Antony - 8. kapitola

Překlad: Sinnel
Kor.: Jitka

Svatbu máme za sebou, před sebou svatební noc. Vychutnejte si ji… Sinnel

„Vyslov to,“ zopakoval Antony. Jeho hlas zněl mnohem chraplavěji, než čekal.

Její ruka v jeho slipech konečně pustila jeho penis. Antonymu to nevadilo. Doufal, že se k tomu v určitém bodu znovu vrátí. Zvedla ruce k jeho bokům, nehty se mu zarývala do jeho masa a doháněla ho tím k šílenství.

„Tesoro?“

Cecelia se zachvěla. „Svlékni mě.“

„To je všechno?“

„Dotýkej se mě.“

Antony se zazubil. „A?“

„Miluj mě.“

„Vždycky, má sladká dívko. Ti amo, belissima donna.“

„Ti amo,“ zopakovala jeho slova.

Cecelia se pod naléhavým dotekem jeho rukou vzepjala. Antony jednou rukou popadl její karamelově zbarvené kadeře a přehodil jí je přes rameno. Vytáhl z nich jednu sponu po druhé. Nechal je dopadat na podlahu. Pak je následoval i perlový náhrdelník, který měla kolem krku.

Pomalu rozepínal jednotlivé perlové knoflíčky, které vzadu držely její šaty pohromadě. Potom dlaněmi vklouzl pod její šaty a vychutnával si dotek její nahé kůže na ramenou. S každým dalším dotekem se chvěla čím dál víc, zatímco on pokračoval ve své práci na jejích šatech. Ceceliin dech se zrychlil.

„Nebuď nervózní,“ řekl jí. „Jsi tak nádherná.“

„Ještě jsi mě neviděl celou, Antony.“

„To nepotřebuji. Ne, když vím to, co už vím. I když stále tě chci vědět celou. Otoč se.“

Cecelia udělala to, co ji požádal. Pevně si přitom držela rukama živůtek šatů, aby jí nespadl dolů. Antony objal její ruce svýma a uvolnil její sevření prstů. Když konečně krajka s hedvábím spadla níž a nařasená ji zůstala viset na bocích, Cecelia se znovu setkala s jeho opojným pohledem.

Antony pokračoval, ale přitom upřeně sledoval tvář své ženy, ve které se zobrazovalo milion a jedna emocí. Zjevně byla nervózní, ale zároveň stále ještě byla plná ochoty. Pod šaty neměla nic, co by zakrývalo její poprsí. Její tělo bylo opálené a křivka jejího pasu mu dokonale sedla do jeho ruky.

Přesně tak, jak věděl, že bude.

Měla úžasnou, krémově bledou kůži. Jeho ruce se zatoulaly přímo na její ňadra. Palci majetnicky třel její pevné bradavky a Cecelia v reakci na jeho pohyb roztřeseně vydechla.

„Dobrý?“ zeptal se.

„Tak dobrý,“ zašeptala.

„Nikdy si nevezmu to, co mi nebudeš ochotná dát, Cecelio.“

Přikývla.

Antony přistoupil ke své ženě o krok blíž a ten šifonový oděv stáhl přes křivku jejích boků na zem. Nedokázal si pomoci. Sevřel strany jejích bílých krajkových kalhotek a přitáhl si ji k sobě.

Cecelia dokonce ani nestihla napřáhnout ruce a už narazila do jeho pevných břišních svalů.

„Chystám se vzít si tě pomalu,“ řekl Antony, zajel jednou rukou přes okraj jejích kalhotek a vklouzl pod něj prsty. Při tom náhlém kontaktu s sebou trhla, ale neodtáhla se. Zatímco mluvil, svými prsty prozkoumával záhyby její kočičky. Když špičkou prstů zajel do štěrbiny jejího pohlaví, roztřásla se jí stehna. „Tak pomalu, Cecelio, až se ti bude třást celé tělo, budeš mít chuť rozdrásat povlečení a křičet moje jméno.“

„Jen, aby nezůstalo jen u slibů,“ zašeptala Cecelia.

„Ach, tohle je skutečný příslib.“

Prstem se zabořil do jejího nitra ještě hloub. Zjistil, že je tam celá horká a mokrá, přesně tak, jak očekával. Dotkl se přímo jejího klitorisu. Zatím se v ní pohyboval jen jedním prstem. Chtěl, aby se cítila dobře, aby bylo její tělo ochotné a chtělo víc, než se pustí do něčeho dalšího. Její vnitřní stěny jeho prst pevně sevřely. Byla to naprosto bezhlasná odpověď na jeho škádlení.

„Víc?“ zeptal se Antony.

