UJax - EPILOG

Překlad: Dráža
Kor.: Evička, Viki

Ellie

O tři roky a sedm měsíců později

„Co to děláš?“ vykřikl Jax a dal ruce na zadní část mých kolen. Položím krabici cereálií na poličku v skříňce a protočím oči. Přísahám, že když neřve tak vrčí. „Položil jsem ti zatracenou otázku, Ellie Mayson.“

„Ukládám potraviny,“ řeknu a obrátím se k němu. Pak se vyhoupnu na pult, abych se dostala k židli, kterou jsem si tam dala, abych se dostala nahoru a mohla uložit některé z věcí, které jsem koupila do skříňky u stropu.

„Říkal jsem ti, že půjdu nakoupit,“ řekne, ovine kolem mě ruce a přitáhne ke svému tělu a pak mě opatrně přesune na podlahu.

 „Řekl jsem ti také, že kdybys potřebovala dát něco tam nahoru,“ řekne a ukáže na skříňky, „udělám to, až se vrátím domů. Posloucháš mě vůbec?“ Zamračí se a přitiskne si tvář k mé.

„Omlouvám se?“ zeptám se a zamrkám na něj. Od té doby, co jsem těhotná, je mnohem pánovitější než kdy jindy, polovinu času mám tendenci vyhodit ho z mojí zóny, když mluví o tom, co můžu nebo nemůžu dělat.

„Ellie, jsi těhotná sedm měsíců, ne dva.“

„Jsem opatrná. Nedělám nic, co doktor neřekl, že je v pořádku, abych to dělala. Relaxuj, Jaxi. Hej, to se rýmovalo. Relax, Jax by měl být slogan.“ Usmívám se a on se mračí stále víc.

„Doktor ti řekl, že je v pořádku lézt na pult?“ zeptá se, ignoruje můj vtip a položí ruce na stále rostoucí břicho a jemně ho hladí.

„Ne, ale –“

„Nechci, aby se tobě nebo mému chlapci něco stalo.“

„Dobře, už nebudu lézt na pult,“ vzdávám to, protože vím, že se nezastaví, dokud to neudělám.

„S tebou a Hope budu šedivý v době, kdy mi bude třicet,“ řekne, když mi omotá ruce kolem zad a posadí mě na zadek.

Nakloním se a políbím ho na bradu a tiše řeknu: „Ráda bych ti připomněla, že to byl tvůj skvělej nápad, pořídit jí palandu, když jsi věděl, že ráda skáče na posteli.

„Jak jsem měl vědět, že si bude myslet, že je v pořádku skočit z horní palandy?“

„Protože je šílená a hledá si vzrušení. Ani mě nepřekvapí, jestli až vyroste, bude chodit na parašutismus a bungee jumping.“

„Přestaň mluvit,“ řekne a mě tím rozesměje.

„Je to pravda, a tenhle chlapík bude stejně nespoutaný, soudě podle toho, jak hraje fotbal s mým močovým měchýřem.“

„Alespoň, že už zastavil to tvé zvracení.“

To je pravda. První čtyři měsíce těhotenství jsem prožila v koupelně. Většinu dnů jsem se dokonce nemohla ani dostat do práce kvůli tomu, jak mi bylo špatně.

„Kolik máme času, než Hope vystoupí ze školního autobusu?“ zeptá se, změní tak téma.

Podívám se mu přes rameno na hodiny a začnu se usmívat.

„Dost dlouho, abych tě mohla využít,“ řeknu mu a vztáhnu ruce ke knoflíku jeho džínsů.

„Jenom mě použiješ?“ Zazubí se.

„Neboj. Slibuji, že se ti to bude líbit,“ řeknu mu, když mi rukou vjede do vlasů a ústa přitiskne na mé. Opatrně mě vyzvedne na pult, vytáhne mi mateřské šaty k bokům a přejíždí prstem přes klitoris.

