TS - 6. kapitola

Překlad: Sinnel
Kor.: Olie

„Jak bych měla -“ přesunula jsem se, abych si mohla kleknout, ale on mě zastavil.

„To není tak jednoduché.“ Ve zmačkaném povlečení našel láhev lubrikantu. „Musíme udělat určitou přípravu.“

„Aha.“ Nevěděla jsem o tom tolik, kolik jsem si myslela, že vím. Četla jsem máminu historickou romanci, kde hrdina pronikl do jejího „poupě“, a to byly veškeré mé znalosti o dané tématice.

„Jestli bys chtěla, lehni si na břicho,“ navrhl. Pohnula jsem se, abych splnila jeho přání a srdce mi u toho nervózně bušilo. Usadil se nade mnou, každé koleno měl po jednom mém boku, a já se napnula.

Rukama zajel k mým ramenům, na všechna ta místa, a začal mi tam masírovat svaly. „Pro vzájemně příjemný anální sex jsou tři klíčové součásti. Lubrikace, vhodný partner a schopnost uvolnit se.“

„Aha.“ Když mi lidé masírovali ramena, obvykle mě to znervózňovalo, ale myslím, že teď jsem byla až příliš vyčerpaná, než abych je znovu napjala. Když mě masírováním zbavil posledního kousku napětí v ramenech a přesunul se níž, uznáním jsem zasténala. Na zádech mi nenechal sebemenší centimetr kousek, kterého by se nedotkl. Pak jeho dlaně zajely k mému zadku, a já se překvapeně nadzvedla.

„Omlouvám se. Nemohl jsem si pomoci.“ Něco mě pošimralo na kůži. Že by mě tam políbil? Zabořila jsem si obličej do polštáře a zachichotala se.

Stehna mi namasíroval se stejnou důkladností, kterou předtím věnoval mým zádům, ale moje tělo v ten okamžik dychtilo po mnohem větší pozornosti. Palci mi klouzal nahoru po vnitřní straně stehen, až se jejich špičkami téměř dotkl mých stydkých pysků. Nikdy k nim však nezajel úplně. Snažila jsem se třít pánví o matraci.

Zadek si nechal nakonec. Zabořil se mi palci do svalu skoro tak tvrdě, až mě to bolelo. Když pak ten tlak uvolnil, připadala jsem si, jako bych celá tála.

„Tohle je možná ještě lepší, než sex,“ zamumlala jsem. Oční víčka jsem měla těžká.

„Všechen sex?“ Podařilo se mu zasmát tak, že ten zvuk zněl zároveň i uraženě.

„Dobře, ne všechen.“ Když jeho palce zabloudili k rýze mezi půlkami, nadskočila jsem. Postel se pohnula. Jeho tělo mi tisklo nohy. Držel mě otevřenou a já na své zadnici cítila teplé a vlhké víření jeho jazyku.

S šokovaným výkřikem jsem se zvedla na loktech.

„Omlouvám se. Nechtěl jsem tě vylekat.“ Jeho smích však rozhodně nezněl příliš omluvně.

Odfrkla jsem si. „Prostě jsem nečekala, že by někdo někdy udělal… tohle.“

„Co? Tohle?“ A udělal to znovu!

„Ehm! Ach můj bože, tobě to nepřijde nechutné?“ Nedokázala jsem si představit, že bych kdy něco takového udělala.

„Ne. Tobě to přijde nechutné?“

Mohla bych odpovědět „svým způsobem?“ Protože zatímco mi ta myšlenka připadala nechutná a nikdy bych to nikomu nechtěla udělat, ale zároveň to bylo tak dobře cítit, takovým tím neslušným způsobem. „Teoreticky, tuším.“

„Ale prakticky?“

Kousla jsem se do spodního rtu. „Můžeš to dělat.“

V odpovědi na to mě hlasitě políbil na jednu půlku. Pak se vrátil zpátky k tomu neuvěřitelnému rejdění a dráždění svým jazykem. Myslím, že nikdy dřív jsem tuhle část těla nepovažovala za erotogenní zónu, ale zřejmě stačila určitá dovednost, a stala se jí. Občas jsem se tam dotkla sama sebe ve sprše. Ale proti teplému, vlhkému jazyku byl namydlený prst jako nic.

Tak nějak k tomu napomáhalo i to, že mi to připadalo tak neuvěřitelně neslušné. Nevím, proč mi to ten tichý hlásek uvnitř hlavy napovídal, ale bylo to tak.

