ATK - 5. kapitola

Překlad: Cukýna

Dalšího večera se Mitchell vyklonil z taxíku a vystoupil na chodník na adrese, kterou mu dala Julie.

Nedokázal odolat spokojenému úsměvu. Neexistoval lepší pocit, než riskovat hazardní hru tak, jak jste chtěli. A tahle se hrála přímo dokonale. Julie Greenová udělala přesně to, v co doufal. Přesně to, co očekával.

Bylo to mimořádně uspokojující, protože tak dobrý, jak je Mitchell při čtení lidí na pracovišti, nikdy nebyl zvlášť obratný v pochopení toho, jak funguje ženská mysl. Ale minulou noc nějak přesně věděl, jak hrát s Julií Greenovou.

Usadit ji do taxíku beztoho, aniž by se jí zeptal na telefonní číslo, bylo geniálním tahem. Překvapilo ji to, chytilo nepřipravenou, a pravděpodobně i naštvalo. A co je nejdůležitější, zaručilo to, že ho bude hledat.

Mitchell si nebyl tak úplně jistý, co ho přimělo to udělat. Cílem této malé hry s Colinem bylo prostě se trochu pobavit s dívkou, která se nechce vázat. Požádat ji nakonec o druhé rande by bylo mnohem účinnější.

Ale to bylo přesně to, co Julie očekávala, že udělá. Kdyby to bylo na ní, celý večer by byl vyumělkovaný od naklonění hlavy k příliš vysokému smíchu, když pronesl špatný vtip. Tahle Julie ho nezaujala.

Ale Julie, kterou viděl, když rozpáral její bezpečnostní síť a nařkl ji, že mele blbosti? Tahle Julie se mu docela líbila.

Dobře, opravdu líbila. Ne způsobem, jako měl rád Evelyn nebo Sarah, nebo dokonce Christinu na vysoké škole. Julie byla opakem všech žen, s nimiž kdy randil. Byla příliš pohotová, příliš intenzivní. Byla tou poslední osobou, kterou by hledal pro dlouhodobý vztah – byla na to příliš rušivá.

Ale rušivost může být docela osvěžující.

Přinejmenším v krátkodobém horizontu.

Mitchell nebyl schopný zadržet malé zapumpování pěstí, když mu zavolala do kanceláře to odpoledne, její hlas byl jemný, chraplavý a falešný. Vydala nějaké ty cukrující zvuky a tvrdila, že je na řadě, aby ho pozvala na večeři, ale věděl, o co doopravdy jde. Žena, která ví, jak si obtočit muže kolem prstu, musí vidět včerejší večer jako selhání. Jednoduše chce napravit svou bezchybnou pověst.

Přirozenost pozvání jej však překvapila. Byl si jistý, že navrhne skleničku v moderním hotelovém baru nebo večeři na nějakém místě s mini porcemi a okázalým servisem. Ale jídlo vařené doma? To k ní moc nešlo. Přinejmenším ne z toho, co o ní ví.

Zjevně nebyl jediný, kdo se chce najednou chovat nepředvídatelně.

Mitchell se nestyděl přiznat, že si ji vygooglil. Nacházela se téměř v deseti různých článcích společenského dění New Yorku. Colin měl pravdu; Julie Greenová nebyla žádná druhořadá novinářka. Stiletto bylo víc než časopis na vrcholku žebříčku, a pokud šlo o něj, Julie, Grace a jejich kamarádka Riley byly princezny.

Navíc Colin zveličoval její randící pověst. Po boku Julie jsou téměř na každé fotce muži, co vypadají jako manekýni. Vždy jiný chlap, vždy tentýž nápadně pěkný vzhled a úsměv z reklamy na zuby.

Což vyvolávalo otázku: co chce sakra dělat s ním?

Julie byla oslňující a zábavná a on byl no… Wall Street.

Ale Mitchell se nehodlá dívat koni na zuby, nebo jak sakra ta fráze zní. Ta žena je jeho lístkem na stadion Yankee. To je vše, co potřebuje vědět.

Stál na zápraží honosného domu. Mitchell našel tlačítko označené „Greenová.“

„Zdravím, Mitchelli! Pojďte nahoru po schodech, první dveře na pravé straně.“

Nejistě otevřel dveře a zvědavě se rozhlédl kolem. Říkejte mu klidně snobe, ale dům na Manhattanu bez vrátného byl pro něj novinkou. Žil jen v luxusních výškových budovách, stejně jako jeho předešlé přítelkyně.

