LTOYW - 2. kapitola

Překlad: Cukýna

„Počkej, nikdy jsi neodpověděla na otázku. Byl sexy?“

Grace si přestala přidávat cukru do kávy a zírala na Riley McKennu. „Koho zajímá, jestli byl sexy? Řekla jsem, že to byl osel.“

„Ano, ale byl to sexy osel?“ Tohle vypadlo od Julie, které patrně unikla pointa Graceina příběhu stejně jako Riley.

„Dáváte mu až moc bodů,“ zamumlala Grace, když všechny tři zamířily do konferenční místnosti na jejich týdenní poradu. Díky taxikáři měla dost času.

Riley s Julií si vyměnily pohledy. „Rozhodně byl sexy,“ zašeptala Julie nahlas.

„Můžeš to vůbec říct? Myslím teď, když jsi zasnoubená a to všechno?“ ptala se Riley Julie.

Zasnoubená. Grace ignorovala malé píchnutí, které toto slovo způsobilo.

Samozřejmě byla za svou kamarádku šťastná. Julie Greenová byla jednou z jejích nejlepších kamarádek, a nejsympatičtější osoba, s níž se Grace kdy setkala. S medově blond vlasy, širokým úsměvem a přátelskou osobností bylo nemožné, aby někdo neměl Julii rád. A samozřejmě bylo naprostým překvapením, když se její flirtující, chronicky svobodná kamarádka zamilovala do subjektu jednoho ze svých článků před několika měsíci – zejména proto, že Mitchell Forbes byl Juliiným naprostým opakem.

Ale byli spolu šťastní. Šťastně zasnoubení.

Což bylo skvělé.

Opravdu.

Bylo to jen…

Grace si vždycky představovala, že bude první ze Stilettovských „děvčat“, co se vdá. Místo toho byla od oltáře nejdále za deset let. Bylo to, jakoby jí bylo znovu dvacet, v době, než se setkala s Gregem Parsonsem a začala v duchu plánovat společnou budoucnost Parsonsova rodinného fotoalba.

Julie si nevšimla, že jí Grace závidí a otáčela na svém prsteníčku diamantovým prstenem. „Samozřejmě můžu pořád očumovat sexy chlápky. Co Mitchell neví…“

„Mitchell je vševědoucí robot, když přijde na tebe,“ pronesla Riley, když dorazily do konferenční místnosti. „Jsem si jistá, že ví všechno. A vsadím se, že ví, že právě v tuhle chvíli očumuješ Graceina nového muže.“

„Grace má nového chlapa?“ ptá se štíhlý módní Stilettovský editor oblečený ve skinny džínách, který se k nim připojil.

Skvělé, pomyslela si Grace. Teď mají publikum. Přesně to, co potřebuje – ukecanou osobu v kanceláři, která se domnívá, že někoho vídá. Grace svým kamarádkám věnovala přísný pohled: dejte to do pořádku. Oliver Harrington byl lepší než Twitter, pokud šlo o šíření drbů.

Copak si lidi vážně myslí, že už je připravená posunout se dál? Uplynuly teprve čtyři měsíce od chvíle, co se dozvěděla, že má Greg mimopracovní aktivity mezi svými vysokoškolskými stehny. Určitě má nárok na léčení, než začne znovu randit, ne?

Řekněme, jako… dalšího půl roku. Půl roku nádherného času pro svobodné. Půl roku dívčích nocí s vínem a možná školení na půlmaratón a přijít na to, jak být sama sebou.

Byl to skvělý plán. Byla si tím jistá. Ale pouze Julie a Riley věděly, že Gracein oddychový čas od mužů byl vlastně naplánovaný program, a chtěla, aby to tak zůstalo.

Není nutné, aby někdo další věděl, jak hluboko ji Gregova zrada řízla. Už tak bylo dost špatné, že se její osobní život drasticky změnil. Ale v Graceině případě byla Gregovým přístupem rozervána na půl i samotná podstata její kariéry.

Dobře! Spal jsem s ní! Ale než se do mě pustíš, dobře se podívej do zrcadla, protože tyhle věci nejsou jednostranné.

Ano, tohle ji zranilo.

Ale za co by se doopravdy nejraději nakopala do zadku, bylo to, že jen před dvěma měsíci Grace napsala velice populární článek „Deset signálů, že tě podvádí“.

Myslela si, že to byl jen další její typicky vztahový článek z dlouhého toku: „Jak tolerovat jeho fotbalové zlozvyky.“ „Chceš sushi, on chce křídla – jak dojít kompromisu.“ V podstatě říkala ženám, jak způsobit, aby jim to ve vztazích fungovalo, a ony poslouchaly.

Článek o nevěře byl výzvou jiným směrem. Jelikož (mylně) věřila, že nemá žádné osobní zkušenosti v oblasti nevěry, strávila Grace měsíce tím, že dělala rozhovory se ženami, které poznají, že jiní zbloudili. Zaznamenávala si všechny nepatrné příznaky, i malé zvláštnosti. Nedostatek sexu, záplavu komplimentů, změny hesel…

Ve chvíli, kdy byl příběh zveřejněný, považovala se Grace za odborníka na rozpoznání nevěry.