Slyšela jsem zvuk otevírání láhve s lubrikantem a pak ode mě vzdálil svá ústa. Mezi půlkami jsem pocítila naprosto jinou mokrou texturu a zachichotala jsem se. „To studí.“

Také toho byla spousta. Část sjela dolů, přes mou kočičku, až na postel pode mnou.

„Máme toho dost? Jako možná bys s tím mohl nakládat uvážlivěji?“ zeptala jsem se.

„Máme toho dost a já nevidím žádný důvod, proč bychom měli šetřit. Pro tohle platí čím víc, tím líp.“ Konečky prstů rozetřel lubrikant přímo po mé dírce. Pak bez stěží zaznamenatelného tlaku vklouzl dovnitř.

Takže uvolnění skutečně fungovalo.

Druhou rukou zajel pode mě, aby našel můj klitoris. Třel ho, zatímco si hrál prstem uvnitř mého těla. V jeho rytmu jsem pohupovala boky a snažila se dostat blíž k oběma jeho rukám.

„Můžu přidat další?“ zeptal se.

Mému potěšením opilému mozku chvíli trvalo, než jsem si uvědomila, že myslel, zda mi může do zadku vložit další prst. „Ano, dej ho tam,“ zasupěla jsem. Po dalším stříknutí lubrikantu vtlačil dovnitř druhý prst.

„Dobře. Trochu to štípe,“ zamumlala jsem. „Ale nepřestávej.“

„Nebudu.“ Pracoval oběma prsty, stále mě protahoval a roztahoval. „Bylo by to mnohem jednodušší, kdybych měli kolík.“

„Anální kolík?“ odfrkla jsem si.

„Ano.“

Pokaždé, když už jsem si myslela, že už by nemohl být upřímnější, mě překvapil.

Přemýšlela jsem, co je to za muže, že dokáže o takových věcech tak uvažovat. Měl doma zásuvku plnou nemravných hraček, aby je používal s ženami, které sbíral? Jestli zvládl všechno tohle udělat bez jakékoli pomůcky, bylo těžké představit si, jak by ta noc vypadala s plným arzenálem, který by měl k dispozici.

Trochu mě sralo, že tohle nikdy nezjistím.

S pohráváním prsty v mém zadku si dal načas. Přitom mi nesnesitelně pomalými kroužky druhé ruky dráždil klitoris. Chtěla jsem mnohem cílenější stimulaci, a byla jsem si jistá, že to dělá záměrně. Zas a znovu používal další dávku lubrikantu, až bylo povlečení pod námi celé mokré.

Abych byla spravedlivá, část té mokrosti měla na svědomí má vlastní vlhkost. Navzdory neúprosnému, pomalému tření, jsem se stále nedokázala udělat. Potřebovala jsem se dotknout sama sebe, nebo to, aby se zaměřil přímo na můj klitoris, a nejen těsně vedle něj.

„Zvládneš něco dalšího?“ zeptal se a v tom okamžiku jsem byla tak zoufalá, že jsem se nedokázala držet zpátky.

„Ach bože, ano. Udělej to!“ Zvedla jsem boky a sténala jsem při tom protažení. Byla jsem překvapená, jak snadno jsem zvládla pojmout třetí prst. Chtěla jsem vyvrcholit, chtěla jsem tu stimulaci, která by mě dokázala dotlačit přes okraj. „Prosím, prostě mě už ošukej.“

Přestal hýbat rukou a vydal promyšlený zvuk. Jako by tím chtěl něco záměrně naznačit. Pak ze mě ale opatrně vysunul prsty a já se zachvěla. Poprvé jsem dostala strach, že by mohly být trochu… skutečně špinavé. Jestli to tak bylo, byla bych v rozpacích.

Nedokázala jsem se na něj podívat, když si otřel ruku o pokrývku.

„Takže, ehm,“ řekla jsem a když jsem se snažila nadhodit to téma, jako by všechno to uvolnění najednou vyletělo z okna. „Svým způsobem si trochu dělám starosti o… ty víš.“

Ani jsem se na něj nedokázala podívat.

„To nemusíš. Sophie, jsme dva dospělí lidé. Myslím, že jsme oba dostatečně zralí na to, abych si uvědomili, že, ano, někdy to může být… chaotické. Od toho jsou sprchy.“ Uslyšela jsem zašustění obalu kondomu. „Dokud ti to nebude vadit, nebude to vadit ani mě.“

Otočila jsem se na bok a dívala se, jak si nandával kondom. „V tomhle jsi skutečně dobrý.“
„Ano?“ Zvedl oči. Jednu ruku měl stále ještě na kořeni penisu.