Cecelia polohlasně zafňukala a o něco víc roztáhla nohy. „Prosím.“

„Co takhle něco jiného, hmm?“

Dřív, než stihla jeho žena zareagovat, Antony klesl na kolena. Zvedl jí jednu její nohu, takže teď mohl použít svůj jazyk, aby se s ním dostal na její kůži až na vnitřní straně jejího stehna. Čím víc ji ochutnával, tím byla sladší a vlhčí. Kriste, byla tak zatraceně horká jako jeho jazyk.

„Ježíši, chutnáš tak zatraceně božsky,“ zavrčel Antony do její kočičky.

Cecelia vydala další zvuk, který Antony nedokázal rozluštit. Jednou svou rukou našla jeho vlasy, pevně je uchopila, zatímco druhou držela zápěstí jeho ruky, která stále ještě pomalu dráždila její mokrou kočičku.

„Já… Já nevím… Ach můj bože,“ sténala přes zaťaté zuby.

Antony vsunul do jejího nitra druhý prst. Cítil, jak ho její tělo snadno pojalo. Její svaly se kolem něj svíraly a z úst jí unikl další výkřik plný uspokojení.

„Tohle je tak skvělé, tak skvělé, Tesoro. Horkost v tvých vnitřnostech a chlad v tvých žilách. Možná můžeš mít pocit, že až se dostaneš přes hranu, budeš otupělá nebo možná až přecitlivělá. Dovol, aby to postupně narůstalo. Nebraň se tomu, Cecelie. Musí to narůst až na hranici pádu, moje sladká dívenko.“

„T-to… to…“ Antonyho ústa se dotkla jejího středu a Ceceliin hlas se vytratil.

Chutnala jako samotné nebe. Tak dokonale. Rozplývala se mu na jazyku a zaplavovala jeho chuťové pohárky s plnou esencí jí, tak novou a nezkaženou. Přejel jazykem přes klitoris. Její nohu si opřel o své rameno a rukou jí podepřel dolní část zad, aby udržela stabilitu. S každým tahem svých prstů ji roztahoval, otvíral pro sebe. Chtěl ji celou, chtěl cítit, že každá její část patří kompletně jen jemu. Jazykem dráždil klitoris a ve stejném tempu pracoval prsty i v její kočičce. Na svém jazyku si přitom vychutnával její šťávy, kterých se tam objevovalo stále víc.

Ceceliiny výkřiky sílily. Třásla se čím dál víc, takže odtáhl ústa od toho nebe mezi jejími stehny a políbil ji na linii chloupků, která zakrývala její intimní místa. A už sledoval, jak celým jejím tělem proběhl její první orgasmus. Ani na vteřinu nepolevil v tempu práce svých prstů. Měla zakloněnou hlavu a svými boky se pohybovala v rytmu práce jeho ruky.

„Bože, vypadáš tak nádherně, bella.“

Cecelia se lehce zasmála. Byl to zvuk plný celkové blaženosti. Přejela ho oceňujícím pohledem a v očích měla naprosto nový záblesk poznání. Rty měla rozkousané do červena a na její růžové kůži byl vidět červený nádech.

Nádherné bylo zatraceně slabé slovo.

„Bude to ještě lepší?“ zeptala se.

„Mnohem lepší.“

„Tak potom přestaň Antony ztrácet čas.“

Cítil se povinen vyhovět jejímu požadavku. Vyndal z ní mokré prsty a postavil se. Ona se stále ještě třásla.

Vypadalo to však, že se o to Cecelia momentálně nestará, protože přitiskla svá ústa na jeho a tvrdě ho políbila. Znovu se mu vrátily ty hříšné pocity, že tahle zdánlivě nevinná žena byla až příliš blízko něčemu jinému. Tentokrát byl však víc než ochoten uspokojit svou touhou užít si to.

Antony stále jednou rukou podpíral Cecelii kolem spodní části zad, tu druhou položil na její ploché břicho. Pozpátku ji směroval hotelovým pokojem k posteli, dával pozor, aby přitom nezakopla o jejich oblečení poházené po podlaze. Celou dobu ji při každém jednotlivém kroku líbal. Teď už nechutnala tak sladce. Teď v tom byla určitá špinavá zabarvenost. A to se mu strašně moc líbilo.

„Tak strašně moc se s tebou chci milovat,“ zamumlal ji Antony přímo do úst.

Cecelia mu stáhla kalhoty i se slipy přes boky dolů. Když pak koleny zezadu narazila na okraj postele, Antony ji nechal na ni dopadnout. Odkopl své kalhoty i slipy tak rychle, jak jen to bylo možné, a pak se vrhl na postel, kde se už jeho manželka uhnula stranou, aby mu udělala místo.