Mýlila se.

Nejhorší na tom bylo, že ji ani nenapadlo zabývat se vlastním životem. Nedokázala si představit, že by se jí to mohlo stát.

Ale to mělo. A nejhorší ze všeho? Flirt Grega a Mauren se děl po celou dobu, co psala článek.

Žena, jíž ostatní ženy vyhledávaly jako vztahový maják, byla naprostá podvodnice.

Grace by byla schopna přijmout, že Greg nebyl mužem, jímž si myslela, že je. Ale přijmout, že o mužích všeobecně nevěděla nic?

Kariérní sebevražda.

Proto stvořila Grace 2.0.

Její alter ego bylo všechno, čím Grace 1.0 nebyla: ostražitá, odvážná a chytrá. Grace 2.0 věděla, že jsou muži prolhaní hadi. A hodlala to dokázat osobně i profesionálně.

„Ne, Grace nemá nového muže, a zapomeň na to, že ti to vůbec přišlo na mysl,“ pronesla Riley k Oliverovi svým děsivým hlasem nechtěj-abych-se-poddala-mé-irské-povaze.

Oliver moudře předstíral fascinaci svým telefonem, jakoby nikdy neodposlouchával.

Ty tři se zrovna usadily kolem konferenčního stolu, když si Grace všimla cizí ženy, která vstoupila do zasedací místnosti.

„Kdo to je?“ ptala se Grace potichu. Žena byla přirozeně pěkná takovým tím téměř neudržovaným stylem. Její po ramena dlouhé vlasy byly světle hnědé a mohly být myší, což se zcela nehodilo k nádherně olivové kůži a širokým, hnědým Bambi očím.

Riley a Julie si vyměnily nervózní pohledy.

„To je Emma Sinclairová,“ pronesla Julie příliš radostně.

Zabralo jí vteřinku zaregistrovat to jméno.

Ach. Ach.

Emma Sinclairová byla Graceina náhrada v Lásce a Vztazích, když si vzala měsíc volna.

Měsíc, který Grace skutečně potřebovala, ačkoli jí bylo líto, že si jej musela vybrat.

Když Grace neochotně sdělila své šéfce, že potřebuje nějaký čas mimo kancelář, Camille nezaváhala. Šéfredaktorka Stiletta může být sice drsňačka, ale také docela nenávidí muže díky vlastnímu katastrofálnímu manželství.

Stačilo k tomu jen slovíčko nevěra a Camille prakticky vykopla Grace ze dveří s rozkazem, aby „si vzala nějaké to volno“ a navrhla prodejce místních voodoo panenek.

A Grace si toho vážila, skutečně ano. A samozřejmě očekávala, že si Camille najde někoho, kdo Grace zastoupí, zatímco bude mimo.

Prostě nebyla tak docela připravená, že Camille přidělí zálohu tomu, kdo je tak mimořádně… kvalifikovaný.

Grace si představovala jednoho z nejnovějších stážistů, co se ochomýtá kolem Julie a Riley, a možná si zapisuje nějaké nervózní poznámky. Místo toho Camille najala Emmu Sinclairovou z Sassy. Sassy je hlavní soupeř Stiletta na trhu mezi dámskými časopisy. A Emma Sinclairová byla jednou z jejich nejlepších redaktorek.

Během jejich týdenních telefonních rozhovorů Julie s Grace přísahaly na svou duši, že Emma není náhradnice. Ale z provinilých výrazů kamarádek bylo zřejmé, že Emma není jen někdo, koho do Graceina návratu tolerovaly.

Emma se stala kamarádkou.

To je pěkné, řekla si Grace v duchu pro sebe. Bylo by pěkné rozšířit jejich malou rodinu. Možná dokonce dostat trochu čerstvé krve do tria sekce Láska a Vztahy. Maličko změnit věci.

Pak se Riley zasmála něčemu, co Emma řekla a vůbec to nebylo pěkné.

„Klid, klid,“ zakřičela Camille, která vtrhla do konferenční místnosti v zářivě zelených zavinovacích šatech.

Grace skryla malý, úlevný úsměv. Alespoň některé věci se nemění. Camille stále začínala schůzky z moci síly nejvyššího soudu spravedlnosti.

„Vítej zpátky, Grace,“ pronesla Camille, která se neobtěžovala vzhlédnout, když vytáhla půl tuctu elektronických zařízení z nadměrně velké kabelky a hodila jim je na stůl.

„Díky,“ zamumlala Grace, které neušlo, že se na ni všichni usmívali tím přespříliš opatrným způsobem, jakoby se měla každou chvíli zlomit.

Ale jak schůzka zajela do starých kolejí známého rytmu, začala se trochu uvolňovat.

Zvládne to. Bylo to stejné jako za starých časů, až na to, že je o něco starší a o něco chytřejší.

