RT - 28. kapitola

Překlad: Teza

Cade

O pár dní později procházím dveřmi s Ruthie vláčící se za mnou a uvidím Christophera na pohovce, jak si rychle něco strká za záda.

„Oh to jsi ty. Myslel jsem, že jsi Faith,“ řekne s úlevou, než vytáhne tašku z rychlého občerstvení, kterou za sebou schoval.

Ruthie zalapá po dechu. „Co to děláš? Ještě to nebyl týden.“

„Je mi to jedno, už to nemůžu dělat. Myslel jsem, že dnes ve škole omdlím z vyhladovění. Snědl jsem, co mi udělala, a vůbec mě to nezasytilo.“

Rozumím tomu, co říká. Cítím se stejně; potřebuju více hmoty. „Proč jí to teda prostě neřekneš?“

Podívá se na mě pohledem ‚to si ze mě děláš prdel‘. „Jo, dobře. A budu to mít pořád na talíři. Bude mi to předhazovat pokaždý, kdy se jí naskytne šance.“ To je pravda. Sáhne do pytlíku a vytáhne pár burgerů a jeden mi lákavě podá.

„Nedělej to, velikáne.“

Nad tím pohledem se mi sbíhají sliny a žaludek se mi hlady stahuje. Nasrat! Vezmu si ho, pak si sednu na druhou stranu pohovky a neplýtvám časem a pustím se do něho. Oba zasténáme a začneme hltat maso, které naše těla zoufale postrádaly. Okay, to je možná trochu přehnané.

Prcek si zklamaně povzdechne a zavrtí hlavou, díky čemuž se cítím jako sračka. Christopher na ni namíří prsem. „Ne, že nás napráskáš.“

„Nebudu muset. Tajemství si najdou cestu ven,“ poučuje, když si sedne mezi nás.

Zamručím a vím, že jí touhle sračkou naplnila hlavu Faith.

„Jediný způsob, jak by na to přišla, je, kdyby…“ Christopher zastaví uprostřed věty a oba v panice zamrzneme, když uslyšíme, jak se zavřou dveře od auta. „Do prdele! Myslel jsem, že neměla být doma ještě další hodinu?“

Já taky!

Pohybujeme se rychle a strkáme prázdné obaly pryč z dohledu. Slyším její slabé kroky, jak jde po schodech, a uvědomím si, že mám stále burger v ruce. Než o tom můžu líp popřemýšlet, tahem rozevřu Ruthieninlímec od trika a hodím jí ho za něj. Kurva! To bylo hloupý. Zapiští a směje se, ale já jí dám dlaň přes pusu a stáhnu si ji na klín právě, když Zrzka vejde.

„Čau lidi. Zapomněla jsem něco, co musím odeslat, pak pojedu do obchodu. Můžete…“ prudce se zastaví, když nás uvidí. „Všechno v pořádku?“

Sundám ruku zRuthiený pusy, když si uvědomím, jak špatně to vypadá. „Jo.“

Její oči nás tři podezřívavě prohlíží. „Co to je za puch?“

Oh do prdele!

„Jakej puch?“ zeptá se nenuceně Christopher, ale vím, že mu to nežere.

„Smrdí to jako jídlo z rychlýho občerstvení… jako maso.“

Cítím, jak se Ruthie třese, jak se snaží udržet smích, takjitrochu varovně zmáčknu, což ji jenom rozesměje nahlas.

Faith se zakření a překříží si ruce. „Dobře, podívejme se na to, kluci. Kde to schováváte?“

Christopher zůstane zticha a cítím, že se podíval na mě, což mi nenechá jinou možnost, než být tím, kdo odpoví. „Jen se uklidni, Zrzko. Nic neschováváme.“

„Ach vážně?“ přijde k nám a začne okolo nás hledat. Když se ohne a sáhne pod Christopherův polštář, tak můj pohled klesne k jejímu delikátnímu zadku, který je oděný v těsných džínových šortkách.

Vytáhne teď už prázdný obal z občerstvení, ke kterému Christopher poskytne rychlé vysvětlení. „Měl jsem hranolky.“

Zvedne na něho obočí. „A cítil jsi potřebu to schovat pod polštář od pohovky?“

Přestane s tou fraškou. „No tak, Faith, nech mě na pokoji, dneska jsem ve škole málem umřel. Prostě to nezvládnu. Jsem kluk ve vývinu a tahle bezmasávěcmi posere růst.“

Protočí oči. „Ne, to neudělá, dělá tě to zdravějším a silnějším, ale nemusíš to dělat. Vy jste ti, kteří říkali, že to zvládnete.“ Pozastaví se a koukne na mě, přimhouří podezřívavě pohled. „Kde je tvoje?“

Neodpovím, ale ani nemusím, protože Ruthienin smích mluví za vše. Faithin pohled se posune tam, kde je moje ruka omotaná okolo břicha dítěte, a její očise v nevíře rozšíří.„Oh to si ze mě děláš srandu, Cade.“

Vypáčí mi ruce a zvedne její tričko a zpola snědený burger vypadne na zem. Christopher se rozesměje nad hořčicí a kečupem rozpatlanými po celém břichu prcka.

