem hned na ní, roztrhávajíc její tílko. Zvuk materiálu, který se trhá je hlasitý a to mě dělá tvrdším. Moje ústa jdou rovnou za tím, co mě celý večer dráždí. Její plná prsa se uvolní, já se skloním a olíznu její bradavku. Ujistím se, že tyhle šaty už neuvidí zkurvené světlo.

Mé ruce se uzamknou na jejích bocích, jak pojídám její tělo. Chci vědět jak chutná, všude. Potřebuju to vědět. Všechny ty roky odříkávání mě tlačí, ale říkám si, že musím zpomalit, ale nemůžu to zastavit. Potřebuju to, všechno.

„Brandone,“ zasténá, její prsty vklouznou do mých vlasů, zatímco se její záda zvedají z postele.

„Dáš se mi, malé Jehňátko?“ zeptám se jí, vzhlížejíc k ní. Moje ruce jsou na jejích bocích, zarývají se do ní. Zdá se, že ji nemůžu nechat jít.

„Dala jsem se ti už před dávnou dobou,“ přizná se, její slova klesají do hloubky. Patří mi. Vždy má. Nikdy nebyla žádná jiná možnost. Byli jsme pro sebe stvořeni. Strávím svůj život dokazováním, že jsem muž pro ni, a vím, že mi dá život, o kterém jsem sníval.

Její nohy jsou rozevřené a sukni má kolem boků. Její holá kundička je přitlačena proti mně, a pouze moje džíny brání v tom, abych byl uvnitř ní. Nevím, jestli je teď nenávidím nebo miluju. Oni mě zpomalují, protože jinak bych už byl celým svým ptákem ponořený v její malé kundičce, snažíc se splnit všechny myšlenky, kde byla těhotná s naším dítětem.

„Takže říkáš, že tohle patří mně.“ Třu se o ní, tvrdým ptákem pod mými džíny.

„Bože, ano,“ zasténá a snaží se proti mně vrtět. Neochotně, pustím její boky, opřu se a dívám se na ni. Jediné, co na sobě má je džínová sukně, kterou má kolem pasu a její malé šedé boty.

Její boky se zvedají a snaží se opět získat tření, které jsem ji přestal dodávat. Chytne mě, chce si mě přitáhnout zpátky. Tvrdě se na ní podívám. Zastaví se a její oči se rozšíří, než klesne dolů.

Má ruka podebere její kundičku, než ji začnu třít nahoru a dolů její štěrbinu, milujíc, že je holá. Nic se mi nestaví do cesty.

„To ses oholila pro mě, malé Jehňátko?“ zeptám se jí, když se palcem zastavím na klitorisu. Její oči se začínají zavírat, protože si užívá potěšení, které jí dávám. Pomalu ho třu, sem a tam, a zastavím, když mi neodpovídá. Její oči se otevřou, jak hledají můj palec.

„Odpověz mi,“ zavrčím. Moje vlastní potřeba mě stahuje dolů, jak ji pozoruji. Je roztažená na posteli pode mnou, její divoké kudrnaté vlasy jsou všude, zatímco si užívá potěšení, které jí dopřávám.

„Ano, udělala jsem to pro tebe,“ konečně odpoví a zúží na mě oči.

„Ale oblékla sis sukni, jen abys všem ukázala všechno, co je moje.“ Znovu si začnu hrát s její kundičkou. Nelíbí se mi, že by ji viděl někdo jiný. Je moje, a myšlenka na dalšího muže, který se na ni dívá, mě přiměje, chtít ji dát přes zadek.

„To je tvá chyba! Musela jsem si obléct sukni. Takže pokud chceš být na někoho naštvaný-“ Její slova se náhle zastaví, když mou rukou plácnu přes její kudničku.

Její oči se zvětší a z úst vyjde vyjeknutí. Ale otevře nohy ještě víc.

„Nemůžu uvěřit, že-“

Znovu ji plácnu přes její kundičku.  Tentokrát, když má ruka přistane, její boky se s ní setkají v polovině cesty. Pak spadne zpět na postel a z jejích úst vyjde zasténání.

Kurva. Líbí se jí to. Cítím, jak těžce dýchám. Miluju zvuk, co vydává, když jí plácnu po teplé kůži.

„Řekni, že se omlouváš a že už to nikdy neuděláš, malé Jehňátko.“

„Promiň, Daddy,“ řekne a celé mé tělo se napne. Něco mezi námi projde. Něco nového a základního. Olízne si její rty. Kurva, to slovo mě zabíjí. Nevím proč, ale když jí to vyjde z úst, něco se stane. Něco syrového.

Natáhnu se ke sponě opasku, vytáhnu ho, pak přejdu ke knoflíku, abych se osvobodil.

Omotám ruku kolem mého ptáka a pohladím se. Dollyiny oči jdou okamžitě k němu a olízne si její plné rty. Ze špičky vytéká tekutina, je připraven k okamžitému úniku. Nebude to trvat moc dlouho. S ní nikdy.

„Chceš ptáka tvého Daddyho, že?“ Není to otázka. Natočí její boky a podívám se dolů, kde uvidím vlhkost, která pokrývá její kudničku. Chce to, hodně. Potřebuje to stejně tak moc, jako já.

Třu se špičkou svého bolavého ptáka o její štěrbinku, dotknu se jejího klitorisu a ona sebou trhne. Bolestný povzdech ji unikne z úst a mně taky.

„Prosím, ano, chci to,“ prosí.

„Myslím, že si tě potřebuju označit. Pokud se tu chystáš promenádovat v krátkých sukních, myslím, že nejlepší, co můžeš udělat je, chodit tu pokrytá Daddyho semenem. Pak všichni budou vědět, že někomu patříš. Že tvoje kundička nepotřebuje žádnou pozornost, protože ji dostává doma.“

„Prosím, ano, ano, potřebuju to,“ zoufale prosí, její hlas je jemný a sladce kňourající.

Použitím jedné ruky si ji trochu rozevřu, pak vklouznu hlavou mého ptáka mezi její mokré záhyby, oba zasténáme.

„Popros,“ zavrčím, potřebuju slyšet, že mě chce víc, než potřebuju svůj další nádech. Nikdy v mém životě jsem nikoho tak nepotřeboval, a dostat to od Dolly je jako přijít domů.

„Prosím, Daddy, udělej mi to!“ zakřičí, právě padajíc přes okraj. Vezme mě s sebou. Mé sperma přistává na její panenské kundičce. Třu ho do její pokožky, roztírám ho a ujišťuju se, že je její kundička pokryta mými muži.

Naplňuje mě spokojenost, jakou jsem nikdy necítil.