SF - 2. kapitola

Překlad: Tanulka

Beck

Kurva, nesnáším poslouchat tyhle detaily. Byla skoro robotická ve svém vyprávění, jako by pouze recitovala, něco ze špatné paměti zasunuté hluboké pryč, tak, aby chránila sama sebe a bylo velmi bolestivé to opakovat.

„Všechny ty měsíce, chtěla jsem, aby byl mrtvý,“ šeptá Sela s hlasem plným bolesti a litujíc. „Ale teď, když je…já to nechci. Co jsem to sakra udělala?“

Nemůžu to vydržet. Jsem naštvaný, že v tom byla sama, ale z hloubky její úzkosti mi vstávají vlasy na hlavě. JT si zasloužil její odplatu, ale ona to právě teď envidí.

Právě teď potřebuje ujištění, že její duše nebyla zkažena. Že si jen zajistila, že její vlastní život bude pokrčovat a bránila se snaze někoho jiného, jí ho vzít.

Odstoupím od stolu, otočím se a vidím Selu zírající na mě se slzami stékajícími po jejích tvářích a oči mající vyhořelé smutkem, jsou prokvetlé zarudnutím. Nemohu to kurva vydržet, ve dvou krocích ji mám v náručí a zvednu ji ze země. Jak ji kolébám, říkám Caroline, „Jdu ji umýt.“

„Becku,“ říká Caroline, „Počkej…byla to sebeobrana. Musíme zavolat policii. Je to dost špatné, když odešla z místa, ale nemůžeme za ní uklidit důkazy.“

Obracím se od své sestry a uvědomuji si Seleninu hlavu ležící těžce na mém rameni a jak s ní cloumá v malých intervalech škytavka. Caroline spěchá ke dveřím kanceláře, položí ruku na kliku a drží ji. „Jen chvilku počkej…“
„Otevři ty zasraný dveře, Caroline,“ vrčím na ni. „Ano, byla to sebeobrana, ale jak to Sela dokáže? Jakmile zjistí, že JT Selu znásilnil, je tu sakra dobrá šance, že uvidí, že je tu velký motiv pro vraždu. Ve skutečnosti se to jeví mnohem pravděpodobnější, protože tam byla se zbraní v kabelce.“

„Ale ona nic špatného neudělala,“ prosí mě Caroline, i když točí klikou a otevírá mi dveře. Ví, že jinak bych to udělal sám. Proklouznu kolem ní, opatrně se Selou v náručí.

„Já vím, že neudělala nic špatného, ale myslíš, že policie to bude taky tak vidět? Policie chce přesvědčení, nikoli chaotickou smrt bez důkazu podporujícího sebeobranu. Nejsem ochoten to riskovat.“

„Má modřiny.“

„Řeknou, že byly způsobeny, když se JT bránil,“ řeknu hořce. „Znovu, nejsem ochoten riskovat, že nebudu vědět naši cestu.“

„V jeho domě bude fyzický důkaz,“ říká Caroline, když mě následuje chodbou do naší ložnice. „Otisky nebo nějaké podobné kraviny. To je vždycky v tom pořadu, jak dostat podezřelého. Forenzní důkazy.“

„Možná ano, možná ne,“ řekl jsem, když jsem zamířil přímo do koupelny. Slyšel jsem, jak za námi Caroline zavřela dveře a já musím předpokládat, že Ally stále šťastně kouká na televizi. Kurva, snad neviděla Selu pokrytou krví. „Ale mám v plánu co nejdříve napravit tuhle situaci, jakmile se o Selu postarám.“

„Becku,“ Caroline na mě vyjede podrážděně. „Nedávej jí do sprchy, dokud o tom mluvíme. Tohle je Selenino rozhodnutí, ne tvoje.“

„Máš pravdu,“ říkám tiše a položím Selu na dlážděnou podlahu. Její nohy stojí pevně, ale stejně ji držím kolem pasu, protože vypadá, že by ji porazil i jemný vánek. Jednu ruku ji nám na tvář, a když získám její pozornost naklánějíc její tvář, se na mě podívá.

„Selo,“ říkám jí se směsí autority a empatie. „Nemyslím si, že je dobrý nápad jít na polici. Člověk by nikdy neměl být na jejich radaru. Nemají o historii s JT ponětí. Udělám vše, co je v mých silách, abych zajistil, že nezjistí, že je mrtvý.“

„Ale bude vypadat méně provinile, když se přizná teď,“ poznamená Caroline.

Seleniny oči mě nikdy neopustí. Nikdy její slova nevezme v úvahu, ale cítím potřebu to objasnit. „Zlato…jestli si pro tebe přijdou, stále máš možnost říct pravdu, o tom, co se stalo. Vždy to tam bude.“

Caroline vydá frustrovaný zvuk, ale odvrací se od nás, skoro jakoby nám dávala soukromí. Ona ví, že řekla svůj kus a také ví, že i když má Sela pravdu ohledně toho, co se jí stalo, pouhá skutečnost, že nenahlásila to, co se jí stalo, bude stát proti ní.