Ve skutečnosti to bylo lepší než za starých časů, protože Grace už dalšímu muži nedovolí, aby ji znovu takhle dostal.

Poslouchala jen napůl, když šla Camille kolem stolu a ptala se na aktuální zprávy v úsecích. Když se Camille otočila na sekci Láska a Vztahy, Grace se víc narovnala. Neměla žádné aktuality za svůj první den zpátky, ale usmívala se a kývala na všechno, co Riley a Julie řekly, takže nebylo pochyb, že je stále součástí této skupinky. Dokonce si nalepila souhlasný usměv na tvář, když mluvila Emma.

A pak Camille spustila ta svá obávaná slova z časopisu, která příležitostně oběhla Stiletto, ale nikdy nebyla spojená s téměř bezchybným oddělením Láska a Vztahy.

„… byly tu nějaké stížnosti.“

Počkat. Co? Co?

Grace vyděšeně poslouchala, když její šéfka četla nespokojený dopis za dopisem.

Riley zvedla ruku, aby zastavila šéfčin proud slov. „Pardon… řekla jsi právě, že si někteří čtenáři myslí, že jsme naivní?“

Oliver se uchechtl. „Jako bys někdy mohla být naivní.“

Zneklidněná Riley mu věnovala jedno ze svých drzých mrknutí. Riley McKennová byla cokoli kromě naivní, alespoň co se ložnice týče. Zvládala oslňovat všechny druhy lidí od homosexuálů až po heterosexuální ženy. Ale její opravdový talent se týkal heterosexuálních mužů, což byla dobrá věc, podle toho, že byla Stilettovské číslo jedna coby sexuální bohyně. Riley nepsala jen o sexu, ona jej reprezentovala. Její dlouhé černé vlasy, které věčně vypadaly, jakoby právě vstala z postele, a jasně modré oči měly nemravný vzhled jako u Merilyn Monroe. A nejotravnější z toho všeho? Riley McKenna mohla sníst cokoli, a Grace věděla, že bude mít stále velikost číslo dva.

Už jen za to by ji měla Grace nenávidět, kdyby Riley nebyla nejlepší zatracená kamarádka, jakou si dokáže představit.

Samozřejmě, nic z toho nebylo pro jejich šéfovou právě teď ani vzdáleně podstatné, když byla Camille s konečnou platností nespokojená se svým obvykle zlatým triem.

Nebo zlatými čtyřčaty, pomyslela si Grace s rychlým pohledem na Emmu.

„Najednou máme zvyšující se zpětnou vazbu, že nemáme dostatečně probranou mužskou perspektivu,“ pronesla Camille. „Že žijeme v ženské bublině.“

„To jsou mi věci, vzhledem k tomu, že se jedná o časopis pro ženy,“ zamumlala Julie.

„Přesně tak,“ řekla Camille a zabodla prst na vrcholek svých poznámek. „Stejně jako Oxford je v mužské bublině.“

Všichni si vyměňovali zmatené pohledy. Co má s tímhle ksakru Oxford společného? Grace by se byla ochotná vsadit, že většina z nich to nikdy nečetla – ona rozhodně ne, až na příležitostné listování Gregovým výtiskem, který zanechal na konferenčním stolku.

Oxford je pro muže, stejně jako Stiletto pro ženy – a soudě podle toho, že převážná většina lidí v místnosti byly ženy, Oxford byl stejně tak známý ve svých referencích, jako řekněme suspenzor. Pouze Oliver mohl předstírat, že se ho to týká, a dokonce i on dal každému, kdo poslouchal, jasně najevo, že upřednostňuje kterýkoli den rozhovory o botách místo aut.

„V posledních dvou týdnech jsem se několikrát sešla s Alexem Cassidym. Přišel na tentýž směr z dopisů čtenářů,“ pronesla Camille. „Jednoduše řečeno, jak Oxford, tak Stiletto, se provinili toutéž jednostrannou žurnalistikou.“

Grace zvedla ruku, aby získala Camillinu pozornost. „Kdo je Alex Cassidy?“

„Nový šéfredaktor Oxfordu,“ oznámila Emma Sinclairová. Grace se zdálo, že v jejím hlase zaslechla hořký tón, ale rychlý pohled na druhou ženu jí nic neprozradil. Jen klidný výraz typu nic-mě-nevyvádí-z-míry.

Rychlý pohled kolem stolu ukázal, že Grace byla touto zprávou jediná překvapená. Co se sakra stalo Billovi Heinerovi? Byl šéfredaktorem Oxfordu od doby, co se většina lidí v této místnosti narodila. Netušit, co se děje, je na houby.

„Chápu,“ pronesla potichu.

Ale Camille měla patrně na starosti větší věci, než skutečnost, že jedna z jejích nejosvědčenějších redaktorek byla mimo centrum dění, protože dělala ty divné věci, jako je tahání vlasů, což obecně pro někoho znamenalo problémy.

