Checkmate:TIR - 21. kapitola

Překlad: Lenuszka

Courtney

Miluji, jak je moje rodina odhodlaná mě při večeři ztrapnit, ale jsem na to zvyklá a Drew vypadá, že si jejich historky užívá, i když jsou na můj účet. Je nás tu tolik; použili jsme rozkládací stůl, takže můžeme jíst všichni ve stejné místnosti. I když mě moji bratři rozčilují, chyběli mi a jsem šťastná, že jsem doma. Jsem si jistá, že až budeme v neděli odlétat, budu šťastná zase zpátky v Kalifornii.

„A to bylo jedinkrát, kdy se na toho malého poníka dostala a ten ji nesl odtud k potrubí, dokud z něj nespadla a nepřistála na břiše,“ říká Jackson. „Sledoval jsem ji skoro půl hodiny, jak byla vyčerpaná, ale držela se jeho hřívy jako o život.“

„To nebyl poník. Casper byl velký kůň pro děti,“ hádám se s ním.

„Byl asi tak velký.“ Alex se postaví a ukáže, že kůň skoro dosáhl k jeho pasu. „Casper byl shetlandský pony.“

Všichni se smějí a nemůžu si pomoct, ale směju se taky, protože ten kůň byl malá sračka a nikdy jsme spolu nevycházeli, ale byla jsem odhodlaná ho zlomit, což se jen tak mimochodem nikdy nepovedlo.

Když Patsy tlachá o tom, že si chce otevřít vinařství, nemůžu si pomoct, ale všimnu si prázdného místa vedle mámy. Vykouknu z okna a vidím, že slunce začíná zapadat za horizont a začnu se o tátu strachovat. Když se postavím, abych zjistila, kde je, přední dveře se otevřou a táta vejde dovnitř, zablácený a páchnoucí potem, ale když mě spatří, jeho obličej se rozšíří v úsměvu. Je mi to jedno, vstanu, běžím k němu a obejmu ho. „Tati!“

„Ahoj tykvičko, chyběla jsi mi. Jsem tak rád, že jsi doma, i když je to jen na pár dní.“ Vždycky mě plísní za to, že zůstávám v Kalifornii. Když jsem mu řekla, že se nebudu stěhovat zpátky do Texasu, rozhodl se přestat sponzorovat má dobrodružství, což ze mě a Drewa udělalo spolubydlící. Takže jakousi oklikou mu můžu poděkovat, že nás dal dohromady.

„Běž se umýt, Scotte. Nachystám ti jídlo.“ Máma vstane a usměje se.

Táta se podívá na Drewa a pak zpátky na mě. „To je tvůj přítel, kterého musím zastrašit?“

Káravě se na něj podívám a on se usměje. „Vím, že jsi vyrostla a nebudeš vždycky moje holčička.“

„Ano, budu, tati. Bez ohledu na cokoli.“

„Chová se k tobě hezky?“

Přikývnu. „Miluje mě. Ochrání mě. A jestli ne, nakopu mu zadek.“

„To je moje děvče.“ Znovu mě obejme a zamíří po schodech nahoru. Táta nebyl nikdy na velké davy, ačkoli je jeho rodina obrovská. Když si vzal mámu, ještě se zdvojnásobila. Když jsem vyrůstala, vždycky jsme měli setkání a on si vždycky nějak našel způsob, aby mohl zmizet. Ale v srdci je opravdový rančer. Miluje práci na pozemcích, být se zvířaty, zajistit rodinu a užívat si malé věci v životě, jako je západ slunce, oak whisky a sladký čaj. Zvenku vypadá tvrdě, protože na ranči neexistuje pláč, ale udělal ze mě ženu, jakou jsem dnes – silnou, spokojenou a nebojácnou si umazat ruce.

Vrátím se na svou židli u stolu a Drew mě obejme. Každý jeden bratr si všimne, když se o něj opřu, ale jsem ráda, že si Drew stojí za svým a neznejistí. Vyrůstat mezi těmi čtyřmi znemožňovalo mít otevřeně vážný vztah. Bishopovic kluci nějak našli způsob, jak z větší části vyděsit každého. Naštěstí jsem si našla opravdového chlapa, který se z jejich zlých pohledů a prázdných hrozeb nepodělá.

