Lucca - 30. kapitola

Překlad: Simča
Kor.: Radka

AMOVA SMRT

Jako každý večer seděla Chloe na podlaze vedle Luccy, s jeho nohou v tmavých džínech dotýkající se jejího ramene - další věc, na kterou si v průběhu jednoho měsíce zvykla. Aktivita, která začala díváním se na televizi, byla nyní jejich mluvící chvilka. Užívala si hlavně vyprávění o jeho matce a rodině. O práci mluvili jen někdy. Pravdou bylo, že mafie ji fascinovala. Trochu.

Mluvili o budoucích plánech se zahradou, když se Drago s vyděšeným výrazem ve tváři přihnal do místnosti. "Odveď ji nahoru. Někdo tady je. "

Lucca rychle vstal z křesla. Chloe byla omráčená, takže byla schopná se pohnout a vstát, až když ji Lucca uchopil za ruku.

Zdálo se, jako by se vzduch kolem změnil, jako by měla pocit, že ten člověk tu byl pro ni. Kdo je tu?

Lucca ji držel za ruku a vedl halou ke schodům.

"K-Kdo je t-to?" Podařilo se jí ze sebe vysoukat.

"To je jedno. Potřebuju, abys šla do svého pokoje a zamkla dveře," řekl Lucca naléhavě, když šel Drago ke dveřím a podíval se kukátkem.

"P-prosím, řekněte mi, kdo to je." Cítila, jak za sebou táhne nohy a snažila se Luccu zpomalit.

"Máš asi třicet vteřin, abys jí kurva odsud dostal," oznámil Drago.

Lucca ji zvedl a pohupoval s ní na hrudi, když bral s lehkostí schody po dvou.

Přistihla se, že ho objímá kolem krku a zavírá oči ze strachu, že by ji mohl upustit, jak rychle s ní běžel po schodech. Ačkoliv se tomu ani nepřiblížil. Jeho postava a síla ji bez námahy dostaly na vrchol schodiště. Bylo to poprvé, co si uvědomila, jak silný a fit ve skutečnosti byl. To vše cítila v jeho náručí, když ji držel.

Chloe myslela, že jí pustí, jakmile se dostanou do druhého patra, ale neudělal to. Dál ji držel, když zamířil do jejího pokoje. Všechno vypadalo trochu rozostřeně, dokud kopnutím neotevřel dveře…

Drago otevřel dveře ve chvíli, kdy k nim Amo přistoupil. Byl překvapen, nečekal, že za nimi bude Drago.

Amo se snažil podívat přes jediného dalšího člověka, který byl v rodině větší než on. Drago ho dokázal porazit pouze kvůli svému věku, protože celá léta strávil v posilovně, aby byl ještě svalnatější.

"Musím mluvit s Luccou," řekl, když se Drago ani nepohnul, aby ho pustil dovnitř.

"Není-"

Zaznělo hlasité zadunění, jako by se rozlétly dveře.

"Ano, je tu." Amo strčil ramenem do velkého muže, aby kolem něho mohl vstoupil dovnitř.

Uvnitř jeho oči vzhlédly ke schodišti do chodby, odkud přišel hluk. Adrenalin začal proudit celým jeho tělem. Mohl prakticky cítit napětí v místnosti, strach z toho, že měl pravdu, se naplňoval.

"Počkej na něj v pracovně," řekl Drago a zavřel za sebou dveře.

"Veď mě." Amo pokynul, aby šel jako první.

Drago se na něj na zlomek vteřiny podíval, sjel ho pohledem seshora dolů, než vyšel směrem do obývacího pokoje, aby ho vzal do pracovny.

Amo pomalu přistoupil ke schodům, když sledoval Dragova záda se vzdalovat dál a dál od něj. Když věděl, že mohl dostat dost velký náskok, hnal se po schodech se vším, co měl.

Jsem tady, Chloe!

"Lucco, prosím, řekni mi, kdo to je," prosila, když ji zanesl do jejího pokoje.

