ATK - 11. kapitola

Překlad: Cukýna

Jakoby Mitchell potřeboval další připomínku, že pro něj Julie není vhodnou ženou, osud mu napomohl.

Julie chrápala.

A nešlo o žádné nepatrné a roztomilé chrupkání, ale o chrápání hodné obézního řidiče kamionu jménem Bubba.

Ani nebyla tulička. Usnuli společně zapletení, ale v určitou chvíli během noci se ten neslušně malý tank přetočil na záda a roztáhl všechny končetiny tak daleko, kam zvládl dosáhnout.

Mitchell natáhl ruku a hrál si s hedvábnými prameny rozcuchaných vlasů. Nemohl si pomoct. Byla okouzlující.

Samozřejmě ničemu neubližovalo, že spala úplně nahá, a měla milostné kousance po stranách ňader. Nahý spáč může chrápat v posteli kdykoli chce.

Dokud je tím nahým spáčem Julie.

Mitchell se při té sentimentální myšlence zamračil. Přetočil se a položil nohy na postel, když se snažil zorientovat v Juliině setmělé ložnici. Neměl v úmyslu u ní přespat. Měl být zpátky v Upper East Side a právě teď být uprostřed svého sobotního ranního běhu poté, co by si vyřídil osobní emaily, zatímco by sledoval jakoukoli sportovní hru, kterou včera večer nahrál. Sportovní hru mohl prošvihnout, protože by dělal něco, co by mu Evelyn naplánovala. Benefice, nejnovější ponuré drama na Broadway… filmový večer.

Místo toho se vyparádil jako gigolo do nočního klubu, kde se současně snažil ohromit a odtlačit ženu, která se mu dostávala příliš hluboko pod kůži. Nemluvě o způsobu jeskynního muže, kterým se na ni vrhnul, odsekával jejímu playboyskému příteli, a pak se s ní na tanečním parketu rozjel jako v říji.

Ublížil jí. Bylo to napsáno v celém jejím dokonale upraveném obličeji a ukazovalo se to teď v podobě jejích oteklých očí.

Ucítil lítost. Udělal chybu. Velkou. Uvědomil si to ve vteřině, kdy na ni položil ruku ten chlápek Cam.

Nikdo nepoloží ruku na Mitchellovu ženu.

A Julie Greenová je rozhodně jeho.

Mitchell potichu bloumal jejím potemnělým bytem, dokud nenašel svou odloženou černou košili. Znechuceně zkroutil rty. Ta košile se mu nelíbila už ve chvíli, kdy byla čerstvě vyžehlená. Teď, když byla zmačkaná, mohla mít stejně dobře přes celý předek velkými neonovými písmy načmáráno „procházka hanbou.“

Oblékl si džíny a prozkoumal obsah Juliiny ledničky. Nic, co by se dalo sníst ke snídani. Ne že by byl bůh ví jakým pomocníkem, pokud by tu něco bylo. Jeho vaření spočívalo v cereáliích a její mléko bylo čtyři dny po datu spotřeby.

Ale jeho žaludek mu připomněl, že minulý večer nejedl, a okoralá krabička sucharů na její poličce tomu moc nepomůže. Vplížil se zpátky do ložnice, aby získal ponožky a boty. Byl pobavený, když uviděl, že se Julie převrátila na břicho a skopla ze sebe přikrývku, čímž zobrazila svůj velmi pěkný zadeček jeho obdivným očím. Neochotně jí vytáhl přikrývku k pasu. Pohled na dva dokonale kulaté kopečky ho přiměl znovu ztvrdnout, a po způsobu, jakým minulou noc využíval její tělo, jí přinejmenším dluží lenošivé ráno.

Maličko se pohnula a začala znovu chrápat, načež Mitchell zavrtěl hlavou. Bude se muset soustředit, aby usnul dřív než ona, pokud spolu stráví další noc znovu.

A on s ní chtěl další noc strávit.

Otázka byla, jestli mu dá šanci.