„V dělání naprosto vzrušivého sexu. Tohle bych měla udělat já, ale skutečně se na to dobře dívá.“ Zvedla jsem se na kolena a trochu vyzývavě zakroužila zadkem.

Hravě mě přes něj plácl. „Takhle ne. Ne, když je to poprvé. Lehni si na bok.“

Lehla jsem si a on si lehl za mnou. „Takhle nad tím budeš mít mnohem víc kontroly a můžeš stále...“

Vzal mě za ruku a navedl ji na ten toužící, nateklý kousek masa, který jsem měla mezi nohami. Špičkou prstu jsem si kroužila po klitorisu. Dávala sama sobě ten přímý kontakt, který jsem potřebovala. Tohle rozhodně za to čekání stálo.

„Jsi připravena?“ zeptal se a jeho erekce mě důrazně tlačila proti štěrbině zadku.

Momentálně jsem se rozhodně necítila úplně sebevědomě. Ale nějak se mi podařilo říct: „Jo.“

Mé zadní dírky se dotkla špička jeho penisu a já znervózněla.

„Zhluboka se nadechni,“ chraplavě mě radil. „Budu počítat do tří. Pak vydechni a úplně se uvolni.“

Nosem jsem se nadechla a v duchu si stále opakovala: Tohle dokážeš. Tohle jsi chtěla udělat. Tohle dokážeš.

„Jedna.“

Sevřela jsem prsty prostěradlo.

„Dva.“

Jazykem jsem si přejela po horním rtu.

„Tři.“

Když jsem vydechla, pomalu zatlačil dovnitř.

Musela jsem udělat chybu.

„Ne!“ zakřičela jsem a sáhla za sebe, abych mu zabránila jít dál. „Nehýbej se.“

„Pst,“ konejšil mě a jednou rukou mě hladil po boku. „Dýchej. Chceš, abych vystoupil?“

„K-kolik je toho ve mně?“ Odhadovala jsem, že aspoň patnáct centimetrů. To pálení bylo neskutečné.

„Jen kousek špičky.“

„Jen kousek špičky a tak strašně to bolí?“ Celé tělo se mi chvělo. Mohla jsem najednou dostat takovou horečku?

„Měli bychom přestat?“ zeptal se a v hlase mu byly slyšet skutečné obavy.

I když všechna má nervová zakončení křičela, aby přestal, zavrtěla jsem hlavou. Možná, že kdyby byl na jeho místě někdo jiný, a já mu nevěřila, že by zastavil, když bych ho požádala, celou věc bych odpískala. „Ne, ale prostě… běž skutečně pomalu, jo?“

„Velice pomalu,“ souhlasil. „A přidáme další lubrikant.“

Těsně předtím, než jsem pocítila studenou tekutinu mezi půlkami, jsem zaslechla vystříknutí z láhve. Leif si rozmazal tekutinu po celém penisu i kolem mé dírky. Jemně mi masíroval moje namáhané maso. Po obou stranách penisu k tomu používal dva prsty, a to mi pomohlo uvolnit se.

„Dýchej,“ naléhal na mě. „Tohle je ta nejtěžší část. Jakmile se uvolníš, bude to mnohem lepší.“

„Mluvíš, jako bys to někdy dřív už dělal.“ Snažila jsem se zasmát svému vlastnímu vtipu.

Nedělal. „Dej mi vědět, pokud bych měl zastavit.“

Stejně jako předtím jsem se zhluboka nadechla a když začal vstupovat dál, pomalu vydechovala.

„Dobře. Tady zastav,“ zasípala jsem s pevně zavřenýma očima.

„Nemusíš si nic dokazovat,“ připomněl mi.

„Já vím, že ne.“ Chtěla jsem. Tohle mohlo být naposledy, co jsem našla člověka, se kterým jsem to chtěla udělat. A všechno ostatní, co jsme spolu dělali, bylo tak skvělé, že jsem nemohla uvěřit tomu, že by se nám tohle nepodařilo.

Odhrnul mi z obličeje vlasy a políbil mě na tvář. „Zůstanu přesně tak. Sama se rozhodneš, jestli se chceš pohnout, případně jak hluboko jít.“

Ze své strany jsem neměla moc možností pohnout se. Mohla bych zavlnit boky a trochu se pohnout dozadu a dopředu. Ale ne příliš.

