W-HH - 17. kapitola

Překlad: Liv
Kor.: 16terez

„Nechceš s námi vyrazit na kávu?“ zeptala se jedna žena, když si Kate pověsila bundu a nacpala kabelku do skříňky, zatímco se snažila vytřepat dešťové kapky z vlasů. Teplota klesla a poslední dva dny pršelo.

„Jasně.“ I navzdory pochmurnému počasí se Kate výrazně zlepšila nálada jen při pomyšlení na kávu. Ačkoli Kate strávila spousta času prací pro Iana, stále toužila po kamarádech. S ženami z pilates udělala malý pokrok tím, že jí začaly odpovídat na pozdravy, ale až do dnešního rána se nikdo z nich neodvážil k bližšímu seznámení.

„Po hodině jdeme vždycky do Common Grounds,“ řekla žena. „Můžeme jít všechny společně.“

„Super.“

Když hodina skončila, vrátily se do šatny, aby si daly sprchu. Nezdálo se, že by byl někdo ve spěchu stejně jako Kate nepřišlo, že by se někdo styděl. Možná proto, že ta nejlepší ženská těla, která kdy viděla, byla právě tady. Taky tam bylo hodně protahování a ohýbání. Všimla si toho už předtím a i přesto, že sama nebyla moc ostýchavá, netoužila po show a gesta ostatních se jí zdála podivná.

Kate stála jen v kalhotkách, a když se chtěla natáhnout po podprsence, přišla za ní jedna žena, ukázala na její prsa a řekla, „Kdo ti je dělal?“

„Um, jsou originální přímo z továrny.“

Ta žena položila ruce na každé Katenino prso a jemně jedno po druhém stiskla, jako by porovnávala melouny v obchodě.

Kate sundala šmátrající ruce z jejího těla. „Nedotýkat se,“ řekla s úsměvem.

„Dopadly fakt skvěle.“

„No, jak jsem řekla, narodila jsem se s nimi, takže mám asi štěstí.“ Dooblékla se, zavřela skřínku a následovala ostatní ven. Kavárna byla jen pár kroků od studia pilates a protože byl její Tahoe zaparkovaný před budovou, zastavila se u něj, aby na zadní sedadlo hodila tašku. Jedna žena se na její auto zadívala s pohrdáním.

„Jsi Diane, správně?“ zeptala se jedna, když dostaly své nápoje a odnesly si je k blízkému stolu.

„Ano.“

Bylo jich pět a žena jménem Wendy jí představila všechny u stolu. „Chodíme na pilates v pondělí, středu a pátek.“

„Já taky,“ řekla Kate. „Pokud nemusím pracovat.“

Rozhovor se zastavil. Všechny se podívaly na Kate, jako by jí z hlavy rostly rohy.

„Ty pracuješ?“

„Pracuju pro manžela. Vlastní firmu.“

„Jako, že děláš papírování?“ zeptala se žena jménem Nina. Její svatební prstýnek měl nejméně pět karátů. To se nebála, že ji někdo přepadne?

„Něco takového,“ řekla Kate.

„Nutí tě?“

„Oh, ne. Chci pracovat. Řekla jsem mu, že vařením a cvičením všechen čas nezabiju.“

„Ty vaříš?“ zeptala se Wendy.

Další prázdné pohledy.

„Když máme hlad,“ prohodila Kate.

„Nemáte zaměstnance? Někoho, kdo by pro vás vařil?“ Kate si byla celkem jistá, že to pronesla Kaitlin.

„Máme hospodyni, ale ne kuchařku.“

„Jezdíš?“ V Middleburgu to mohlo znamenat jen jedinou věc.

„Ne.“

„Ty určitě nejsi odtud,“ řekla Kaitlin.

„Přestěhovali jsme se sem v září. Původem jsem z Indiany, ale s manželem jsme žili v Minnesotě.“

„To je na středozápadě?“

„Ano, severně od Iowy.“

„V Iowě se pěstují brambory?“

„Ne, to je Idaho. V Iowě se pěstuje obilí.“

„A co roste v Indianě?“

Kate se usmála. „Chytré ženy.“

„Máš děti?“

„Ještě ne.“

„Snažíte se o ně?“

„Teď ne.“

„Kolik ti je?“

„Třicet.“

Najednou se Kate nemohl nikdo podívat do očí.