Přesto se nejednalo o zchátralou díru. Budova byla sice stará, ale zřejmě zrenovovaná a udržovaná v dobrém stavu. Stiletto musí platit svým princeznám slušné peníze.

Mitchell zaklepal na dveře, když zaslechl hlasité řinčení hrnců a pánví, po čemž následovalo nějaké to zaklení, které by dobře vychovaná dáma neměla vypustit z úst. Zvedl obočí, zatlačil na kliku, otevřel dveře a zjistil, že jsou odemčené.

„Julie?“

„V kuchyni,“ zavolala.

Vzhledem k tomu, že byt byl méně než 60 m2, opravdu nebyl kuchyni věnován víc než roh zaměřený na vaření.

Vypadalo to tam jako ve válečné zóně.

Julie vyskočila od toho, co dělala v troubě, a Mitchell netušil, jestli se má smát nebo zdvořile odvrátit zrak. Očekával nějaký druh Marthy Stewartové z domácí scény, možná Julie v přitažlivé malé zástěře a retro červené rtěnce.

Spletl se. Mitchell viděl chudáky bezdomovce, kteří vypadali víc v pohodě. Měla na sobě něco, co vypadalo jako obnošené boxerky, jimž chybí už jen jedno vyprání, aby se z nich stal provázek. A její USC košile pravděpodobně nebyla nová už v době, kdy byla na vysoké. Určitě pod tím kouskem neměla podprsenku.

„Mitchelli,“ řekla s širokým úsměvem. „Přišel jste brzy.“

„Vlastně pozdě,“ řekl a nutil se zvednout svůj pohled od její hrudi.

„Aha, jasně. No, právě jsem učinila poslední úpravy večeře, tak se půjdu osvěžit. Večeře by měla být hotová za pár minut.“

Doufal, že „osvěžením“ myslí „naprosto se předělat.“ I když popravdě řečeno, téhle pomačkané verze Julie přitažlivost nechyběla. Nikdy neviděl ženu v takovém nepořádku a ať se propadne, jestli se mu nezamlouvala ta nenáročnost. Předchozí přítelkyně se nikdy nenechaly přistihnout bez rtěnky, natož aby vypadaly jako malý sirotek Annie.

Opatrně se k tomu binci přiblížil. Pokud bude „večeře“ připravená dřív, než při další Době ledové, prodá své pravé varle.

„Co, ehm… co vaříte?“

Mitchell nebyl zrovna kuchyňský odborník, ale byl si docela jistý, že ty malé tečky kovu trčí z jakéhosi zmrzačeného masa, co není poživatelné.

Sledovala jeho pohled a trochu poklesla. „Kuřecí Marsalu. Měla jsem rozmělnit kuře, ale neměla jsem plastový obal, tak jsem místo toho použila fólii. Ta se, ehm... tak nějak rozpadla.“

„To vidím.“ Vypadalo to, jakoby se srazilo UFO se silničním úmrtím. „A tohle?“ ptal se a ukázal směrem k hromadě něčeho zeleného a neúhledného.

„Pórek!“ řekla hrdě. „Právě jsem ho nakrájela.“

Mitchellův pohled padl na nedaleký nůž a viděl, že je jeho špička nakřivo. Bodnutí mohlo být vhodnější než volba slov.

„Julie,“ řekl něžně. „Vy neumíte vařit, že ne?“

Rozzlobila se a odhodila pramen vlasů z očí. Poprvé si uvědomil, že měla poněkud neupravené vlasy, nakadeřené kudrliny místo zářivě rovné verze, kterou viděl minulou noc.

„Co Vás přimělo to říct?“ ptala se, když zápasila s korkem z láhve Pinot grigio.

„Ach, já nevím,“ řekl a snažil se nedívat na to, jak se jí zhoupla ňadra pod tričkem, když tahala za korek. „Možná krabička „sady pro začátečníky“ u nádobí v rohu.“

Sledovala jeho pohled na místo, kde byla zastrčená nedávno otevřená krabice hrnců a pánví hned vedle lednice.

„No, jo… už uplynula nějaká ta chvíle od té doby, co jsem naposledy fušovala do kuchyně.“

Spíš celý život, pomyslel si.

