Checkmate:TIW - 20. kapitola

Překlad: Simča

Ahoj holky,

máme tu konec a jako vždy vám MOC MOC MOC děkuju za komentáře, povzbuzování a vaše fajfky. :) Druhý díl vyjde v úterý a hned se na něj vrhnu. Po tomhle konci jsem na to zvědavá i já, a jak! Tak co, čekaly jste tohle???

Mějte se krásně, Simča

TRAVIS

I když jsem úplně vyčerpaný, jdu časně ráno do posilovny. Než odjedu, setřuAlyssin vzkaz ze zadní části auta. Mimochodem,rtěnka je svině, jde to blbě. Cvičím po dobu jedné hodiny, abych si pročistil mysl. Je to uvolnění, který potřebuju, a taky jsem vynechal posledních několikdní, takže je dobrý pocit znovu zvedat závaží.

Pokaždé, když mrknu, moje oči křičí na protest. V době, kdy se dostanu do práce, jsem nadupaný kofeinem a adrenalinem a je to jediná věc, která mě dostane přes tohle rána. No, a myšlenka na Violu

rozpadající se pod mým dotykem.

Proklikávám se přes bezpočet složek v počítači a otevřu svůj sdílený disk. Je zřejmé, že Alyssanijak

nepřispěla k našemu projektu, protože poslední změna byla provedena včera mnou. Několikrát se zhluboka nadechnu a pokusím se získat kontrolu a přijít s pevným plánem. Celé hodiny spěchám s nadějí, že dokončím zprávu do konce dne, protože má uzávěrku za méně než čtyřiadvacet hodin. Třídím předchozí rekvizice projektů, smlouvy, a dokonce i výzkumné konkurenty, protože pokud bude moje jméno pod něčím podepsané, musí to být prvotřídní.

Do prdele. Jsem psychicky i fyzicky vyčerpaný. Stejně jako každý druhý den, od doby, co jsem obdržel tenhle požehnaný projekt, i dnešek je na hovno.

Vjedu si prsty do mých vlasů, pak sepodívám dolů na můj telefon a uvidím, že je skoro čas oběda, ale

není čas na jídlo skutečné jídlo, takže si vytáhnu nouzovou proteinovoutyčinku, kterou si nechávám v mém šuplíku a zhltnu ji.

Alyssasi elegantně vykračujepřed mou kanceláří, vytahujíc mě okamžitě zpátky k naší situaci, a jsem v pokušení za ní jít a říct jí přesně to, co si myslím. Mezi fotkami, mými pneumatikami a její nespoluprací,si to zaslouží. Jen z pomyšlení na všechno, čím mě nechala si projít, se mi vaří krev. Mám dost jejích sraček. Stejně jak začnu vstávat, se otočí, vejde dovnitř, a zavře dveře. Sladce se usmívá, a já vím, že to jenom hraje. Je to ďábel ve značkovém oblečení a rtěnce.

Sevřu čelist, pohled na ni přivádí ze mě na povrch to nejhorší.

"Čemu vděčím za tuhle malou návštěvu,Alysso?" Sarkasmus kape z každého slova, jak se posadím zpátky do své židle.

"Jak se vede našemu projektu?" Zeptá se nedbale a sedne si na okraj mého stolu. Vypadá příliš pohodlně, jak jí sukně vyjede na stehna a pak má tu drzost mě sjet pohlede seshora dolů, jako dělávala, ale já jí znám. Používá své tělo, aby dostala, co chce. Škoda, že její vzhled přetrumfnul její nemravný postoj.

"Mýmuprojektu se vede zasraně úžasně. Ráno má uzávěrku, a jelikož ty jsi na něm skoro nic neudělala, usilovně se ho snažím dokončit. Tak jako tak jsem měl tohle od tebe očekávat." Založím si ruce na hrudníku a uzamknu s ní pohled. "Kdybys alespoň brala svou práci tak vážně, jako jsi sála mýho ptáka," říkám suše.

Rozesměje se, jako kdybych ji řekl nějaký zasraný vtip. Vstane a usměje se. "Ach, Travisi." Její hlas je prosycenýsoucitem. "Odevzdala jsem svůj projekt už včera." Poťukává svými falešnými nehty podél horní části mého stolu.

