Lassoing - 9. kapitola

Překlad: Verča

Clare

Dívám se na sebe do zrcadla a nemůžu uvěřit, jak dobře mi perlově bílé šaty sedí. Sahají mi těsně nad kolena. Kopírují mé tělo a dávají na obdiv můj dekolt, který je zakrytý bílou krajkou až ke krku.

Den poté, co jsme dostali naše povolení, jsem měla trochu volného času. Uklidila jsem celý dům, takže odpoledne, zatímco se mé lasagne pekly v troubě, jsem se šla podívat kolem a našla podkroví.

Celé místo bylo plné krabic. Věci, které patřily Cashovo mámě a tátovi, byly zabalené a odložené mimo. Teď jsem pochopila, proč většina domu vypadá hole. Dal toho hodně pryč. Našla jsem svatební krabici a nemohla jsem si pomoct. Otevřela jsem ji a našla jednoduché bílé svatební šaty a svatební album.

Po první straně jsem věděla, že to byli Cashovo rodiče. Vypadal jako jeho otec. Podoba byla zvláštní. Vypadali tak zamilovaně. Na každé fotce se na ní díval, jako kdyby byla měsíc. Bylo to opravdu krásné a zajímalo mě, jestli by mě měli rádi. Vím, jak moc by to znamenalo pro Cashe. Bylo vidět, že mu na nich záleželo. Mohla jsem to říct z toho, jak o nich nebo o farmě mluvil.

Cash mě přichytil. Něco se mu mihlo v očích, když mě uviděl na podlaze s albem v klíně. V tu chvíli jsem věděla. Všechno tady nahoře bylo proto, že pro něj bylo těžké dívat se na to. Zhoršovalo to samotu, o které mi vyprávěl. A když mi řekl, abych si oblékla ty šaty, že chtěl něco odtud odnést, to řeklo hodně. Signalizovalo to, že se pohyboval pryč z té ztráty. Pohyboval se se mnou. Oba jsme ztratili naše rodiny, ale jsme připravení začít naší vlastní. Minulost je mnohem jednodušší, když jsme spolu.

Nevím, jestli ví, co to znamená, že mi to řekl. Dal mi prsten, ale tohle bylo cítit jinak. Bylo to víc intimní. Vyvolalo to ve mně pocit, že sem patřím a že být paní McCallister je víc než jméno.

Přeběhla jsem si prsty přes mé vlasy snad po milionté. Kadeře mi nedovolily s nimi dnes něco udělat. Zdá se, že mají vlastní mysl. Chystala jsem se je znovu připnout, ale Cash se mě zeptal, jestli bych nemohla jít dolů.

Šla jsem protestovat, ale našla jsem se na zádech s jeho tváří mezi mýma nohama. Je to něco, co v poslední době hodně dělá. Přivedl mě ke dvěma orgasmům, než jsem odhodila bílou vlajku. Ne, že by na tom záleželo. Když jsem později šla do koupelny, všechny sponky byly pryč. Vypadalo to, že je fascinován mými divokými vlasy, které mám den ode dne radši. Vždycky si s nimi hraje nebo do nich zaboří jeho tvář, když spí. Motá je kolem jeho prstu, pak je uvolní a fascinovaně kouká, jak se uvolňují.

Usměju se nad vzpomínkou. Je těžké uvěřit, že jsem se s tímto mužem potkala před čtyřmi dny. Můj život se změnil tolik, během těchto čtyř dnů. Vyplňuje části, o kterých jsem nevěděla, že tam jsou. Části, o kterých jsem netušila, že touží být zaplněné.

Popadla jsem mou malou kabelku, vklouzla do mých bílých bot a vyšla z ložnice. Cash mi řekl, že se chystá o něčem mluvit s Johnsonem. Žádné další ploty nebyly v posledních dnech rozbité, a Sammy byl zpět v bezpečí domova. Ale včera v noci se někdo vloupal do stodoly a pustil šest koní. Muži je honili, ale Cash se snažil udržet jejich hlavy chladnými.

Otočím klíčem, otevřu dveře a ty trošku naříkají, když uvidím muže, kterého neznám. Jeho ruka je ve vzduchu, jako by se chystal zaklepat.