„Benito, předpokládala jsem, že to bude překvapení, že přijdu na svatbu, ale ty víš, jak dobře Brooksovi udrží tajemství.“ Otočím se na mámu a pak na tetu Charlotte a Patsy. Všechny pokrčí rameny.

„Tajemství?“ Benita se směje, učeše si na stranu své dlouhé tmavé vlasy. „Věděla jsem to hned, jak jsi to řekla tetě Rose.“

Táta sejde dolů a máma mu nachystá velkou mísu gumba a pleskne mu braborový salát přímo do misky. On jí tiše, zatímco ostatní tlachají o svatbě, novém obchodě, který se staví ve městě a o tom, kdo je těhotný. Tak to chodí v západním Texasu.

Zkouším najít správný okamžik, abych tátovi formálně představila Drewa. Je tak těžké dostat se ke slovu, protože tady mluví jeden přes druhého. Někdy se Drew diví, proč mluvím tak nahlas, ale to je proto, že jsem zvyklá bojovat, aby mě slyšeli.

„Tati,“ řeknu, nahnu se směrem k němu, zkouším nebýt tak hlasitá. Vzhlédne od své misky.

„Tohle je Drew, můj přítel.“

Drew se otočí a podívá se na tátu. „Zdravím, pane. Jsem rád, že vás poznávám.“

„No, přinejmenším je slušně vychovaný,“ řekne táta a sjede ho pohledem. „Rád tě poznávám, synu.“

Prudce přikývnu. „To je lepší.“

Když slunce úplně zapadne, začnu zívat. Všichni odneseme naše misky do dřezu, zatím tety Patsy a Charlotte myjí nádobí. Benita přijde za mnou a zeširoka mě obejme, když se tety ptají Drewa na Kalifornii.

„Tvůj přítel je tak sakra žhavý! Prostě z něho nemůžu,“ říká.

Odtáhnu se, podívám se jí do očí a zapištím jako holka. „Přesně, já vím.“

„Jsem si poměrně jistá, že ho moje máma svléká očima,“ říká Benita.

„Nedělají to všichni?“ směju se.

„Chyběla jsi mi, Court.“ Sevře mě v náručí.

„Taky jsi mi chyběla.“

Drew vejde a směje se. „Očividně nejste jediné, kdo má fantazie o policistovi.“

Benita a já vybuchneme smíchy a rozloučíme se. Brzo se dům vyprázdní a zůstanou jen bratři a rodiče. Máma a táta jsou v obýváku a já vejdu, abych je objala na dobrou noc. I Drew popřeje dobrou noc.

„Volná ložnice,“ řekne táta, když jdeme po schodech a já zatřesu hlavou.

„Říkala jsem ti to,“ řeknu směrem k Drewovi, když mu zírám na jeho malý roztomilý zadek.

Vejdeme do mé ložnice a Drew si zhluboka oddechne. „Máš pravdu. Tvůj otec je ostrý.“

„Přiroste ti k srdci,“ řeknu a dojdu k němu. „Teď, kde jsme to přestali?“

„Mm,“ Drew mi vzdechne do vlasů a lehce mě štípe zuby do krku. „Chtěla jste mi ukázat můj pokoj, madam,“ zkouší říct s jižanským akcentem, ale příšerně selže.

Povzdechnu si. „Ano, tvůj pokoj. Protože kdybys tu zůstal, zabili by tě. Je tu tolik míst, kam ukrýt tělo.“

Vezmu ho za ruku a otevřu dveře do pokoje, který je přímo naproti mému přes chodbu. Je tam velká dřevěná postel s nebesy, které dělala moje skvělá babička a má i vlastní koupelnu. Rozsvítím v pokoji a provedu ho. Sevře mě v objetí a nechce mě nechat jít.

„Hodlám si dát sprchu a půjdu spát, myslím,“ řekne Drew. „Přál bych si, abys šla se mnou.“

Právě teď vypadá tak sexy, s jeho vlasy staženými do culíku. Pár vteřin o tom uvažuju, představím se jeho tvrdé tělo namáčknuté na mě a uvědomím si, že nemůžu. „Je to příliš riskantní.“

„Rozumím. Budu na tebe myslet celou dobu,“ Drew sehne hlavu a políbí mě.