"O čemto sakra mluvíš?" Zatnu nehty do dlaně.

Její tvář se rozsvítí jako vánoční stromeček. "Taťka byl tak ohromený." Zkřiví tvář. "Ale je škoda, že jsi nebyl schopný přispět něčím užitečným. Nemohl uvěřit, že ses nesnažil víc na něčem tak důležitém. Pokud se nepletu, myslím, že řekl ´TravisKing je zklamáním´ a já s ním souhlasila."

"Co jsi to kurva udělala, Alysso?" Vzplanou mi nozdry, odtlačím svou židli a vstanu.

Její zlostný úsměv neopadne. "Některé lekce se učí těžkým způsobem, Travisi. Tuhle ses měl naučit už dávno. "

Neuvěřitelný. Zkurveněuvěřitelný. Moje mysl se motá, a jsem tak naštvaný, že se můžu jen stěží ovládat. Alyssa udělá krok směrem ke mně. Stojí tak blízko, že můžu cítit zápach jejího předraženého

parfému. Klouže rukou dolů po mé hrudi, dokud neuchopí do své ruky mýho ptáka. Snažím se kontrolovat hněv, ale začíná přetékat.

Chytnu jí za zápěstí a přišpendlím jí je po stranách. Moje palce se zatínají do její kůže a ona sebou kroutí, než se uklidní. Držím se zuby nehty, abych ji z mé kanceláře nevyhodil do chodby. Uvolním její

paže, potřebuju ovládat svoje nervy, než se vymknou z rukou.

"Ty jsi ta největší chyba, jakou jsem kdy udělal," řeknu, když si uvědomím, jak moc se mi hnusí, a to i

když jsem částečně na vině. Věděl jsem, že si zahrávám s ohněm,kdyžjsem si s ní pohrával, ale tohle jsem si nezasloužil.

"A jsem si jistá, že nebude poslední." Hodí hlavu dozadu a rozesměje se, jako kdyby pohrávaní si s mou kariérou byla pro ní nějaká zábavná hra. Díky úšklebku na její tváři a záblesku v jejích očích, vypadá jako duševně nemocná, ale já sebou ani necuknu. Ona je právě teď ztělesněním Dr. Jekylla a pana Hyda. Její činy by mohly zničit mou budoucnost, zničit všechno, na čem jsem pracoval tak tvrdě. Skutečnost, že nikdynepracovala ani den v jejím životě, mě přivádí na úroveň zlosti, kterou jsem necítil dlouhou dobu. Předtím, než můžupromluvit, ozve se zaklepání na dveře a přeruší nás. Ona na mě zúží oči.

"Myslím, že tohle je tvoje narážka, abysvypadla." Zamračím se na ni.

"Aww, Travis je naštvaný," říká příliš dětinským hlasem, ale pak se její tón změní do mnohem vážnějšího. "Mohl bys mi alespoň poblahopřát k mémupovýšení, než odejdu. Seznam se s tvou novouředitelkou Mezinárodního prodeje. Respektuj tento titul, Travisi, protože nakonec budu tvoje CEO."

"Děláš si ze mě kurva prdel? Bylas povýšena? Tvůj otec musel nakonec ztratitzasraněj rozum."Jsem v šoku. Neexistuje žádný způsob, jak by mohla zvládnout takovou zodpovědnost. Nemá žádné zkušenosti a je tak důvěryhodná, jako ojetý vůz prodavače. Mohla by bez pomoci zničit veškeré šance, aby podnik dále expandoval na světovém trhu. Bohužel pro ni, nebude moci sát ptáky, aby se z toho dostala. Skvělý. Výborný. Paráda. Fantastický. Alyssa je zatracená ředitelka firmy.

"Ty jsi taková svině," řeknu mezi zaťatými zuby.

Předtím, než může odpovědět, dveře se otevřou a Blake vejde. V místnosti je najednou smrtelné ticho. Je tak vytočenej, že se murozšiřujínozdry. Zamrzne a snaží se získat svou vyrovnanost a zhluboka se nadechne,Alyssu nebere vůbec na vědomí. Má uchopenýv ruce jeden list papíru tak pevně, že je zkroucený.