„Jak to budeme řešit?“ ptala se Julie. „Chceš, aby jedné z nás narostl penis? Možná můžeme prohodit pár symbolických rozhovorů s muži, abychom mohly získat mužskou perspektivu a tak dále?“

„Ne, potřebujeme to řešit víc otevřeně,“ odvětila Camille.

Víc otevřeně, než nechat si narůst penis? Uvažovala Grace.

„Alex a já jsme o tom mluvili a chceme být opatrní. Dát čtenářům vědět, že jsme vyslyšeli jejich znepokojení. Očividně existuje víc čtenářů, co mísí styly, než jsme si uvědomovali, a nemůžeme mužské čtenáře seřvat, jak se ohledně mužů pleteme. A Oxford nechce, aby ženské čtenářky lamentovaly nad tím, jak je Oxford mimo mísu.“

Tohle nezní dobře.

„Což je důvod, proč založíme novou speciální sérii příběhů pro další tři čísla. Něco z toho bude jeho-a-její přístup v sekci Láska a Vztahy v časopisech.“

„Udělám to!“ řekl Oliver, jehož ruka vystřelila do vzduchu.

Camille na něj pohlédla. „Se vším respektem, pane Harringtone, nejste ten, kdo nám vždy říkal, že patříte spíš k ženám než mužům?“

Zamračil se. „Správně. Myslel jsem, že napíšu její perspektivu.“

Bože pomoc jim, vypadá, že to myslí vážně.

„Ollie, dokud nezažiješ pokoření při běhu se svým ex, zatímco si kupuješ Vagisil nebo se ptáš cizinců, jestli nemají tampón, domnívám se, že nemáš dostatek patřičných informací či vhodných části, abys to mohl udělat,“ pronesla Julie laskavě.

Oliver pokrčil rameny a zvedl dlaně, jakoby říkal, Jsem ze hry.

Přesně tak, pomyslela si Grace. Být ženou je komplikovaná záležitost.

„Tak kdo to bude?“ ptala se Camille, jejíž oči poletovaly mezi Julií, Riley, Grace a Emmou.

„Co nějaké informace navíc?“ pronesla Riley, která se pohodlně opřela v židli a hrála si s dlouhým pramínkem leskle černých vlasů. „Je to na způsob výměnného článku? Naše věci půjdou do Oxfordu a jeden z jejich neposedných reportérů dostane stránku v našem?“

„Tak nějak,“ řekla Camille a poklepávala nehty o stůl. „Budeme jasní ohledně toho, o co nám jde. Alex a já jsme uvažovali o tom, že vezmeme jedno z mých děvčat a jednoho z jeho chlapů a pošleme vás na několik schůzek. Minimálně na tři. Každý z vás napíše zprávu o tom, co si myslíte. První dojmy, vyhodnocení prvního dojmu druhé osoby. Rozeberete, jak probíhala konverzace, co si o druhé osobě myslíte… všechno beztoho, aniž byste skutečně probírali samotný článek.“

„To zní velice přirozeně a vůbec ne trapně,“ zašeptala Grace Riley.

Camille jí věnovala rychlý pohled, než pokračovala. „Stiletto bude ve větší míře zaměřené na ženskou perspektivu o schůzce, ale s přílohou o tom, co si myslí muž. Oxford udělá totéž obráceně.“

„Jaký je záměr?“ ptala se Emma. Měla jeden z těch maličko chraplavých, uklidňujících hlasů, jako jazzová zpěvačka nebo sexbomba s jižanským nádechem. Skvělé. Sexy, chytrá, vyrovnaná jižanská kráska.

„Teď, tady je část, o níž si myslím, že se vám dámy bude líbit,“ pronesla Camille. „Alex a já jsme uvažovali o zpracování konkurenčního druhu.“

„Pokračuj…,“ řekla Riley, která poklepávala konečky prstů proti sobě jako komiksový darebák.

„No, cílem je ukázat, že snahou Stiletta a Oxfordu je zajistit přesné zobrazení toho, co se děje uvnitř hlav protějšku. Ženy, které čtou Stiletto, chtějí vědět, že rady souzní s mužem v jejich životě. Oxford je na tom stejně – hlavním cílem všech jejich nevkusných sexuálních rad, i kdyby ženy nesouhlasily ´Jak potěšit ženu´?“

Grace skryla nelibost. Camillina slova se dostala k jádru pudla. Nebyla Grace na vině z téže věci? Samolibě si psala článek za článkem jako nějaký druh expertky na muže, jen aby byla zaslepená vůči vlastnímu muži?

