TD - 19. kapitola

Překlad: Marťa

Děvčata moje zlatá, přeji vám všem krásné svátky plné pohody a radosti. Další kapitolka bude až po Novém roce, potřebuju si udělat přestávku, aby se mi ze vší té angličtiny nezavařila hlava J. Jako dárek, ode mě dostáváte dvě kapitolky, abyste to čekání lépe vydržely. Užijte si je ;)

Marťa

Uspořená částka na Paříž: 1382 dolarů (mínus 98,99 dolarů, které jsem utratila v malém butiku, kolem kterého jsem procházela na cestě do baru za Brooklyn. Figurína ve výloze na sobě měla kotníčkové boty, které jsem potřebovala do Paříže. POTŘEBOVALA).

Co už mám: kotníkové boty.

Věci, které ještě potřebuji: oblečení, které se mi bude hodit k mé úžasné obuvi #kotnikoveboty

Francouzské fráze, které znám:Mon pére est Liam Neeson, alors ne me prend pas. … což by se dalo přeložit, jako: „Můj táta je Liam Neeson, takže mě neunášejte!“ Počítám, že je to dost důležitá fráze do mé slovní zásoby.

Brooklyn na večerní šťastnou hodinku vybrala elegantní bar. Skoro jsem cítila, jak se moje peněženka smršťuje, když jsem procházela kolem matného skla hlavních dveří. Bar byl ve spodním patře losangeleského hotelu a byl rozdělený na dvě části. V levé, byli normální lidé oddělení od celebrit, magnátů a rockových hvězd... Já jsem bezpochyby patřila do levé poloviny, ale Jason a Brooklyn měli do normálu daleko. Nepatřili ani do průměru VIP. Brooklyn mi napsala, že jsou v jakési odlehlé části VIP – byli důležitější, než průměrní důležití lidé.

„Madam, mohu vám pomoci?“ Zeptal se mě vyhazovač, když jsem chtěla vstoupit do speciální VIP sekce. Neměla jsem problém dostat se přes prvního vyhazovače. Byla jsem hubená jako modelka, díky tomu, že mi Alan nikdy nedal čas na skutečné jídlo (i když se mi jednou podařilo vyklouznout a vykostit svého šéfa na sedadle řidiče v jeho nóbl autě).

„Jasně,“ odpověděla jsem. „Mám se tu sejít se svou sestrou, Brooklyn Heartovou.“

Vyhazovač se ušklíbl a ukázal na svého kamaráda vedle něj, jako by říkal: „Mrkej na tu bláznivou fanynku.“

Vyhazovač ukázal k východu. „Jo, jo. Musíte se vrátit zpátky do fronty. Pokud vám to udělá dobře, dostala jste se o dost dál, než všichni ostatní.“

Rozzlobila jsem se a opakovaně vytáčela Brooklynino číslo.

„Ach, divné, možná si změnila číslo,“ druhý vyhazovač napodobil dívčí hlas, než hravě šťouchl do svého parťáka.

„To je ta nejzábavnější věc, na kterou jsi dokázal přijít?“ Zeptala jsem se ostře těsně předtím, než jsem znovu udeřila do tlačítka opakovaného vytáčení. Nějakým zázrakem mi to sestra konečně zvedla.

„Už jsi tady?!“ Zeptala se Brooklyn.

„Jo, tupohlavko. No tak, pusť mě dovnitř. Ti vyhazovači nevěří, že jsem důležitá VIP. Dokonce si myslí, že řidičák s mým jménem je falešný. Vždyť ani nevím, kde si falešný průkaz pořídit.“

„Idioti. Vydrž, hned tam budu.“

Zavěsila jsem, zkřížila ruce a snažila se přijít s nejlepší možnou hláškou, až Brooklyn přijde. Kdyby byly devadesátky, hodila bych po nich klasickým „Vo co de, srágory!“, ale do téhle doby se to už nehodilo.