Mitchell vycouval z ložnice a poté, co si obul boty, vytáhl telefon, aby vyhledal, kde se dá sehnat snídaně. Za rohem byla pekárna a s trochou štěstí tam budou mít slušné kafe, protože Julie měla konvici, ale žádné skutečné kafe.

Zdráhavě zvedl kabelku, kterou Julie upustila u vchodu, a přehraboval se půl tuctem produktů na rty, než našel klíče a dal si je do kapsy.

Většina města o víkendu nevstává před desátou, zvláště v této části města, takže tam prakticky nebyla žádná fronta. O patnáct minut později se vplížil zpátky do Juliina bytu, ozbrojený dvěma sezamovými bagely a velkými kávami.

Postavil Juliin šálek s bagelem na noční stolek. Plánoval se najíst v kuchyni, aby ji neprobudil. Ale vůně kávy se vplížila pod roušku spánku a ona na něj zamrkala v omámeném překvapení.

„Ty jsi pořád ještě tady,“ řekla a vypadala rozkošně zmateně.

„Ano,“ řekl s malým úsměvem. Překvapení na její tváři se ho dotklo, i když věděl, že bylo oprávněné. Minulou noc provedl snad vše, kromě toho, že by jí nazval dívkou, která se živí sexem po telefonu, a pak ji šukal pěti způsoby až do neděle, dokud v posteli neodpadla.

Měla všechny důvody očekávat, že se vykrade domů v časných ranních hodinách. A to ho zabíjelo.

„Nechtěl jsem jít domů.“ Zachytil pohledem ten její a poznal, kdy jí došlo, co jeho přítomnost tady znamená.

Věděla, že snídaně znamená omluvu. Nebo přinejmenším začátek jedné.

Odvrátila se a začala se natahovat pro kávu, ale škubla sebou. „Cítím se, jakoby mě srazil autobus. Myslím, že jsem použila svaly, o nichž jsem netušila, že je mám.“

Zakmital obočím, když jí podával hrnek kávy, přičemž měl pohled upřený na vystavená ňadra. Následovala jeho pohled a protočila oči. „Můžeš mi podat tričko?“

Mitchell se nepohnul. Místo toho se záměrně zakousl do bagelu. „Proč bych to dělal?“

„Protože jsem si docela jistá, že drobky z bagelu na mých prsou nebudou uznány za příliš sexy prvek, a ráda bych si znovu zašukala.“

Pozastavil se uprostřed žvýkání. „Se mnou?“

„To záleží.“

„Na?“

„Na tom, jestli mi podáš nebo nepodáš to zatracené tričko.“

Ačkoli se těšil na snídani s výhledem, otevřel zásuvku prádelníku, kterou Julie naznačovala, a vytáhl první tričko na vrcholu hromádky.

Podíval se blíž a zasmál se. „Myška Minnie?“

Luskla prsty. „Dej mi to.“

Mitchell hodil tričko jejím směrem, než posbíral deset polštářů navíc, které má každá žena neustále položené kolem sebe a vytváří si tím stěnu, na níž se jim lépe leží.

„Miluji snídani do postele, ty ne?“ ptala se s plnou pusou bagelu.

„Ani ne,“ řekl a pozoroval ji, jak si ukusuje. „Nenávidím drobky v posteli.“

„Ale tohle je moje postel.“

„V níž jsem.“

Její medové oči byly celé kouřové, což ho přimělo myslet na whisky v záři ohně. „Plánuješ tu být častým hostem?“ ptala se chraplavě.

„Jsem pozvaný?“

„To záleží. Jsem pořád ještě flirt?“

V klidu se na něj dívala a on si uvědomil, že i kdyby jí řekl, že je tomu tak a pořád je flirtem, vypořádala by se s tím. Pravděpodobně dokonce přijala, protože to očekává.

Zatraceně, jestli se to trochu nedotklo jeho srdce.

Chtěl jí to zkomplikovat. Změnit její nízké vyhlídky vzhůru nohama. Co to znamená pro jeho dohodu s Colinem, to zatím netušil. Přijde na to později.

Ale pro teď…

„Chceš zítra dostat drobky do mojí postele?“ řekl a uhladil pramen vlasů z její tváře.

