Lassoing - 4. kapitola

Překlad: Verča

Cash

Stojím tam a sleduju, jak odchází. Měl bych jít za ní, ale myslím si, že právě teď bude potřebovat prostor. Nebyl jsem zrovna příjemný, vím to.

„Levi a Brandone, vy dva máte dnes úklidovou službu. Jakmile všichni dojedí, ujistěte se, že kuchyň bude zářit. Nechceme, aby v ní paní Clare měla nepořádek, až bude dělat snídani,“ řekne Earl a jsem rád, že promluvil. Nedaří se mi udržet myšlenky, a proto jdu ven.

Vyjdu ze dveří, aniž bych řekl jediné slovo a sednu si na houpačku a dívám se na západ slunce. Pak si dám můj obličej do dlaní a přemýšlím o tom, do čeho jsem se to kurva dostal.

Je krásná. Je to ta nejdokonalejší věc, kterou jsem kdy v životě viděl a chci si jí udržet. Nemyslel jsem si, že jsem byl připravený na ženu, a stále si to myslím. Ale vidět ji, jak pro mě něco dělá, nevím, jak se můžu držet zpět. Nelíbí se mi, jak se na ní chlapi dívají, ale nevím, jak tomu zabránit.

Uslyším kroky, vzhlédnu a uvidím Earla, který tam stojí s velkým talířem koláče pro mě. Vezmu si ho a on si sedne vedle mě na houpačku a zakousne se do jeho dezertu.

„Sakra. Věřím, že ta malá věc umí vařit,“ řekne s plnou pusou moučníku.

Ukousnu si sousto jablečného koláče, zavřu oči a zasténám nad tou chutí. Nikdy jsem neochutnal nic tak sladkého a začnu přemýšlet, jestli chutná stejně tak dobře, jako tento domácí jablečný koláč. Co bych dal za to třít jí a slízat jí dočista. Její drobné tělo není vyrobené pro někoho tak velkého jako jsem já, takže si ani nejsem jistý, co bych dělal, když bych skončil s ochutnáváním jí.

„Víš, začínám si myslet, že bych se tě neměl ptát na to, o čem přemýšlíš, když u toho vydáváš tyhle zvuky.“

Podívám se na Earla a zavrčím. Pravděpodobně jsem zasténal stejně jako Clare, když mi seděla v klíně. Dostala mě tvrdě, ty zvuky a její kulatý zadeček v mém klíně.

„Neměla by tu být s partou chlapů jako je tahle,“ řeknu, když dojídám můj koláč.

„Nevěříš těm chlapům?“

„Ne,“ řeknu rychle. Věřím jim, jsou to dobří kluci a vím, že by jí neublížili. Jen vymýšlím výmluvy. „Proč by jedna pěkná malá věc chtěla být zásilkovou nevěstou?“

„Myslím, že všichni máme své vlastní důvody, proč jsme se rozhodli pro tento život. A jsem si jistý, že ona má své vlastní důvody.“ Earl položí jeho čistý talíř na stůl vedle nás. „Vím, že jsi mi řekl abych jí poslal pryč. Stále na tom trváš?“

„Ne.“ Krátké slovo mělo na konci trochu paniky, odložil jsem můj prázdný talíř a nenáviděl se za to, že neumím skrýt mé emoce.

„Myslel jsem si to.“

Mlčky se díváme, jak muži opouštějí velký dům a jdou domů. Poté, co odejde poslední chlap, a Levi a Brandon nám dají vědět, že je kuchyň bez skvrnky, Earl se a mě podívá a promluví.

„Možná nechceš mou radu, ale protože tvůj táta zemřel, mám pocit, že je moje práce dávat na tebe pozor. Vždycky jsi byl jako můj syn, Cashi, takže i když to možná nechceš slyšet, řeknu ti to.“

Podívám se na něj, když vstane z houpačky a jde k okraji verandy.

„Vyber si. Můžeš tvou zásilkovou nevěstu udělat tvou, nebo jí můžeš poslat pryč. Držet jí tady a nedat ji prsten, není fér pro tyhle chlapy, kteří by klidně dali jejich levou paži za tvé místo.“

S tím odejde z verandy a zamíří k jeho srubu. Dívám se na něj a nechám vstřebat jeho slova. Možná jsem šílený, ale chci Clare víc než cokoli, co jsem kdy chtěl.

Vstanu z houpačky a jdu do velkého domu, zavírajíc za sebou dveře. Zamknu, je to divné, protože si nemůžu vzpomenout, kdy naposledy jsem spal se zamčenými dveřmi. Ale tady s Clare, chci, abychom měli naše soukromí, a to znamená udržet kluky venku.

