Checkmate:TIW - 2. kapitola

Překlad: Simča

TRAVIS

Sledovat Violiny tváře rudnout do jasně červené,měpokaždé těší. Je snadné ji vytočit, ještě snadněji ji přivést do rozpaků. Předstírá, že mě nenávidí, ale buďme upřímní, neexistuje na mě téměř nic, co by stálo za nenávist. Dokonce, i když jí bylo pouhých deset let a my se poprvé setkali, byl jsem schopný ji přimět se červenat i bez mluvení.

Cvičím pokaždé, když dostanu šanci, jím správně, a dřu svůj zadek jak vevnitř tak i venku z posilovny. Když necvičím nebo nejsem v práci, užívám si jiné druhy rekreace.

Momentálně je její jméno Rachel a ona v podstatě slintá, jak čeká,až jí dám to, o co žebrá.

Dám jí to, samozřejmě.

Jsem přeci chlap.

Když jsme oba nasyceni a lapáme po dechu vedle sebe, očistím se a obléknu si boxerky.

Ona přitulí své tělo k tomu mému a umístí polibek na mé rameno. "Teď mě vyhodíš?"

Podívám se přes rameno a věnuju jí sympatický úsměv. "Promiň, kotě. Žádné přespávačky."

To není tak úplně pravidlo vytesané do kamene, ale raději spím sám. Zvlášť pokud není šance žádného ranního sexu další den. Vstávám v pět hodin ráno a mířím do posilovny, než musím být v práci v osm.

"V pořádku." Vstane a hledá šaty. Poté, co je oblečená, popadne kabelku a přejde ke mně, aby mě políbila na rozloučenou. "Zavolej mi."

"Jasně." Vyprovodím ji z domu a ještě jednou políbím, než zavřu dveře. Otočím se a skoro vrazím do Violy, kteráprochází chodbou.

"Ále… další oběť propuštěna. Jak milé."

"Nejsou obětmi, pokud jsou ochotné." Odseknu věcně.

"No, pak to jsou blbky, pokud jsou." Ona pokračuje chůzí do kuchyně a neochotně ji následuju.

"Zníš docela závistivě."

"To ne. Je to soucit. V tom je rozdíl." Otevře lednici a natáhne se pro láhev vody.

"Věř mi… právě teď necítí jakékoliv množství lítosti." Opírám se o rám dveří a sleduju, jak se napije.

"Pokud to není lítost, pak určitě žal. Nebo snad se teď právě zajímá o to, kde je nejbližší klinika, aby se mohla nechat vyšetřit." Znovu se napije a ignoruje moje mračení.

"Jen proto, že má žena ráda sex, neznamená, že je blbka. Ale to ty nemůžeš vědět, že ne? Ne, když držíš svou V-kartu jako rukojmí, jako by to byl diamant za milion dolarů."

"Posté, nejsem panna!" Ostře odsekne. "Jen proto, že neroztahuju nohy stejně jako gymnastka, neznamená, že jsem prudérní."

"No to určitě z tebe nedělá ani příjemnou osobu."

Odhodí láhev a přejde ke mně a strčí mě svým ramene, jak kolem mě projde.

"Vědět, jak používat svýho ptáka z tebe nedělá boha, Travisi."

Otočím se a čelím jí, jak jde pryč. "Mluvíš, jako bys to věděla z vlastní zkušenosti."

"Věř mi. Zdi jsou tenké. Celé sousedství to ví z vlastní zkušenosti," zavolá přes své rameno.

"Takže říkáš, že bych měl cítit lítost, protože vím, jak používat svýho ptáka?"

Ona zamrzne a otočí se ke mně. "Ne, měl bys cítit lítost pro každého, kdo se zamiluje do tvých sraček,kterými je dostáváš do postele." Usměje se na mě falešným úsměvem a jdehalou, zpět tam, kde Drew stále hraje svou hru.

Nevím, co má za problém, ale jsem odhodlaný to zjistit.

***

Je už deset hodin, a zítra mě čeká dlouhý den v kanceláři, ale nemůžu dostat Violu z mé mysli, abych

mohl usnout.

Tohle se nikdy nestává, jen tak mimochodem.