„Neříkám, že nesouhlasím, že nepotřebujeme výstižně reprezentovat opačné pohlaví,“ říkala Julie. „Ale v čem spočívá soupeření mezi Stilettem a Oxfordem? Kdo rozhodne, kdo vyhrál?“

„Čtenáři,“ pronesla Camille, jakoby to bylo úplně jednoduché a samozřejmé. „Zřídíme digitální tým, abychom získali jakýsi průzkum na naší vlastní webové stránce. Po každém vytištěném článku jeho-a-její, budou moct volit, kdo vede ve znalosti opačného pohlaví. Například, pokud novinář napíše, že mu reportérka uvěřila jeho komplimenty na barvu vlasů, ona napíše, že je neupřímný hulvát, který si dělal legraci z jejích odrostlých vlasů, dostanou se ženy dopředu. Stejně tak v případě, když bude žena naléhat na zaplacení, protože se domnívá, že by to ocenil, a pak on napíše, že je bezohledně ambiciózní potvora, co pošlape mužské ego. Chápete? Všichni vědí, že randění je hra. Teď prostě uvidíme, kdo vyhraje.“

Nikdo neřekl ani slovo.

Bylo to nepřirozené. Trochu divné…

A docela zajímavé.

„Julie je mimo,“ pronesla Camille. „Mitchell by mi utrhl hlavu, pokud bych ji poslala na opravdové rande kvůli příběhu.“

„A z první ruky ví, co se z toho může vyklubat,“ řekla Riley. „Skončil tak, že koupil prsten větší než baseballový míč.“

„Takže, Riley, jdeš do toho?“ ptala se Camille.

Riley překvapeně zamrkala svýma kočičíma očima. „Já? Do tohohle? Ale to je tak… krotké.“

Grace se naklonila a opřela si bradu o ruce, zatímco se usmívala na svou nejlepší kamarádku. „Mohla bys prostě namazat chlápka lubrikantem se slaninovou příchutí. Oživit to sexem?“

„Žádný lubrikant,“ pronesla Camille s prudkým bodnutím prstu. „A žádný sex. Tohle je sloupek o randění, žádná prostituční aréna.“

Riley předstírala pořádné zívnutí.

„V pořádku,“ vybuchla Camille. „Emmo? Jdeš do toho?“

Gracina páteř se pomalu narovnala. Cooooo?

Chápala, proč byla Camillinou první volbou Riley – tenhle druh záležitosti bitvy pohlaví byl dokonalý pro Riley, která má nedůtklivý a odvážný styl. A pochopila, proč Julie nepřicházela v úvahu – zasnoubená žena nemůže udělat na randícím projektu dobrý první dojem.

Ale proč před Grace zvolila Emmu? Přidat urážku ke zranění, nezdálo se, že by si někdo jiný v místnosti myslel, že je to divné. Dokonce i Riley s Julií se nezdály vyvedené z míry skutečností, že se stala Grace patrně zatraceně neviditelnou.

Kupodivu se zdálo, že si je vědoma pouze Emma, že něco není v pořádku. Kmitla očima ke Grace, jakoby žádala o její svolení. Grace jí chtěla dát uklidňující úsměv. Říct Emmě, ať do toho jde a vezme ten příběh, protože to nebyl Gracein styl. Tíhla spíš k příběhům, které byly méně podrážděné, méně odvážné…

Méně zajímavé.

Alespoň Grace 1.0 byla k těmto příběhům přitahována.

Grace 2.0 křičela, že je tohle její šance na vykoupení. Odhalit muže jako záletnické podvodníky, zatímco pomalu napraví jejich důstojné chování.

„Udělám to!“ vyhrkla Grace, která vystřelila ruku do vzduchu jako předčasný druhák, který se snaží porazit své spolužáky s odpovědí.

Dopadlo na ni dvacet párů očí.

„Grace…,“ řekla Camille něžně.

Ach, do prdele. Jestli jejich nebereme-žádné-vězně, napůl-vyhrabaná šéfka zněla něžně, bylo to horší, než si myslela.

„Právě ses vrátila z dovolené,“ řekla Camille. „Trochu si oddechni, než se do toho znovu vrhneš.“

Ale Grace 2.0 si nasadila bitevní výzbroj, kterou si Grace ukovala dopředu. „Podívej, potřebuješ někoho, kdo půjde s otevřenou myslí do randícího scénáře, že jo? Kdo je lepší než někdo, kdo je čerstvě zpátky na randící scéně?“

„Ale my potřebujeme…“

Grace zvedla prst, aby zastavila námitky. „A kdo lépe prohlédne mužovi kecy než někdo, kdo byl zrovna odkopnutý mužem? Nikdo nebude ostražitější vůči chlapským lžím než já.“

„Má pravdu.“

Grace byla poněkud překvapená, když si uvědomila, že promluvila Emma, ale nová redaktorka vypadala naprosto klidně vůči skutečnosti, že se jí Grace snaží ukrást prvotřídní příběh přímo pod nosem.

„Podívej,“ pronesla Emma chraplavě. „Kancelář chladnokrevných drbů dala jasně najevo, že si Grace prošla ošklivým vztahem. Pokud je tohle doopravdy soutěž, a pokud chce Stiletto dokázat, že ženy to interpretují lépe než muži, pak potřebujeme někoho, koho spaluje touha to napravit.“

Grace nevěděla, proč je Emma na její straně, ale Emma se dostala k jádru věci. Grace spaluje touha to napravit.