„Nechcete pomoct?“ ptal se, když přijal sklenici vína.

Trochu ožila. „Vaříte?“

„Ani trochu. Udělal bych totéž co Vy, když jste zbušila kuře, kromě toho, že bych neměl po ruce fólii, s níž bych mohl improvizovat. Ale mám tohle.“ Vytáhl telefon z kapsy a svůdně s ním před ní zakýval.

Mnula si nos a mračila se. „Co s tím budeme dělat? Použijeme to k tomu, abychom uvařili kuře?“

Bože pomoz jim. Zněla tak vážně.

„Hm, ne. Ale můžu s ním vytáčet. Možná zavolat… donášku?“

Julie zlostně nakrčila obočí a rozladěně se kousala do spodního rtu. „Chtěla jsem Vám uvařit večeři.“

Ano, ale proč? Bylo zřejmé, že to není součástí její obvyklé randící rutiny. Pravděpodobně další z jejích pečlivě naplánovaných triků, na který by si měl dávat pozor.

Usmál se doslova odzbrojujícím úsměvem. „No tak, zlatíčko. Ukažte Mitchellovi Vaši sbírku donáškových jídelních lístků.“

„Lahodné thajské?“

O deset minut později bylo jídlo na cestě. Držel otevřený pytel na odpadky, zatímco do něj házela svůj katastrofální pokus o vaření. „Co je tohle?“ ptal se a strkal do nasáklé klády.

„Česnekový chléb,“ pronesla nešťastně. „Myslím, že se mi nepodařil.“

Obličej měla jen pár centimetrů od jeho, tak si mohl dobře prohlédnout její kůži. Pochyboval, že měla šanci nanést si make-up, přesto její pokožka vypadala hladce a zlatavě.

Kaliforňanka. Zvláštní je, že tato myšlenka nezpůsobila totéž opovržení, jako předtím. Sevřel prsty pevněji odpadkový pytel tak, aby nemohl natáhnout ruku a pohladit hedvábnou tvář.

Ještě ne, Forbesi. Instinkt mu radil, že dotknout se Julie, když není ve své kůži, by způsobilo oběma hodně problémů.

Ve chvíli, když všechno uklidili a odstranili samolepky ze zbrusu nové značkové pánve, dorazilo jídlo. Mitchell ignoroval její naléhání, že budou jíst u malého kuchyňského stolu a místo toho zvolil místo v rohu její pohovky.

„To je o něco lepší než moje kuře,“ řekla s plnou pusou.

„Tak kdo Vás naučil tyhle vražedné dovednosti?“ ptal se. „Vaše matka?“

Julie se zachmuřila. „Kéž by. Rodiče zemřeli, když mi bylo osm.“

Smažené nudle se Mitchellovi změnily v ústech na prach. „Bože, Julie, to je mi líto. Oba dva?“

Dívala se na své nudle. „Byla to autonehoda. Byli na cestě na můj baletní recitál. Moje sestra byla v autě také…“

Zlomil se jí hlas, začal se k ní natahovat, ale pak si to rozmyslel. Koneckonců, sotva ji znal.

„Všichni mi řekli, že okamžitě zemřeli,“ řekla potichu. „Jakoby to v tom byl pro osmiletou holčičku rozdíl. Pořád byli mrtví.“

Bolelo ho srdce při pomyšlení, že malá, živá Julie v baletní sukýnce čeká, až se ukážou rodiče a budou sledovat dlouho nacvičovaný tanec. Viděl lesklé slzy v očích, které se snažila udržet na uzdě rychlým mrkáním. Chtěl jí říct, že je v pořádku plakat, ale pro ni pravděpodobně nebylo.

„Nebylo to tak zlé,“ řekla nakonec. „Moje teta a strýček mě vychovali jako bych byla jejich vlastní a moji bratranci jsou prakticky jako bratři.“

Prakticky. Ale ne tak docela. Chtěl se dozvědět víc. Poznat ji.

Nepřemýšlej o tom, Forbesi. Tohle má být úlet, ne začínající vztah. Emocionální zapletení bylo jedním z hlavních kroků špatným směrem.

Cítil se jako debil, ale mlčel.

