OTL - 22. kapitola

Překlad: Mishacka
Kor.: Arey

Společně jsme se rozhodly nejít na oběd, hlavně proto, že Charity měla telefonát z práce a musela se vrátit. Mně zase volala Noa, když jsme byly v salonu a ptala se, jestli nechci na oběd s ní. Charity řekla, že jí nevadí vzít Kenz domů, takže když odjely, šla jsem do hospůdky v centru. Noa už tam byla, seděla venku a popíjela něco, co vypadalo jako limonáda, ale protože jsem ji znala moc dobře, byla jsem si jistá, že je něčím říznutá.

„Co to máš?“

Naklonila hlavu na stranu. „Něco naprosto vynikajícího a ideálního pro letní den. Mám ti taky objednat?“

Zavrtěla jsem hlavou. „Ne, myslím, že si radši dám Long Island iced tea.“

Usmála se. „Cítíme se odvážně, co? Předpokládám, že zkouška šatů nebyla tak hrozná?“

Zavrtěla jsem hlavou. „Opravdu ne. Charity byla skoro jako člověk. Nevím, co se stalo, ale najednou jsem měla pocit, že opravdu chtěla být naše kamarádka. A ne naoko – dokonce změnila šaty pro družičky, aby nám udělala radost.“

Noa vypadala, jako by uviděla ducha. „Nekecej! Myslela jsem, že byla jako ďábelská macecha. Nejsem si jistá, jestli se mi líbí její náhlá změna týden před svatbou. Nebo jste byly s Mackenzie takové super mrchy, že s vámi nechce mít už nic společného?“

„Au! Ne, vlastně jsme byly super hodné, když nás chtěla narvat do zářivě růžových šatů. Ale naštěstí byly tak hrozné, že si to sama uvědomila. Moje nádherné elegantní černé šaty mi doručí v sobotu.“

Vypadala ohromeně. „Nebudeš vypadat až moc hezky? Ujisti se, že nebudeš hezčí než nevěsta.“

Zasmála jsem se. „Ne, jsem si jistá, že by mi jednu vrazila, jen aby se ujistila, že mi bude oko ladit s šaty, kdybych náhodou vypadala lépe než ona. Ale děláme pokroky, i když malé. “

Noa zastavila servírku a objednala mi pití. Potom se zatvářila vážně. „Lilo, musíme si promluvit o Elim.“

Byla jsem v šoku; o Elim jsem nepřemýšlela od doby, kdy jsem mluvila s Levim o jeho problémech. Zlomila jsem nad ním hůl, a ačkoliv už nebyl můj problém, část mě to chtěla vědět. „Co je s Elim?“

Odložila sklenici a narovnala se. „Levi říkal, že s tebou o tom mluvil, takže mám pocit, že je v pořádku ti to říct. Eli bude chvíli pryč. Stejně ho už nechceš vidět, zatímco budeš tady. “

Vězení. Nakonec udělal něco tak pitomého, že skončil tohle léto podruhé ve vězení. „Kde je, Noo?“

Vzdychla. „Je v léčebně, Lilo. Zřejmě to bylo s jeho pitím mnohem vážnější a jeho rodiče zjistili, že tři měsíce nezaplatil nájem za byt. Myslím, že ho prásknul Levi. Zdá se, že trávil více času hazardem a pitím, než prací. Ukázalo se, že před šesti týdny přišel o práci, když tam přišel opilý. Má problém. “

Sedla jsem si zpátky na židli. „Věděla jsem, že to bylo špatné, ale netušila jsem jak moc.“

„No, alespoň teď víš, že všechno co plácal, nebylo jen kvůli tobě. Měl problémy už dlouho, ale nevím, proč se to najednou tak zhoršilo.“

„Ty kráso. Ani jsem nevěděla o smrti Megan nebo jak důležitá pro něj byla. Myslím nebo spíš odhaduju, že se tyhle věci postupně zhoršují.“ Upřímně řečeno, neznala jsem žádné alkoholiky, takže jsem neměla tušení, jaké to je být takhle nemocný.

