AFN - 13. kapitola

Překlad: Peťa

LILY CALLOWAY

Po mé zkoušce ze statistiky dostanu další pobuřující zprávu. Tentokrát se Neznámý stal trochu kreativnějším a nazval mě courou a kuřačkou ptáků (pozn. cocksucker). Je to trochu ironické, že jsem právě prosila Lo na terapii, aby mi dovolil vykouřit ho. Ale mimo to mě ty zprávy začínají rozervávat. Kdokoli řekl, že klacky a kameny polámou kosti, ale slova nikdy nezraní, očividně nikdy nebyl provokován nebo urážen.

Dnes se sejdeme s Connorem, abychom si promluvili o objevech soukromého vyšetřovatele. Plánovala jsem s Lo a Connorem nadnést nové zprávy, ale po Masonovském incidentu na parkovací plošině si nemyslím, že prozrazení mých zpráv způsobí něco jiného než rozzuření Lo. A já nechci, aby cokoli rozmlátil jako Hulk nebo ho dohnat k pití. Doufejme, že Connor má k tomu klukovi lepší vodítko a my dokážeme přijít na to, co chce.

Hodím batoh na postel a pospíchám do koupelny, potřebuju si alespoň upravit vlasy, než odejdeme. Když otevřu dveře, najdu Lo u umyvadla, jak otáčí víčkem na lahvičce pilulek. Musí to být Antabuse. Řekl mi, že bere léky, které ho přinutí, aby mu bylo špatně, pokud se napije alkoholu. Jsem na něj pyšnější, než si uvědomuje.

„Připravený?“ zeptám se a snažím se z prášků nedělat velkou vědu. Podívám se do zrcadla a skoro umřu nad svými vlasy. Táhla jsem to celou noc, abych si zapamatovala ty staré testové otázky. Dát si sprchu na mém seznamu priorit kleslo. Moje vlasy jsou mastné a rovné a vypadají tak nějak příšerně.

„Víceméně.“ Lo otevře lékárničku a popadne deodorant. Udělám odvážné rozhodnutí a otočím kohoutkem. Když se nakloním přes mramorový okraj, snažím se, co to jde, strčit hlavu do mísy a pod příval vody.

„Co to sakra děláš?“ zeptá se Lo, jak současně roluje deodorantem v podpaží. Je bez trička a fakt nemůžu zírat moc dlouho.

„Myju si vlasy,“ řeknu mu. Protáhnu si některé mokré pramínky skrz prsty a chystám se si stříknout trochu mýdla na ruce do dlaně.

„Tohle není šampon,“ řekne Lo rychle.

„Co jsi, mýdlová policie? Bude to fungovat.“ Znovu se natáhnu po lahvi.

„Počkej,“ řekne. Trochu zvednu hlavu a přesunu si některé totálně promočené prameny z obličeje. Šmátrá ve sprše a pak na cestě ven zavře skleněné dveře, v sevření Herbal Essence. Natáhnu ruku, zatímco kroutím krkem, abych se vyhnula kapání po celém pultu.

„Vytvoříš tu tsunami,“ řekne a tlačí mě zpátky k umyvadlu. Můj žaludek narazí do okraje pultu a znovu se skloním, ztrácím výhled na mou stěnu vlasů. Pak ucítím na hlavě jeho ruce, zatímco mi vtírají šampon do kůže na temeni. Oh.

Je to pěkný pocit.

Jeho prsty masírují směrem dovnitř i ven, přejíždí nahoru a dolů a dokonce se mi tisknou proti zadní části krku. Nikdy jsem si nemyslela, že masáž hlavy může být tak zatraceně dobrá.

Potlačím zasténání, ale unikne mi potěšený zvuk, jakmile uzavře prostor mezi námi. Jeho tělo splyne přímo s mým zadkem. Nedělali jsme nic kromě misionáře od té doby, co se vrátil z rehabilitace, a začínám se stávat paranoidní, že anál je na černé listině. Chci to. Hned teď, myslím. Pravděpodobně jsem v menšině holek, které si tu pozici užívají. Ale mám ráda těsnost. Je to jiný druh vyvrcholení a nemůžu popřít, jak moc chci, aby se to stalo.

„Lo.“ Můj hlas vyjde chraplavě a chtivě.

Pádí ode mě, jeho tělo nahradí vzduch. Odmítnutí bolí, ale snažím se pamatovat na to, o čem jsme mluvili na terapii. Musím získat kontrolu.

„Jaká byla tvoje zkouška?“ zeptá se Lo, pravděpodobně se mě snaží rozptýlit.

„Ne špatná.“ Ještě musím říct pravdu ohledně Sebastianova zásobování mě starými testy. Nemyslím si, že by se Lo staral, že napůl podvádím, ale taky si nemyslím, že by souhlasil, že mě Sebastian zasazuje do svých intrikářských způsobů. Je lepší se tomu rozhovoru vyhnout.