"Drago mi to neřekl, a nezáleží na tom." Opatrně ji položil na postel, lehce ji chytil za krkem a přiměl ji podívat se mu přímo do očí. "Jsi moje jediná starost, Chloe. Nikdo se nesmí dozvědět, že jsi tu."

Ruka kolem jejího krku byl majetnický čin. Čin, který ji měl vyděsit, ale to se nestalo. Jeho slova byla vyřčena s takovou silou, že věděla, že její život na tom závisel.

To byla jediná věc, která jí děsila - důvod, proč musela být v úkrytu.

Chápala to a nervózně přikývla.

Výraz, který přeběhl přes jeho rysy, když ji pustil, na něm nikdy předtím neviděla. Byl to pohled… bolesti, tak nefalšovaný a skutečný, že jí to vzalo dech.

Náhle zaslechli rozruch na schodech, následovaný ještě větším.

"Zůstaň tady," zašeptal, než za sebou zavřel dveře.

"Kde kurva je!" Zaburácel skrz zdi známý hlas.

Vlasy jí povstaly, když vyskočila z postele. Amo!

"Co si sakra myslíš, že děláš?" Zasyčel na něj Lucca z druhé strany dveří.

"Chloe!" Amo křičel ještě hlasitěji. "Vím, že je tady, ty hajzle."

Přešla ke dveřím, slyšela, jak se Luccův hlas stal smrtící, když řekl. "Jak jsi mě to zasraně nazval?"

Pomalu se natáhla po klice. Zabije ho. Lucca Ama zabije, když něco neudělám.

Amův hlas byl nyní na druhé straně dveří, musel stát před Luccou. "Slyšel jsi m-"

Chloe prudce otevřela dveře, protože věděla, že kdyby ho nechala dokončit tu větu, další věc, kterou by uslyšela, by byla Amova smrt.

Amo, který teď byl přímo u Luccy, měl okamžik úplného a naprostého šoku, když před očima viděl dívku, které přiznal lásku pomalu se přesunout k Luccovi. Čirý vztek pronikl do jeho rysů.

Přistoupil k němu ještě blíž. "Ty zkurv-"

Lucca umístil silnou ruku na jeho hruď a zabránil mu se víc přiblížit. "Musíš se uklidnit." Jeho hlas stále nesl stejný smrtící tón.

Drago, který stál za Amem a nechal Luccu, aby ho zvládnul, udělal krok vpřed, takže se  k Amovi dostal na vzdálenost paže.

Amo se podíval na oba muže, kteří ho zablokovali, pak na Chloe, která s hrůzou zírala a stiskla dlaně. Mohl vidět, že Drago a Lucca chtěli, aby se uklidnil kvůli Chloe. Věděl, že kdyby tu nebyla, s největší pravděpodobností, by z něj byla vymlácena duše.

"Jsi v pořádku? Ublížil ti?" Díval se přes Luccu, ale mluvil přímo k ní.

Lucca se rychle pohnul, překonal vzdálenost mezi nimi a praštil Amem o zeď na druhé straně haly. Držel ho za krk, zatínal mu prsty do krku. "Víte víc než kdokoliv jiný, že bych jí nikdy zkurveně neublížil," řekl Lucca smrtícím tónem.

Chloeiny krátké nehty se snažily ze všech sil zatnout hlouběji do dlaní, jak se začala strachovat, že jen neuslyší Amovu smrt, ale teď jí bude moci být svědkem na vlastní oči.

Udělej něco! Nový hlas, který slýchávala jen párkrát, se jí ozval v hlavě, a díky němu ze sebe dokázala vysoukat pár slov.

"L-Lucco, p-prosím."

Nesundal ruku z Amova hrdla, temnota v něm se stále blížila víc a víc k povrchu.

Zkusila to znovu v naději, že uklidní jeho temnotu. "P-pusť ho… k-kvůli mě."

Na to Lucca povolil sevření a varoval ho. "Dotkneš se jí a já ti zlámu vaz."

Každé slovo promluvil s takovou tvrdostí, kterou od Luccy ještě nikdy neslyšela.

Když Amo přikývl, Lucca ho pustil. Poté ho nechal projít kolem a ustoupil, když Amo pomalu přistoupil k ní do pokoje, kde dosud stála.