„Cammie!“ Zazpívala Brooklyn, když se protáhl skrz tlustý černý závěs, který skrýval sekci super VIP od zbytku klubu. V nebesky modrých šatech a stejně barevných lodičkách vypadala moc dobře. Dlouhé blond vlasy jí létaly dopředu a dozadu, když kráčela blíž a na tváři měla přilepený obří úsměv zaměřený přímo na mě. Každý návštěvník v okruhu deseti stop se naprosto vyděsil, když jí zahlédl. Všichni začali vytahovat mobily a fotit, až mě začaly oslepovat blesky, jak se jí snažili rychle zachytit na své přístroje. Brooklyn taková pozornost vůbec nevyvedla z míry, zato já byla na pokraji nervového zhroucení.

„Chlapci,“ začala Brooklyn, když položila ruku jednomu vyhazovači na rameno. „Tohle je moje sestra, Cammie. Ona musí projít, tak jí přestaňte dávat sodu, Gandalfové.“

Vyhazovači se na mě podívali se šokovanými výrazy. Jak jsem kolem nich procházela, usadil se mi na tváři sebeospravedlňující úsměv, protože jsem si říkala, že kdybych jim sdělila: „Je to pravda, svině,“ nevzali by to moc dobře. Myslím, že tihle vyhazovači prodělali hodně vojenského výcviku a nebyl žádný důvod je popichovat.

Jakmile jsem byla za červeným lanem, Brooklyn mě zabalila do silného objetí.

„Ona musí projít? Odkdy sleduješ Pána prstenů?“ Zeptala jsem se.

„Jason a já jsme na týden odložili práci na albu. Kromě toho, Orlando Bloom je sexy. Když už o tom mluvíme, sestřičko,“ řekla a přidržela si mě na délku paže. „Tohle je nové pracovní oblečení?“

Zasmála jsem se a shlédla dolů na svou krémovou halenku a námořnicky modrou sukni. „Koupila jsi mi to. Měla bys to vědět.“

„Mám tak skvělý vkus,“ mrkla. „Pojďme smočit zobáky.“

Táhla mě za sebou, hluboko do středu VIP sekce. Světla byla tlumená a hudba svůdná a temná, s těžkými basy rezonujícími místností. Bylo to, jako bych vstoupila do podzemního doupěte zvláště, když jsem zahlédla jednoho z barmanů se světle růžovými vlasy.

Masivní černé podlouhlé zrcadlové dlaždice odrážely záblesky od jedné celé stěny místnosti. Právě jsme došly na samý okraj baru, abychom si objednaly něco k pití, když jsem zachytila závan toho, o čem bych přísahala, že je Graysonova voda po holení. Musela to být ona.

Otočila jsem se, abych si prohlédla prostor a snažila se ho najít. Neviděla jsem ho od chvíle, kdy odešel na schůzku a moc jsem nevěřila tomu, že by přišel. Přesto tam byl, stál vedle Jasona a dalšího muže, kterého jsem neznala. Tři muži se opírali o bar, povídali si a popíjeli své nápoje.

Jason byl ode mě odvrácený, ale nemohla jsem nepoznat jeho koženou bundu a ošoupané džíny. Grayson byl ještě v obleku ušitém na míru, který měl na sobě v práci. Jason měl rozcuchané a nepoddajné vlasy, ale Grayson měl uhlově černé vlasy sčesané dozadu z obličeje – perfektní obraz perfektního podnikatele. Byli si tak podobní, a přesto byli v mnoha ohledech naprosto rozdílní.

„Cammie!“ Houkla na mě Brooklyn a zašermovala mi prsty před obličejem. Předpokládala jsem, že říká mé jméno už několik sekund, zatímco jsem obdivovala chlapy.

„Promiň. Co se děje?“

Zvědavě si mě prohlížela. „Co budeš pít?“

„Cokoliv máte,“ řekla jsem a ohlédla se přes rameno. Chlapi nás uviděli stát u baru a celá trojice na mě upírala své pohledy, když jsem se ohlédla zpět. Jason na mě živě zamával. Cizí blonďák vedle něj se usmál a Grayson zvedl sklenici v tichém pozdravu se soukromým úšklebkem, určeným jen pro mě.

