FA - Hračkostrofa

Překlad: Arey
Kor.: Ann

Hračkostrofa

(Liv Morris)

„Kdy přistane tvoje letadlo na Loganu?“ zeptá se moje žena Marilee. „Máme rezervaci na večeři v sedm.“

„Dřív než obvykle,“ řeknu, když si v telefonu povzdychne. Doufám, že úlevou. „Budu tam před třetí. Měl bych mít ještě dost času nakrmit děti a vzít je ke kamarádům.“

„To by bylo skvělé. Díky, Jone.“ Další povzdech. Tenhle zní jinak. „Tenhle týden byl náročný.“

„Je mi to líto, zlato. Mám v plánu se o svoje děti a sexy ženu postarat.“ Slovo sexy zdůrazním.

„Jasně. Kdybys mě teď jen mohl vidět.“ Znovu si povzdechne. „Ačkoliv tě ušetřím detailů o maminkovském oblečení. Radši půjdu a podívám se, co dělají děti. Jsou nějak potichu.“

„Marilee. Miluju tě.“ Rozhovor skončí hlasitým zakřičením na děti, aby vylezli odkudkoliv, kde se schovávají. Nejspíš pod schodištěm.

Dneska jdu z práce dřív, protože zítra mám třicáté narozeniny a Marilee naplánovala víkend bez dětí. Její rodiče je pohlídají, zatímco my se vydáme do nějakého hezkého hotelu. Nemůžu si vzpomenout, kdy naposled jsme měli víkend jen sami pro sebe. Myslím jen na jednu věc a to je ošukání své ženy! Víte, kvůli práci musím cestovat po celé zemi. Většinu týdne jsem pryč, od pondělí do pátku, a máme kvůli tomu v manželství problémy. Ne ty manželství končící problémy, ale ty příliš-zaneprázdnění-na-to-věnovat-se-tomu-druhému problémy. Volně přeloženo – chybí mi moje žena. Během týdne si povídáme jen přes zprávy. Volá mi, když má dvě vteřiny času, což je většinou pozdě večer, když náš čtyřletý syn a dvouletá dcera spí. Na konci dne, kdy si konečně voláme, často usne, zatímco na ni mluvím. Láme mi srdce, že oba pak usínáme sami.

Mí kamarádi mi říkají podpantofláku a já to nepopírám. Přišel jsem o svou chlapáckou kartu ten večer, kdy jsme se v prváku potkali na Bostonské univerzitě. Moje sladká, drzá, jižanská žena mezi průměrnými ženami vyčnívala. Přísahám, že se kolem ní slétali chlapi, jako by to byla druhá Scarlett O‘Hara. Když se podívala na mě a usmála se, jak to umí jen ona, byl jsem její nebo jsem její být chtěl. Po několika dnech prošení, aby si se mnou vyšla, souhlasila.

Byl jsem ten naprostý blázen, který by jí snesl k nohám cokoliv, aby nikdy nelitovala, že si mě vybrala.

Sedím naproti své ženě v luxusní restauraci našeho hotelu. V takové, kde jsou bílé ubrusy a mají zaměstnance na smetání drobků z nich. Oba jsme oblečení v našem nejlepším oblečení, ale upřednostnil bych pokojovou službu a být nahý. Nehledě na to, že bych byl nejradši hluboko v ní. Celý let zpátky jsem myslel na to, jak z ní vyšukám duši. Byl to dlouhý víkend a minulý víkend jsem byl na suchu.

Marilee se upravila, když jsem se staral o děti a zavezl je k jejím rodičům. Když jsem se vrátil domů, změnila se v tuhle nádhernou bytost sedící naproti mně. Její nebesky modré oči mě oslepují a rudé rty mě nutí je olíznout. Dlouhé hnědé vlasy se dotýkají špiček jejích prsou. Těch, které si přeju mít v puse a rukou. Oblékla se do vyzývavých červených šatů, které zvýrazňují její dekolt.

„Takže, trochu jsem nakupovala,“ řekne Marilee, když dojíme. „Koupila jsem nějaké hračky,“ zašeptá.

„Děcka už mají dost věcí, co se válí všude po domě. Opravdu jich potřebují víc?“ Položím ubrousek na talíř a odsunu ho doprostřed stolu.