„Omlouvám se, madam. Nechtěl jsem Vás vylekat,“ řekne a sundá si Stetson a tak odhalí jeho krátké, blonďaté vlasy.

„Omlouvám se. Jen jsem nečekala, že tam bude někdo stát.“

Usměje se a přejedeme mi přes celé tělo tmavýma očima. To mi dá strašidelný pocit.

„Jsem Billy Buckman, předák Johnsonovo farmy.“ Natáhne ke mně ruku.

„Paní Clare McCallister,“ představím se a potřesu si s ním. Když se chystám odtáhnout, trochu mou ruku zmáčkne, jako by mě nechtěl nechat jít.

„Ještě ne.“ Napůl se zasměje, jako by to byl roztomilý vtípek, což mě přinutí zúžit oči.

„Navrhuji, abyste udělal krok zpět, pane Buckmane. Můj manžel nemá rád nikoho v domě, když tu není.“

Proklouznu kolem něj, zavřu dveře, což ho přinutí udělat několik kroků vzad.

„Cash je na Johnsonově farmě. Neměl byste tam být?“

„Vždycky vás zahrnuje do jeho záležitostí?“ Studuje mě a já se podívám na příjezdovou cestu. Cash by se měl každou chvíli vrátit. Řekl, že by neměl být dlouho pryč a pak bychom byli na naší cestě.

Jeho boty klapají o dřevěnou podlahu, když se ke mně přiblíží.

„Můžu vidět, proč byla June tak rozčilená. Jsi celkem maličká věc. Nejsem si jistý, co s tebou Cash udělá. Nemyslím si, že bys mohla zvládnout jednu jízdu.“

Couvnu při jeho slovech, protože si nemyslím, že myslí jízdu na koni.

Natáhne se a popadne jednu z mých kadeří. „Johnsonovi nejsou doma, víš. Šli na dobytčí show. Je tam jen June. Jak dlouho je s ní pryč?“

Mé tělo zamrzne nad jeho slovy. Byl pryč přes hodinu. Obrátím se od jeho ruky a řeknu mu, aby odešel, ale dřív než můžu je pryč. Hlasitá rána zaplní verandu, jak je ode mě odtažen a je hozen na dům. Cashovo ruka je kolem jeho krku a Billy začíná červenat.

Cash ho drží dobrý půl metr nad zemí. Nevšimla jsem si, jak malý ten muž je, ale teď, když je vedle něj Cash, je to opravdu znát.

„Myslíš, že můžeš přijít na můj pozemek a zasraně se dotýkat mé ženy?“ Cashův obličej je tak blízko Billyho, že musím ustoupit, abych na něj viděla. Jeho tvář se stává fialovou a opravdu si nemyslím, že Cash čeká na jeho odpověď. Je jasné, že ten chlap nemůže mluvit, kvůli tomu, jak ho Cash pevně drží.

„Nedívej se na ni, nemluv na ni. Ve skutečnosti, radši vůbec neměj ponětí, že kurva existuje.“ Cash je tak naštvaný, že můžu cítit jeho vztek ve vlnách. Pokračuje v dušení Billyho a vše, co můžu udělat je tam stát a dívat se. Stalo se to tak rychle, že ani nevím, odkud Cash přišel. Bylo to, jako by věděl, že se mě dotkl nějaký muž.

„Kurva!“ Uslyším někoho zakřičet a odtáhnu mé oči ze scény přede mnou. Uvidím Earla a další tři ruce s ním, jak běží k verandě. Jdou ke Cashovi a zkouší se ho odlepit od druhého muže. Všem čtyřem se nakonec povede sundat Cashovo ruce z Billyho. Když je volný, Billy sklouzne dolů a jeho zadek dopadne na podlahu verandy. Jeho ruka okamžitě vystřelí k jeho krku, jak znovu a znovu kašle. Podívám se zpět na Cashe, kterého stále drží chlapi a snaží se ho uklidnit, ale nezdá se, že by to fungovalo.

Neustále sebou škube a chce zpět k Billymu.

„On se jí kurva dotkl.“ Znovu sebou škubne, tentokrát prolomí držení dvou mužů. Skočím před něj. Zastaví se, skoro do mě vrazí a vrhnu se mu do náručí. V žádném případě nepůjde zpět na Billyho, když mám kolem něj paže.