Cítila, že ji Camille pozoruje. Šéfčin kaštanový bob se sotva pohnul, když naklonila hlavu na stranu.

„Dobře,“ pronesla Camille jednoduše.

Dobře? Dobře? Prostě jen tak?

Koutkem oka zahlédla, jak si Julie a Riley vyměnily vítězné úsměvy.

Camille změnila téma k nějaké tirádě ohledně ekologické péče o pleť, a Grace se posadila zpátky na židli a cítila se nejlépe za poslední týdny.

Grace 1.0 by si nervózně okusovala nehty, a Grace 2.0 prováděla vítězné kliky.

Operace Získej zpět důstojnost se oficiálně rozjela.

A pan Oxford by si měl raději hlídat záda, protože Grace Brightonová je zcela odhodlaná odhalit jakékoli podlézavé, záletnické triky, které má v rukávu.

***

„Připíjím Gregovi,“ pronesla Riley, zvedla svůj koktejl a přiťukla si.

Julie se začala dusit na martiny. „Nenavrhuješ snad, abychom si připily na chlápka, který podvedl Grace?“

„Vlastně si myslím, že má Riley pravdu,“ řekla Grace zamyšleně. „Kdyby Greg nebyl záletnický blbeček, byla bych teď doma a sledovala cokoli, co by chtěl vidět, jedla cokoli, co by chtěl jíst poté, co bych uklidila jeho prádlo. Takže ano… Na zdraví Gregovi.“

Přiťukly si skleničkami. Cítila, že ji Julie pečlivě pozoruje. „Ušla jsi kus cesty. Sotva před pár týdny jsi střídavě navozovala nedostatek Manhattonských Kleenexů a vypěstování si zvláštní posedlosti na čokoládě.“

Grace upila ze svého nápoje, aby se vyhnula zmínce, že má stále tuto novou posedlost na čokoládě. Vždycky měla čokoládu ráda. Ale po rozchodu se stala jejím hlavním utěšujícím jídlem. Horká čokoláda, čokoládový fondán, čokoládová zmrzlina, čokoládové lupínky…

Kdyby jen její boky měly rády čokoládu z poloviny tak moc, jako její chuťové pohárky.

Nedělej to, varovala ji 2.0. Tohle je Greg a stará Grace, co se ti dostávají do hlavy. Grace 2.0 otřásá svými křivkami.

Riley přikývla. „Zdá se, že ses úžasně dobře přizpůsobila. Vyléčil tě snad na Floridě nějaký záskok na jednu noc?“

Grace protočila oči. „Ano, Riley. Měla jsem aférku na jednu noc. Ta obnovila mou duševní i emocionální stabilitu.“

Riley luskla prsty a ukázala na Grace. „Tomu se říká suchý sarkasmus. Jsi zpět.“

Grace se zamyslela. „No, nebudu tvrdit, že jsem neutrpěla několik ran. A nemůžu říct, že se stále neprobouzím uprostřed noci a nesnažím se sáhnout na někoho, kdo tam není, čistě ze zvyku. Ale… skončila jsem s tím, víte? Jistě, Greg se mnou vyjebal. Ale díky tomu to z něj činí někoho, kdo mi za to nestojí.“

Mám pravdu? Řekněte mi, že mám pravdu.

„Takže jsi připravená se posunout dál,“ řekla Julie pomalu.

Grace zvedla své pěstěné nehty. Tenhle tón znala. „Ne. Žádné dohazování. Řekla jsem vám to tisíckrát. Tohle je mé nové životní období. Žádní muži. Žádné randění. Žádný sex. Po dobu šesti měsíců.“

„A po půl roce budeš magicky připravená vstoupit do vztahu?“ ptala se Riley.

„Bože, ne. Ale pokud počkám alespoň půl roku, budu vědět, že neskočím do ničeho výhradně kvůli tomu, že postrádám společnost. Potřebuju přijít na to, jak být soběstačná.“

To byla pravda. Ale nebyla to celá pravda. Grace by to nikdy nepřiznala před Julií, která byla víc než měsíc šťastná se svým novým stavem jsem-ve-vztahu, ale Grace si dokonce ani nedokázala představit, že je ve vztahu. Ne v průběhu půl roku, ne v průběhu roku… možná už nikdy.

Bolí to.

„Dobře, takže jestli pořád zavrhuješ mužské, tak proč jsi naléhala, že se budeš věnovat tomuhle příběhu?“ ptala se Riley. „Je tu důvod, proč jsme tě nepřihlásily jako dobrovolnici, abys věděla. Jak to, že žena, která tvrdí, že nechce randit, chce psát příběh o randění?“

„Ach, no tak. Vy dvě víte lépe než kdokoli jiný, že udělat něco pro příběh není totéž, jako udělat to doopravdy.“

„Vlastně, Julie to neví,“ zašeptala Riley nahlas.