„Co?“

„Začínáš dost pozdě.“

Kate se napila kávy. „Myslíš?“

„Hodiny začínají tikat v sedmadvaceti.“

„Teď už mají ženy děti mnohem později. Nemám strach. Většina z mých přátel ještě nemá děti.“

„Možná otěhotníš hned. A nemusela bys už pracovat.“

„Já pracuju ráda. Z vás nikdo nepracuje?“

„My jsme doma s našimi dětmi. Já mám čtyři,“ řekla Wendy.

„Oh,“ řekla Kate. „Kde teď jsou?“

„S chůvou.“

Dalších pět minut projížděla Kate jejich telefony, které jí půjčily, aby si mohla listovat obrázky jejich rozkošných a dobře oblečených potomků, které jistě velmi milovaly.

„Asi bych už měla jít,“ řekla Kate, když dopila svou kávu. „Je skoro poledne a já musím ještě něco dělat. Mockrát děkuji za pozvání.“

Vřele se s ní rozloučily a řekly, že si to musí rozhodně zopakovat. Teď, když Kate přivítaly ve svém stádu, zdály se dost přátelské a pravděpodobně nebude trvat dlouho a Kate si na jejich životní styl zvykne. Ale nemohla se ubránit pocitu, že trochu selhala a nakonec bude vždycky outsider, což nemá nic společného s tím, jak dlouho žila ve městě.

Když dorazila domů, vešla do Ianovy kanceláře, políbila ho a svalila se na pohovku.

Odsunul židli od stolu a usmál se. „Co bude dnes k obědu, dortíku?“

„Panini. Tvoje oblíbené. Máš hlad?“

„Ano. Díky bohu, že ses vrátila domů, abys mě mohla nakrmit. Už jsem cítil, jak chřadnu.“

Následoval ji do kuchyně a Kate otevřela ledničku, aby vytáhla maso a sýry. „Holky z pilatesu mě konečně pozvaly na kafe.“

„To je skvělé. Jak to šlo?“

Zavrtěla hlavou. „Nezapadám.“

„Jsem si jistý, že ano.“

„Byly moc milé, jenže já mám práci, vařím, nejsem máma a navíc nejezdím na koni. A měl jsi vidět ty diamanty. Jednu z nich jednou nacpou do kufru auta a bude ji to velmi mrzet.“

„Možná je potřebuješ jen líp poznat.“

Kate vytáhla gril na výrobu panini a prkénko. „Jedna z nich už mě zná intimně. Natáhla se a vzala do ruky moje prsa. Věřil bys tomu? Dala na ně ruce a stiskla.“

Ian jí teď věnoval plnou pozornost. „Dobře, teď mi to řekni znovu, ale pomaleji. Možná bys mi to mohla ukázat, abych se ujistil, že to dokonale chápu.“

Kate se zasmála. „Chápeš to dokonale.“

„Byla jsi nahá? A ona?“

„Všechny jsme byly nahé. Pokaždé je to takový bizarní nahý průvod. Přiřítila se, když jsem si chtěla obléct podprsenku.“

Ian si olízl rty a polkl. „O můj bože.“

„Když ti prsa osahává pravá Panička z Beverly Hills, není to taková sranda, jak si myslíš.“

Zavrtěl hlavou. „Samozřejmě že ne. Co se stalo pak?“

„Pak to začalo být ještě divnější.“ Kate ztišila hlas do šepotu. „Když byla hotová s mými ňadry, její ruce sklouzly o něco níž a dotkla se mě tam dole.“

Zvedl Kate a přehodil si jí přes rameno. „Je mi úplně jedno, jestli si ze mě děláš srandu.“

Vykřikla a bušila mu na záda v hraném rozhořčení. „Dej mě dolů, ty barbare!“

Zasmál se. „Neměla jsi mě dráždit, krásko. Teď jsem celý v ohni.“

„Musím udělat jídlo. Nemáš náhodou hlad?“

„Možná v ložnici najdu něco, co mi pomůže ten hlad překonat.“

„Ta tvoje pusa.“

„Bude brzy na tobě. A aby bylo jasno, dneska mám chuť na dost oplzlé věci.“

„Co si myslíš, že máš dneska narozeniny? Nějaká zvláštní příležitost?“

„Nebuď nesmělá. To ty jsi to nadhodila už dávno.“

Kate se zasmála. „Tak proč jdeš tak pomalu?“

Když dorazili do ložnice, hodil ji Ian na postel a pak trvalo ještě dlouho, než zamířili zpátky do kuchyně.