Jeho ruce přejdou na můj zadek, a zvedne mě. Odtáhnu se a podeberu jeho tvář. „Vezmeš si mě dnes, nebo půjdeš do vězení?“ Zeptám se ho, jak se nakloním, abych ho políbila.

„Vezmu si tě.“

„Myslíš, že bychom mohli znovu praktikovat tu líbací část?“ Dráždím ho a přejedu rty přes jeho.

Vezme si má ústa. Polibek je tvrdý a náročný, téměř vysaje všechen můj vzduch. Cítím všechno, co cítil před chvílí. Všechen adrenalin i nadále pumpuje jeho tělem. Odtáhne se dřív, než chci.

„Vypadni z mého pozemku,“ řekne Cash, nespouštějíc jeho oči z mých, když mě začne nést dovnitř.

„Zavolám šerifovi. Uslyší o tom.“

„Když mu budeš volat, můžeš mu říct, že mi stále dluží sto dolarů z naší poslední pokerové noci?“ Slyším říct Earla, jak Cash kopne do dveří. Pak je za ním zavře a položí mě na nohy.

Jeho oči cestují přes mé tělo a uvidím, jak zbytek napětí opustí jeho tělo.

„Sakra, vypadáš dokonale.“ Jeho hlas je drsný, ale udělá ode mě krok.

Popojdu k němu, a zvedne jednu ruku.

„Sotva se držím, miláčku. Musím tě dostat k soudní budově, a pokud se mě dotkneš vezmu si tě přímo tady na podlaze.“

„Je toho víc, než co se tam právě stalo, že?“ zeptám se a ukážu ke dveřím, jakými jsme právě vstoupili.

„Jo. Už jsem byl zasraně naštvaný předtím, než jsem viděl Billyho, jak na tebe sahá. Pak jsem prostě přepadl přes okraj.“

„Co se stalo?“

„Nic.“

Zírám na něj. Cash přejede jeho rukou přes obličej a pak vjede do jeho vlasů.

„Šel jsem k Johnsonům a oni tam nebyli.“

„Ale June byla.“

„Ale June byla,“ potvrdí. Nelíbí se mi to.

„Seděl jsem tam a čekal, zatímco June běhala jejími ústa. Bejby, víš, jak jsem na tom s jejím hlasem.“ Řekne, jako by byl mučen, což mě přinutí protočit oči.

„Nabídla mi něco k pití. Řekl jsem jí ne a jestli nebudou její rodiče do pěti minut doma, odejdu. To byla doba, když se zcvokla. Pokusila se na mě vrhnout. Uhnul jsem a ona spadla na zem. Tvrdě. Pak začala brečet.“ Řekne a studuje mě, a můžu říct, že je tam toho víc.

„Co, Cashi? Prostě to řekni.“

„Nechal jsem jí tam a odešel.“

„Dobře.“

„Dobře?“ Napodobí mou odpověď. „Nejsi naštvaná? Myslel jsem, že budeš. Naposledy když brečela, si mi řekla, abych byl milý. Myslel jsem-“

„To je to, co tě tak naštvalo?“

„Velká zkurvená část.“ Zhluboka se nadechne. „Prostě jsem vybuchl, jak jsem ho viděl, že stojí na mé verandě a dotýká se tě.“

Zavrtím hlavou a jdu k němu, položím mu ruce na prsa a usměju se na něj.

„Jak se můžeš usmívat? Stále chci jít ven a někoho zmlátit.“

„Usmívám se, protože jsi tak žárlivý.“ Zasměju se, protože říct to nahlas, to dělá zábavné.

Zavrtí hlavou.

„Měli bychom se jít vzít. Myslím, že by to mohlo pomoct.“

„Jasně, že ano.“

„Možná, že kdybys tu chodila s malým kulatým bříškem, mohlo by to taky pomoct,“ dodá.

„Můžeme se nejdřív soustředit na jednu věc a to svatbu?“ řeknu mu.

„Vezmeme se a pak se zaměřím na další krok opravdu tvrdě.“

„Sliby, sliby,“ dráždím ho.

Nakloní se a umístí mi měkký polibek na rty.

„Tohle bude nejrychlejší svatba tohoto města.“