neděle 27. listopadu 2016

WIA - 27. kapitola

Překlad: Sim


ROY


Nemůžu z ní spustit ruce.
Jakmile vejdeme do mého bytu, projde kolem mě v úzké sukni a já se musím přemáhat, abych si nezval, co chci. Ale držím se. 
Místo toho, jdu za ní, omotám kolem ní ruce a přitisknu své rty k jejímu krku.
Nakloní hlavu a když se na ní podívám, vidím, jak se usmívá. „Nemůžu uvěřit, že to opravdu uděláme, Royi.“ Zašeptá.
„Nejsi připravená?“ zeptám se.
„Ne – jsem! Víc, než to, jen…nikdy jsem si nemyslela, že tenhle den nastane. Že někdy budu s někým chtít strávit zbytek svého života. Nikdy jsem si tím nebyla jistá, ale poslední čtyři dny,“ řekne a otočí se mi v náruči. „Uvědomila jsem si, že bez tebe nemůžu být. Nemůžu být bez tebe šťastná. Není nikdo jiný, koho bych chtěla víc, než tebe.“
„Opravdu? Protože to cítím úplně stejně.“
„Opravdu?“ zopakuje a zakření se. „Tím jsi nejsem tak jistá.“
„Jakto? Beru tě zpátky na jih, tam, kde můžeš mít opravdový sladký čaj a broskve a koláč….a všechny tyhle jižanský věci.“
Vyprskne smíchy. „Chceš říct broskvový koláč?“
„Ou. Jo. Přesně,“ zasměju se s ní.
„No, je tady něco, co bych chtěla teď hned,“ zašeptá a přejede mi prstem po bradě.
„A co to je?“ Sotva popadám dech. Jak to, že mě vždycky donutí se cítit takhle?
„Tohle,“ řekne, sklouzne rukou po mém těle a chytne mě za rozkrok. Lehce nadskočím, ale nemůžu skrýt úsměv, který se mi formuje na tváři. Usmívá se se mě a čím déle si zíráme do očí, tím víc se v těch jejích ztrácím. Jejich zelená zář mě pohlcuje, a chci jí toho říct mnohem víc, ale akce je lepší, než všechna slova na světě. 
Zvednu jí za boky, přitáhnu ji blíž a ona omotá své nohy kolem mého pasu, takže se naše hrudě dotýkají. Zmocním se jejích rtů, ochutnám jí jazykem a připomínám si vše, co mi tak moc chybělo. Vše, co jsem potřeboval.
Otočím se s ní a pomalu klopítám do kuchyně, dokud její záda nenarazí na dveře ledničky. Zasténá, sevře dlaně v mých vlasech a rty přitiskne k mému krku. „Tohle mi chybělo,“ vydechne.
„Tobě?“ Přitáhnu si její obličej zpátky, toužíc po dalším ochutnání jejích rtů. „Mě to chybělo víc,  než slova dokážou říct, Kells.“ Usměje se na mě. Usměju se taky a sjedu jí dlaněmi po těle, abych jí sevřel zadek. Stisknu ho a ona zasténá hlasitěji. Vyrazím boky proti ní a ona mi zasténá do pusy, prohne záda a její tělo prosí o víc.
Pomalu jí přenesu od ledničky směrem k ostrůvku v kuchyni. Už to dál nevydržím. Odstrčím jí nohy od sebe, stáhnu jí kalhoty, podívám se na ní, ale ona má své připíchnuté na mých rukách a sleduje každý můj pohyb. Když se začnu pomalu sklánět, zastaví mě a zavrtí hlavou.
„Teď jsem na řadě já,“ zašeptá.
Oh. Zatraceně.
Seskočí z ostrůvku a stáhne si sukni i halenku. Dopadnou na podlahu a já jí přejedu pohledem, cítím, jak mi rozkrok pulzuje. Napíná se proti mým džínům a hned cítím, jak se mi uleví, když klesne na kolena a rozepne mi džíny. Pomalu mi stáhne boxerky dolů a můj penis ztvrdne ještě víc, když ho pomalu vezme do dlaně a druhou sevře moje koule. „Sakra,“ zasyčím a zády narazím na ledničku. Potřebuju se o něco opřít. V očích má ten pohled. Ten, který říká, „Vysaju ti z ptáka život“. Kurva. Jenom když na to pomyslím, toužím jí explodovat do pusy. Znovu se podívám dolů a ona si prohlíží každý kousek mojí délky. Olízne lehce špičku a já se zachvěju. Usměje se a znovu přejede hlavu mého ptáka jazykem. Je to jako motýlí polibek. Zatraceně dobrý pocit. 
Vyplázne jazyk ještě víc a začne pomalu sjíždět po celé délce, až sjede až k mým koulím. Oh, kurva. Moje koule. Na to nejsem při-
Je příliš pozdě. Už je pomalu saje a já vrčím a tahám jí za vlasy. Dělá to jemně a já otevřu pusu a lapám po dechu, toužíc po víc. Mnohem víc. „Kurva, Kelsey,“ zavrčím.