„No, nenakupovala jsem pro děti,“ řekne a usměje se. Zakloním hlavu a přivřu oči.

„Tak pro koho teda? Nějaké sousedovic dítě má narozeniny?“

„Nakupovala jsem pro nás.“

„Nás?“

„Hračky pro nás.“ Mrkne a ďábelsky se usměje.

„Páni, kurva,“ řeknu potichu. Nejradši bych vyskočil ze židle, hodil si ji přes rameno a vynesl ji do pokoje. „Řekni, že jsi je vzala s sebou.“

„Čekají nahoře plně nabité.“

Zvednu hlavu a zavolám číšníka. „Zaplatíme.“

Marilee zavolají děti, zatímco jedeme výtahem nahoru. Chtějí nám popřát dobrou noc, než půjdou do postele. Byl jsem naštvaný, když ten hovor zvedla a povídala si s nimi dobrých patnáct minut. Nechápejte mě špatně, miluju svoje děti. Jsou hlavní důvod, proč pracuju tak tvrdě, ale tenhle víkend se chci soustředit na Marilee. Vrátit se k tomu, proč jsme rodina a kde to všechno začalo. Námi.

Teď přecházím před dveřmi od koupelny, zatímco se Marilee převléká do něčeho svůdnějšího. Snažil jsme se jí říct, že si nemusí nic oblékat a bude sexy jako peklo, ale koupila si něco nového. Nechal jsem ji jen proto, že se s ní nechci hádat a chci, aby byla šťastná.

„Už jdu, Jone,“ zavolá z koupelny.

„Konečně,“ odpovím. Zastavím se před pořád zavřenými dveřmi a položím ruce na trám od dveří. Budu jí blokovat, když se konečně rozhodne ukázat.

Otevře dveře. Usměju se na její malou postavu oblečenou v černé průhledné krajce. Její ztvrdlé bradavky mě vítají a můj ztvrdlý penis vítá ji. Zapomněl jsem zmínit, že já na sobě nic nemám.

Kousne se do rtu, když se podívá na můj penis a pak se mi podívá do očí pohledem, který slibuje vášnivou noc. Chci na ni zavrčet. Místo toho si ji přitáhnu do náruče a odvedu ji do obrovské postele.

Podívám se na ni dolů, jak leží na bílém povlečení, nohy lehce roztažené a ukazuje mi, co je mé. Už to dál nevydržím a ztratím kontrolu. Chytím látku jejího oblečení a roztrhnu ho. Jsem si jistý, že to zavrčení bylo moje.

„Jone,“ vydechne moje jméno, když jí rukama přejíždím po nahém těle. „Co to do tebe vjelo? Ne, že by mi to vadilo.“

„Myslím, že to bylo to slovo hračky,“ odpovím, zatímco si prolíbávám cestu dolů přes břicho do Země Zaslíbené.

„Kufr,“ řekne mezi nádechy. „Nahoře.“

Podívám se stranou na kufr a zauvažuju, jestli počkat na druhé kolo, ale jsem příliš zvědavý na to, co koupila.

Několikrát jí olíznu klitoris a zvednu se. Přejdu ke kufru a otevřu ho. Rozepnu horní přihrádku a prohrabu ji. Ucítím něco kulatého a tvrdého. Vytáhnu dvě věci a musím uznat, že se do těch hraček fakt ponořila. Erekční kroužek a růžový vibrátor. Zavrtím hlavou a usměju se na ni.

„Podívejme, jak jsi nezbedná,“ řeknu a zavrtím věcmi v rukách.

„Chci moc zlobit,“ odpoví.

„Nech ty nohy roztažené a já ti ukážu, zlobivá.“

S rychlostí blesku roztáhne nohy a zvedne se na lokty. V očích se jí objeví očekávání a zoufalá touha. Mám v plánu udělat cokoliv, abych její touhu přeměnil v blaho.

Zapnu vibrátor na střední rychlost. Ta věc se na konci i otáčí. Chytré. Sednu si na postel a prohlédnu si erekční kroužek. Je z gumy a ohýbá se. Další chytrá hračka.

„Ten vibrátor se mi líbí, kotě,“ řeknu s mrknutím.