Napila se kávy a ostražitě ho sledovala. „Jaká je odpověď na mou otázku ohledně flirtu?“

„Myslel jsem, že jsem to právě udělal.“

Zadržela dech, a pak vypustila svištění, když mu věnovala pomalý, šťastný úsměv. A zrovna takhle mu bylo prominuto. Měl vědět, že to s Julií bude takhle. Nepožaduje nekonečné vysvětlování, ani si nevychutnává vleklé rozhovory. S Julií nešlo o žádné hry.

Prostě přímočará komunikace a sladké odpuštění.

„Proč, Mitchelli Forbesi? Zveš mě do svého pelíšku?“ ptala se svým nejlepším hlasem jižní krásky.

„Věřím, že tomu tak je, slečinko.“

„Přijímám. Poskvrníme napřed další noční klub?“

Mitchell se záměrně napil kávy. Zjistil, že se nedokáže setkat s jejím pohledem. „Vlastně, uvažoval jsem o tom, že bychom mohli zůstat doma.“

Julie ztuhla. „Ach?“

Zhluboka se nadechl a zatlačil v mysli Colina a sedadlovou kóji na stadion Yankee. Pro teď.

„Ano,“ řekl a věnoval jí poloviční úsměv. „Teď mi pověz, jak se cítíš ohledně másla na popcornu?“

***

„Říkal jsem ti, že bychom měli objednat pizzu.“

Julie zírala na nepořádek z umělé hmoty. „Ale tohle byla zmražená pizza. Grace říkala, že to má být snadné.“

Mitchell zvedl krabičku a ironicky na ni pohlédl. „Zmínila se také Grace o tom, že máš odstranit plast? Protože u krabic se to tak dělá.“

„Ukaž mi to,“ řekla a popadla krabici.

Je to tak: Odstraňte plast dřív, než umístíte obsah do trouby. Dokonce to bylo tučným písmem.

Tolik k jejímu druhému pokusu o domácí atmosféru. Nedopadlo to o nic lépe, než její pokus o kuře, a to alespoň vyžadovalo skutečné sekání.

„Také,“ dodal Mitchell a dloubl do katastrofické pizzy nejistým prstem, „jsem si jistý, že grilování a pečení nejsou tímtéž.“

Nejsou?

„No, to je prostě skvělé,“ pronesla nevrle. „Jsem tak ráda, že máš všechny tyto pokročilé kuchyňské dovednosti, o něž ses se mnou rozhodl podělit.“

Někdo zaklepal na dveře.

„Kdo je to?“ ptala se.

Mitchell ji rychle políbil na temeno hlavy, když kolem ní proklouzl, aby popadl peněženku z pultu. „Chlápek s pizzou.“

Julii spadla brada, i když díky chuti k jídlu začínala být vděčná. „Co myslíš tím chlápkem s pizzou? Kdy jsi objednal pizzu? Řekla jsem ti na cestě sem, že jsem večeři naplánovala.“

„A v tu chvíli jsem zavolal chlápka s pizzou,“ zavolal přes rameno.

Julie zamyšleně našpulila rty, když vyhodila svůj neúspěšný pokus o pizzu do odpadkového koše. Byla si jistá, že dneska zvládne vyplodit svůj článek.

Jak ho přimět, aby tě chtěl znovu vidět: Nabízej mu divoký sex a polonahé stravování v posteli.

Jak přijít na to, kdy tě zná: Jakmile přijde na řešení toho, co jsi podělala dřív, než se to stane.

„Jaký druh jsi objednal?“ ptala se, přičemž vytahovala talíře z kredence.

„Nějaký speciál s mastným masem. Vezmi dvě skleničky, ano?“

Vyhověla mu s mírně nejistou rukou, když si uvědomila, že přesně ví, kde je najít.

Další poprvé. Vědět, kde co je v mužově kuchyni.

Mitchell jí vytrhl skleničky z ruky a vytáhl láhev z vestavěného vinného regálu. Popadla krabičku od pizzy, talíře, a roli papírových utěrek a šla za ním ke gauči. Sedli si vedle sebe v družných pohybech nad i pod sebou navzájem, jak si udělali pohodlí s pizzou a vínem.