Julie pokrčila svými dokonale zpevněnými rameny. „Riley má pravdu. Možná si myslíš, že to děláš kvůli příběhu. Ale jestli to bude ten správný muž…“

„Mitchell byl šťastnou náhodou,“ řekla Grace s mávnutím ruky. „Jeden z milionu, a tak dále. Plus, Mitchell dokonce ani netušil, že je součástí příběhu. Jakýkoli šmejd z Oxfordu, s nímž uvíznu, bude mít oči dokořán.“

„Alespoň to bude nádherný šmejd,“ řekla Riley, která mávla na obsluhu kvůli dalším nápojům.

„Jak to víš?“

Její kamarádka se záhadně usmála. „Mám kontakty.“

Julie ukázala na Riley. „Sem s tím. Hned. Grace potřebuje všechny informace, které může získat.“

„Díky za projev důvěry,“ pronesla Grace suše. „Četly jste některá z vás článek z Oxfordu? Provedla jsem výzkum a chápu, proč ženy, které odebírají časopis, by napsaly kritický dopis redaktorovi. Zdá se, že si jejich redaktor myslí, že všechny ženy mají tajnou touhu připravovat sendviče a poskytovat kuřbu.“

Riley sebrala olivu z Juliiny skleničky, přičemž ignorovala kamarádčin pohled. „Počkej. Neměly bychom usilovat o něco víc než tohle?“

„Jde o to,“ pokračovala Grace, „Že pokud je tohle soutěž, abychom zjistili, zda ženy znají muže lépe, než muži znají ženy, zvládnu to udělat i ve spánku.“

Tak nějak. Alespoň doufala.

Vlastně si tím nebyla tak jistá.

Její kamarádky vypadaly dokonce ještě skeptičtější.

„Dobře, zpět k Rileyiným tajným informacím,“ řekla Julie. „Ri, víš, kdo ten redaktor je?“

„Není to jisté, ale alespoň vím, kdo to asi bude. Když jsem si šla pro kafe tohle odpoledne, jela jsem výtahem zpátky nahoru s Camille a Alexem Cassidym, který je jen tak mimochodem super mladý a sexy, a zaslechla jsem je, jak mluví o článku. Alex to chce předat Jakeovi Malonemu.“

Julie hvízdla. „Tý jo, to je nádherný šmejd.“

„Jsem snad jediná, kdo tohohle chlápka nezná?“ ptala se Grace a cítila se nepříjemně mimo mísu.

Riley svou kamarádku poplácala. „Jsi oddaná až za hrob. Byla jsi slepá vůči zbytku mužské populace po celou dobu, co jsi byla s Gregem.“

Grace věděla, že to Riley myslí jako kompliment, ale nedokázala se přestat cítit jako svědomitý labrador, který strávil přes dvacet let tím, že sledoval svého páníčka. Samozřejmě měla být Gregovi věrná. Ale měla být schopná ocenit dobře vypadajícího muže. Nebo snad ne? I ona byla zamilovaná do celebrity. Jako…

Sakra, nikdo ji právě teď nenapadal.

Grace 2.0 si zoufale povzdechla.

Poznámka pro sebe: prověřit víc mužů.

Grace si lámala hlavu kvůli všemu, co o Jakeovi Malonemovi věděla. Jméno jí znělo matně povědomě. Je jedním ze zlatých Oxfordských chlapců, jestli si to vybavuje správně. Zdálo se, že si vzpomíná na jízdu výtahem v budově Ravenny a dvou dosti poblázněně znějících žen, které lamentovaly nad jeho nedostatkem přízně vůči nim.

Měla dojem, že o něm přečetla článek či dva, když čekala u zubaře. Byly to obvyklé chlapské věci: „Jak ji přimět vyvrcholit do třiceti vteřin nebo v kratší době.“

Grace si odfrkla. Prosím.

Pak tu byly další neškodné věci… „Pánská příručka pro péči o svůj vzhled.“ „Získání rohové kanceláře.“

Byl dobrý spisovatel, pokud se ti líbí přímočarost a žádné oblbování. Ale i když se jeho domýšlivý, povýšený tón pravděpodobně jeho mužskému publiku zamlouvá, zavání blahosklonností a chlapáctvím. Nepřekvapilo by ji, kdyby si ženy, které si přečetly o jeho pohledu na ženy, stěžovaly.

„Vsadím se, že je malý,“ dumala Grace nahlas. „Cítím tu syndrom naprostého prcka.“

Riley zavrtěla hlavou, když upila ze svého nápoje, který právě obsluha položila. „Uh-uh. Měří přes 182 cm. Pokud jeho články vyznívají jako příliš testosteronové, je to proto, že má příliš testosteronu, a myslím to v dobrém slova smyslu.“

Hergot.

Grace ťukala nehty o stůl a uvažovala. „Ale to by mohlo pořád fungovat v můj prospěch, ne? Pokud je naprostý barbar, třeba dobře neumí číst ženy.“

„Nevím, Grace,“ odpověděla Julie váhavě. „Viděla jsem ho na večírcích. Dokonce jsme kdysi několikrát flirtovali. Je…“

„Ješitný? Drsňák? Neomalený? Dej mi něco.“

„Chystala jsem se říct okouzlující. Jake Malone je nádherný, úspěšný a no, milý. Není důvod k averzi.“

Tohle nebyly dobré zprávy.