Zasténá a potom se znovu lehce zakloní a vezme do pusy celou mou délku, bez jakéhokoliv zaváhání. Oči se mi protočí někam do zadní části mojí hlavy. Napnu se, když začne sát opravdu tvrdě…a rychle….a potom zpomalí… a hned na to zase zrychlí.
Sevřu jí pevně vlasy do pěstí, nejistý, jestli jí náhodou neubližuju. Dle jejích stenů bych řekl, že se jí to líbí a když se na ní podívám, její oči sledují každý můj pohyb.
Kurva, je tak dobrá.
Nechci, aby mě dohnala k vyvrcholení. Bez ohledu na to, jak moc se jí chci vyprázdnit do tý její pusy, mnohem radši bych to dokončil uvnitř ní. Sevřu jí paži a vytáhnu jí na nohy. Usměje se na mě, políbí mě na hruď a potom na krk. Znovu jí zvednu a posadím na ostrůvek. Oddělím jí nohy od sebe a začnu jí sát klitoris. Pevně sevře moje rameny a zatne mi do nich nehty. Odtáhnu se a zakřením se na ní. „Musel jsem tě ochutnat,“ zašeptám. Stáhnu si vlasy dozadu a ona se usměje, natahujíc ruku, aby mi zastrčila uniklý pramen za ucho.
Sevřu j za boky a pomalu se přitáhnu k ní, lehce jí líbajíc na klíční kost a míříc na její hruď. Sklouznu rty na její ňadra. Potřebuju je vidět. Moje holky. Stáhnu jí podprsenku a vsaju jednu její bradavku do pusy.
„Royi,“ vydechne.
„Hmm?“
„Jsem připravená. Teď.“
Uvolním její bradavku a pobaveně se ušklíbnu. „Oh… já vím.“
S úsměvem na rtech jí nadzvednu a pomalu do ní vklouznu. S každým dalším kouskem m délky se její nehty boří hlouběji do mých paží. Když jsem kompletně uvnitř ní, začnu přirážet a nejdu na to pomalu. Dávám do toho všechno. Chci jí dát ze sebe všechno. Buším do ní a moje ruka se pohne k jejímu zadku a sevřu ho. Cítím, jak je vlhká tak moc, až trochu steče po mém stehnu a zrychlím ještě víc.
„Oh, sakra, Royi!“ vykřikne.
„Chceš víc, zlato?“ zašeptám.
„Jo,“ zašeptá taky.
Začne zavírat oči, jsem si jistý, že si to chce užít, jak nejvíc může, ale odmítám, aby ze mě spustila pohled. Natáhnu k ní ruku a nadzvednu jí, takže se dotýká svou hrudí t mé. „Oči na mě, Kells.“
Přikývne a oči má otevřené do široka. Sleduje mě, potřebuju už vyvrcholit, ale taky chci, aby to trvalo věčně. Její hlas naplní pokoj, když jí zvednu z ostrůvku a pospíším si do ložnice, stále pohřbený uvnitř ní, když s ní dopadnu na postel. Propletu si s ní prsty, políbím ji na krk, na tváře a znovu jí saju bradavky. Potom se vrátím zpět nahoru a spojím s ní rty. Chci, aby cítila, jak moc jí miluju. Zaslouží si vědět, že nic není přednější, než ona.
Ale najednou rozplete nohy, přetočí se a já přistanu na zádech. Podívám se na ní, jak se se na mě šplhá. Její boky se začnu zvedat a zase klesat, jak mě její stěny pohlcují a já zavrčím, když se začne hýbat pravidelně.
Je nedočkavá. Její steny jsou teď ještě hlasitější. Hraje si se svými bradavky, takže si začnu hrát s jejím klitorisem jednou rukou a druhou jí držím za zadek. Její steny se změní ve výkřiky. Její klitoris je nateklý a její stěny se začnou kolem mě stahovat.
Je těžké držet si kontrolu, když jí vidím takhle – když jí cítím takhle. Ví moc dobře, co dělá a škádlí mě víc a víc, zvedá své boky a zase klesá, dovádí na mém ptákovi a přes rty se jí pomalu derou vzdechy. Udělá to, co miluju nejvíc, natáhne ruku za sebe a sevře moje koule. Hraje si s nimi aj á zakleju skrz zatnuté zuby, hlava mi klesne do polštářů.
Nepřestávám jí kroužit kolem klitorisu. A ona s její hrou taky nepřestává. Osedlala si mě, jako bych byl divoký býk, křičí a sténá jako šílená a křičí mé jméno, jako by na tom závisel její život.
„Ano, Kelsey, udělej se pro mě, zlato,“ zamumlám. 
Tohle je pro ně jako kouzelná slova. Začne se třást. Její nohy jsou jako z žel, ale nepřestávám. Nadzvednu boky a proniknu do ní ještě hlouběji. Její tělo se třese ještě víc, ale její steny ustály. Její tělo si není jisté, jak se má poprat s tímhle orgasmem….. a já to naprosto miluju.