Mitchell počkal, dokud se nevzpamatovala, a pak změnil téma na bezpečnější oblast. „Nad něčím jsem včera přemýšlel.“

Julie se natáhla pro jarní závitek a zvědavě se na něj podívala. „Ano?“

„Budete to dělat i ve stáří? Být zaškatulkovaná jako děvče pro rande na pokračování?“

Vypustila přidušený smích. „Au. I když vlastně ne, doopravdy ne. Společenské noviny do značné míry připravují totéž. Stiletto je můj život. Pracuji tam od svých dvaadvaceti let, a vím, že je to klišé, ale opravdu si nedokážu představit, že bych pracovala někde jinde.“

„Nevadí Vám, že máte přesně stanovené to, co píšete?“

Z nějakého důvodu mu vadilo, že tak rychle přijala nálepku odbornice přes randění, kterou na ni Manhattan připlácl. Randění má být prostředkem k dosažení cíle, ne konce jako takového, a přesto se většina žen ve městě zdála spokojená s ježděním ve společenských šatech, když si testovaly vody.

Kruci, dokonce i on využil její kariéru k tomu, aby získal lístky na Yankee. Mitchell pocítil bodnutí viny, že tam včera v noci nebyl, ale ihned jej potlačil. Juliina reputace byla důvodem, proč ji Colin vybral k jejich malé sázce – její povaha nezapojovat do toho srdce.

Tudíž co to má dneska večer být s rodinným krbem? Proč mě neodtáhla do nějakého módního podniku?

Odsunul tu myšlenku stranou.

„Netvrdila bych, že jsem tím omezovaná,“ řekla s náznakem zlosti. „Ale je to mou součástí. Miluji muže. A miluji sex,“ prohlásila s drzým mrknutím.

Snažil se to ignorovat. Řekla to jen pro efekt a zatraceně, jestli to nefunguje. Toužil po ženě. Začínal se obávat, že touží konkrétně po Julii.

Ale dokonce i s penisem, který hrozí, že zajistí podívanou, se Mitchell nehodlá stát něčí loutkou. Ani pro účely této podmanivě rozcuchané sexbomby.

„Chápu.“ Pomalu žvýkal jídlo a opatrně odstrčil obrázek nahé Julie z mysli. „Ale jak můžete uvolnit s novým společníkem každý měsíc? Myslím tím, že randění nějakou dobu zabere. Není to tak, že můžete přijít s novou verzí kola. Jde ho jen vylepšit.“

Vypustila tlumený smích. „Och, překvapil jste mě.“

Mitchell zavrtěl hlavou. Byl otrávený tím, že má tak cynický postoj a naštvanější, když mu došlo, že její přístup ke vztahům by mohl být tentýž jako jeho. Všechno v jeho dvouletém vztahu s Evelyn bylo naplánované. Dokonce měl seznamy.

Přimhouřila oči a dloubla ho do ramene. „Neříkejte mi, že pod tím svým Wall Street vzhledem skrýváte romantickou duši?“

Mitchell odolal nutkání se zavrtět.  Neměla ponětí o tom, jak přesně neromantické záměry má pro ni. „Od Vás to zní, jako bych strávil rok stavěním deček z domácí výroby Valentines,“ řekl tak, aby odvedl pozornost jinam.

Zvedla rameno. „Všechno, co říkám je, že randění je určitou formou umění. Stejně jako zamilovanost.“

Její přesvědčení bylo znepokojivé. Téměř, jako by se opravdu mohla rozhodnout, kdo se do ní zamiluje.

„To mi vysvětlete,“ řekl opatrně.

Julii se rozzářily oči, když položila krabičku s jídlem na stranu a zastrčila si nohy pod sebe. „No, podívejme se na to. Zdá se, že si všichni myslí, že je tu nějaký druh úderu blesku, který se námi prožene, když jsme s tou správnou osobou. Ale pravda je, že to přichází se signály. Signály, které můžeme kontrolovat, i když se nezdá, že by se většina lidí snažila.

Mitchell přimhouřil oči. V pořádku, byla domýšlivá. „Dobře tedy, expertko,“ řekl, položil vlastní krabici stranou a opřel se na pohovce. „Předveďte mi své zboží.“

Julie mu věnovala vědoucí pohled. „Teď vidím, že předpokládáte, že Vás vyvedu z míry svůdnými tahy a budete mít štěstí. Ne, mluvím o První Fázi. Oční kontakt, náhodné doteky, onen první polibek.“

„Miláčku, možná by bylo na čase přehodnotit Váš pracovní den. Tohle je naše druhé rande, a nemůžu tvrdit, že bych byl překvapený takzvanou odbornicí přes lásku. Vy jste ta, kdo mě dneska večer pozval na schůzku, pamatujete?“

Krátce sevřela rty. Málem se ušklíbl. Tahle žena byla sakra mnohem zajímavější, když nedostávala to, co chce.