„Tohle ti nevadí?“ zeptala jsem se. Hlas se mi chvěl. „Ty z toho moc nedostáváš.“

„Šukám s ženou, která je o dvacet let mladší než já, a jsem v jejím úžasném zadečku.“ Stiskl mi ho, aby ilustroval svoje prohlášení. „Dostávám z toho spoustu. Tohle je tvoje poprvé. Chci, aby sis to užila.“

Podivné na tom bylo to, že jakmile pálení trochu vybledlo a ano, poté, co jsem se uvolnila, jsem si to skutečně užívala. Začínala jsem mít podezření, že Leif vůbec nepíše pro časopis o autech. Možná byl sexuálním expertem. Dokázala bych pochopit, proč se s tím povoláním nechtěl na počkání chlubit cizím lidem.

V případě, že to byla jeho práce, by si zasloužil povýšení. Prohnula jsem se vůči němu, snažila jsem se pohnout boky. Rukama mi je držel, vedl mě a mé pohyby trochu usměrňoval. Na svém klitorisu jsem pracovala tak usilovně, až mě z toho bolel prst. I když jsem věděla, že když se napnu, mohlo by to bolet, nedokázala jsem si bez toho představit orgasmus. Když jsem se mu blížila, sevřela jsem ho tak pevně, až to bolelo, ale zároveň to bylo tak zatraceně dobře cítit. Bolestí jsem se zpotila, po zádech mi přejel mráz. To horké potěšení, které se mi rozběhlo do všech nervových zakončení, sílilo a přehlušilo bolest. Vzpomněla jsem si na to, jaké to bylo, když mi naplácal. Na to, jak jsem si téměř připadala jako rozdělená na dvě části, když mě poprvé ošukal. Vzpomněla jsem si na všechny ty vjemy – které by mohly být nepříjemné – a spojily se mi do jedné obrovské fantazie, mnohem neslušnější, než jsem si kdy dřív dokázala představit.

Mé stoupající vyvrcholení muselo být evidentně zřejmé, protože mi Leif u ucha s těžkým oddechováním zašeptal: „To je ono. Udělej se pro mě. Nepřestávej.“

To bych nemohla. Už jsem byla lapena ve svých špinavých vzpomínkách a pocitu z jeho mohutného těla, které se mi tisklo na záda. Byl všude kolem mě. Byl ve mně a naplňoval mě. Pohnula jsem boky v rychlejším tempu a vychutnávala si tu bolest, trestání sama sebe. Dostala jsem se přes okraj v obrovské vlně. Ten uspěchaný zvuk a všechny ty fyzické pocity byly tak drtivé, až mě na okamžik vyděsily. Když už jsem byla příliš citlivá na to, abych mohla pokračovat dál, mi odtáhl ruku stranou a držel ji tam. S výkřiky jsem se svíjela. Ještě dřív, než jsem se stihla dostat dolů, jsem se znovu udělala a vydala zvuk, který by mohl být výkřikem.

„Chceš, abych šel dál?“ zeptal se a namísto odpovědi jsem jeho ruku odtlačila pryč.

Můj vzdor a svírání ho nutilo vystoupit ze mě.

„Všechno je tak… upocené,“ supěla jsem a snažila se popadnout dech.

„Tak proč nezamíříme do sprchy, a já bych to tam mohl dokončit?“

„Další sprcha?“ Nikdy v životě jsem nebyla tak čistá. No, kromě dvou litrů lubrikantu, který jsem měla mezi půlkami. Měl pravdu. Potřebovali jsme další sprchu. „Když říkáš „dokončit“ -“

„Onanovat,“ objasnil. „Předpokládám, že ti to nevadí?“

Vůbec ne. Nebyla jsem si jistá, zda bych ho znovu zvládla pojmout do zadku. Při té myšlence jsem sebou trhla.

„Ne, ale… nevadilo by ti, kdybych se dívala?“

Samolibě se na mě usmál. „V to jsem doufal.“

Leif vešel do sprchy a spustil vodu. Já jsem stála před zrcadlem, nohy se pode mnou třásly. Podívala jsem se sama na sebe. Přišlo mi neuvěřitelné, že jsem na sobě neviděla jediný fyzický důkaz toho, jak mě ten jeden jediný den změnil. Ale nešlo o to, že by se na mě ostatní ode dneška mohli dívat jinak. To bych měla já sama.

Každá volba, kterou jsem udělala, od nadějí spojených s letem do Tokia až po příchod do tohoto hotelového pokoje s Leifem – a vším, co jsme v něm dělali – byly rozhodnutí, které jsem udělala pro sebe. Neudělala jsem je už doby… no, nikdy dřív.

Byl to skvělý pocit.

Dokonce, i když jsem ještě cítila pošramocené dozvuky z análního sexu.