"Proboha. Dneska jsem neplánoval, že budu terčem,"říkám si pro sebe.

Blake udělá několik kroků vpřed a pak je přímo u mého obličeje. Smrdí jako zatuchlý kafea voda po holenístarýho muže. "Co to sakra je, Kingu?" Ptá se s opovržením v hlase.

Vezmu papír z jeho ruky a vidím, že je to žádost, kterou jsem předložil na jeho staré pracovní místo.Svraštím obočí a pohlédnu na něj. "Co s tím?"

"Je tvou povinnostíinformovat svého nadřízeného, než požádáš o nějakou pozici. Je to podniková norma, na kterou z nějakého důvodu, jsi až příliš dobrý, než aby ses podle ní řídil. Tvůj domýšlivý postoj ti vlezl přímo do zkurvený hlavy a já toho mám už dost."

Alyssasi zkříží ruce a usměje se. Ona se v tom zasraně vyžívá.

Jeho slova mě málem zachytí nepřipraveného, ​​ale ne tak docela. Vím, že jsem měl k němu nejdříve přijít a projednat to s ním, ale poté, co mě na jednání ignoroval, jsem se rozhodl ho obejít a přesto podat žádost. Seru na něj a jeho špatný přístup ke mně. Ten chlapmě nepochčije, ani kdybych byl v jednom ohni. Blokoval každý můj pokus, který jsem udělal bez ohledu na to, jestli jsem lépe kvalifikovaný než kdokoliv jiný v našem oddělení. Takže předložení této žádosti, bylo ode mě sakra troufalý, ale správný.

Udělá krok zpět, když si všimne hněvu na mé tváři. "Řekl jsem personálnímu, abyodstranili tvou žádost. Nemáš ode mě doporučení pro tuto pozici a tak dlouho, jak jsem poblíž, nikdy se nikamnedostaneš v této společnosti."

Ztěžka polknu, protože vím, že tahle reakce je to, cosi zasloužím,po tom, co jsem ho obešel. Jsem si jistý, že to byl šok, když mu zavolali z personálního, že jsem se zapsal. Usměju se na něj, čímž mu umožním ochutnat nenávist, kterou vůči němu mám a při tom ho lákám, aby přistoupil blíž a řekl mi to do obličeje, ale neudělá to. Blake na mě zavrtí hlavou a pak se otočí a odejde z mé kanceláře, zabouchne za sebou dveře. Sevřupěsti, bojuju s nutkáním, abych ho následoval a řekl mu, že mám u prdele jeho doporučení.

Alyssase rozesměje a přejde ke dveřím. Než chytne za kliku, otočí se a podívá se na mě. "Nezahrávej si se mnou, Travisi. Pokaždé vyhraju. "

Zatnu čelist tak tvrdě, že o sebe moje zuby zaskřípají. To, co chci na nízakřičet,sžírá mou mysl a ze všech sil se snažím, abych to nevyslovil. Pravděpodobně se proti mně spolčili.

"Pokračuj v týhle hře a ujistím se, že si budeš přát, abys mě nikdy nepotkala."

"Je to hrozba, Kingu?"

Usměju se na ni. "Je to zasraný slib."

Jakmile se dveře zavřou, sevřu pěsti a přecházím po délce mé kanceláře. Jsem tak zkurveně naštvaný. Můj pracovní život padá rovnoudo pekla a nemám kontrolu nad svou budoucností. Než se můžu zastavit a zhluboka se nadechnout, praštím pěstí přímo skrz zeď. Vápenka a prach padá k zemi a moje klouby štípou, jak pramínky krve vyskakují na povrch.

Je to až moc. Je to všechno tak zkurveně moc.

VIOLA

Dům je prázdný a tichý, takže toho využiju a otevřu jednu z mých vůbec nejoblíbenějších knih, Pýcha

a Předsudek. Už jsem ji četla tolikrát, že stránky jsou opotřebované a zbarvené. Cítím se, jako bych s Jane měla něco společného. Jane je moje holka. Když pomyslím na pana Darcyho a Elizabeth Bennetovou, vše co můžu udělat, je povzdechnout si. Hltám ta slova, jako bych je četla poprvé. Po hodině se snažím přemístit svoje tělo, aby mi bylo mnohem pohodlněji, ale cítím se neklidná. Jsem taková od té doby, co seDrew vrátil bez ohlášení domů. Pohádka je u konce, ne?