Milovala jsem vidět ho mimo práci, v temné místnosti plné lidí, kteří se scházeli ve skupinkách.

Možná bych se ho mohla zeptat, jako svého mentora, jestli by mi na toaletách nemohl poradit s jedním projektem, na kterém jsme spolu pracovali.

Jo, to znělo docela dobře.

„Tady to máme,“ řekla Brooklyn a natáhla ke mně ruku s barevným nápojem. Na hraně skleničky byl usazený pomerančový plátek, a když jsem ochutnala, jazyk se mi prakticky roztančil vzrušením.

„To je úžasné!“ Řekla jsem a cinkla svou skleničkou o její.

Zasmála se a začala ukazovat hlavou směrem ke klukům. „Je, ale má v sobě spoustu alkoholu, takže buď opatrná.“

Proplétali jsme s našimi nápoji hollywoodskou smetánkou a já se snažila držet blízko Brooklyn. Dvě minuty nám trvalo, než jsme došly ke klukům a než se tak stalo, viděla jsem tři filmové hvězdy, dva slavné zpěváky a notoricky známou dědičku, které před třemi týdny unikla na internet nahrávka jejího sexu. Všichni vypadali, že párty trvá už hodiny a to bylo sotva šest večer. Život bohatých a slavných.

„Cammie je tady!“ Zvolala Brooklyn, jakmile jsme se připojily ke skupině.

„Konečně!“ Zajásal Jason a natáhl ruku s nápojem stranou, aby mě mohl obejmout tou volnou.

„Jak to jde, J-money,“ vtipkovala jsem.

„Nic moc, C-money,“ zažertoval Jason zpátky.

Brooklyn, okázale obrátila oči v sloup a předstírala, že je otrávená. „Nemůžete se vy dva raději vrátit ke vzájemné nenávisti? Ta raperská jména jsou strašná.“

Mrkla jsem na Jasona. „Je to jen bílá holka.“

Grayson se zasmál a postoupil dopředu, aby si se mnou mohl formálně potřást rukou.

„Rád tě vidím, Cameron,“ řekl s uličnickým úsměvem.

Vzala jsem ho za ruku a přimhouřila oči ve snaze udržet krok v naší přetvářce. Naše ruce se pohupovaly nahoru a dolů mnohem déle, než bylo nutné, ale jeho ruka byla silná a já nechtěla, aby mě pustila.

„Vážně?! On ti pořád říká Cameron? Proboha Grayi, mluvíš, jako ředitel střední školy,“ stěžovala si Brooklyn, když se snažila vyprostit od sebe naše ruce.

Skvělé, teď budu mít dost fantazií na celý život.

„Možná, že má tvá sestra ráda, jak s ní jednám, Brooklyn,“ zavtipkoval Grayson se skrytým významem, který mě donutil začervenat se.

„Dobře, stačí vy dva,“ řekla jsem, pustila Graysonovu ruku a podívala se na pátou osobu v naší skupině, blonďatého muže.

„Oh, omlouvám se za ten trapný úvod. Jsem Cammie,“ řekla jsem se zdvořilým úsměvem.

Jason natáhl ruku kolem blonďákových ramen a přitáhl si ho blíž.

„Sakra, proč jsme ti ho nepředstavili, jako prvního? Ty jsi hlavní důvod, proč jsme tady!“

„Ach můj bože!“ Řekla Brooklyn. „Jsme hrozní.“

Zmateně jsem se zamračila. Proč hrozní?

„Cammie, to je Stuart, můj účetní,“ pokračoval Jason. „Pozvali jsme ho dnes, abyste se mohli poznat.“

Och, Ježíšku.

Kombinace Jasona a Brooklyn byla asi tak jemná, jako jekot Banshee. V podstatě to znělo, jako by byli moji pasáci. I Stuart se rozpačitě usmál a rychle mi potřásl rukou, protože si uvědomil, že jsem to kolosálně zpackala. Úplně jsem zapomněla, že jsem Brooklyn požádala, aby mě s někým seznámila. Myslím, že jsem si myslela, že mi nikdy nikoho nenajde.