Počítala s tím, že její protějšek z Oxfordu bude trošku neotesaný ve stylu chlápka posedlého cecky-a-zadkem. Místo toho to znělo, jako by měla jednat s princem Krasoněm.

Ale jestli byl zdánlivě tak bezchybný, jak ho Julie popsala, to by mohlo v její prospěch pracovat také. Mohlo by to znamenat, že bude přehnaně sebevědomý. Bude si příliš jistý ve svých předpokladech o ženách, než aby se obtěžoval s jejich skutečným čtením. Bude říkat bezstarostné vtípky a uhlazené komplimenty.

Všechny ty sračky, které by na ni kdysi mohly fungovat. Sakra, všechny ty sračky, které měly fungovat i v době, kdy ji Greg zatáhl do své slizké sítě.

Ale Grace 2.0 už byla mazanější. Grace 2.0 nevěří komplimentům, ani úsměvům.

Nevěří mužům.

Pomalu se usmála. Bylo jí jedno, jestli byl Jake Malone obvykle Dalai Lama randění. Nebylo možné, aby on – nebo jakýkoli chlápek – získal její číslo. Doslova i obrazně.

„Grace, víš, že se umíš smát jako piraňa, že jo? Takhle děsivý obličej uděláš, když chceš nějakého muže připravit o mužnost?“

„Nebojte se,“ řekla Grace, která spokojeně upila ze svého koktejlu. „Nenakopu ho do koulí, jen pošlapu jeho důstojnost. Pro dobro Stiletta, samozřejmě.“

„Samozřejmě,“ zamumlala Julie. „Protože jsem si jistá, že Jake Malone nebude platit cenu za toulavé péro Grega Parsonse.“

„Hej!“ vykřikla Grace dopáleně. „Myslíš si, že o tohle tu jde? Že chci napsat tenhle článek jako způsob, jak dostat Grega zpátky?“

„Ne,“ pronesla Julie opatrně. „Ale myslím si, že tě motivuje tvá pýcha. Chceš, aby svět věděl, že jen kvůli selhání prohlédnout jednoho muže to neznamená, že se ti nedaří vidět skrz ně všechny.“

„Je to tak zlé? Neudělala bys totéž?“

„Pravděpodobně,“ uznala Julie. „Ale…“

„Našla jsem ho!“ přerušila je Riley, která vítězně kývala telefonem před jejich obličeji.

„Našla koho?“

„Jakea Maloneho. Myslela jsem si, že budeš chtít vědět, s kým budeš jednat.“

„Prosím. Není to tak, jako bychom jednaly s Cary Grantovou,“ pronesla Grace. Ale stejně se předklonila, aby si prohlédla fotku na Rileyně telefonu. Ničemu neublíží, když bude trochu připravená.

Koktejl, který před chvíli chutnal dokonale vyváženě, jí zhořkl na jazyku, když si prohlížela dokonalé mužské rysy.

Ale nebyla to skutečnost, že byl dokonalý, co jí vadilo. Ačkoli byl. Dokonalý.

Byla to skutečnost, že ho zná, co ji přimělo chtít zvracet.

Grace lhala, když říkala, že nikdy Jakea Maloneho neviděla. Viděla ho. Jen ne v profesionální rovině.

Ne, Graceina interakce s Jakem byla docela nedávná.

A poměrně osobní.

Jake Malone nebyl nikdo jiný, než chlápek z taxíku tohle ráno.

Její kamarádky měly pravdu. Byla v potížích, protože tohle byl chlap, který se v ženách vyznal.

Ale mnohem horší je… Jake Malone byl schopný prohlédnout ji.

Tohle nemůže udělat. Pokud tohle mají vyhrát, potřebuje předvídat události a být záhadná. Potřebuje ho vyhodit z rovnováhy na každém kroku.

Jinými slovy, potřebuje všechno, čím Grace 1.0 není. Být sexy. Tajemná. Mít magnetickou sílu.

„Děvčata.“

Na její vážný tón přestaly obě diskutovat ohledně nejnovější řady Kate Spade a věnovaly Grace svou plnou pozornost jako nejlepší kamarádky, kterými byly.

„Ohledně této schůzky… Potřebuje nové šaty.“

Julie potěšeně zatleskala.

„A něco, co pro mě není typické,“ pokračovala Grace. „Něco…“

„Upnutého? S hlubokým výstřihem? Objímající pozadí?“ ptala se Riley.

Grace si poklepala prstem na rty a představovala si tvář Jakea Maloneho, až se objeví a na sobě bude něco jiného než staromódní firemní uniformu, kterou očekává.

„Víš, Ri,“ pronesla pomalu, „Myslím, že vše výše uvedené.“