Smska mě vytáhne ze stránek a já ji hned zkontruju.

Pyzamovou party musimodlozit. Dnes vecerdavaj zapas a budu se na nejdivat u Jasona doma.

V pohode. Usměju se téměř okamžitě.

Drew bude zaručeně pryč na několik dalších hodin, a Travis bude doma každou chvíli. Moje srdce začne poskakovat a ústa mi začnou schnout. Neměla bych se takhle cítit a tak trochu se za to nenávidím, ale odtlačím ty myšlenky stranou. Jedna moje část si užívá vzrušení z plížení se s Travisem.

Stejně jako na drátku, slyším rachot Challengeru mířit po ulici. Motor se vypne na příjezdové cestě. Rychle si zastrčím vlasy za uši, olíznu si rty a zvednu svou knihu. Dveře se otevřou a tiše zabouchnou. Zavřu knihu a spadne mi čelist, když vidím Travise. Je rozrušený a má rozcuchanévlasy. Ztěžka polknu a čekám, až promluví, ale neudělá to. Místo toho vejde do kuchyně a slyšímho otevřít a zavřít mrazák. Tequilla.

"Travisi?" Jsem opravdu znepokojena jeho chováním.

"Měl jsem posranej den."

Je napjatý a nepodívá se mi do očí. Sleduju, jak se znovu napije tequilly rovnou z láhve.

"Dobře? A?"

Můj telefon začne zvonit smskou v obývacím pokoji, a spoustou z nich.

"Pravděpodobně bys to měla vyřídit," říká Travis a znovu si lokne.

Povzdechnu si a jdu do obývacího pokoje a zvednu telefon. Courtney mi poslala celkem patnáct zpráv za jednu minutu. Odemknu telefon a začnu číst.

PROBOHA !!!!!!! Nikdyneuveris tomu, co se mi prave stalo.

Toby se prave se mnou rozesel. SE MNOU!

Pres smsku

Takovejzasranej HAJZL!

VAZNE LOLO! JSEM NASRANA! NEKOHO POTKAL.

Videla jsem fotky jich dvou na Facebooku a zeptala se, kdo to je.

A tak se semnou rozesel! Jsem tak nasrana!

Zprávy pokračují dál a dál a ona je stáleposílá.

Moc me to mrzi. Vsechno bude v poradku. Napisu ti za chvilizpatky. Neignoruju te, slibuju.

A s tím se zprávy dočasně zastaví. Díky bohu. Hodím telefon na gauč, stejně jak Travisvyjde z kuchyně a sundá si sako. Položí ho na opěradlo pohovky a rozváže si kravatu jednou rukou, protože v druhépevně držíláhev Joseho Cuerva. I když v tuto chvíli není sám sebou, pořád vypadá žhavě jako peklo. Chci, aby se mnou mluvil, řekl mi, co se děje, ale je uzavřený tak pevně, že pochybuju, že by do něj mohla proniknout CIA.

"Přálabych si, abys mi řekl, co se děje," řeknu, ale neznímsebevědomě, nebo dokonce uvěřitelně. Roky jsem takového Travise neviděla. Ne od doby, kdyza mnou přišel rozrušený, že jeho otec křičel na jeho matku

"Nechci o tom mluvit." Vyzuje si nohy z bot a natáhne je na pohovku a zavře oči. Představovala jsem si, že když přijde domů, všechno bude hodně odlišné. Máme několik hodin, abychom spolu strávili čas, byli spolu, ale je zřejmé, že chce být právě teď sám.

"Fajn." Snažím se, aby to neznělo ublíženě nebo zklamaně, ale můj hlas mě prozrazuje. Přála bych si, aby se mnou mluvil, ale nebudu ho nutit.

Dojdu k pohovce a skloním se, abych zvedla telefon. Courtneymi začala znovu psát a já ji rychle napíšu. Drewsel za svymkamosemse divat na zapas, tak prijdu k tobe. Nevadi, ze zustanupres noc?