Začala ustupovat, jak Amo došel k zárubni.

"Chloe…" Odmlčel se. "Já… chyběla jsi mi."

Nemohla si pomoci, podívala se na Luccu, který stál za ním a stejně jako Amo čekal, až uslyší, co musela říci. Pak se její pohled spustil k jejím tisknoucím se rukám. "Taky jsi mi chyběl," přiznala.

Amo překonal vzdálenost mezi nimi. "Tolikrát jsem ti volal, ale ty jsi nezavolala zpátky."

Chloe si nebyla jistá, co mu mohla nebo nemohla říct, aby mu dala poloviční pravdu. "Chtěla jsem, ale nevěděla jsem, co říct."

Bylo zřejmé, jak moc se jí chtěl dotknout, když řekl. "Měl jsem o tebe takový strach. Věděl jsem, že něco není v pořádku, a je mi líto, že jsem na to nepřišel dřív. Omlouvám se, Chloe."

Kousla se do rtu a stiskla ruce ještě pevněji. Na začátku čekala, až ji zachrání, ale teď… teď už bylo pozdě.

Natáhl k ní ruku. "Pojď se mnou, Chloe. Dostanu tě odsud. "

Zavrtěla hlavou. Prosím jdi. Nechci ti znovu zlomit srdce. Nebyla si jistá, jestli by byla schopná zvládnout to podruhé.

"Proč?" Udělal další krok směrem k ní a to jí přimělo kvůli jeho blízkosti zase couvnout.

"J-já nemůžu," zašeptala.

"Ano, můžeš, Chloe." Amo se díval na dívku, která teď skrývala tvář za závojem vlasů. Její nesouhlas, aby šla s ním, ho ještě víc rozzuřil, třásl se vztekem a snahou zase neztratit kontrolu. "Co ti dělá? Co udělal? "

Vzhlédla k němu, chtěla, aby věděl, že jí Lucca neubližoval. "Nic-"

"Vím, že něco udělal!" Amův hněv byl plný zoufalství. Nechtěl čelit pravdě, že chtěla zůstat s Luccou a popadl ji. "Zasraně te odsud do-"

Okamžitě se mu pokusila vytrhnout, jeho cizí dotek jako by ji bodal, nebyl chtěný.

Sundal z ní ruce, uvědomil si, co udělal. "Pro-"

Lucca ho ani nenechat domluvit, než si stoupl před Chloe a tlačil ho přes celou místnost. "Říkal jsem ti, co se stane, jestli se jí zasraně dotkneš."

Nějak se Luccovi povedlo být dokonce smrtelnější, než předtím. Temnota teď v něm byla na povrchu, když tlačil do Ama. Chloe si byla jistá, že ho zabije. Slíbil to, a Lucca dodržoval své sliby. Buď bude sledovat, jak zabije jejího přítele, nebo se pokusí zmírnit temnotu. Oba ji děsili stejně, ale jen jeden skončí mrtvý.

Obávala se, že nyní zpečetí svůj osud navždy.

Chloe začala prosit, "P-prosím, n-nedělej to. Neubližuj mu." Zavřela oči, natáhla ruku a dotkla se jeho paže. "Prosím, Lucco, neubliž mu."

Lucca ho přestal strkat, ale jeho těžký dech, spolu s teplem, které mu vycházelo z těla, jí napověděly, že byl rozhodnutý zlomit mu vaz. Proto ovinula ruku kolem jeho silné paže, když se k němu přisunula blíž a přitiskla se tělem k jeho. Držela se ho tak silně, jak to jen šlo. Doufala, že se nepohne, protože se bála, že jeho sebemenší pohyb skončí Amovou smrtí.

Nakonec oči otevřela, viděla Amovu tvář zpoza Luccovy paže a litovala, že je otevřela.

Chloe to udělala znovu, teď to ale bylo mnohem horší. Teď zcela roztříštila jeho srdce.

"Odveď ho do mé pracovny," Řekl Lucca Dragovi. Svůj rozpálený pohled zatínal hluboko do muže před sebou.