Rychle se vzpamatovala. „No, to jen proto, že se nesnažím, abyste se do mě zamiloval. Pokud by tomu tak bylo, pak bychom se teď určitě líbali,“ řekla se zamáváním ruky. „Myslela jsem si, že na to s Vámi půjdu pomalu. Jste tak… nezáživný.“

Mitchellův arogantní úsměv zmizel. Nezáživný? Nebyl nezáživný. Nebo byl? Určitě se chce jen dostat zpátky na koně kvůli jeho včerejšímu odmítnutí. Na druhou stranu ho zasáhla žena, která přesně ví, co dělá.

Hrál zběhleji, než si uvědomoval?

Odkašlal si. „Takže mi chcete říct, že jediný důvod, proč jsem se do Vás dosud nespoutaně nezamiloval je ten, že o mě nestojíte?“

„Přesně tak,“ řekla. „Pokud bych chtěla, abyste se do mě zamiloval, nikdy bych Vás nenechala, abyste mě viděl bez make-upu takhle brzy. Vidět ženu bez jejího brnění by měl být dar schovaný na dobu zhruba kolem sedmého rande. A neukázala bych Vám svůj nedostatek kuchařských dovedností. Pokud bych si myslela, že si chcete hrát na domácnost, něco bych objednala, a pak to přemístila do mého vlastního nádobí. A rozhodně bych Vás nenechala, abyste mě viděl v těch ošuntělých šortkách, které si šetřím na své PMS a uklízecí dny.“

Mitchell se nemohl rozhodnout, jestli se má smát nebo ji přiškrtit, aby z ní dostal to neskutečné ego.

Tak udělal jedinou věc, o níž se domníval, že ji zaskočí.

Políbil ji.

****

Julie napsala knihu o prvních polibcích.

No, dobře, technicky ne knihu. Ale rozhodně měla na svém portfoliu nejméně čtyři různé články, které popisovaly jemné rozdíly a kategorie prvních polibků.

Ve špatné kategorii:

Slimák. Zahrnuje použití jazyka, který strká do něčích úst a prostě tam jen… zůstane, naprosto nehybný, jakoby jen pouhá přítomnost měla zapálit oheň. Nezapálí.

Labrador. Také označovaný jako Špatný pes! Další jazykový delikvent. Rada: pokud je část obličeje mokrá po polibku, děláš něco špatně. Julie sebou nosila dětské ubrousky právě pro tento druh příležitostí.

Ztěžka oddychující. Ne. Prostě… ne. Pokud Vám páchne z úst, nikdy byste se neměl pouštět do této práce s někým jiným.

Zubař. Ten má několik významů. Může se vztahovat ke snaze vyčistit stoličky někoho jiného jazykem, nebo opakovaně drtí předními zuby. Výměna slin je přijatelná. Zubní povlak? Ten už moc ne.

Dloubání a točení. Zcela jasné. Také strašné.

Kousač. Jemné štípnutí je v pořádku, ale kousnutí do krve? Sexy pouze tehdy, pokud se jedná o žhavého chlápka ze seriálu Buffy.

A Juliin osobně nejméně oblíbený…

Sténač. Jasně, sexy zasténaní sem tam může být vzrušující, když vzejde od ženy. Muž chystající se napodobit Meg Ryan ve filmu Když Harry potkal Sally? Hrůza.

Existuje méně typů dobrých polibků než těch špatných, protože, no, líbání se těžko provádí kvalitně. Ale to neznamená, že toho není dost, nač se těšit. V dobré kategorii:

Provokatér. Hravý a pozorný, tohle je jako romantická komedie mezi prvními polibky. Nejlepší zahrnuje úmyslné zaváhání, v němž je chvilka napětí, než dojde k polibku. Povoleno je hravé okusování, škádlivé ozobávání a pohrávání si s jazyky.

Sexy a nelítostný. Oblíbení alfa muži. Typická předzvěst k sexu. K tomu není co dodat.