„Měl by prodloužit tvoje vyvrcholení.“

„To budu dnes večer potřebovat. Už teď jsem skoro na vrcholu.“

Párkrát si ho nahoním, abych byl úplně tvrdý a navleču si na něj kroužek. Jsem jen o trochu větší než průměr, co se týče délky, ale dost široký. Marilee si musela na začátku hodně zvykat. Potom se ale zamilovala do toho, co jsem s ní dělal.

Musím tu zatracenou věc tlačit silou a to moc příjemné není, ale jakmile je u kořene, jsem připraven. Zapnu tlačítko k vibrování a kruci, moje koule zažívají dobrý pocit.

„Připravená?“ zeptám se Marilee a ta kývne. „Hodná, ty rajdo.“

Lehne si na záda a já si ji stáhnu k okraji postele. Prstím ji, dokud není hezky vlhká. Pak vezmu vibrující vibrátor a strčím ho do ní. Zasténá a to je všechno, co potřebuju, abych pokračoval.

Přepnu vibrátor na vyšší otáčky a Marilee nadzvedne boky. „Líbí?“ zeptám se.

„Bože, ano,“ zasténá. „Prosím, nepřestávej.“

„Nikdy,“ řeknu a přidám se jazykem.

„Proboha,“ zakřičí, když si vezmu její klitoris do pusy a vcucnu ho. Nohy se jí začnou třást a chytí mě za vlasy. Je tak blízko. Zavrtím v ní vibrátorem a udělá se.

„Kurvaaaaaa,“ zakřičí a prohne se v zádech. Pokračuju dál jazykem, dokud mi neodtáhne plně spokojená hlavu.

„Dobré?“ zeptám se, když vstanu a položím vibrátor na stranu postele.

„Ani nevíš jak,“ vydechne.

„Doufám, že to teď zjistím.“

Upravím si kroužek na penisu a vstoupím do ní. Když jsem celý v ní, oba vydechneme. Je skvělé ji cítit kolem sebe. Po orgasmu je vždycky úzká.

Postel je perfektní výšky na to, abych mohl stát a bušit do ní. Položím jí ruce pod zadek a přidržím si ji. Začnu rychle a ona mi vychází naproti. Musím přiznat, že mi ten kroužek dodává pocit, který jsem nečekal. Prsa jí s každým přírazem nadskakují a já je chci a potřebuju v puse. Tak se zohnu a vezmu jednu bradavku mezi zuby. Celou dobu pracuju na dosažení epického orgasmu. Cítím, že bude rekordní.

Chytí se za prsa a drží je tak, abych k nim měl snadný přístup. Saju a lížu je ze strany na druhou tak dlouho, dokud to dál nevydržím a musím se postavit. Když se narovnám, pokračuje, kde jsem skončil a hraje si s bradavkami. Dívám se jí do očí a ten žhavý pohled mezi námi mě ještě víc vzruší. Projede mnou divoká vlna a udělám se do ní. Dál přirážím a dosahuju orgasmu, jako nikdy předtím. Je to kurva epické šukání.

Pořád v ní pulzuju, když padnu vedle ní na postel. Obtočí kolem mě ruce a nohy jako sexuální peřina.

„Nikdy,“ vydechnu.

„Já taky ne,“ řekne, když mi odsune zpocené vlasy z čela. „Ta hračka s tvým jazykem. Bože.“

„To samé s tím kroužkem.“ Dýchám pořád zrychleně.

Vytáhnu se z Marilee a otočím se. Překvapí mě, že je můj penis pořád v pozoru. Co to kurva? Snažím se nepanikařit, natáhnu se dolů a zatáhnu za něj, ale ani se nepohne. Popravdě mám penis oteklý kolem kroužku. To není dobré znamení.

„Marilee?“ Otočím se k ní. „Potřebuju trochu pomoc.“ Podívám se na penis.

„Ach ne,“ řekne, když uvidí, že ho nemůžu sundat. „Do koupelny. Namočíme ho.“

Přepne se do mateřského módu a mně to nevadí, protože tu věc potřebuju sundat, než mi pták upadne.

Zamířím do koupelny s pulzujícím – a ne v dobrém smyslu – penisem. Marilee mě táhne k umyvadlu a zapne vodu. Jakmile má příjemnou teplotu, namydlí si ruce mýdlem a začne mi přejíždět po penisu. Její dotyky pomohou s pulzováním, ale ne s kroužkem. Je ke mně přirostlý. Zpoceně a s obavami v očích se na něj dívám.