Dobře, možná stává. Jen když se mi dostane pod kůži, což je ztaraceně pokaždý. Ale nemůžete mi to mít za zlé. Ona je vždy perfektní a správná, nikdy se nemýlí a vždy zná na všechno odpověď. Ona je to nepříjemně chytrý děcko ve třídě, který vždy zesere křivku kvalifikace pro každýho jinýho. To, který nosí skromný ​​oblečení, ale nějak vždy vypadá sexy jako kurva.

Navenek, Viola Fisher je obrázkem nevinného a čistého dítěte. Ale já vím lépe.

Viola Fisher má tetování a pravý hák, který by mohl přivést jakéhokoliv dospělého muže k pláči.

VIOLA

Ugh, já ho nenávidím! Nenávidím ho tak moc, že chci křičet, dokud by mu nekrvácely uši.

Pokaždé, když je u mě, moje tělesná teplota stoupá. Ví, jak mě dopálit až do okamžiku, kde si to chci na něm vybít. Jeden den v prváku, když on a Drew byli ve čtvrťáku, jsem zaslechla drby o některých krutých vtipech, které o mně říkal. Okamžitě jsem viděla červeně, již naštvaná z toho, že pozval jednu z mých kamarádek ven během školního setkání, a tak jsem šla k němu, a zakopla o vlastní nohy, což vyhodilo plný tác mého obědado jeho klína. Možná to nebyla nehoda, ale přesto si to zasloužil. Vzhledem k tomu, že byl den špaget a masových koulí, byl pěkně naštvaný při té maléukázce nenávisti.

Ale protože jsem se stala loajální sestrou, snažím se ovládat, jako vždycky. Snažím se být klidná.

"O čem se hašteříte teď?" Ptá se Drew, když přijdu zpátky k pohovce.Oči má pořád přilepené k televizní obrazovce, jak zběsile přejíždí na herním ovladači.

"O tom, jak by radši jeho sexkapády nerušily můj spánek." Můj poslední den ve škole je v pátek a pak mám v plánu zůstat u Drewa na jarní prázdniny, než abych jela domů, když se letos areál uzavře. Něco o rozpočtových škrtech a nechuti platit za zvýšení bezpečnosti.

Koutky jeho rtů se trochu zvednou, ale jeho oči se soustředí na tvora, o kterého usiluje.

"Eh, zvykneš si. Brzy se z toho stane uklidňující hudba, která tě uspí."

"Fuj, to je nechutný, Drew. Vážně. Měj nějaké standardy. "

"Mám! Co chceš, abych udělal? Řekl mu, že si nemůže vodit domů holky?"

"Jo. Je toto taky tvůj dům."

"Oba platíme polovinu nájemného. Nemůžu dělat nic s tím, co dělá ve svém pokoji, nebo s kým. "

Sténám. "Budou to nejhorší dva týdny mého života." Proč musí být letos jarní prázdniny delší o celý týden?

Zastaví svou hru a nakonec se obrátí ke mně. "Pořád můžeš jít domů a zůstat s mámou a Larrym. Nebo s tátou."

Zamračím se. "Raději bych snědla krysu."

"No, tak se přes to přenes, pryskyřníku. Dva týdny mužné blaženosti." Mrkne a vrátí se ke své hře.

Zasténám při pravdivosti jeho slov a nechám být tohle téma.

Moje oblečení je nakonec hotovépo jedenácté večer. Rachot hromu a zvuk náhlého lijákuobrací mou pozornost k oknu. Povzdechnu si při mé hrozné smůle.

"Skvělý."

"Můžeš se vyspat na pohovce, jestli chceš," Drew na mě zavolá z kuchyně. "Já půjdu už do pokoje."

"Už?"

"Jo… ještě jsem nezačal balit."

"Kam?"

"K Mie."

"Počkej, co?" Otočím se čelem k němu při zmínce jeho přítelkyně, která chodí na vysokou pár hodinodtud. "Ty odcházíš?" O tom slyším poprvé.

"Jo, neřekl jsem ti o tom?" Zuřivě zavrtím hlavou. "Využiju pár týdnů mé dovolené, zatímco má jarní prázdniny. "

Mé oči se rozšíří v hněvu. "Cože?Budu sama s Travisem celou tu dobu? "

"Jo. Přísahal bych, že jsem ti o tom řekl."