Drago vešel do místnosti a popadl Ama hrubě za paži.

Chloe opět zavřela oči, schovávala se za Luccu. Déle se už nemohla dívat na to, jak zlomené srdce Amo měl. Pokusila se splynout s Luccaou v naději, že zmizí.

Mohla mu teď zachránit život, ale cítila, jako by ho zabila.

Mrzí mě to, Amo.

Amo musel odvrátit pohled od dívky, kterou miloval, neschopný strávit skutečnost, že se dotýkala jiného muže. Jen jednou kromě dneška se jí dotknul, když běžela do jeho náruče. Teď se nemohla dočkat, až ji pustí; nesnesla jeho dotek. Byla úplně odrazená, odtahovala se od něj, jako kdyby jí ublížil, jako kdyby byl monstrum, jako kdyby ji on držel v zajetí.

To se však nestalo, když se dotkla Luccy.

Mohl cítit, jak mu proklouzávala mezi prsty.

Amo si vždycky myslel, že byl o krok napřed před Luccou tím, že se s ní spřátelil a skrýval rodinu a věci, které z něj dělaly vojáka, a jen jí ukazoval dobro v něm. Dokonce měl navrch svým věkem a ochranou ve škole. Teď si ale byl jistý, že Lucca byl vždy o krok před ním.

Drago ho postrkoval, aby šel dolů po schodech rychleji.

"Je podělaný, co dělá; co s ní děláte, "Amo vyplivl na muže za sebou.

Drago ho znovu strčil. "Drž hubu. Ty ani nevíš, o čem mluvíš, dítě."

"Vím, že neexistuje žádný způsob, jak by zasraně souhlasila s tím sem přijít. Bojí se ho."

"Přišlo ti, že se ho bojí?" Zeptal se Drago.

Ticho byla jeho odpověď.

"Mně přišlo, že se bála tebe… když ses jí dotknul."

Amo se zastavil. Zatnul čelist.

"Nebuď blbec. Nakopu ti prdel, a to děvče mě nebude schopno zastavit." Strčil Ama do ramene, aby zase začal jít.

"Zabiju ho," řekl si Amo pod vousy.

Drago ho rychle zatlačil do kanceláře a zavřel za sebou dveře. "Jsi zasranej blbec, že na něco takovýho vůbec myslíš, natož že to vyleze z tvý huby," řekl Amovi s výrazem varování.

"Co, řekneš mu to? Lucca je tvoje rodina, ne- "

Drago ho popadl za sako. "Dej se dohromady. Pak možná, až se dostane sem dolů, ušetří tvůj posraný život."

Amo mu plivl do obličeje. "Je to podělanej hajzl, kterej by neměl být blízko ní. Unesl dívku, kterou miluju, a ty jsi blázen, pokud si myslíš, že odtud odejdu bez ní. "

Drago ho pustil a vysmál se mu do obličeje. "Radši se modli k Bohu, že ta holka udělá vše, co může, aby ti zachránila zadek."

Hajzle! Představa, že je tam Chloe s ním a dotýká se Luccy, ho štvala.

Amo se chystal Draga praštit, ale popadl Amovu pěst a začal ji tisknout tak pevně, že Amo cítil, jak se jeho kosti začínají ohýbat.

"Podělals to, že ses jí dotkl. Dotkni se jí znovu, a on tě zabije. Chloe je jeho. Dostaň to do svý zkurvený lebky, než se necháš zabít." Když Drago zaslechl prasknutí, pustil ho.

Amo si přidržel zlomenou ruku k hrudi. "Vidím, jak to je. Rodina přes rodinu. Myslím, že teď je Lucca tvoje krev."

"Ty to nechápeš, že ne? Myslíš si, že to všechno udělal jen proto, aby ti ukradl lásku ze střední?" Drago začal odcházet a otevřel dveře, ale pak se zarazil a ohlédl se. "Je podšéf; ty jsi voják. Nauč se, kde je tvoje zasraný místo. "

Amo chtěl mít poslední slovo, než Drago mohl zavřít dveře. "Díky za radu, strýčku."