Do prdele!

Faith se nevěřícně zasměje, ale vůbec to nezní pobaveně, a zavrtí hlavou. „Nemůžu tomu uvěřit, kluci!“

Zdvihne smějící se Ruthie a nese ji do kuchyně. Kouknu na Christophera, který se stále směje, a nemůžu si pomoct a uchechtnu se. Shrábnu burger z podlahy a jdu do kuchyně, abych ho vyhodil do odpadků.

Zrzka má malou odnímatelnou trysku vytaženou ze dřezu a používá ji spolu s hadříkem, aby omyla prcka.

„No tak. Umyju ji,“ posunu se k ní, cítím se blbě, že je teď rozčilená.

„Ne, já ji umyju. Nemůžu ti uvěřit. Chci říct, co sis myslel…“ namíří na mě naštvaně rukou, zapomene na stříkající trysku a promočí mi zasraný triko a obličej těsně předtím, než uskočím.

Zalapá po dechu a upustí hadici, když si uvědomí, co právě udělala, pak na mě omluvně zírá. Přijde Christopher, aby se podíval, co to je za rozruch, a příkře se zastaví, když uvidí můj mokrý stav. Zvuk přitáhne mou pozornost zpátky k Faith a uvidím, jak má ruku přes pusu a tlumí smích.

Když k ní vyrazím, tak popadne Ruthie a ochranně ji před sebou drží. „Moc promiň, byla to nehoda, přísahám.“

Vytrhnu dítě z jejího sevření a ona vystřelí pryč v tu vteřinku, co mi zabere předat Ruthie Christopherovi, ale rychle ji chytím. Zvednu ji ze země, kope a bojuje se mnou, zatímco ji táhnu zpátky do kuchyně. „Vážně, byla to nehoda. Nechtěla jsem.“

Ignoruji její protest a přinesu ji zpátky ke dřezu, kde ji přišpendlím mezi sebe a pult. Pták mi tvrdne z toho, jak se proti mně svíjí.

Smích dětí naplní ovzduší, jak pobaveně sledují. Zapnu vodu a zvednu malou černou trysku. „Cade, myslím to vážně. Ani na to nemysli. Budu…“ její slova se vytratí se zajíknutím, když namočím její obličej, vlasy a předek jejího trika. „Ach můj bože, přestaň! Prosím!“

Nakonec opravdu přestanu, ale ne dokud není úplně a zcela promočená. Potom, co pustím trysku, ustoupím a dám ji minutku, aby se dala dohromady. Visí přes dřez a odtáhne si vlasy z obličeje, pak zvedne utěrku, která je vedle ní na lince, a začne se utírat, jak nejlíp může. Dojdu k závěru, že je tohle u konce, ale uvědomím si, že se pletu, když ji uvidím se natáhnout pro prostředek na nádobí.

„U-ou, teď si v malélu, velikáne.“

Faith se otočí a sladce se na mě usměje s darebáckým odleskem v očích. „Ani na to nemysli, Zrzko. Nebudou se ti líbit následky,“ vážně ji varuju.

Zvedne obočí a udělá krok blíže, pak po mně začne stříkat zasraný prostředek.

„Oh do prdele!“ zakleje Christopher se smíchem.

Udělá to rychle a v momentě, kdy upustí lahvičku, aby utekla, ji popadnu za zápěstí, ale vyklouzne s mého mokrého sevření a pospíchá ke schodům. Vyrazím za ní a v procesu šlohnu čokoládový sirup z linky, pak ženu po schodech za ní. Zakřičí, když uvidí, jak blízko jsem, a snaží se zabouchnout dveře, ale není dost rychlá.

„Oh sakra!“ zkouší se dostat do koupelny, ale já ji zezadu složím a přistaneme na posteli. Sroluju ji pod sebe, aby byla otočená na mě, a jednou rukou přišpendlím obě její zápěstí za hlavu, zatímco druhá ruka po ní lije čokoládový sirup.

„Ahhhh!“ ječí ve smíchu, bojuje, aby se dostala pryč, a díky svým pokusům se mi tře o erekci. Ucítí ji a zasténá, její snaha se změní v něco jiného. Zamručím a hodím tu zasranou lahvičku za sebe a vezmu její ústa v zasraně žhavý polibek.

Vdechuji její nevinou chuť a polykám její steny. Moje ruka si začne vypracovávat cestu nahoru po jejím plochým, mokrým břichu, dychtivá, aby se dostala ke vzedmutí jejích prsou, když jsme přerušeni maličkým odkašláním. „Plomiňte, ale v kuchyni je oplavdu velký binec a já zašínám mít oplavdu hlad.“

Chci ronit slzy zklamáním a neochotně odtáhnu svou pusu od Zrzky a kouknu na prcka. Fakt ji žeru, ale má to nejhorší zasraný načasování. „Kde je tvůj bratr?“ A proč tě neudržel u sebe.

„Zvonil mu mobil, a když se podíval na volajícího, tak vystželil z pokoje, aby to zvedl,“ vysvětluje s úsměvem a vůbec nemá tušení, jak moc mi teď přistřihuje křidýlka.