Mitchell sáhl po dálkovém ovladači, když měli oba plný talíř a sklenky, a Julie ztuhla, když jí to došlo.

Tohle bylo ono.

Tohle byl filmový večer.

Očekávala vlnu sebepohrdání a depresivní tušení, že má za sebou své nejvíc sexy roky.

Místo toho se cítila… uvolněná. Spokojená. Šťastná.

„Kvůli čemu se tak usmíváš?“ ptal se. Střelil po ní pohledem, když se probíral programem.

„To nic,“ odvětila s poněkud samolibou euforií. Jsem jen díky tobě šťastná.

„Takže co si pustíme?“ ptal se, přičemž projížděl volby. „Akci, komedii, nějaké hloupé drama?“

Julie přemýšlela o tom, že navrhne romantickou komedii, kterou právě projížděl v nabídce, ale nebyla dost odvážná. Byly věci ohledně posunutí vztahu na další úroveň, a pak brát věci k romantické-komedii úroveň. Nechtěla to se svým štěstím přehánět.

„Vyber ty,“ řekla velkoryse.

Odfrkl si. „Nenávidím, když to ženy říkají.“

„Víš, co nenávidím?“ řekla, a sledovala ho, jak se natáhl pro několik papírových utěrek. „Lidi, co vyťukávají mastnotu z pizzy. Pokud nechceš nezdravé jídlo, neobjednávej si pizzu.“

Mitchell ji ignoroval. „Nenávidím, když ženy řeknou mužům, aby vybrali film, protože se stane jedna ze dvou nevyhnutelných věcí. Buď udělají nějaký druh pasivně agresivního komentáře, jakmile učiní šťastnou volbu a dá jí tím vědět, že je zklamaná s velkým Z. Nebo si budou ztěžovat rovnou po celou zatracenou dobu.“

Žvýkala. Uvažovala. Polkla. „To je pravda. Dobrý postřeh. Chceš, abych vybrala?“

„Ksakru, ne,“ zamumlal a vybral nějaký válečný životopisný film. „Raději tě budu poslouchat, jak naříkáš, než abych přetrpěl romantickou komedii, kterou jsem přeskočil.“

Julie si ho prohlédla z profilu. Byla potěšená, že vidí, že vypadá tak uvolněně a šťastně, jako se cítila ona.

„Můžu se tě na něco zeptat?“ pronesla. Cítila se kurážně, když se napila vína.

„Výborně, další klenot od ženské party,“ zamumlal.

„Máš rád sport, že?“

Střelil po ní vyděšeným pohledem. „Jistě, většinu z nich. Hlavně baseball.“

„Jasně, to jsi mi řekl té první noci. Miluješ baseball. Ale v době, kdy jsme byli… randili,“ řekla ono slovo váhavě, „Nikdy jsem tě neviděla sledovat hru. Nebo dokonce navrhnout, abychom hru sledovali. Nejsem tady sice největší sportovní maniak, ale jsem si jistá, že jsme právě teď uprostřed sezóny Yankees.“

Přes obličej se mu při zmínce o Yankees mihlo něco prudkého, ale zmizelo to dřív, než to mohla identifikovat. Nandal další kousek pizzy na jejich talíře, když se zdálo, že přemýšlí o její otázce. Julie upila ze svého vína a nechala ho, aby se s tím popral. Zpočátku jeho výmluvných přestávek bylo zřejmé, že potřebuje vybrat každé slovo, než otevře pusu, což jí vadilo. Ale zvykla si na to. Dokonce se jí to začalo líbit. Mitchell Forbes neplýtval slovy.