„Dobrou noc.“ Obejmu ho rukama kolem krku. „Moc ti děkuju, že jsi se mnou jel.“

„Chci, aby se z toho stala naše nová tradice. Líbí se mi všichni.“

„Opravdu?“ nemůžu se přestat usmívat.

„Opravdu.“ Drew si mě naposledy přitiskne k polibku, než odejdu pryč a on je ta jediná osoba, na kterou myslím, když zavřu oči.

Slyším, jak se v další koupelně zapne voda a rozhodnu se také ze sebe smýt cestovní prach. Jakmile vylezu ze sprchy, lehnu do postele a usínám s úsměvem na tváři.

Ve čtyři ráno mě probudí rozruch, než to stihne slunce, ačkoli bych na to měla být zvyklá. Rančeřina je brzká ranní práce, která se musí udělat každý den, za deště nebo slunce. Převaluju se, dokud přes okno do pokoje nevpadnou sluneční paprsky. Nejhorší spánek, co jsem zažila a opravdu věřím, že je to proto, že vedle mě nebyl Drew.

Sejdu dolů v pyžamu a Drew už pije kávu s mámou a bratry. Oni nezůstanou, protože všichni staví domy na různých částech pozemku, ale každé jedno ráno jsou všichni tady, aby si vypili kávu, než začnou jejich denní úkoly. Jsem překvapená, že se všichni smějí a zjišťuju, že jim Drew vypráví historky o různých prostitutkách a drogových dealerech, které zabásl. Jsem si jistá, že ho právě teď všichni milují, z čehož jsem šťastná.

„Court, vyměním tě za Drewa,“ říká John a drsňák Evan se směje taky.

„Nahrazena!“ Alex usrkne z šálku.

„Vždycky budeš moje malá sestřička.“ Jackson ke mně přijde a zacuchá mi vlasy, dokud nejsou nahoře jeden velký chaos. „Jediná, kterou můžu rozčilovat.“

„Mami!“ ječím.

„Nechte ji být,“ vynadá jim, ale můžu říct, že je Drew okouzlil, vidím, jak na mě kývá hlavou, ale dívá se na něj.

„Opravdu mazané, mami,“ řeknu, vezmu Drewovi z rukou kávu a napiju se.

„Jsi hrubá.“ Jackson mi horkou kávu vyškubne z ruky a dá ji zpátky Drewovi.

„Chceš se přestěhovat do Kalifornie?“ žertuje Drew. „Potřebuju tě tam, až mi zase ukrade mou večeři.“

„Všichni-„ ukážu na ně, „-mě rozčilujete.“

Udělám si vlastní kávu a zkouším se probudit. Nezáleží, kam cestuju, nikdo nedělá tak silnou kávu jako moje máma. Přísahám, že by to někomu mohlo způsobit růst chlupů na hrudi, ale rychle ho vypiju.

„Radši ji nenech řídit.“ Směje se John.

„Zůstala jsem trčet jednou jedinkrát a budu to mít na smrti na talíři. Pomohl mi někdo z vás? Ne, zvedla jsem tu sračk--“ Jakmile ta slova opustí mou pusu, máma mi věnuje ostrý pohled. „Pardon, zvedla jsem tu věc sama. Jediný důvod, proč jste se to dozvěděli, byl, že jsem byla od bahna.“

„To je pravda,“ řekne Alex. A protože to znovu nechtělo nastartovat, když jsi zaparkovala.“

„Ale, sklapni.“ Hravě na něj protočím oči.

„Klíče od buginy visí na zadních dveřích. Vezmi si vysílačku, jen pro případ,“ řekne máma.

Vstanu a Drew mě následuje nahoru. Vejde do mého pokoje a zavře dveře. „Chyběla jsi mi minulou noc.“

„Spánek bez tebe je jako mučení.“ Sundám si vršek a on rozšíří oči. Když si sundám kalhoty od pyžama a on vidí, že nosím tanga, spadne mu brada. Vytáhnu modré džíny, tričko a mikinu s kapucí, potom sáhnu po páru holinek z šatníku. I po těch letech jsou přesně tam, kde jsem je nechala.