„Ty jsi oteklá a mokrá bejby.“

„Já vím.“ Polknu a nechám hlavu spadnout dozadu, když do mě vklouzne prsty.

„Opři se o ruce a roztáhni nohy,“ rozkazuje a já se opřu rukama o pult za sebou a roztáhnu nohy, rozepne si džíny, pak mi stáhne horní část šatů a odhalí moje prsa, které jsou nyní super citlivé.

„Miluju, vidět tě těhotnou,“ řekne a oči mu ještě více ztmavnou.

„Jaxi,“ vydechnu, když mi prsty ještě jednou přejede přes záhyby a pak mě špičkou penisu roztáhne a pomalu do mne hluboko zajede.

„Kurva, jsi tak zasraně žhavá,“ zavrčí, nakloní se dopředu a vtáhne do úst jedno mé prso, což mě posílá do neočekávaného orgasmu, křičím jeho jméno a pevně kolem něj obepínám nohy. „Ježíši, bejby.“ Ještě do mě třikrát hluboce přirazí a pak se udělá.

Snažím se zachytit dech, položím se zády na pult, pak mě vytahuje, aby mi pomohl posadit se.

„Jdi si lehnout, bejby,“ řekne a jemně vezme mou tvář do dlaní. „Vezmu si Chipa a Palačinku sebou na autobusovou zastávku, vyzvednout Hope.“

„Jsi si jistý?“

„Vím, že jsi nespala dobře,“ řekne a přejede mi prsty přes oči.

„To je vina tvého syna,“ poznamenám, načež se usměje a přesune ruce na moje břicho.

„Už to nebude trvat dlouho a bude tady a já ti pomůžu, když se tě bude snažit utahat.“

„Nemůžu se dočkat, až se s ním setkám,“ řeknu a položím ruce na jeho.

„Hope je stále ještě naštvaná, že je to kluk.“ Usmívá se a já se začnu smát.

„Nakonec se s tím smíří.“

Jax

Existuje několik věcí v mém životě, za kterými se mohu ohlédnout a přesně vědět, o čem Jules mluvila: pokaždé, když mě můj otec poplácal po zádech nebo poradil, když jsem to potřeboval. Chvíle, kdy se na mě Lilly podívala tak, jak se matka dívá na svého syna s hrdostí v očích.

Když jsem poprvé viděl Ellie, jsem věděl, že vidím svou budoucnost. Den, kdy mě Hope nazvala taťkou a den, kdy jsem podepsal její adopci.

A pak dnes, v den, kdy se narodil můj syn a poprvé se nadechl.

Zvednu spícího Jaspera, stáhnu z něj trochu deku, protože ho Ellie pevně zabalila a přeměnila ho na dětské burrito, jak vtipně poznamenala Hope a hladil ho prstem po bradičce.

Nemůžu uvěřit, že jsem pomohl vytvořit tohoto maličkého človíčka, že jsme s Ellie vytvořili něco tak dokonalého.

Má matčiny tváře, ale jinak je celý já. Přitisknu si ho k hrudi, dám mu polibek na čelo a vdechuju ho.

Jdu s ním přes pokoj, kde moje maminka a sestra tiše mluví, sednu si na stranu nemocničního lůžka a vtisknu mu polibek na temeno hlavičky, než ho vložím do Ellieina náručí.

Dívám se, jak se její tvář změkčuje, když se Hope nahne, aby ho políbila na tvář, čímž mi dává další krásný okamžik.

***

O pět let později

„Mami, tati, požádala jsem o sestru!“ křičí Hope někde v domě z plných plic a Ellie se na mě podívá přes kuchyňský stůl.

„Ještě jednou?“ zeptám se a zazubím, když Ellie protočila oči.