No, udělala to a já teď byla v nejnepříjemnější šťastné hodince svého života. Znělo to skoro, jako špatný vtip. Do baru vejde má sestra se svým rockovým přítelem. Můj šéf, se kterým tajně spím a účetní…

Oh, počkat.Naštěstí se zdálo, že je Stuart stejně otrávený z toho, jak ho Jason představil. Udělal krok dopředu a narovnal se ve snaze zapomenout na to nepříjemné seznámení. Celkem vzato, vypadal docela dobře. Měl čistě blonďaté vlasy, silné čelisti a roztomilé brýle s černými rámečky.

„Jak řekl Jason, jsem jeho účetní,“ řekl Stuart s hrdým úsměvem, když mě hodnotil stejně, jako já jeho.

Wow, účetní. Moje bedra se zachvěla…

„Hustý. Takže, tobě se líbí čísla?“ Zeptala jsem se a snažila se vést zdvořilou konverzaci.

Stuart se usmál a upravil si brýle, ale než stačil odpovědět, přerušil ho Grayson. „Takže, Stu, děláš…“

„No, já vlastně dávám přednost Stuartovi,“ odpověděl.

„Stuarte.“ Grayson utnul konec jeho jména s nádechem zlosti. „Myslíš, že bys mohl zvládnout takovou dívku, jako Cammie?“ Zeptal se s nevinným úsměvem a pokynul svou skleničkou směrem ke mně. Na tváři měl oba své dolíčky, což znamenalo, že pro mě chudák Stuart už v podstatě neexistoval.

„Graysone! Ježíši, zklidni se. Nikdo není rád výstředním pátým kolem u vozu,“ ozvala se Brooklyn.

Potlačila jsem odfrknutí a Grayson zvedl na protest ruce. „Byl to vtip. Jen náhodou z první ruky vím, že Cammie může být docela divoká, kdy chce.“

V tu chvíli jsme já, Brooklyn i Stuart najednou odpověděli.

„Cože?!“ Zeptala jsem se.

„A jak to víš?“ Zamračila se Brooklyn.

Stuart se usmál. „Jsem si jistý, že to zvládnu.“

Jason se snažil zmírnit napětí tím, že nám dokola rozdal panáky. Předstírala jsem, že si ho beru, ale místo toho jsem ho postavila na stůl za mnou. Potřebovala jsem během tohoto setkání všechny své mozkové buňky, jestli jsem to chtěla přečkat. Se Stuartem, Graysonem a Brooklyn v jedné místnosti to byl zaručený recept na katastrofu.

„Tak, Graysone, jak to, že Cammie tak znáš?“ Řekl Stuart a posouval se přitom směrem ke mně, jako by si nárokoval území. Jeho ruka dopadla na stůl za mnou, takže se mě vlastně nedotýkal, ale zpráva byla hlasitá a jasná.

„Je to kamarádka,“ odpověděl Grayson, přičemž se pomalu napil, zatímco se jeho pohled setkal s mým. Kamarádka? Když jsem svraštila obočí, usmál se, protože věděl, že neřeknu to, co jsme si oba mysleli.

„Cammie taky pracuje v Graysonově architektonické firmě,“ objasnila Brooklyn se zvláštním pohledem upřeným na Graysona.

Usmál se. „To taky.“

„Opravdu? Pro mě by bylo docela trapné potkat svého šéfa v baru,“ řekl Stuart a otočil se ke mně.

Graysonův modrý pohled se zaměřil na mě. „Zajímavé. A co ty, Cammie? Cítíš se se mnou trapně?“

Chystala jsem se ho později pomalu a mučivě zavraždit. Zabořím do něj nehty tak hluboko, že mu tam jejich otisky zůstanou ještě sto hodin. Zasloužil si to. Taky se omlouvám za tu metaforu, je to nechutné.

Pokrčila jsem rameny. „Byla jsem na horších šťastných hodinkách.“

Skupina se dobromyslně zasmála a na sekundu jsem si myslela, že by to mohlo fungovat… a pak Stuart rozhodl ten okamžik zničit. Otočil se ke mně, přistoupil blíž, takže jsme byli odříznutí od zbytku skupiny.