ANO! SAMOZREJME ZE NE! DOSTAN SEM SVUJ ZADEK. PRONTO!

Než stačím odejít, Travis mě chytne za ruku a táhne mě k němu. Když se ani nehnu,zatáhne silněji, dokud nejsem před ním. Koutek úst zvedne mírně nahoru, protože ví, že se jen tak nedám.

Ovine obě svépaže kolem mého pasu a táhne mě dolů k němu. Rozkročí nohy a moje tělo padá na jeho a teplo jeho těla zahřívá mou kůži. Vidím bolest v jeho očích, když si prohlížím jeho tvář. Chci, aby se mnou mluvil.

Přejíždí svými prsty přes mé vlasy a nemohu si pomoci, ale vzdychnout a opřít se do jeho doteku. Nadechnu se jeho kolínské, která je smíchána s nádechem tequilly. Traviszvedne hlavu a rty přejíždí po mých a moje tělo do něj taje. Chtíč a potřeba cestuje skrze mě a dělá výry v jámě mého žaludku. Déle to už zadržovat nemůžu, naše rty se spojí, což způsobuje, že bazén emocí se rozhoří. Polibky by vám neměli ukrást dech, ale nějak se to tomuto vede. Odtáhneme se od sebe a já chvilku studuju jeho tvář, zatímco jeho oči jsou zavřené.

"Violo", Travis šeptá; naše oči se konečně setkají. Říkají mi všechno, co chce říct, a nic ve stejnou dobu. Jeho hlas je prosebný, a přeju si, aby mě pustil dovnitř.

Nakonec prolomím mlčení. "Přenocuju dnes večer u Courtney. Její láska ze střední školy jí dala kopačky kvůli někomu jinému a ona je rozrušená. Musím ji zastavit od snězenílitru zmrzliny. "

Nebo sebe, myslím si pro sebe.

Je to poprvé, co se usměje od doby, co je doma, i když jen malinko.

"Nemusíš jít," říká upřímně. "Nechci, abys šla." Jeho slova jdou rovnou do mého srdce.

Pokrčím rameny, cítím se poraženě přetahováním mezi nimi. "Ona mě teď potřebuje."

On skloní hlavu a přikývne. "Promiň, že jsem ti odsekával."

"Promluvíme si, až se vrátím," utěším ho, ale taky potřebuju jistotu.

Přikývnu s lehkým úsměvem a vezmu si oblečení na převlečení z Drewova pokoje. Pokud znám Courtney, už se nacpává, jako by měl být zítra konec světa.

Hlasité basy se odrážejí od stěn a písnička od TaylorSwift,We Are NeverEverGettingBackTogether, vyřvává přes Courtney byt, když vejdu do dveří.

Zřejmě je to horší, než jsem si myslela.

"Courtney?" Zavolám na ni, jakpoložím tašku na stůl a odkopnu svoje boty. Jdu hledat přehrávač, abych vypnula hudbu, ale než najdu stereo, vidím Courtney sedět uprostřed jejího obývacího pokoje

s fotkami, které ji v kruhu obklopují.

Mnohem horší.

"Co to děláš?" Křičím přes hudbu, jak se natahuju pro dálkový ovladač, abych ji vypla. Písnička nakonec skončí a já vydechnu úlevou.

"Nenuť mě tu sedět úplně samotnou," říká, jak drží fotku, na které je ona a Toby a roztrhne ji přímo na polovinu. BlankSpace začíná a já pevně stisknu víčka.

Jo, zbláznila se.

"Court," řeknu a posadím se vedle ní. Popadne dálkový ovladač vedle sebe a nakonec se hudba vypne. "Mluv se mnou. Co se stalo?"

"Je to podvádějící kretén, který neměl odvahu se se mnou rozejítpředtím, nežse vyspal s někým jiným."

"Je to idiot." Vezmu jí fotku z ruky a zahodím ji. "Nezaslouží si tě."

Ona obrátí oči v sloup a můžu říct, že těžce plakala. Jsou červené a podlité krví.

"Jo já vím. Ale tím ta bolest není menší."

Obalím paže kolem jejích ramen a stisknu ji. "Vím."