Jdu chodbou do koupelny, sundám si mou košili, džíny a boty. Hodím mé špinavé prádlo do koše a než si sundám mé spodní prádlo, zapnu teplou vodu. Dostanu se do sprchy a nechám ze sebe smýt špínu a pot dnešního dne. Všechny moje svaly se uvolní, jak má ruka běží dolů přes chlupy na hrudi a přes mé břicho, dokud má dlaň nesáhne na mýho ptáka Je těžký a napnutý, téměř fialový potřebou, nemůžu si vzpomenout, kdy jsem si ho naposled honil. Obvykle jsem tak unavený, že si dám jen sprchu a padnu do postele.

Dnes večer ale ne. Právě teď mám potřebu a potřebuju se o sebe postarat. Natáhnu ruku, vezmu si mýdlo a vetřu ho do mých rukou, abych udělal trochu pěny. Běhám oběma rukama nahoru a dolů po mém ptákovi, mačkám ho a snažím se najít úlevu. Nechám horkou vodu padat na má záda, zatímco přemýšlím o každé malé křivce jejího těla. Způsobu, jakým se na mě dívala jejíma velkýma modrýma očima. Způsobu, jakým se její blond kadeře vinuly kolem jejího krku a jak voněla po čerstvých jablkách za jejím uchem.

V žádném případě ty její malé křivky nepojmou mýho ptáka. Ani náhodou. Možná, kdybych byl jemný, mohl bych vklouznout jen špičkou. To je vše, co by mi stačilo k tomu, abych zemřel jako šťastný muž. Sladká chuť její malé kundičky  na konci mého ptáka by bylo vše, co bych potřeboval. Teplé vlhko na mé špičce a vystříknul bych do ní. Každý večer. Tak bychom to mohli dělat po zbytek našeho života.

Vedu mou ruku k vypouklé špičce, přemýšlejíc o tom, jak by mě její těsná kundička zmáčkla. Zajímalo by mě, jestli má blonďaté chloupky na její kundičce. Nevím, proč jsou ve všech porno časopisech ženy vyholené. To není nic pro mě. Ale jak přemýšlím o Clare a její malé sladké kundičce s popraškem chloupků způsobí, že se do ní chci zabořit a sníst ji.

Olíznu si rty a zasténám nad obrázkem jejích malých noh omotaných kolem mé hlavy. Měla nějaké křivky pod tou zástěrou, takže vím, že bude měkká. Byla sladká a zralá ke sklizni. Zajímalo by mě, jestli je nezralá nebo je plodná. Vsadím se, že dokonce i špičkou mého ptáka v ní, bych jí mohl dostat do jináče. Mohl bych pracovat na střílení mého výstřiku. Trénoval bych tvrdě a dlouho, dokud bych si nebyl jistý, že se do ní trefím, pokud bych do ní nemohl jít celý.

Začnu si třít ptáka dlouhými tahy. Potřebuju do ní vystříknout, abych jí udělal mou. Každý tah mé ruky je čím dál víc divočejší a méně pod kontrolou. Už dýl nevydržím.

Představuju si její sladkou tvář, jak si olizuje rty a s tím hodím mou hlavu dozadu a zabručím nad mou úlevou. Cítím, jak mé sperma střílí na stěnu sprchy. Otevřu oči a usměju se nad bílou tekutinou na dlaždicích. Půjde mi to určitě dobře.

Namydlím se a opláchnu a zároveň přemýšlím nad tím, co potřebuju udělat, abych tu Clare udržel. Nejdřív musíme jít do města a dát do kupy nějak tu věc s manželstvím. Bude paní McCallister, a konec.

Sáhnu pro ručník a osuším se. Když jsem hotový a stojím tam, přemýšlím, co udělám. Normálně bych šel do mého pokoje a šel nahý do postele. Ale vím, že je tam Clare a nevím jestli spí nebo ne.

Bez ohledu na to, moje věci jsou v mém pokoji, takže tam potřebuju jít.

 Vyjdu z koupelny, jdu do mé ložnice a pomalu otočím klikou. Není zamčeno, což je skvělé. Aspoň se nesnaží udržet mě od ní. Dostanu se dovnitř a zavřu.

V pokoji je téměř úplná tma. Vidím Clare, která spí v posteli, měsíční světlo, které proudí dovnitř, ji osvětluje bok, je stále oblečená. Nemůžu si pomoct, ale táhne mě to k ní. Obejdu postel a položím koleno na matraci. Vteřinu váhám, ale pak si sundám ručník a hodím ho na zem. Vklouznu pod přikrývku a obejmu Clare. Trochu se zavrtí a něco zamumlá, ale já zůstanu nehybný. Poté, co se usadí, dám si hlavu vedle ní a pohřbím mou tvář do jejích vlasů. Voní jako čerstvě natrhaná jablka a domov. Je to ta nejkrásnější věc, jakou jsem kdy v mém životě cítil a jak usínám, mohu cítit na mé tváři úsměv.

Ona je můj domov.