„Hry si nahrávám,“ přiznal nakonec. „A sleduju je ve volném čase.“

Nadzvedla obočí. „A sobotní večery se za volný čas nepočítají?“

„Dobrá, upřímně? Pokud si máme říct všechno narovinu? Evelyn baseball nenáviděla. A stejně na tom byly i mé předchozí přítelkyně.“

Julie zmateně zavrtěla hlavou. „Cukříku, myslím si, že polovina žen v Americe spadá někam mezi nenávidím a je mi to jedno, když se jedná o téma New Yorkských Yankees. Ale jsem si zatraceně jistá, že ve vztahu existují takové věci, jako je kompromis.“

Střelil po ní vědoucím pohledem. „To jsi vyčetla v jednom z Graceiných článků?“

Julie mu věnovala provinilý úsměv. „Dělám korekturu všem jejím článkům; hádám, že jsem něco pochytila.“

„Řekl bych, že pro to máš přirozený talent,“ pronesl a ukousl si další sousto pizzy bez tuku. „Zdá se, že si v tomhle vztahu vedeš velice dobře.“

Julie si zrovna dávala pizzu k ústům, ale po jeho slovech k nim málem plátek nedonesla. Donutila se do něj zakousnout, i přestože jí v břiše poletovali motýlci.

Tohle bylo ono? Řekl vztah. Měli filmový večer. A minulou noc přespal.

Posunula právě věci na další úroveň?

Znamená to, že by mohla skončit se svým tajným úkolem? A co je nejdůležitější otázkou ze všeho… chce skončit?

Ucítila, jak jí pizza uvízla v krku, tak ji zapila douškem výborného vína.

„Jsi v pořádku?“ ptal se naprosto nevšímavý vůči zuřící bouři zmatku, kterou právě rozpoutal.

„Jo!“ Julie se chtěla zoufale vrhnout na ovladač a zapnout film, jakýkoli film, aby se vyhnula této konverzaci.

Ale na druhou stranu… nebyly tyto druhy konverzací přesně to, co je účelem jejího článku? Usazené ženy na pohovce, které probírají s muži, s nimiž jsou „ve vztahu“ to, co rádi sledují, to musí dát do popředí.

Bože, tohle je na houby.

Julie se v duchu plácla, že je jako malá a otočila se k němu. „Tak, Wall Streete, co tě přimělo změnit názor na filmový večer?“

Postavil svůj talíř stranou a předklonil se, aby jim dolil do skleniček – štědře. Možná nebyla jediná, kdo je nervózní.

„Proč je pro tebe filmový večer tak důležitý?“ ptal se v odpověď.

Protože je to punc všeho, co jsem nikdy nechtěla. Znak, že jsem splnila svou povinnost vůči Stilettu a získala zpět svůj život. Můj skutečný život.

„Pravděpodobně z toho samého důvodu, proč jsi to minulou noc odmítnul,“ řekla bez obalu. „Protože to něco symbolizuje.“

Podíval se na ni, načež se odvrátil. „Vím, co to znamená. Proč si myslíš, že jsem to navrhl?“

Julie si nemyslela, že je možné, aby se něčí srdce dusilo, ale určitě měla pocit, že jí srdce uvízlo někde poblíž jícnu. „Ale minulou noc jsi říkal…“

„Včera v noci jsem byl vyděšený malý chlapec, který si myslí, že je šťastný s rychlou šukačkou po příležitostné večeři.“

„A teď?“ zašeptala.

Přejel jí prsty přes tvář dotekem jako zatřepotání peříčka. „Teď jsem muž, který tráví klidný večer se ženou, do níž je blázen.“

Uvnitř ní se něco roztrhlo. Netušila, jestli to byla lítost, hrůza nebo divoká, přihlouplá radost.

Zavřela oči a otočila tvář do jeho dlaně. „Mitchelli?“

„Ano?“ pronesl chraplavě.

Julie ho políbila do dlaně gestem, které bylo něco mezi slibem a rozloučením. Netušila, co z toho to je. „Pojďme si pustit baseball,“ řekla potichu.

Na jeho obličeji se v údivu objevily dva chlapecké ďolíčky. Pohled naprosté radosti stál za komplikované části této malé vztahové šarády. A když zapnul míčovou hru, přitáhl si ji k sobě a opřel si tvář proti vršku její hlavy, přičemž se jejich ruce praly o poslední kousek pizzy, vůbec to nevypadalo jako šaráda.