Sedíme v tichu nějakou chvíli a posloucháme Taylořiny texty. "Chceš mu jít rozbít auto? Sehnat pár golfových holí či pálek a zařádit si na něm jako TaylorSwift?"

To jí rozesměje, když si utře slzu z tváře. "Ano." Rty se jí tvoří do malého úsměvu.

Zasměju se. "Nestojí ti za slzy. Nebo množství peněz na kauci, kdyby nás to dostalo do vězení. "

Popotáhne a znovu si otře tvář. "Jen jsem si nikdy nepředstavovala, že někdo, koho miluješ, ti může tak moc ublížit. Zrovna minulý týden miřekl, že si nedokáže představit mě nemít ve svém životě, jak šťastný se mnou je, a jak nadšený jez naší budoucnosti. Myslela jsem si, že zmiňoval zasnoubení a teď tohle?Jak to sakra může vést od tamtoho k tomuhle."

"Vypadá to, že se snažil přesvědčit sám sebe, víc než cokoli jiného. Je to blbec, když opustil to nejlepší, co se mu kdy stalo." Vezmu ji za ruku a stisknu ji, aby se na mě podívala. "Víš to, že jo? On nebyl dost dobrý pro tebe. "

Souhlasně přikyvuje, i když si nejsem jistá, že ve skutečnosti tomu věří. Vím, že jí to bolí a má na to plné právo, ale chci ji to vzít z hlavy.

"Chceš jít ven? Nebo si dát zmrzlinu? Nedovolím ti se nad ním utápět sama," řeknu pevně, ale s úsměvem, když hraju na její zmrzlinovou slabost.

"Řekneš mi všechny sprostý podrobnosti o tobě a Travisovi?" Najednou se jí zvedne nálada, její obočí se zvedne s nadějí.

Povzdechnu si a zakoulím na ní očima. "Vážně? Poslouchat sexuální podrobnosti o mně a Travisovinepomůže. "

"Já o tom rozhodnu."

Nakonec ji přemluvím, aby odešla z bytu. Nějakou chvíli projíždíme kolem, dokud nenajdemeroztomilý obchůdek se zmrzlinou. Dám jí nějaké informace o Travisovi a mně, ale není moc co říct, protože opravdu nevím, co se děje. Jsem stejně zmatená, jako po poprvé, kdy jsme spoluskončili v posteli, ale část mě to ještě nechce řešit. Čím více se emocionálně zapojím, tím vyšší je riziko mít znovu zlomené srdce.

"Takže teď, když jsem znovu single stará panna, jak se holky v mým věku seznamují s chlápky?" Ptá se, jak olizuje zmrzlinu ze lžíce.

Zasměju se, jak prstem vyčistím to, co zbylo z mého split banánu. Málem to vyplivnu poté, co uslyším její otázku. "Je ti dvaadvacet!" Málem vykřiknu, ale pak si vzpomenu, že lidi sedí všude kolem nás. "Ještě ani nedostáváš pojištění na auto. "

"Ale cítím se stará na to začít zase randící hry. Byla jsem s Tobym od osmnácti. Nikdy jsem nemusela kouzlit v baru, abych si našla chlápkana Tinkeru, nebo jak se tomu sakra říká. "

"Máš na mysli Tinder," směju se. "Brzy budeš absolvovat, takže to ber jako požehnání! Jsi svobodná

volná, aby sis sakra mohla dělat, co jen chceš. Můžeš cestovat, mít tolik jednorázovek, kolik jen chceš, nebo konečně vidět film, který opravdu chceš vidět."

Ona zafuní. "Jo, byl trochu idiot, pokud šlo o výběr filmů."

"Když už o tom mluvíme, měly bychom si jít koupit spoustu dobrot a nacpávat se, zatímco budeme sledovat holčičí filmy. To ti pomůže nemyslet na toho pitomce." Můžeme dělat cokoliv, pokud se bude cítit lépe.

Odtlačí svou prázdnou misku stranou a dramaticky si povzdechne a položí si hlavu na stůl. "Já ani nevím, jak být single. Pořád si musím připomínat, abych mu nepsala, protože to je prostě něco, co jsem vždycky dělala. "

"Psát někomu každou sekundu dnenebylo zdravý, Court. Měla bys být schopná jít do obchodu či restaurace nebo na záchod aniž by o tom věděl."