„Budeš potřebovat nějaké pořádné pohorky,“ řeknu mu, když se posadím na roh postele.

„Měl bych se bát? Ukážeš mi život na venkově.“

„Než tento víkend odjedeme, vypiješ domácí pálenku, zmáčíš se a budeš mít přízvuk.“ Vyprsknu smíchy. „Promiň, s tímhle jsem nemohla udržet normální obličej.“

Popadnu ho za ruku, vedu ho ze schodů do převlékárny a vezmu pro něj pár extra pevných holinek.

„Jakou máš velikost? Jedenáct?“

„Jo, a víš, co se říká o mužích, kteří mají velkou nohu?“

„Nosí velké boty?“ Směju se a dám mu pár do ruky a sedí perfektně. Vezmu klíče z háčku na zadních dveřích a zhluboka se nadechnu, když vstoupíme na zadní terasu.

Vůně čerstvého vzduchu a členité kopce, to je to, pro co žiju. Je snadné to všechno v Kalifornii postrádat.

„Wow,“ slyším, jak Drew zašeptá a já si propletu své prsty s jeho.

„Toto je domov.“ Pamatuju si, jak jsem byla teenager a sedávala na zadní terase a zírala ven tak daleko, kam jsem jen dohlédla. Ztratila jsem se v myšlenkách tolikrát, že to bylo až směšné. Stojíme tu několik minut, když se rozlézá ranní chlad, pak ho zavedu před budovu, kde máme všechny užitkové vozy.

Vejdeme dovnitř a Drew vypadá jako dítě v cukrárně.

„Čtyřkolky, buginy a samozřejmě jeep.“

Podívám se na klíče, abych zjistila, od čeho je mám, pak naskočíme a nakopneme to.

„Chceš řídit?“ podívám se na něj.

„Jasně, kruci!“ neostýchá se seskočit a vyměnit se se mnou.

Usměju se a udám směr, když vyjedeme z budovy. Zamíříme na cestu a řeknu mu, aby odbočil na jinou, a měním tolikrát směr, že vím, že nemá tušení, kde jsme. To, že jsem doma a vidím, jak je všechno překrásné mě nutí si uvědomit, kolik jsem toho považovala za samozřejmé.

„Pojedeš z toho kopce a zabočíš doprava hned, jak ho sjedeme,“ křičím přes řev motoru.

Drew vidí mé kradmé pohledy a dá mi ruku na koleno. Zdá se neskutečné, že je tu se mnou. Seznámit ho s rodinou a to, že je má rád, se zdá jako sen. Mé srdce buší, když si pomyslím, jak moc pro mne znamená a jsou to momenty jako tento, které nikdy nechci zapomenout.

Zabočí na štěrkovou cestu a vjedeme na pěšinu k rozlehlé stodole, kde můj táta uskladnil extra seno na zimu.

„Zajeď dovnitř,“ řeknu mu a on to udělá. Otočí buginu a pak se na mě podívá.

„Tak, tohle je seník? Miluju tu vůni.“ Nahne se a políbí mě. „Miluju tvou vůni.“

Dám mu prst na pusu, vyskočím a chytnu ho za ruku, aby se připojil. Vylezeme nahoru po žebříku a já si sednu na balík sena v rohu. Srdce mi začne zběsile tlouct, když se ke mně přiblíží a položí mě.

„Chci s tebou být chvíli o samotě,“ zašeptám mu do úst. „Už to nemůžu dál vydržet.“ Jeho dech mi žhaví kůži, obejmu ho kolem krku a stáhnu ho k sobě dolů, dokud neleží na mně.

„Tak zkurveně tě chci,“ říká mezi polibky, když mě jeho dlaň hladí po břiše a zmáčkne mi bradavku. Moje tělo okamžitě odpoví a nevím, jak dlouho ještě můžu čekat, než ho budu mít. Odepnu si džíny a stáhnu si je ke kolenům. Drew zasténá a vidím, jak je tvrdý, když se postaví, aby se rozepnul své kalhoty.

„Musím tě mít,“ říká, zaháčí prsty za okraje mých kalhotek a zatahá, dokud se neroztrhnou. Oh můj Bože, Drew Fisher je trhač kalhotek. Strčí si je do kapsy s ďábelským úšklebkem na tváři. Projde mnou bolest a potěšení a chci ho hned teď.