„Proč nejde dolů?“ zeptá se.

„Nevím, ale není to dobré znamení. Možná jsem na ten kroužek moc velký?“

„Potřebuju nůžky,“ oznámí.

„Cože?“ Vykviknu jako dvanáctiletá holka. „Ne!“

„Ano, nemůžu tu zatracenou věc sundat,“ řekne frustrovaně a odejde. Jdu za ní s penisem v ruce. Zvedne telefon a zmáčkne nulu. Sednu si na postel a čekám, co řekne.

„Ano, potřebuju nůžky do pokoje 715. Okamžitě. Je to naléhavé.“ Ztichne, když osoba na druhé straně odpovídá. „Kolem určité části mého manžela je něco zaseklé a nemůžu to sundat.“ Založí si ruce v bok, jak mluví. Znovu ztichne. „To je lepší. Počkám u dveří.“ Uběhne několik vteřin. „Proboha. Ano, budeme oblečení.“ A práskne telefonem. „Idioti!“ Zakřičí. „Donutili mě jim říct, proč potřebuju nůžky a proč jde o naléhavou situaci. Tak jsem jim řekla pravdu, protože nechci, aby se té mašině na miminka něco stalo.“

„Mašině na miminka?“ Nemůžu tomu uvěřit. Teď přivádí řeč na děti. Ptal jsem se jí, jestli chce další děti před několika měsíci, protože bych to rád znovu zkusil.

„No, chtěla jsem o tom s tebou mluvit tenhle víkend. Taky bych chtěla další.“

Její úsměv je slabý, ale funguje.

„Kruci. Pak bychom tu hračku měli okamžitě sundat.“ Vteřinu na to, co to řeknu, se ozve zaťukání na dveře.

„Sakra. Oblečení!“

„Župan.“

„Jasně.“ Běží do koupelny a vrátí se zabalená v bílém županu.

„Měl by ses schovat.“

„Dobře.“ Odejdu do koupelny, ale nechám pootevřené dveře, abych slyšel, o co jde.

Slyším kroky ke dveřím a zvuk, když je otevře. „Zdravím,“ přivítá poslíčka se slyšitelnou úlevou.

„Jak to myslíte, že se musí taky podepsat?“

Cože? Nic na sobě nemám. Přejedu pohledem koupelnu, ale vidím jen ručníky dokonale složené v komínku.

To nemají na dva župany?

„Dobře. Ale já mu ten papír předám.“ Řekne naštvaně.

Dveře se otevřou a v nich stojí Marilee s naštvaným obličejem a papírem v ruce.

„Podepiš se, prosím.“ Vezmu si papír od ní a podepíšu se.

Otočí se na patě a vrátí se ke dveřím. O vteřinu později je zpátky s nůžkami v rukou. Rád bych řekl, že se cítím nadějně, ale z těch ostrých špiček je mi nevolno.

„Sedni si na záchod,“ nařídí a já ji poslechnu.

„Bude to bolet?“ Zním jako dítě a taky se tak cítím.

„Zavři oči. Přísahám, že to bude dobré.“

Zavřu pevně oči a zakryju si uši. Nechci nic vidět nebo slyšet. Naneštěstí ale všechno cítím.

Prsty zatáhne za kroužek a já chci křičet jako na lesy, ale kousnu se do jazyku. Myslím na to, že s sebou měla přinést i skleničku nebo dvě skotské.

Kůže se dotkne železo a já okamžitě ztuhnu. Možná odříkám všechny modlitby, které znám.

Ucítím lehký tlak a pak úlevu. Sundám ruce z uší a otevřu oči.

„Voilá,“ řekne Marilee. V jedné ruce má zbytky kroužku a v druhé nůžky. „Mašina na děti je zachráněná.

Oteklý penis se začne vracet do normálu. Kurva, díky.

„Víš co?“ zeptám se.

„Co?“

„I po tom všem ten orgasmus za to stál. Teď, co kdybychom se ujistili, že pořád funguje?“

Vezmu ji do náruče a zamířím k posteli. Tentokrát jediný kroužek, který chci vidět, je ten na jejím prstu.