Oh ne, to nedělal.

„Tak mi řekni něco o sobě, Cammie,“ řekl s mírným úsměvem.

Měla jsem mu říct něco z mého horoskopu, nebo tak něco?

„No, ehm, no,“ držela jsem se mumlání, když jsem se snažila nahlédnout za něj a zachytit Graysonův pohled. Stuart se pohyboval se mnou a zablokoval mi cestu, očividně si byl vědom toho, o co se snažím.

„Vždycky jsi žila v LA?“ Zeptal se a vyplnil za mě ticho.

Povzdechla jsem si a usrkla ze svého pití. Když chtěl mluvit, tak ať mluví. Nebylo na škodu být milý. Odpovídala jsem Stuartovi s nevýraznými detaily, když mi pokládal otázku za otázkou. Celou dobu jsem se pokoušela zaslechnout, o čem se baví Jason s Graysonem.

„Scházíš se teď s někým?“

ÚČETNÍ, PROSÍM ZTIŠ SE, AŤ SLYŠÍM GRAYSONOVU ODPOVĚĎ.

„Jo, právě jsem se…“ Slyšela jsem jen první část Graysonovy odpovědi, než Stuart znovu promluvil.

„Vlastně jsem měl vždy talent pro čísla,“ řekl Stuart.“Od té doby, co jsem byl ještě dítě. Vzpomínám si, jak jsme měli ve škole vypracovat „miliónový projekt“. Použil jsem přitom fiktivní nákup prádelny. Byl jsem jediný, kdo použil peníze k podnikání, které mi na oplátku vydělá nějaké zelené papírky zpátky!“

Ach můj bože, takže to není jen nejnudnější dospělý, on byl nudný už jako dítě.

Naklonila jsem se blíž k místu, kde si povídali Jason a Grayson a snažila se zaslechnout jejich rozhovor.

„Slyšel jsi o tom nedělním zápase?“ Zeptal se Grayson.

Ne. Neeeee. Prošvihla jsem jeho odpověď. No tak!

„To je skvělé, Stuarte,“ řekla Brooklyn dřív, než jsem ze sebe udělala úplného hlupáka. „Cammie měla vždy velký talent na kreslení. Už jako malá sebou všude nosila skicák,“ řekla Brooklyn a v podstatě za mě převzala rozhovor.

„Jak pěkné. Vždycky jsem si přál, abych uměl kreslit, ale nikdy jsem se to nenaučil,“ řekl Stuart a snažil se zachytit můj pohled. „Dokonce i moje postavičky z čárek jsou hrozné!“

Nemohla jsem to vydržet. Nechtěla jsem mluvit se Stuartem, a kdo ví, kdy budu mít další šanci být v baru s Graysonem. Na chvíli jsem se omluvila, že potřebuji na toaletu, a pak jsem vyhledala prvního barmana, který mi přišel pod ruku.

„Mohla bych poslat pití chlapovi s ubrouskem, na kterém bude napsaný sexy vzkaz?“

Barman mě přejel pohledem od nohou k hrudníku. „Udělám, co chceš, abych udělal.“ Řekl a přiblížil se ke mně o krok.

Zvedla jsem ruku. „Ježísi, dobře. Moje oči jsou tady.“

Zasmál se a vytáhl bloček papírů. „Komu chceš poslat pití?“

Ukázala jsem mu Graysona a on kývl.

„A jaké pití?“

Oh, sakra, zapomněla jsem zkontrolovat, co Grayson pije. Záleží na tom?

„Je nějaký sexy nápoj, který obvykle používáte?“

Zasmál se. „Nic, co by pil chlap.“

Zasténala jsem. „Dejte mu jakékoliv pití s tímhle vzkazem. Nezajímá mě, co to bude.“ Vzala jsem pero z kabelky a napsala jedinou věc, která mě napadla. Tři jednoduchá slova, která naznačovala ještě mnohem víc.

Najdi si mě.