Roztáhla svá stehna, aby se k ní mohl dostat.

A on se tam tak zatraceně přesně hodil.

Cecelia mu stáhla sako i košili a odhodila je stranou. Kolem krku mu zůstala volně viset kravata, ale stačil okamžik a také ji odstranila. Antony zajel rukama do jejích vlasů, cítil, jak se její hrudník tiskl k jeho hrudi, jak její tělo naráží do jeho plné erekce. Na posteli se prohnula a tím nejměkčím způsobem zašeptala jeho jméno. Její slova se dotkla jeho nervů jako tekuté zlato.

„Ještě tě to bolí, Cecelio? Jak moc mě chceš, bella? Řekni mi to.“

„Nemůžu dýchat,“ zamumlala a políbila ho na čelist. „Všude cítím horkost.“

„To je v pořádku, drž se toho. Nezapomínej na to.“

„Dobře.“

Antony jí jednou rukou držel obě ruce nad hlavou. Druhou použil k tomu, aby navedl svůj bolestivě pulzující penis přímo k jejímu vchodu. Byla víc než dost mokrá na to, aby byla schopná pojmout jeho délku, ale to neznamenalo, že byla připravena na jeho šířku. Jedním rychlým, ostrým tahem do ní vstoupil. Okamžitě se usadil v její rozechvělé kočičce, cítil, jak se kolem něj její tělo stahuje a objímá každý jeho milimetr. Bylo to, jako by jeho penis drtila svým sametem.

Ceceliiny ruce se mu vysmekly a její nehty se mu hluboko zaryly do kůže na ramenou. Její oči se rozšířily a zatřpytila se v nich vlhkost. Antony se sklonil, aby zachytil svými rty její první chraplavý výkřik. Políbil ji a vydal uklidňující zvuk. Svým nosem přejel po jejích tvářích. Přál si, aby z ní tu její bolest mohl okamžitě sejmout. Přál si, aby to rychle pominulo.

„Uvolni se,“ řekl. „Musíš se uvolnit, zlato.“

Cecelia přikývla, ale z úst jí vyšlo divoké zasyčení.

„Pst,“ vydechl. Zoufale se nutil držet se zpátky, potlačit svou vlastní, naléhavou touhu. Tohle by nemohl Cecelii udělat. „Vzpomeň si na tu horkost, ano? Vzpomeň si na to, jak ses cítila a kvůli čemu jsi ztrácela dech. Zpomal, Cecelio.“

„Když jsem se třásla, potila a křičela tvoje jméno,“ dokončila za něj.

Antony se pod vousy usmál. „Přesně tak.“

Konečně se začaly její vnitřní svaly uvolňovat. Když škádlivě zvedla boky vzhůru, její nehty ho škrábaly po kůži. Jen tak, aby mu z hrudníku uniklo zavrčení. Byla tak zatraceně těsná, že by nemohl chtít víc.

Musel sebrat veškeré své sebeovládání, aby do ní nezačal bušit dřív, dokud se neudělá a neoznačí ji celou jen za svou. Nikdo jiný neměl tuhle ženu tak jako právě teď on. Nikdo ji tak necítil, nevychutnal si v ústech její chuť, ani netušil, jak vypadá, když je celá nahá.

Nikdo kromě něj.

A chtěl si být jistý, že po dnešní noci ji nic takového ani nikdy nenapadne.

„Kriste… nedělej to,“ varoval ji Antony.

„Ale -“

„Ne, dokud nebudeš připravená.“

Cecelia mu přejela rukama po krku a hrudníku. „Jsem připravena. Pohni se, prosím… Bože, potřebuji, aby ses hýbal, Antony.“

„Jo?“

„Si.“

„Cazzo Cristo,“ zavrčel Antony. „Bože, zatraceně díky.“

Představovala pro něj ráj. Začal se pomalu pohybovat, protože si byl jistý, že ji za okamžik znovu dovede k vrcholu a sám sebe k šílenství. Její tělo představovalo dokonalé nebe, které pro něj zároveň bylo i jeho osobním peklem. Záleželo na tom, z jaké strany to vzal.

S každým pohybem boků Ceceliiny nohy stále pevněji svíraly jeho pas. Podpatky se mu zarývala do hýždí, jak se snažila najít své vlastní tempo, které by odpovídalo tomu jeho. Vycházela vstříc každému jeho tahu, ztěžka dýchala, prohýbala se na posteli a přímo před očima mu vystavovala svou linii krku.

Antony využil příležitosti, jemně ji tam kousl a sál její citlivou pokožku, na které nechával další své značky.

„Víc,“ zakňučela mu Cecelia u ucha.