Holka za mnou se otočila a poklepala mi na rameno. Byla to blondýna s ohromujícíma modrýma očima a oslnivým úsměvem. Zdálo se mi, že jí odněkud znám, ale nemohla jsem jí zařadit. „Omlouvám se, že vyrušuju, ale nemluvily jste právě o Elim Jacksonovi?“

Noa rozšířila oči; očividně netušila, že holka za námi znala našeho kamaráda. Věděla jsem, že to nemůžeme popřít. Chci říct, kolik Eliů  tady žije? „Jo, mluvily. Proč?“

„Kdysi jsem s Elim pracovala. Věci tam se zhoršily, když přišel o opravdu velkou zakázku pro naši účetní firmu. Red Hawks, ten fotbalový klub? Jednou podělal pondělní schůzku a šéf ho opravdu seřval.  V té době jsem si uvědomila, že začal chodit do baru dříve, než my ostatní. Naše práce je opravdu stresující, chápete? Myslím si, že toho na něho bylo moc. Ráda slyším, že vyhledal pomoc. Jsem Harli, mimochodem.“ Otočila se a natáhla ke mně ruku. Když jsem jí potřásla, uvědomila jsem si, odkud jí znám.

„Byla jsi v domě Noy tehdy v noci. Na té párty. Myslím, že jsem tě viděla u baru.“

Znovu se usmála. „Vážně? Neuvědomila jsem si, že to byl tvůj dům. Pozvali mě tam kamarádi.“

Noa mávla rukou. „No jo, na takových party bývá vždycky aspoň dvacet lidí, které neznám.“

„Ještě jednou se omlouvám za vyrušení, ale doufám, že se Elimu dostane pomoc, kterou potřebuje. Vždycky bylo super, když byl kolem. Co odešel, je v práci nuda. Užijte si oběd.“

Otočila se zpátky ke své knize a já se podívala zpět na Nou. Udržovaly jsme lehkou konverzaci, když jsme si objednaly a po celou dobu oběda. Zeptala jsem se jí na Claru, odpověděla, že je všechno skvělé. Bylo fajn slyšet, že je šťastná. V cizině to neměla lehké.

„Co Levi?“

„Sexy.“

„Jo, to už jsem věděla.“

„Šli jsme včera na zahájení do umělecké galerie. A pak jsme měli později vlastní malou párty.“ Chlípné detaily jsem si nechala pro sebe. Byla to jen moje a Leviho chvíle. Neměla jsem v úmyslu prozradit všechna má tajemství.

„Holka, probudil v tobě ďábla. Tak to být nemělo. On byl ten hodný bratr.“

„Možná. A co má být?“

Sáhla po pití. „Jen vím, že láska, která se rozhoří takhle rychle, taky rychle vyhasne.“

Zavrtěla jsem hlavou. „Noo, vážně… co chceš, abych udělala?“

„Nic. Jen říkám, že někdy potřebuješ jen malý ohýnek, ne požár.“

Blondýna za námi požádala o účet, zaplatila a odešla. Potom se ke mně Noa naklonila a zašeptala.

„Slyšela jsi, o jakého klienta přišel?“

„Jo, Red Hawks, není to ten, se kterým podepsal smlouvu Levi?“

„Jo, to nemůže být pro ty dva dobré. Taky je tu ještě něco, co musíš o Levim vědět a celém tomto poměru, do kterého ses zamotala.“

„Co je to?“ Znovu jsem se napila. V poslední době byla Noa plná novinek. Přemýšlela jsem, co o něm ví.

„Víš, že za pár týdnů odjíždí na tréninkový camp?“

„Jo a co s tím? Jen si užíváme Noo, není to nic vážného.“

„Takže ti řekl o Japonsku?“

Zaskočilo mi pití. „Japonsko?“

„A buďme upřímné, Lilo, s tebou a Elim to je pořád vážné. Ať už si to přiznáš nebo ne, jsi v tom až po uši.“

Nebyla to zatraceně pravda. „Pověz mi o Japonsku, Noo.“

„Bude hrát fotbal v cizině. Red Hawks tam má tým, nějaká mezinárodní liga. Odjíždí, Lilo. Alespoň na rok, možná i déle.“

Japonsko. Rok. To byl ten důvod, proč byl tak definitivní ohledně trvání našeho vztahu? Zavrtěla jsem hlavou. Levi tu hru pořád hrál a vyhrával.