„Nebuď lakomý, kovboji,“ říkám, mrknu na něj a zvednu se na lokty, když stojí a obdivuje mé tělo. Postavím se před něj, moje oči hypnotizují ty jeho a sundám si tričko a podprsenku. Jeho dech se zrychlí, když se předkloním a sundám si holínky a džíny. Stojím před ním nahá a sleduju, jak se taky svléká.

„Court,“ říká, udělá krok vpřed a zašeptá mi do úst, „Nikdy jsem to takhle k nikomu necítil.“

„Já taky ne,“ odpovím popravdě.

Zavřu oči a dovolím své puse, aby převzala kontrolu, když ho hladím po hrudi. Drew mě položí do sena a kontrolu převezme ohromující potřeba. Posadím se, chytnu ho za ruce a přitisknu ho k sobě, nechci, aby se naše rty znovu oddělily. On nepospíchá, pomalu mě následuje a já zalapám po dechu, když se naše těla setkají. Zírá na mě, vyměníme si v tichosti milion „Potřebuji tě, chci tě a miluji tě“. Beru si od něj vše, naše těla se společně pomalu hýbou v dokonalém rytmu. Být s ním takhle, na tak intimní úrovni, nikdy nebude stačit. Nezáleží na tom, kolik z něj mám, potřebuji víc.

Tělem mi víří emoce, ztrácím se v jeho rtech a dotecích, když se milujeme. Maličko na něj mrknu, než na něj vyšplhám a přetočím ho na záda. Jeho palce tisknou moje boky, když mě následuje, nechce to uspěchat. Pomalu si beru jeho délku, chci si pamatovat, jak skvělý je to pocit se zvukem jeho vzdechů u mého ucha, když se skloním a políbím ho. Sedám si na žalud, jsme ponořeni v polibcích, že nevím, kolik toho ještě vydržím. Jakmile jeho palec zakrouží na mém klitorisu, jsem ztracená. Zavřu oči a jedu na vlně, která je tak intenzivní, že nemůžu být zticha. Ze rtů mi unikají vzdechy, když se hýbu tam a zpět, dokud se Drew nenapne a pak neuvolní. Spadnu mu na hruď, on mě chytí a líbá mě do vlasů, když se naše srdce vrací k normálnímu tempu.

„Tak moc tě miluju, kovboji.“

„Taky tě miluju, Court. Víc, než jsem myslel, že je možné.“

Do domu se vracíme s vinou vepsanou všude ve tváři i po těle. Zkouším předstírat, jako bych neměla ten nejvíc mysl-zatemňující sex v mém životě, ale ruměnec ve tvářích a seno ve vlasech nás smrtelně prozrazují. Vím, že nejsem dobrý lhář, ujistím se, že naše cesta zpátky trvá super dlouho, ale jakmile v zrcadle zachytím své opuchlé rty a rozcuchané vlasy, vím, že je to ztracený případ.

„Máš to napsané ve tváři,“ říká Drew.

„A ty vypadáš jako hříšník.“

„Nechtěla jsi říct sexy?“ Drew se směje.

„Jo, to taky.“ Mrknu na něj.

Nějak si nikdo nevšimne sena v mých vlasech nebo nateklých rtů, což je zázrak, když uvážím, jak vlezlí moji bratři jsou. Spěchám, vezmu klíče od jeepu v garáži a Drew a já vyrážíme do města na oběd do fast foodu.

„Mají saláty?“

„Ne, pane. Toto je Texas. Jen maso a brambory. Takže, tohle je žravý víkend,“ připomenu mu.

Když zaparkujeme, otočí se a podívá se na mě a poznám, že mi chce něco říct. Vezme mě za ruku a sladce políbí moje klouby. „Neumím si představit nemít tě ve svém životě. Jsem s tebou tak sakra šťastný.“

Mé srdce dělá kotrmelce a pokaždé, když řekne něco takového, cítím se jako ve snu. „Nikam nejdu, kovboji. Ne dokud to nebudeš chtít.“

„Nikdy,“ řekne, vystoupíme z auta a zamíříme na oběd.