Antony jí zvedl bradu a donutil ji, aby se na něj podívala. Oči se jí znovu třpytily, plály naprostou blažeností, když své tempo o něco zrychlil. Na kůži se jí perlil pot, make-up měla díky jeho dotekům celý rozmazaný. Cecelia nasála do svých úst špičku jeho prstu a s drobným, sexy úsměvem, ho jemně skousla.

„Chutnáš jako já,“ řekla.

Antony ztěžka polkl. V celém těle mu narůstal tlak a příslib uvolnění.

„Až s tebou budu hotový, celá budeš chutnat po mně.“

„To je lepší.“

*****

Antony zlíbal cestičku po Ceceliině páteři a svými prsty si vychutnával dotek křivky jejího zadečku, který spočíval v měkké peřině. Jeho škádlivé doteky ji probudily. Unavené, zadýchané chichotání tlumila v polštáři.

„Buongiorno, mia bellisima,“ zamumlal Antony do její pokožky.

„Dobré ráno.“

„Jak se cítíš?“

„Jako v nebi.“

Antony se uchechtl. „Ano?“

„Ano. A jestli se mě nezačneš dotýkat ještě víc, možná budu křičet.“

Ach, rozhodně byl víc než ochoten uspokojit její potřeby.

„Podařilo se mi stvořit monstrum.“

„Příšerné monstrum,“ sladce doplnila.

„Perfetto.“

Když svými prsty vyhledal její intimní místečka, byla už celá mokrá, horká a plná potřeby. Pomalu dráždil prsty její kočičku, až se celá třásla, mumlala do polštáře jeho jméno a zatínala prsty do prostěradla.

Jakmile vyvrcholila, Antony ji hned následoval. Jedním pevným tahem do ní naposledy vklouzl, a tím se vymrštil za ní do spirály čiré blaženosti. Potřebovala jemnost a citlivost, takže místo toho, aby si jí vzal tvrdě a rychle, postupoval jemně a pomalu.

„Bože, není nic nádhernějšího, než když jsi pode mnou, Cecelio.“

Cecelia se po něm ohlédla přes rameno. Celou svou kůži měla posetou jeho značkami. Od otisků jeho prstů, od jeho polibků, od doteků jeho zubů a strniště. Neměla na sobě ani milimetr kůže, který by si Antony Marcello nepřivlastnil.

„Nejsem ze skla, Antony,“ řekla a pohnula se vůči němu.

Antony zasténal. „Neškádli mě.“

„Nezlomím se,“ naléhala Cecelia.

„Kurva.“

„To je dobrý nápad.“

Kam se poděla jeho nevinná žena?“

„Řekni mi, jestli -“

„Řeknu,“ vložila se do toho jemně. „Vždycky.“

Antony svou rukou vyhledal tu její a navedl ji dolů, pod její tělo. Roztáhl spojenými prsty její nateklé maso, takže teď mohla cítit, jak do ní narazil jeho tvrdý penis a jak ho po celé délce zmáčely její tělesné šťávy.

„Dotkni se,“ vyžadoval, když jeho tahy zesílily a díky tomu ze svých rtů vydala ten nejsladší výkřik. „Dotkni se sama sebe, Tesoro. Pociť, jak jsi pro mě mokrá a jak tvoje tělo zbožňuje, když se s tebou miluji. Pociť to.“

„Ach, bože.“

„Hraj si, Cecelio. Poznej své tělo. Chci, abys to taky věděla.“

Cítil, jak se svými prsty dotkla své kočičky, jak nabrala na prsty svou vlastní vlhkost, jak zajela až ke svému klitorisu. V okamžiku, kdy se dotkla toho pulzujícího bodu, s sebou Cecelia v posteli trhla a její vnitřní stěny se kolem jeho penisu pevně stáhly.

„To… tam,“ mumlala.

„Jo, tam. Tak skvělé, Cecelio. Sex je víc, než jen plození dětí. Je to potěšení. Je to potřeba. Je to spojení. Je to hraní si. Chci slyšet všechny ty zvuky, které vydáváš, zatímco si s tebou užívám a dotýkám se tě.“

Poslechla a bylo to tak zatraceně nádherné.

Antony si dal s milováním na čas. Nechal ji, aby se učila znát své vlastní tělo, aby zjistila, co se jí líbí. Každý dotek kůže na kůži ho posílal čím dál výš. Všechny ty zvuky, které vydávala, ho vedly přímo k vrcholu. Poté, co se pod ním udělala podruhé, už byl také hotov. Ejakuloval do jejího těla tak hluboko, jak jen se zvládl dostat.

„Víc,“ slyšel, jak mu přikazovala přímo do jeho ucha.

Jo, monstrum.

Ale byla jeho monstrem.