A najednou se rozpadá a křičí moje jméno do mého ucha. Zakloním hlavu, když naposledy zakrouží boky a konečně exploduju. 
„Oh. Kurvaaaaa!“ Moje kontrola byla právě vyhozena oknem. Napnu se, sevřu jí zadek a oba dva jsme v oblacích. Můj pták pulsuje s každým dalším náznakem úlevy a rukama jí pevně svírám boky. Navzdory tomu, že se udělala, pořád hýbá boky. Ne příliš, jen dostatečně na to, abych to cítil. Dostatečně na to, aby mě to dokončilo. Vše, co jsem v sobě zadržoval teď konečně bylo vypuštěno ven.
Zatraceně…to bylo naprosto fantastické.
Kelsey se přetočí na záda a dívá se do stropu. Těžce oddechuje, hruď se jí zvedá vyčerpanými vzdechy. A potom, z ničeho nic, se začne nekontrolovatelně smát.
„Co?“ podívám se na ní a lehce se zasměju.
„Nikdy v životě jsem si takhle nikoho neosedlala. Nikdy.“
Zapřu se na loktu a podívám se na ní. „Jsem rád, že jsem mohl být první. A doufám, že taky poslední.“
„To jsi,“ zamumlá a přejede mi prstem po tváři. Sevřu á zápěstí a políbím jí na vrchol ruky. Potom jí zase líbám na rty a pomalu si jí přitahuju na sebe.
„chci, aby tohle trvalo věčně, Kells. Ty a já..“
„Bude to navěky,“ ujistí mě. „Tak dlouho, jak jsi tu, tak dlouho jsem tady i já.“
„Už to nikdy znovu nepodělám.“ Posadí se a zastrčí si vlasy za ucho. „Nemůžu. Potřebuju tě ve svém životě až příliš. Slibuju, že ti řeknu úplně všechno, co se v mém životě od teď stane.“
„Není to to, co všichni říkají?“ zeptá se a hravě se na mě zamračí.
Zasměju se, ale o chvíli později zvážním.
„Možná, ale já nejsem, jako oni. Myslím vážně, co říkám.“
„Dobře, Royi Sykesi. Budu to mít na paměti.“
„Nemáš jinou možnost, zlato.“
Strávíme zbytek noci tím, že se mazlíme a povídáme si budoucnosti. Nebyl jsem si jistý, jestli s tímhle bude souhlasit, ale byl jsem rád, že ano. Jsem rád, že to chce tak moc, jako já. Na světě není jiný člověk, s kterým bych raději strávil zbytek svého života. Zatraceně, ve svých 26ti šesti je přesně to, co potřebuju, usadit se a soustředit se na to, aby se mi dobře vedlo. Abych se soustředil na lásku svého života a na mou vášeň – hudbu. Na mou kapelu.  S ní a klukama v kapele, kdo by si mohl přát víc?
Tohle je přímo tady, krásná holka, která leží vedle mě a kluci, s kterýma jsem vyrostl, tohle je vše, co ve svém světě mám. Proč bych se toho měl vzdát? Proč bych to měl ztratit?
Prošel jsem si až moc sračkama. Mě jsem zlomené srdce, pocítil jsem opravdovou bolest a trpěl jsem. Byl jsem nucen dělat věci, které jsem nikdy dělat nechtěl. Byl jsem srážet na kolena a držet u dna. Ublížilo mi tolik věci, že jsem zapomněl, jaké to je, cítit se plný života. Moje kapela byla vše, co mě drželo při životě…bylo to vše, za čím jsem si stál. Neměl jsem nic jiného, za co by mi stálo bojovat, nikoho, pro koho by stálo bojovat. Nikoho, o koho bych se mohl opřít. Neměl jsem nikoho, s kým bych si dokázal po Rose představit budoucnost. Vše, co jsem měl, jsem byl… já.
Když jsem potkal Kelsey…wow. Kdo by řekl, že se věci stanou tak intenzivní? Kdo by řekl, že láska mého života byla jenom za rohem a čekala, až si jí najdu? Všechno se děje z nějakého důvodu. I ty špatné věci mají v životě nějaký význam. Můj život je to, co ze mě udělalo to, kým jsem dnes. Život je to, co mě srazilo na kolena, ale taky to, co mě znovu pozvedlo zpátky. Život je vtipná záležitost a můžete z toho dostat mnohem víc když jen…žijete.
S Kelsey je to to, co dělám.
Žiju. Miluju. A jsem….šťastný.


24 komentářů:

  1. Srdečná vďaka za preklad... :-);-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ďakujem pekne za kapitolu a preklad ❤

    OdpovědětVymazat
  3. Ďakujem za skvelý preklad.

    OdpovědětVymazat

Děkujeme za komentář! :-)