„Takže Sebastian skutečně pomáhá?“ zeptá se v nevíře. Vrátí své tělo znovu přímo za mě a tlak na můj zadek zažehne divoké myšlenky.

„Jo,“ zamumlám. Nemůžu ho požádat o sex. Řekne ne. Musím se snažit a uvolnit se, aby se neposunul pryč, abych si mohla libovat ve skutečnosti, že tohle – on za mnou – je nevýslovně dobré. Musím věřit, že tohle stačí… že nepotřebuju víc.

„Takže myslíš, že jsi prošla?“

„Ummm…“ Soustřeď se. „Myslím, že jsem to udělala za A.“

Přestane mi masírovat hlavu, ale neodsune tělo z mého. „Podváděla jsi?“

„Co?“ zapištím. Chystám se zvednout hlavu, ale položí mi ruku na záda a tlačí mě dolů, abych nemohla pokapat celou podlahu.

„Udělala jsi to. Podváděla jsi.“ Jeho šok převáží všechny další pocity.

„Nepodváděla!“ bráním se.

„Drž.“ Lo popadne kalíšek a naplní ho vodou. „Zavři oči.“

Zavřu je pevně, když začne smývat mydlinky šamponu, zatímco se mezi námi plní husté napětí. Nepomáhá to, že jeho přední prostor se teď mele proti mému zadku.

„Tak co chtěl výměnou za to, že ti pomáhá podvádět?“ zeptá se Lo.

Sotva tu otázku zpracuju. Jsem příšerná ve zvládání více věcí a právě teď se snažím zvládat svoje nekalé myšlenky spolu s vytíráním si mýdla z očí. Není tu žádný prostor na to, abych mu pořádně odpověděla. „Hmm?“ Roztáhnu nohy, ne dost na to, aby si všiml.

Přinejmenším jsem si nemyslela, že si všimne.

Zahákne můj kotník svou nohou a přišpendlí mi nohy zpátky k sobě, jako by to nic nebylo, jako by to byla naše nová rutina. „Sebastian by chtěl něco na oplátku,“ říká Lo, jeho hlas zdrsní, jak si představuje ne tak nevinnou dohodu.

„Nepomáhá mi podvádět,“ říkám znovu. Lije mi přes hlavu víc vody a já vyplivnu plnou pusu mýdla.

„Promiň, lásko.“ Jeho sladkost trvá jen sekundu, když znovu rozevřu nohy a on je stlačí k sobě. „Pokud ti nepomohl podvádět, co udělal?“ Lo se pozastaví, zatímco mi ždíme vlasy. „Přece si uvědomuješ, že když za tebe někdo jiný vezme test, představuje to podvádění.“

„Já vím,“ vyštěknu. Popadne ručník a znovu mi začne masírovat temeno. Zavřu oči, abych si vychutnala, jaký to vyvolává pocit. Ugh, nemůžu ho ani nenávidět, zatímco dělá tohle.

Dá ručník pryč a já se konečně postavím rovně, vlasy chaotické a mokré kolem obličeje. Ale aspoň jsou čisté. Lo je pořád přitisknutý proti mně a jeho ruce dokonce spočívají podél mých boků. Naše oči se setkají v zrcadle a já v nich vidím sílu. „Nemůžeme,“ řekne. „Miloval bych píchat tě právě teď, ale musíme brzo odejít na to setkání.“

Přikývnu. Není ta zdravá chvíle, aspoň ne pro mě.

Otočím se, abych k němu byla plně čelem, a on ode mě couvne. Dost na to, že mi oči klesnou k jeho kalhotám. „Jak to že právě teď nejsi tvrdý?“ zeptám se vyčítavě.

„Jen jsem ti myl vlasy,“ říká, jako bych byla pošetilá, jako by ten jednoduchý úkol vůbec nebyl sexuální. Zamračím se. Nebyl? Nebo byla celá ta věc zcela v mé perverzní mysli?

Prstem mi nakloní bradu a já vzhlédnu zpátky do jeho očí. „Strávil jsem tři roky jako tvůj falešný přítel,“ říká. „Procvičoval jsem odolávání ti.“

Ohhhhh. Tato odpověď se mi líbí víc. Myslím, že to ví taky. Lo se skloní a hluboce mě políbí, plní moje plíce svým dechem. Popadnu ho za zadní část krku a plně mu to oplácím. Zůstaneme tak aspoň minutu, ale stáhne se, než můžeme zajít dál.

Moje oči jsou přilepené k jeho růžovým vlhkým rtům. Můj mozek je naprogramovaný jen na jednu věc: Polibek. Polibek. Polibek.

„Jak to že jsi to udělala za A? Nebo si myslíš, že jsi to udělala za A?“ zeptá se a praskne moje šťastné myšlenky.

„Huh?“ Můžu hrát natvrdlou? Mělo by to pro mě být lehčí vzhledem k tomu, že jsem na stupnici chytrosti relativní průměr. Lo mi to nežere. Věnuje mi pohled a já se pod jeho pronikavým upřeným pohledem rozpadnu. „Nesmíš to říct Rose.“

„Takže podvádíš.“ Uvědomuje si, že Rose by se nestarala, jak to že jsem byla za eso u testu, pokud bych se neodvážila na temnou stranu akademie.