„Už budeme,“ řekne jí Faith.

Vlastně ještě nebudeme, ale určitě si kurva přeju, abychom byli.

„Příměří, Walkere?“

Shlédnu na Faithino zmáchané tělo, které je pokryté v čokoládě, a můj pták nabude ještě více. Vážně z ní chci slízat tu zasranou čokoládu, ale postavím se, jelikož se na nás prcek kouká, a rozhodnu se, že ji za to donutím zaplatit později.

Podám jí ruku, kterou přijme, a vytáhnu ji do stoje. Chystá se něco říct, když Christopher přijde do pokoje a vypadá ohromeně. „Tomuhle neuvěříte.“

„Co je? Jsi v pořádku?“ zeptá se Faith starostlivě a jde k němu.

„To byla Alissa na mobilu. Díky jejímu tátovi se mnou může jít zítra večer na ples.“

„Ach můj bože, Christophere, to je skvělý!“ vzrušeně skáče nahoru a dolů, ale její nadšení se rychle vytratí, když si uvědomí, že kluk není tak nadšený jako ona.

„Co se děje, není to, co jsi chtěl?“

„Jo. Jsem rád, že s ní půjdu, ale… byla opravdu rozrušená, když mi volala.  Vyšlo najevo, že její máma má něco s Ryanovým tátou.“ Faith zalapá po dechu. „Já vím. Hádám, že to je důvod, proč byla její máma na Ryanově straně. Její rodiče se rozchází a ona je nešťastná.“

„Oh chudák Alissa. Můžu si jen představit, jak moc ji to bolí.“

„Ptala se, jestli se sní sejdu. Nevadí to?“

„Ne, samozřejmě. Kam jdete?“

„Sejdeme se v nákupním centru v jídelním koutě.“

„Chceš odvézt?“

Zavrtí hlavou. „Ne, to je v pohodě.“

„Co peníze? Potřebuješ nějaký?“

„Ne,to je dobrý, mám nějaký. Cade mi minulý týden dal výplatu,“ zamumlá a je nesvůj jako vždy, když se zmíní o snaze mu dát peníze.

„Okay, nevrať se moc pozdě a napiš mi, až půjdeš domů, nebo pokud bys chtěl, abychom tě přijeli vyzvednout.“

„Dobře, zatím.“

Vyjde z pokoje a Zrzka se na měpodívá, vztek jiskří v jejích smaragdových hlubinách. „Vidíš. Co jsem ti říkala? Ta ženská je nepopsatelná. Říká mi, že moje děti potřebují chodit do kostela, když venku páchá cizoložství. Ha! Říkám ti,“ pění a namíří na mě prstem, zatímco chodí se svým nasraným zadkem po pokoji a stahuje prostěradla z postele, aby je vyprala, „jsou to lidi jako ona, kteří dávají křesťanům špatné jméno. Chová se povýšeně, ale roztahuje nohy…“ vytratí se, když si vzpomene, že je v místnosti Ruthie.

Prcek na ni trpělivě zírá. „Poklačuj.“

Ušklíbnu se, ale Faith to nepřijde tak zábavné a provinile zavrtí hlavou. „Ne, to jsem neměla říkat. Nebudeme plýtvat další minutu mluvením o někom, kdo si nezaslouží našinegativní energii.“ Protočím oči. „Když užjsme jenom my tři, co kdybychom šli na večeři a pakmožná na zmrzlinu?“

„To zní výbolně.“

„Skvělý. Já se rychle osprchuju a Cade mezitím uklidí kuchyň, než půjdeme.“ Samolibě se na mě podívá.

„Já? Proč to k sakru musím uklidit já?“

„Protože to je tvoje vina, že takhle vypadá.“

„To teda sakra není. Ty jsi ta, která mě postříkala jako první.“

Přijde ke mně a ukáže mi prstem do hrudníku. „A ty jsi ten, kdo mi lhal o jezení masa a pak následně strčil zpola snědený burger za triko děcka.“

No do prdele, tady mě dostala. „Christopher je ten, kdo je koupil,“ zamumlám a napráskám na kluka.

Zakření se, pak popadne moje triko do malé pěsti a dá mi rychlou, tvrdou pusu. „Je ti odpuštěno. Až uklidíš kuchyň.“Jde do šatny a plácne mě přes zadek, když mě míjí. „Už jdi na to.“ Směje se mému tvrdému výrazu, než zavře dveře, díky čemuž tam za ní zoufale chci jít, přibouchnout ji ke dveřím a vyšukat z ní tu drzost.

Kouknu po dítěti, které mě sleduje s úsměvem. „Žíkala jsem ti to. Tajemství si najdou cestu ven.“

Zamručím, zvednu ji a dám si ji na ramena, pak se skrčím, když procházím pod dveřmi. „Můžeš mi pomoct, abychom vyrazili dřív.“

Nechám Faith vyhrát tuto bitvu, ale válka bude moje. Až s ní dnes večer skončím, už se zasraně smát nebude.