Po sprše jsme se rozhodli, že už jsme ze sexu naprosto vyčerpaní. Zapnuli jsme televizor a našli v ní pozdní noční reprízu epizody The Daily Show. Ležela jsem na posteli na břiše, bradu jsem si opírala o polštář, který jsem pevně svírala rukama. „Víš, nejsem na starší muže, ale Jon Stewart je docela kus.“

„Nejsi na starší muže?“ zeptal se Leif nevěřícně.

Otočila jsem hlavu a přes rameno se na něj podívala. „Samozřejmě kromě mého aktuálního společníka.“

„Ach, samozřejmě.“ Ušklíbl se. „Možná zítra nebudu schopný chůze. Tedy aspoň bez toho, abych při ní uvnitř křičel.“

„Bude zázrak, jestli si budu moci zítra v letadle sednout.“ Promnula jsem si zadek. „Možná, že to naplácání nebyla ta nejchytřejší věc.“

„Zůstaňme lapeni v tomhle okamžiku,“ řekl ospale. „Za jednu noc jsem nikdy neměl tolik sexu. Je mi čtyřicet dva. Ne devatenáct.“

„Devatenáct se přeceňuje.“ To řekla dívka, které ještě devatenáct nebylo. V tomhle okamžiku mi to připadalo jako naprosto správná věc. Tenhle chlap na mě byl tak hodný, díky němu jsem si skvěle užila, a já mu ohledně celé té věci lhala. Ode mě to bylo skutečně nespravedlivé.

„Jestli máme stihnout náš let, měli bychom se trochu vyspat,“ řekl a já v těle pocítila bodnutí. Připadalo mi, že tím, že to řekl, jako by zlomil to kouzlo, které úderem půlnoci pomine.

Přelezla jsem si na posteli na druhý konec a uvelebila se vedle něj. On se natáhl po vypínači a zhasl světlo. Stočila jsem vedle jeho těla, hlavu jsem si položila na jeho hrudník. On mě objal rukou kolem zad.

Dnešní noc byla u konce. Došlo na okamžik, který nám připomněl, že je tu svět, který na nás zítra ráno čeká. Ale navzájem jsme se drželi, jako bychom chtěli zůstat přesně tam, kde jsme byli právě teď.

„Můžu se ti k něčemu přiznat, Sophie?“ Jeho hlas se mi ozval přímo u ucha.

Polkla jsem. Vítala jsem, ale zároveň jsem se i děsila toho, co se chystal říct. Jestli by se mohl k něčemu přiznat, tak bych mohla i já. Na to, abychom k sobě byli navzájem upřímní, zbývalo už jen pár hodin.

„Jo?“

„Když jsi mi řekla, že jsi nezkušená, bál jsem se, že jsem udělal chybu.“ Prsty mě pomalu hladil po vlasech po zádech. „Nejsem vůbec zvyklý být s nezkušenými ženami. A s ženou tak mladou, jako jsi ty, jsem nebyl od… no, od doby, kdy mi bylo tolik, jako je teď tobě. Čekal jsem, že se u toho budu cítit trochu jako zvrácený stařec, ale ne, a jsem za to rád. Mohl jsem si nechat uniknout něco velice… jedinečného.“

Jeho doznání bylo o tom, že jsem byla „jedinečná“? Ne to, že byl ženatý, utíkal ze země nebo se ve skutečnosti jmenoval naprosto nudně jako třeba „Alan“ nebo „Neil“? Díky tomu jsem se cítila ještě hůř.

„Dobře,“ řekla jsem a doufala, že v mém hlase neslyšel provinilé slzy, které hrozily, že se objeví i na povrchu. „Jsem ráda, že se neukázalo, že jsi vrah.“

„Noc je ještě mladá,“ zažertoval.

Žádným způsobem jsem tomuhle chlapovi nemohla říct, že jsem mu lhala. Na prvním místě si nezasloužil, abych mu lhala. A nemělo smysl ničit to, co by mohl mít sám pro sebe jako dobrou vzpomínku. Už bychom se nikdy neměli znovu vidět, takže neměl jak se to dozvědět.

Už nikdy bych neměla nikomu o ničem lhát, jen abych ho dostala do postele. Bylo to tak povrchní.

„Leife?“ zašeptala jsem. Dlouhou chvíli neodpovídal. Myslela jsem si, že usnul.

Pak se chraptivě ozval. „Sophie?“

„Bylo to skutečně, skutečně skvělé. Děkuji.“ Zhluboka jsem se nadechla a snažila se vrýt si do paměti jeho vůni.

Ale z koho si tu dělám srandu? I kdybych se o to snažila, nikdy bych na něj nebyla schopna zapomenout.