"Vypadá snadmůj obličej, jako bys mi o tomřekl?" Ptám se nahlas a otráveně.

Pokrčí rameny. "Promiň. Myslel jsem, že to víš."

To se neděje. To nemůže být pravda.

"To tu uvíznu s Travisem sama? " Objasňuju.

"Hádám. Možná, že jeho randíčka ti budou dělat společnost." Dobírá si mě. Zvednu polštář z pohovky a hodím ho na něj přes celou místnost.

"To není vtipný!"

Snadno mu uhne, než ho zasáhne. "Mě to přijde docela zábavný."

Zasténám a spadnu na pohovku s přehnaným žuchnutím.

"Pokud to pomůže, můžeš spát v mé posteli. Dokonce ti obleču čisté povlečení." Slyším sarkasmus v jeho hlase.

"Jé, díky. Jak vstřícný jsi," odseknu suše.

"Cokoliv pro mou sestřičku!" Zavolá,než vejde do svého pokoje. "Dobrou!"

Zvednu z podlahy deku a přikryju se. Hořím hněvem, když vím, ženásledující dva týdny jsem uvíznutá

ve stejném domě jako Travis King - #1 kreténem a lamačem srdcí.

Déšť buší proti střeše a oknům v domě a já se převaluju a házím sebou snad věčnost. A nakonec usnu, i když je to neklidný spánek.

Budík na mém telefonu se zapne, a přestože to jsou hodiny, to vypadá, že jen několik minut uplynulo. Na okamžik si musím vzpomenout, kde jsem. Slepě se natáhnupro můj telefon a otevřu oči, jen abych viděla Travise stát blízko televize. Bez trička v pyžamových kalhotách volně sedících na bocích.On není to, co chci vidět hned ráno. Tiše sleduje zprávy, otočí hlavu a mračí se mým směrem, dokud nevypnunejotravnější bzučení na světě. Zasténám a otočím se na bok a doufám, že půjde pryč, ale kdy on udělal něco, co chci? Nikdy. Minulou nocjsem doufala, že budu schopnavzít si svoje prádlo a vyplížit se z domu před hodinou a nemuset ho vidět do víkendu, ale štěstí samozřejmě není na mé straně a ani matka příroda. Pitomý déšť.

"Měla jsi o mně sladké sny, princezno?" Ptá se, sebevědomí kape z jeho hlasu.

Jeho slova mě rozzlobí, možná o něco víc, než by měla, ale nemámi říkat takový věci zejména ráno, když jsem neměla ještě kafe. "To by byla noční můra."

Směje se, vycení dokonale rovné zuby, a já podléhám jeho buclatému spodnímu rtu příliš dlouho,

což mě naštve ještě víc. Naštěstí on si toho nevšimne. Moje nozdry planou, a shodím deku z mého těla a vstanu. Moje ruce najdou boky a předtím, než jsem schopna mu dát sousto, Drew vejde do obývacího pokoje a přeruší mě.

"Prosím, nezabijte se, zatímco budu pryč."

Travis se na něj podívá a na vteřinu vypadá nesvůj. "Kam jdeš?"

Travisse podívá na mě a jeho úsměv slábne, když se ohlídne zpátky na Drewa.

"Za Miou, pamatuješ?"

"To je tento víkend?" Slyším stejný šokovaný tón v jeho hlase, jako jsem slyšela minulou noc u sebe.

Úsměv, který naplňuje můj obličej je prohnaný, a když vím, že tohle může zničit jeho sexkapády, které měl určitě naplánované, mi dělá radost. Jen já a Travis, sami po dobu dvou týdnů -to nemůže být dobré.

"Hádám, že nebudeš moc šukat na gauči, jak jsi plánoval," říkám, jak jduk mému koši s prádlem a zvednu ho.

On mi střílí vyzívajícípohled, a pak se posmívá. "Postarám se, abych se ti díval do očí, když to budu dělat," říká chlípně.

"Pane Bože. Tak tahle chutná pozvracení se ve vlastních ústech. To jsem až do teď nevěděla." Usměju se na mého bratra amůj obličej zvážní, když se podívám zpátky na Travise. On si založí rucena hrudi, a vím, že to znamená válku.

Mám pocit, že příští dva týdny budou peklo, s ďáblem jménem Travis.