„Už žádné další děti. Stále ještě nevím, jak jsem otěhotněla naposledy,“ zamumlá, podívá se na Tobyho, který sedí ve vysoké židli a strká si do úst špagety… nebo se o to alespoň tak nějak pokouší. „Ne že bych ho vyměnila za svět, ale přesto.“ Usměje se na něj, přejede mu prstem po jeho baculaté tvářičce a získá od něj jeden zubatý úsměv.

„Mami, tati, vážně. Chci sestru,“ říká Hope, vcházejíc do kuchyně, následovaná oběma psi, Jasperem a Edwardem, kteří oba zpívají: „Hope a Ty, sedí na stromě.“

„Dětský obchod (baby shop) je zavřený, zlato. Kromě toho, kdybys měla sestru, musela bys s ní sdílet tvůj pokoj,“ říká Ellie, zatímco mé oči se zužují, když poslouchám chlapce, jak zpívají.

„Kdo je Ty?“ zeptám se a Hopeina tvář zčervená.

„Nemůžu se dočkat, až se odsud odstěhuju!“ vykřikla a oddupala pryč, pravděpodobně do svého pokoje, kde jak jsem slyšel, práskla dveřmi.

„Kdo je Ty?“ zeptám se Ellie a ona protočí oči a pak mi podá Tobyho.

„Kdo je Ty?“ zeptám se svých chlapců a oni se na mě jen podívají, než odjedou, aby způsobili chaos někde jinde.

„Víš, kdo je Ty?“ zeptám se Tobyho, který mě hladí po tváři a blábolí něco, čemu nerozumím.

Ellie

„Ššššššššš,“ říká Jax a zakrývá mi ústa rukou, načež se začnu hihňat, protože on je ten, kdo mě přitlačil ke kuchyňské zdi tak tvrdě, že se skříňky otřásly, když mě našel, jak si připravuju pozdní svačinu.

Přitisknu nohy těsněji kolem jeho boků, sténám mu do dlaně, zatímco prsty z jeho volné ruky vklouznou mezi mé záhyby.

„Žádné kalhotky a jsi mokrá,“ zasténá a cítím, jak mi špičkou ptáka přejede přes klitoris a pak do mě pomalu vstoupí.

„Oh, bože,“ vydechnu a cítím, jak mě jeho tlustá délka zaplňuje a pak se mi špičkou perfektně otře o můj G-bod.

„Tvrději,“ prosím, když mi hlava spadne dozadu na zeď a jeho ruka opustí moje ústa.

„Ne, jen přesně takhle,“ odvětí, pohybuje se pomalu, tak pomalu, že to cítím jako mučení, v jedné dlani drží moje prso a v druhé dlani zadek.

„Tvrději,“ prosím, chytnu se rukama jeho ramen, abych se zvedla a pak sklouzla dolů po jeho délce.

Přitlačí mě ke zdi tvrději, nakloní se k mému uchu a zašeptá: „Já šukám tebe, Ellie, ne ty mě.“

Pak mi přitiskne pevně ruku na ústa, lisujíc mi tak hlavu do zdi, když do mě začal znovu a znovu hluboko přirážet, posílajíc mě přes okraj, pak do mě přirazí ještě hlouběji a sténá mi svůj orgasmus do krku.

„Musíš mě vzít nahoru,“ řeknu mu bez dechu, když se vrátím k sobě.

„Už jsem tě nahoru odnesl,“ zasměje se a já cítím pod sebou postel, když mě položí.

„Ach,“ zamumlám a cítím, jak mi těžknou oči, když se dostane do postele a přitáhne si mě k sobě.

„Kdo je Ty?“ ptá se a moje tělo se začíná otřásat smíchem, když si pohřbívám tvář do jeho hrudi a ignoruju jeho otázku.

Většinu dní nemůžu uvěřit, že je to můj život, že mám muže jako je Jax, který absolutně miluje mě i naši rodinu… i když je trochu šílený.

Konec

P. S. Alycia Jax je vaše holčička (Tímto autorka zřejmě myslí, že nakonec tu sestru pro Hope vysexovali =D)