Podívá se na mě, ani nepohne hlavou. "Jsem ubohá."

"No tak. Žádný litování, pokud tu jsem já."

"Stále platí, že se můžeme nacpávat?" Dráždí mě a sáhne po kabelce a nechá mě ji táhnoutsebou.

"No jasně. To je hlavní důvod, proč jsem přišla dnes večer." Usměju se.

Na jednu noc pokládám své myšlenky stranou. Zaměřuju se na Courtney a vtípky, abych ji zvedla náladu. Skončíme tak, že si stáhnemeJak být single na iTunes a obklopíme sesladkostmi a popcornem. Vím, že se ráno probudím se střevními potížemi, ale dnes večer, je mi to jedno.

Než usnu, zkontroluju svůj telefon a pošlu Travisovi zprávu na dobrou noc. Doufam, ze se citis lepe. Snedla jsemdostatek nezdravehojidla, abych nakrmila malou vesnici a pravdepodobne si do ranavyzvracimvnitrnosti. Uz nikdy nebudu schopna se znovu podivat na zmrzlinu.

Poté, co čekám dvacet minut a nedostanu od něj odpověď, se rozhodnuzapnout telefon na tichý režim. Doufejme, že se vyspí z mizerné nálady a bude chtít o tom zítra mluvit. Courtney odpadla vedle mě na zemi, ale nemůžu vypnout mozek na tak dlouho, abych usnula.

Někde mezi vzpomínám na to, jak jsem potkalaTravise poprvé a jak jsme spolu byli naposled, se mi konečně podaří usnout. Když se probudím, mám na tváři úsměv a nemůžu se dočkat, až uvidímTravise poté, co dnes večer přijde domů z práce. Skutečnost, že se nemůžeme chovat jinak kolem Drewaje tak trochu vzrušující svým vlastním způsobem.

Pak, když zvednu svůj telefon a vidím, že nemám žádné nové zprávy, zklamání naplňuje mé srdce, a já nenávidím, že se tak vůbec cítím.

"Máš hlad?" Slyším Courtney se zeptat z kuchyně. "Můžu udělat palačinky. Nebo vejce. Možná tu mám někde slaninu…"Slyším ji se hrabat v lednici.

Sténám. "Teď nemůžu myslet na žádný jídlo."

"Opravdu?" Ptá se, jak si cpe něcodo pusy. Zní to živě, takže to je něco, co považuju za možný, i když jsem si téměř jistá, že to jen hraje.

"Možná až se osprchuju. Cítím unikat cukr z mých pórů." Protáhnu se a vstanu z podlahy.

"Jen do toho. Já se nebudu sprchovat celý víkend."Smutek v jejím hlase nezůstane bez povšimnutí.

Přejdu k ní, vlasy má vyčesané na temeni hlavy, topinku v jedné ruce a ústa plná želé. Vypadá to, že možná budu muset zůstat déle, než jsem očekávala.

"Nedívej se tak na mě." Ona vzdychá. "Potřebuju jen pár dní k pláčia pak slibuju, žádné válení. "

O tom se s ní hádat nemůžu. Každý potřebuje několik dní, aby to dostal ze systému.

"Dobře, ale v pondělí budu chtít normální, šílenouCourtney zpátky."

"Slibuju."

Usměju se. "Dobře, jdu si dát sprchu."

"Dobře, žádný problém," říká s plnou pusou.

Od toho dne, kdy mi vzalTravisoblečení a přiměl mě jít po chodbě nahou, sprchování dostává zcela nový význam. Vzpomínky na naší minulost a vzpomínky z přítomnosti, mě nutí všechno zvažovat a nemůžu na to přestat myslet.

Zavřu oči a nechám horkou vodu, aby uvolnila moje svaly. Poslední týden byl trochu aktivnější, než jsem zvyklá a spát na Courtney tvrdé podlaze nijak nepomáhá. Jsem tam déle, než je nutné. Její sprchový gel voní úžasně a využiju její drahý šampon.

Jakmile voda začne téct studená, opláchnu se a vypnu ji. Cítím se lépe, než jsem čekala, ale vím, že se budu cítit ještě lépe, když si sTravisem promluvím o minulé noci.