„Technicky ne…“

Jeho obočí vyskočí. „Takže co… podváděla jsi napůl? Co to vůbec znamená? Podváděla jsi na první stránce, ale na poslední ne?“

Zvednu ruce. „Whoa, můžu to vysvětlit?“

„Prosím.“

„Sebastian mi dal staré testy a já jsem se jen naučila všechny odpovědi. Nepřinesla jsem testy do třídy ani si neopsala odpovědi na ruku. Jen předcházím systém. To neuškodí.“

Lo si dá moment, aby to zpracoval a právě když si myslím, že se na mě chystá křičet, se zeptá: „Jak jsi udělala jiné zkoušky, než jsi dělala tuhle?“

„44 a 29.“ Dvě příšerné úrovně, které jsem si nemyslela, že jsou lidsky možné. Vlastně, to je lež, udělala jsem 7 na testu předtím – a myslím si, že profesor na Pennu byl ohledně toho taky jen hodný. Znovu jsem si svůj test přečetla a znělo to, jako by test vzal mimozemšťan z jiné planety a napsal ho v jiném jazyce. Upřímně, profesor se mě zeptal, jestli jsem dyslektik. Fakt jsem mu nemohla říct pravdu. Jsem tak vyčerpaná ze všeho toho šíleného sexu, který mám, že sotva dokážu zpracovat slova, natož věty. Máte štěstí, že jsem se vůbec ukázala ve třídě, pane.

Lo pořád přemýšlí, tak dodám: „V jiných kursech dostávám C. Statistika je pro mě nejtěžší.“

„Máš pravdu. Není to skutečné podvádění,“ říká. Nemůžu si pomoct od úsměvu, moje tvář se plní radostí. „Ale…“ Nemám ráda ale… škrtněte to, vzpomenu si, že mám opravdu ráda zadky (pozn. but = ale; butt = zadek) s dvěma T. Jako můj zadek. Jeho pták.

Lo mávne rukou před mým obličejem. „Slyšelas mě?“

„Ztratila jsem tě u ale.“

„Ježíši, fakt chceš anální sex,“ říká se zazubením. Otevřu pusu, abych ho o to požádala, a on rychle říká: „Ne, lásko. Ne zrovna teď.“ Búú.

Lo bez zaváhání pokračuje: „Takže Sebastian ti dal staré testy. Co jsi mu dala ty?“

„Nic,“ říkám s pokrčením ramen. „Říkal, že to dělá, protože jsem Roseina sestra a…“ Splasknu, vím, že tohle je místo, kde se Lo naštve.

„A…“ pobídne mě Lo.

„A řekl mi, že se mu nelíbí, že jsou Connor a Rose spolu a myslím si, že se možná snaží rozbít jejich vztah. Nicméně…“ odkašlu si. „Nemůžu ji ohledně Sebastiana varovat nebo jinak“-

„Bude si nechávat testy,“ dokončí Lo a pak přikývne.

Naplní mě červená horká hanba a tohle nemá ani nic společného se sexem.

Lo neříká nic víc. Dá si dlouho načas, aby všechno uvnitř zpracoval.

Moje nervy se při jeho tichu sbírají. „Potřebuju ty testy, Lo. Víš, že je potřebuju. Co mám dělat?“

„Nevím,“ zamumlá Lo. Tře si zadní část krku.

Neklidně se posunu. „Connor je první skutečný kamarád, kterého jsme kdy měli a já stojím v týmu Sebastiana… nedobrovolně.“

„Budeme si to muset promyslet.“ Upřeně zírá na podlahu, plánuje. „Pro teď to nechme jen mezi námi.“

„Jsi si jistý?“

Lo se setká s mým pohledem, v mých očích poznává záblesk viny. Přitáhne si mě blíž ke své hrudi a pro uklidnění mi rukou sjede po zadní části hlavy. „Tvoje priorita je projít tímto kursem. Snaž se nemyslet na nic jiného.“

„Connor“-

„Bude pro teď v pohodě. Je nejsebejistější, nejsebevědomější chlap na světě. Dokáže Sebastiana zvládnout bez kohokoli z nás.“

Myslím, že má pravdu, ale oba taky víme, že to není morální cesta – ta, kterou si vyberou dobří přátelé. Být střízliví není naše jediná výzva. Stát se lidskými, funkčními lidmi v tomto velkém rozlehlém světě znamená tvořit si přátelství a udržet si velmi málo těch, které už máme.

Není žádný vysokoškolský kurs k tomu „být lepším přítelem“ nebo „být lidská bytost méně na hovno.“ Jinak bych byla na oba zapsaná.

Jsme sobečtí, v každém smyslu slova.

Jen nechci kvůli tomu roztříštit naše přátelství.