Snové pořadí. Prakticky požaduje svou vlastní dramatickou baladu. Dlouhý, žhavý a prodlévající, nejlépe se hodí ke smyslným letním nocím nebo vysedávání u ohně. Po ránu však o ně nikdo nestojí.

Miluji tě. Jednorožec prvních polibků. Julie si byla poměrně jistá, že neexistuje. Grace ji přinutila k tomu, aby jej zahrnula do seznamu.

Mladistvý. Lehkomyslný, maličko komplikovaný, případně se odehrává na veřejnosti. Sotva kdo jej zvládne, ale je to Juliin osobní favorit, když se provede správně.

Ale Julie byla ohromená, když si uvědomila, že existuje první polibek, který ještě nezažila: první polibek, z nějž máte pocit, že prvním vůbec není.

Líbat Mitchella bylo tak správné, a tak znepokojivě známé, že se téměř odtáhla. Bylo špatné, že byl cítit tak správně. Vždyť ho ani neznala. Kde bylo zvědavé prozkoumávání? Pokus a omyl?

Snažila se ze všech sil, aby na tuto záhadu přišla. Julie zjistila, že má problémy vůbec přemýšlet, protože byl tenhle polibek tak zatraceně úžasný. Bylo to, jakoby ji políbil tisíckrát předtím a přesně věděl, co se jí líbí.

Ruka na zadní straně šíje ji držela nehybnou, když si bral její ústa se zničující sebedůvěrou. Rty se několikrát otřel tam a zpět proti jejím, přičemž ji každý dotek přiměl být zoufalejší, aby se dostala blíž. Snažila se ho přitáhnout blíž, ale odtáhl se zpátky a něžně si vychutnával její rty s naléhavými pohyby. Každý dotek byl záměrný, každý pohyb dokonale vypočítaný pro její potěšení.

Zdálo se, že ví, jak přesně má postupovat, protože se jazykem dotkl středu spodního rtu na kratičkou vteřinku. Otevřít.

Poslechla. Rukou vklouzl k bradě, naklonil hlavu a prohloubil polibek. Jazyk se pohyboval spolu s jejím něžně. Vyklouzlo jí malé zakňučení.

Báječné… teď byla sténačka.

Zuby našel její spodní ret, něžně a dokonale, a tentokrát zalapala po dechu. Dokázala rozpoznat různé druhy polibků, ale Mitchell byl odborníkem všech. Vzal všechno, co kdy zažila, vybral ty nejlepší části a dokonale je předal dál.

A bylo to účinné. Příliš účinné. Jeho čas už vypršel. Julie měla neotřesitelné pravidlo, že by první polibek neměl nikdy trvat déle než dvě minuty. Dost času k tomu, aby si člověk osahal druhou osobu, ale zůstalo dost záhady k tomu, chtít víc.

Odtáhnout. Hned se odtáhnout.

Namísto toho mu zaryla prsty do vlasů a přitáhla si ho blíž. Nesnažila se o obratnost, nevnímala, ani se nekontrolovala. Julie se snažila vytáhnout Mitchella na sebe, ale odolával. Maličko se odtáhla a zamračila se. Jak to, že se stále dokázal ovládat, zatímco ona prakticky supí?

Klidně se jí díval do očí a vypadal nevyvedený z míry. Oprava: vypadal naprosto samolibě.

Ne. Sakra, ne. Pokud nedokázala myslet, vezme ho sebou.

Zapomněla na všechny druhy polibků, a to jak ty dobré, tak ty špatné. Julie se vrhla na Mitchella, přišpendlila ho na pohovce a vylezla na něj jako nadržená puberťačka. Překvapeně na ni pohlédl a velmi pomalu, velice úmyslně se otřela předkem svých starověkých boxerek o přední část jeho riflí. Zatvářil se ostražitě. Tentokrát se zatvářila samolibě Julie.

Mitchell se podíval dolů na její boky, kam položil ruce, jako by byl překvapený, že je tam našel. Julie se pomalu pohnula, sundala mu brýle a opatrně je dala na konferenční stolek. Zadrhnul se jí dech, když se mu poprvé zblízka podívala do očí. Není divu, že je schovával. Takovéhle oči mohly dívku zabít.