Ale nemůžu to riskovat.

Sela má větší motiv pro vraždu, než kdokoliv jiné na této planetě. Bude mokrý sen okresního návladního jako podezřelá z vraždy. K čertu, ještě před několika týdny, Sela plánovala JTho zavraždit. Příliš mnoho věcí se může pokazit.

„Nůž na dopisy je v mém autě,“ zamumlá Sela. „Chtěla jsem se ho zbavit, ale nevěděla jsem, co dělat.“

„Zvládnu to,“ řekl jsem jí, můj palec ji hladí po tváři. Jdu to zvládnout víc, než to, ale ona nepotřebuje znát detaily.

„Pak udělám to, co si myslím, že je nejlepší,“ říká tiše, ramena svěšená, jako kdyby nemohla zvládnout, víc jak jednu zátěž.

Nakloním se, dám jí jemný polibek na rty. Cudný. Uklidňující.

Může se na mě spolehnout.

„Svlékni si oblečení,“ dávám Sele pokyn, když udělám krok ke sprše a pustím vodu. Okamžitě plní můj rozkaz bez ohledu na Caroline, která nyní stojí ve dveřích a sleduje nás dva s nervózním kousáním rtu.

Posbírám oblečení…šedou mikinu, kterou nemám ponětí, odkud pochází, krví zašpiněné tričko, které klouže po její rezavě hnědé pleti.

Sela se svlékne jako robot, oči skoro mrtvé. Beru si od ní každý kus oděvu, balíc je k sobě, a když je úplně nahá, položím svou volnou ruku na její dolní část zad a jemné ji popostrčím do sprchy. Neodporujeme mi a bez váhání vstoupí pod horký proud vody, snažím se nevšímat si okamžitého víření krve na dlažbě, jak voda zasáhne zbytky JTho krve, které zůstaly na jejím těle.

Otočím se keCaroline, nakloním se a zašeptám: „Až skončí, oblekni ji a dej do postele.  Potom vylej každý kousek bělidla, který mám v byte do odpadu, slyšíš mě?“

Carolininy oči se rozšíří hrůzou a protože byla vůči tomu, tak neústupná, myslím si, že si bude stěžovat. Místo toho, prostě jen kývne hlavou a vím, že naše cesta byla stanovena, je na palubě se mnou a Selou. Nemusí s tím souhlasit, jak manipuluji věci, ale bude mi pomáhat chránit tajemství, které pomalu budeme vytvářet, jednu lež za druhou.

Vyjdu z koupelny, plně si uvědomuji, že mě Caroline sleduje. Když jdu chodbou, zamumlá tak, že nás Ally neslyší. „Co budeš dělat?“

„Jdu do domu JTho a všechno tam otřu, tak aby tam nebyl žádná stopa po Sele. Pak se půjdu zbavit tohohle oblečení a nože, aby je nikdo nenašel.“

„Bojím se, Becku,“ říká Caroline třesoucím se hlasem a hned cítím vinu, že do toho byla zatažena.

„To bude v pořádku,“ uklidňuji jí, přitáhnu si jí do pevného objetí. Přitiskne se ke mně zoufale a já jí na temeno hlavy vtisknu polibek. „Slibuji, že to bude v pořádku.“

Ale teď mám pocit hrozící zkázy nad námi všemi.

***

Nůž na dopisy a krvavé oblečení může počkat. Potenciální otisky a DNA ne. Jdu do Selenina auta, použiji druhé klíče, které mám na své klíčence od mého Audi. Nebyla hloupá…zjevně popadla papírové ručníky u JTho v době a zabalila do nich vražednou zbraň. Řekla mi, že se jí duchapřítomnost vrátila poté, co bylo vše řečeno a uděláno. Také mi řekla, které části domu je třeba vyčistit, kde všude po domě byla.

Ale bylo pozdní pondělní odpoledne, mířící do časného večera, a pokud vím, JT nebude mít žádné další návštěvy. Měl bych být schopný dostat se dovnitř, vše setřít, jak nejlépe budu moci, aniž by zůstalo nějaké podezření.

Krátce jsem myslel na likvidaci těla, a úplně jsem ji nevyloučil, nejsem si jistý, že je to dobré využití mého času. Ještě důležitější je, zbavit se krvavého oblečení a malého nože na dopisy, to by nemělo být těžké. Likvidace plně urostlého mužského těla je něco jiného a zvyšovalo by to šance na dopadení. Musím rychle dovnitř a ven, a modlit se k Bohu, že jsem schopen nezanechat kromě studeného těla žádný důkaz, spojující něco se Selou.