Jak se zabalím do ručníku, slyším Courtney zaklepat na dveře. "Lolo, jsi zahalená?" Její tón zní uspěchaně.

"Jo, pojď dál." Utáhnu ručník kolem sebe a vyždímám si vlasy. Začnu sehrabat v její zásuvce pro kartáč na vlasy. Když ho najdu, položím ho na pulta všimnu si Courtney v odrazu zrcadla za mnou.

Její oči jsou široké a obličej má bledý. Něco je špatně.

Otočím se a vidím můj telefon v její ruce. "Co se děje?"

"Já-já…" koktá.

"Co je?"

"Tvůj telefon stále vibroval na stole, a tak jsem ho zkontrolovala, abych viděla, kdo volá." Polkne, konečně se nadechne. "Byl to Drew."

Plná strachu si prohlížím její tvář. "Je v pořádku?"

"Jde o Travise." Její slova mě udeří rovnou do břicha. "Včera pozdě v noci boural. Nebo spíš dnes časně ráno, myslím." Srdce mi klesá.

"Ach můj bože!" Zaječím, jak sáhnu po telefonu. "Je v pořádku?"

"Já… neznám podrobnosti, ale…"

"Musím zavolat hnedDrewovi." Začínám mu volat, pak ale ukončím hovor, než to zvedne. "Ne, musím se obléknout. Měla bych jet do nemocnice. "

Otevřu tašku, kteráleží na skříňce, a začnu se v ní přehrabovat pro oblečení a vyházím ven všechny ostatníblbost.

"Violo…"

Jakmile najdu to, co potřebuju, upustím ručník a začnu se oblékat. Hlava se mi točí a myslím na nejhorší. Měla jsem mu zavolat poté, co mi neodepsal zpátky, nebo dokonce jet za ním domů, abych se ujistila, že je v pořádku. Nevím, co se stalo v práci, ale nikdy předtím jsem ho tak rozrušeného neviděla.

"Violo, počkej," Courtneyse snaží získat mou pozornost, jak se chystám zapnout tašku a vyrazit.

"Ukradnu ti gumičku. Doufám, že ti to nevadí." Přehrabuju se v její zásuvce a najdu ji, abych si mohla hodit moje mokré vlasy do culíku. "Sakra, moje klíče. Musím přijít na to, kam jsem je dala."

Přejdu kolem ní a chodbou do obývacího pokoje, kde jsem nechala svou kabelku. Jak v ní začnu hledat klíče, uslyším za sebou Courtney.

"Nebyl sám."

Vytáhnu klíčky z kabelky a pak zamířím ke dveřím pro boty. "Víš, do jaké nemocnice ho vzali? Pokud ne,zavolám Drewovipo cestě. "

"Violo!" Ona zaječí a já se konečně k ní otočím. "Slyšíš, co říkám?"

"Co? Jo, řekla jsi, že nebyl sám." Dám si kabelku přes rameno, a když mi dojdou její slova, zastavím se. "Co tím myslíš? Byl s kamarádem? "

"Ne tak docela." Podle výrazu na její tváři, vím, že to co se chystá říct, bude špatný.

"Pověz mi to."

"Byl s dívkou." Odmlčí se, srdce mi buší ještě hlasitěji.Potřebuju slyšet zbytek toho, co se chystá říct. "Byla na jeho zadním sedadle,nahá."

Obrovský knedlík se vytváří v mém krku. Ne. To nemůže být pravda. Zavrtím hlavou.

"Kdo to byl?" Ptám se, i když to jedna moje část nechce vědět. "Znáš její jméno?"

Ona pevně sevře rty, soucit a lítost má na obličeji.

Zavřu oči, protože jsem si jistá, že vím, čí jméno má na jazyku. Vysoké, prsaté blondýny, která mu poslala své nahé fotky.

Cítím, jak se mi srdce láme uvnitř mé hrudi.

"Courtney, řekni mi to. Jak se jmenuje?"Můj hlas prosí, žebrá ji, aby mi to řekla. Musím slyšet jí to říct.

Zvedne oči a podívá se na mě, zhluboka se nadechne. Zavřu oči pro úder, ale nebyla jsem připravena.

"Mia."