Julie si je náhle nepříjemně vědomá toho, že je rozkročená prakticky na cizinci beztoho, aniž by měla namalované řasy nebo podprsenku. Vlasy si od včerejška nevyžehlila. Není divu, že se v polibku úplně neztratil. Vypadala jako bezdomovkyně.

Podle jeho rozpačitého úsměvu se mu napřed začala zvedat z klína, ale jeho prsty ji v tichém požadavku sevřely na bocích. Zůstaň.

Narovnal se, aby si hleděli do očí, a pomalu, úmyslně položil ruce po obou stranách jejího obličeje, než trhnul hlavou vpřed a spojil jejich ústa.

Julie překvapeně vyvalila oči. Nepovažovala ho za alfa samce, ale pravda se odrážela v polibku.

Byl sexy a nelítostný.

A vedl si dobře. Opravdu dobře. Pokud byl předchozí polibek podivně známý, tenhle byl ryzí vášní. Všechno, co mohla Julie dělat, bylo viset na předku jeho košile, když si bral její ústa. Jazykem klouzal proti jejímu v lahodných pohlazeních a její boky se začaly hýbat proti jeho v odpovídajícím rytmu.

Když se potřebovali nadechnout, trochu se odtáhli, neochotně, chytili dech mezi škádlivými švihy v pomalém, krátkém splynutí úst. Co to bylo? Bylo to jako první polibek, poslední polibek a všechny mezi tím. Vše srolované do jednoho žhavého, prapodivného okamžiku.

Rukama začal pomalu putovat vzhůru a Julie se k němu prohnula. Chtěla mít po těle jeho ruce. Na sobě.

V mysli se jí vynořovalo něco upjatého a otravného. Příliš rychlé. Tohle se dělá až na třetí schůzce.

Ale nemohla se přimět poslechnout svá vlastní randící pravidla. Ve skutečnosti, pokud si zrovna nesundá ty zatracené rifle, mohla by se kroutit a…

Rukama teď podpíral její hrudník, zatajila dech a čekala, dychtila. A pak se znovu pohnul, ale ne směrem, kterým chtěla.

Ne!

Než si uvědomila, co se děje, zvedl ji ze sebe. Hrbila se v rohu pohovky a cítila se jako kočka v říji. Osamocená.

Chvíli na sebe hleděli a Julie mu v očích vyčetla tentýž zmatený výraz.

Co se to sakra právě stalo?

Mitchell dlouze vydechl a předklonil se. Popadl z konferenčního stolku brýle. Nasadil si je dřív, než se na ni podíval. Bylo jí to líto. Nasadil si pevně svou masku.

Wall Street je zpátky.

Pomalu k ní natáhl ruku a třel palcem její spodní ret.

„Měl bych jít,“ řekl potichu.

Kousala se do rtu a vyhýbala se tomu, aby se ho zeptala proč. Proč ukončil něco tak dobrého? Pokud tohle bylo takové, jak se má ve vztazích pokračovat, nechtěla s tím mít nic společného. Zažívala cosi jako případ modrých vaječníků.

„Jsi si jistý, že nechceš zůstat?“

Mitchellovy oči padly na její ústa, než nakonec zavrtěl hlavou. „Chtít a měl, v mé knize neznamená totéž.“

Odfrkla si. „Není divu, že vypadáš tak zkostnatěle.“

Podivný muž. Na tohle se totiž usmál. „Máš běžecké boty?“

Nemohla si pomoct. Rozesmála se. Všechno, co chtěla, bylo normální, nudné rande s tímhle chlápkem, a namísto toho kolem ní běhá v kruzích. „Běžecké boty? Narážíš tím na něco?“

„Ano nebo ne, slečno Greenová.“

„Ano, mám tenisky,“ řekla, posadila se rovně a snažila se držet krok.

„Dobře,“ pronesl a sledoval její ústa. „Vezmi si zítra vlak A nebo C do Columbus Circle. V osm hodin.“

Spadla jí brada. „V osm ráno? Nic tou dobou nebude otevřeno. Proč bychom měli v tu dobu v neděli vyrazit do Central parku?“

Usmál se a přejel prstem dolů po kořeni nosu. Na chvíli byla poněkud uchvácená čistým vzrušením v jeho tváři. „Co si myslíš? Budeme běhat.“

A prostě jen tak, to udělal znovu.

Julie byla z tohohle muže naprosto zmatená.