Jedu do Sausalito, můj mozek pracuje na plné obrátky a snaží se si vše projít. Potřebuji jeho dům uklidit. Předtím než odejdu, probírám se Selou podrobně vše, co se událo, jakmile si dává sprchu. Caroline je v prádelně, hledajíc Clorox

Budu muset vyčistit jeho dům. Než jsem odešel, vše jsem se Selou prošel během doby, kdy se sušila ze sprchy. Caroline byla v prádelně, hledala Clorox. Jsem si jistý, že jsem nějaký měl.

Podle Sely, která se zdálo, měla větší kontrolu nad svými emocemi, ale mluvíc s jakýmsi odtažitým způsobem o všem, co se stalo v pracovně. Byl jsem si jistý, že jsem znal její přesnou cestu a každý potenciální položka se jí mohla dotknout. Potvrdila, že šla do kuchyně a popadla papírové ručníky, do kterých zabalila nůž, aby neměla v autě stopy od krve. Stejně tak přišla na JTho šedou mikinu s kapucí, visící na věšáku v předsíni. Nebude dlouho trvat, než všechno otřu, ale netěšil jsem se na krvavou scénu. Nedokážu si představit, kolik tam toho bude, protože to vypadalo, že má všechno na svém těle. Ta myšlenka mnou otřásla, ale vyřeším to. Udělám to pro ochranu Sely, a to je vše, na čem záleží.

Ve skutečnosti možná otření místa nebude stačit. Možná, že budu muset zabalit JTho tělo do jednoho z jeho drahých hedvábných tkaných koberců, odtáhnout ho do zavazadlového prostoru mého auta a odvést ho do hlubokých hor Tamalpais ve Státním parku a nechat ho, aby si ho rozebrala zvířata.

To bych mohl.

Pro Selu.

Cesta běží pod mými těžkými myšlenkami, a než se naději jsem v JTho ulici. Je tu docela tma a krajina je osvětlena jen osvětlením domů, které jsou vystavěny na samotě. Pozemky nejsou velké, ale okolí je dobře zavedené a keře a jiné rostliny poskytují každému domu chráněný, uzavřený pocit.

To je dobré pro mě.

Mělo by mi to pomoct se dostat dovnitř a ven, aniž bych byl viděn.

Jedu po cestě na východ, která vede paralelně s RichardsonBay, a když vjedu do zatáčky, okamžitě mě oslní záblesk modře blikajících světel.

Předtím, než mohu v dálce vidět JTho dům, vím, že jsou to světla policejních aut.

Vím, že jsou v jeho domě, protože byli upozorněni na vraždu, která se stala. To znamená, že je příliš pozdě.

Zpomalím, když pozoruji tři policajty sedící v přední části JTho domu. Několik sousedů vylézá na ulici a jejich těla jsou jen černými stíny proti světlům policejního oddělení Sausalito.

„Kurva,“ zamumlal jsem, když jsem odbočil vpravo na nejbližší příjezdovou cestu, mé srdci mi snad rozbije hrudník, jak buší kvůli nově nalezené úzkosti.

JT byl nalezen a netuším, co se teď rozjede. Oficiálně jsem ztratil veškerou kontrolu nad situací. Podívám se na hodinky a počítám, že jsem volal před hodně dlouhou dobou. Možná ještě před návštěvou policie.

Samozřejmě, že budou nejdříve kontaktovat jeho rodiče, ale pak mě, jako jeho blízkého přítele a obchodního partnera. Pravděpodobně mě navštíví. Přijdou za mnou, protože jsem jeden z těch, kdo ho nejlépe zná, ale také budu automaticky osoba podezřelá, protože s jeho smrtí získám automaticky multimilionovou – dolarovou společnost.

Otočí auto do opačného směru a můj tep těžce buší, obávám se, že budu mít mrtvici, ale uberu brzdu a pomalu vyjedu z příjezdové cesty. Otočím se a mířím cestou, kterou jsem přijel, mé oči stále nechávám na zpětném zrcátku, abych zjistil, jestli mě někdo nesleduje.

Poznali moje auto?

Jsem příliš daleko, aby někdo viděl mojí poznávací značku, ale pravděpodobně ne tak daleko pro identifikaci barvy, značky a modelu auta. Pokud mě uvidí i jen jeden policista a uvidím můj manévr, bude si myslet, že jsem jakýmkoliv způsobem podezřelý a budou mě sledovat.

Pak jsem v prdeli…protože neexistuje žádný rozumný důvod, proč bych si měl vyjet na projížďku na ulici, kde bydlí můj obchodní partner a potom, co vidím policejní auta se otočit a jet pryč. Nevinný partner, aby rychle zamířil na scénu zločinu a vyptával se, co se děje.

Ale nemyslím si to. Dále odjíždím,

Mířím zpátky do bytu, moje mysl závodí se všemi věcmi, které musím udělat, abych byl připravený čelit všemu, co přijde.